Synopse přednášky LIDÉ NA CESTÁCH

                                 Téma POTULNÍ KOMEDIANTI A CIRKUSY


·        Potulní kejklíři, komedianti – pohled na ně se formoval především v rámci středověké a
raně novověké společnosti – nedůvěřivý pohled na neusedlé skupiny jdoucí světem, bez trvalého
zázemí.

·        Neusedlí lidé jdoucí světem – muzikanti, medvědáři, kejklíři, potulní herci, hráči
kapesních her – lidé bavící publikum. Jejich povoláním nebylo nic vyrábět, ale bavit a za pobavení
se snažili získat odměnu. Často i v devatenáctém století byli pronásledováni za potulku či drobné
krádeže – např. slepic.

·        Způsob života i despekt usedlého obyvatelstva – to vše vytvořilo zvláštní kulturu – do
jisté míry uzavřený svět, se specifickým přístupem k životu a hodnotám, s profesní mluvou i zvyky a
tradicemi a pověstmi

·        Císařský dekret o potulných komediantech (zakotveno podezření z krádeží slepic) – platnost
dekretu i v období 1. republiky.

·        Různé skupiny potulných umělců – tzv. frajkumštýřů:

1.    Kejklíři

2.     Kočující loutkové divadlo – v polovině 18. století na našem území značný rozmach, především
v lidovém prostředí; určitou úlohu pak sehrálo i v procesu tzv. národního obrození;  potulný
komediant a pimprlák – často více produkcí; spolu s loutkami většinou i provazochodectví – tzv.
saltimbank, manželky a dcery často vystupovaly jako hadí ženy, mořské panny atd.

3.    Touhou frajkumštýřů bylo stoupat po společenském i ekonomickém žebříčků od saltimbanků k
pimprlákům, od pimprláku ke karuselům (tedy kolotočům), od karuselů k menažeriím (tedy zvěřincům) a
od nich až k cirkusům – tedy k onomu pomyslnému ekonomickému, ale i společenskému vrcholu

4.    Kouzelníci

5.    Cirkus – cirkusové obory – artistika a drezůra – přestavení vážná a komická

V kvalitním a opravdovém cirkuse nesměla chybět klauniáda a volná a vysoká škola – tedy drezůra
koní

·        cinti – někdejší řeč potulných kejklířů a komediantů

·        Prvním český cirkus - podnik Josefa Beránka. Dobové zprávy dokazují, že jeho první
vystoupení v Praze se datuje rokem 1819.

·        Další české cirkusy - Jungův cirkus a cirkus Václava Němce. Mezi slavné cirkusové
generace, které nelze opomenout, patřili Berouskovi, Dvořákovi, Janečkovi, Kaiserovi, Kellnerovi,
Mrázkovi, Navrátilovi, Štaubertovi, Štipkovi, Třískovi a především Kludští

·        Nejslavnější český cirkus své doby - cirkus Kludský. Antonín Václav Kludský (1826-1895),
potulný komediant, provazochodec a loutkář, měl s manželkou Marií dvacet synů.
První cirkus dnešního typu vytvořil v roce 1768 v Londýně poblíž Westminsterského mostu Angličan
Filip Astley. Tento bývalý seržant jízdy využil působení odstředivé síly, pomáhající jezdci stát na
hřbetech koně, a díky tomu se kulatá aréna stala základem cirkusu. Postavil též první cirkusový
stan s celtovou střechou. Bylo to v roce 1784. Stěny cirku byly však dřevěné, proto nebylo možné s
tímto stanem cestovat. Celtovou střechu ušil pro Astleye výrobce lodních plachet Poppleton.
Přenosný celtový stan vznikl v roce 1830 v Americe. Jeho tvůrcem byl Aaron Thurner. Celý stan nesl
jediný stožár, zasazený uprostřed manéže.

·        Dvojité salto na cválajícím neosedlaném koni předvedl poprvé v roce 1841 Angličan Robert
Stickney v londýnském Astleyově cirkuse.

·        Prvním cirkusovým klaunem byl Angličan Billy Sauders, který předváděl svůj humor na koni.
Šlo hlavně o napodobení zkušeného jezdce. První zprávy o jeho vystupování v cirkuse Philipa Astleye
jsou z roku 1784.

·        Jean Babtista AURIOL (11. 8. 1806 - 29. 8. 1881) byl prvním známým francouzským klaunem,
který vystupoval převážně s artistickými prvky jako skokan a balancoval se svým tancem na stojících
lahvích. Jeho hlavní atrakcí bylo salto mortale přes 24 vojáků a dvojité salto přes dvanáct koní.



v Pavlíček, F. – Vaňková, J.: O dřevěné komedii na Moravě. Brno 1987

v Blecha, J.: Nástin historie českého loutkového divadla. Praha 1998.

v Bass, E.: Cirkus Humberto.

v Bass, E.: Lidé z maringotek.