Synopse přednášky LIDÉ NA CESTÁCH

                                   Téma MIŠKÁŘI – ZVĚROKLESTIČI

_____________________________________________________________________


  * miškáři = zvěroklestiči (zvíře se klestí – nikoli kleští) = nunváři = švihaři, kastrace
hospodářského zvířectva
  * nezbytní pro fungování hospodářství a pro chov zvířectva, ve starším období pro znalost dobytka
a léčení také léčebné a veterinární služby
  * povolání typické pro vybrané obce východní Moravy (horské oblasti, špatné klimatické a půdní
podmínky, zhoršené uplatnění jiných řemesel) – pomezí Valašska a Slovácka – okolí Slavičína,
Bojkovic, Komně
  * znalosti si přinášeli z vojny, vzorem alpští zvěroklestiči (především Tyrolsko)
  * na Moravě největší rozšíření od poloviny 18. století, později ve Štýrském Hradci
zvěroklestičská škola
  * povolání vynucovalo častý pobyt mimo domov, cesta za prací = miškůvka, dvě miškůvky za rok –
delší jarní a kratší podzimní, museli vybírat vhodé termíny
  * výdělky zlepšovaly postavení rodin, promítalo v hmotné i duchovní a sociální kultuře (kroj,
výbava domácnosti), vedlejší příjmy z podomního obchodu
  * docházeli na území ČR, na Slovensko i do Uher, Balkán, Polsko, Německo, Pobaltí, Rusko,
rajonizace – vytýčení okruhu působení – soupeření, někdy spory o rajón, dědění rajónů v rámci
rodiny
  * náročnost cestování, způsoby cestování, nebezpečí na cestách
  * vybavení: sajdák, tlumok, nože, břitvy, klamky = svorky, rožek s prachem na desinfekci
  * ve 20. století vytlačování veterinární službou, postiženi rozpadem monarchie po roce 1918 a
bariérami politickými i ekonomickými
  * utváření profesních sdružení, spolků, vydávání časopisů, pojišťovna, snaha o prosazení
vlastních profesních zájmů, školení, pořádání kurzů
  * šviháčtina = mluva miškářů, směs dialektu, prvků z jiných jazyků, profesní mluva
  * zánik po II. světové válce



◙  D. BRZOBOHATÝ: „Zvěroklestiči na Slavičínsku. Slavičín 1998.

◙  J. FOJTŮ: Miškáři z Pulčína. Valašsko 5, 1956, s.106 – 109.

◙  T. HAMRLÍK: K dějinám zvěroklestičských spolků. Museum vivum. Sborník Valašského muzea v přírodě
v Rožnově pod Radhoštěm 2, 2006, s. 115 – 148.

◙  A. JAŠEK: „Šviháci“ – „miškářé“  neboli „ludé světoví“ na Bojkovsko-Slavičínsku. Vlastivědný
věstník moravský 2, 1947, s. 51-62.