Synopse přednášky LIDÉ NA CESTÁCH Téma VORAŘI _____________________________________________________________________ * Voroplavba = dálkový transport dřevní hmoty na delší vzdálenosti ve svázaném stavu, vytlačována teprve s rozvojem železnice, pozvolný úpadek od poslední třetiny 19. století, na Vltavě ukončila voroplavbu definitivně stavba Vltavské kaskády. * Řeky: Bečva, Berounka, Labe, Lužnice, Malše, Morava, Ohře, Orlice, Otava, Sázava, Vltava – ale pouze ty úseky, které k voroplavbě vhodné, některé části toků nebezpečné nebo voroplavbu komplikující (skalní útvary a jiné překážky), snaha od středověku po úpravu říčních koryt, voroplavbu komplikovaly např. jezy. * Dřevo dopravováno do skladišť při řekách, některé průběžně rozprodáváno cestou, část vorů plavena až do Německa. * Využívání vyšší hladiny vody (jarní tání, vydatné deště), příprava dřeva již během zimy a jara. * Lidé provozující voroplavbu plavci (Č), plťaři (M), nutné předpoklady – znalost práce se dřevem, fyzické předpoklady, nutná plavecká knížka, voroplavbou se živili sezónně. * Plavci ovšem nebyli zpravidla vlastníky dřeva, byli jen najímáni podnikateli nebo velkostatky, které voroplavbu provozovaly. * Místo, kde se vory vázaly = vaziště, jednotlivé vorové tabule tvoří pramen (rozdílná délka, omezováno nástrahami v řečišti i sílou toku), spojování vorových tabulí houžvemi, přední vor předák (2 vesla, slouží k řízení celého pramene), zadní vor zadák s jedním veslem, vorová tabule s brzdou (šrek) = šrekovej, na vorech i ohniště, místo pro uložení zásob, přeprava osob i nákladu. * Vrátný/vrátnej = hlavní vedoucí voru, jeho místo u čelního vesla. * Odlišná konstrukce voru v Č a na Mo (zde plavení už zpracovaného dřeva). * Zvláštní sociální postavení vorařů, některých podnikavým plavcům se podařilo etablovat jako plenitelé v obchodu se dřevem. ◙ R. JEŘÁBEK: Karpatské vorařství v 19. století. Praha 1961. ◙ V. SCHEUFLER – V. ŠOLC: Voroplavba na jihočeských tocích. Praha 1970. ◙ V. SCHEUFLER – V. ŠOLC: Já jsem plavec od vody. České Budějovice 1986. ◙ J. ČÁKA: Zmizelá Vltava. Praha 2002. ◙ + některé časopisecké články.