Ze zdi na mě tupě zírá
Po trezoru temná díra
Poznáme i bez nesnází
Že tam nepochybně něco schází
Ve zdi byl totiž po dědovi
Velký trezor ocelový
Mám tedy ztrátu zdánlivě minimální
Na to že náhodně v krámě
Vášnivé dámě
Padl jsem za trofej
Tvrdila pevně
Přijdu tě levně
Nezoufej ou jé jé jé jé
Jenže potom v naší vile
Chovala se zhůvěřile
Aby měla správné klíma
Dal jsem ji do trezoru, ať v klidu dřímá
Spánku se bráním už noc pátou
Ne ale žalem nad tou ztrátou
Jen hynu bázní, že kasař úlovek vrátí
Apathiquement, il me fixe du mur
Au lieu du coffre-fort une sombre déchirure
On se met d’accord sans détour ni pose
Qu’il y manque bien quelque chose
Ce mur possédait, que ce soit clair,
Le grand coffre-fort de mon grand-père
Ma perte semble donc minimale
Même si par le hasard total
D’une femme fatale
Je suis devenu la proie
Décisive, elle m’a dit
Je suis de bon prix
Ne t’en fais pas, oh ouais ouais
Mais dans notre villa, en un instant,
Elle s’est comportée indécemment
Alors, pour qu’elle ait son confort
Je l’ai mise dans l’coffre-fort
Je ne dors plus depuis cinq nuits
Mais ce n’est pas le chagrin qui me nuit
Je meurs de peur que le voleur ne me la
rende
Karel Gott, Trezor - traduction de Jana Koppová