Pracovní list č. 5


                                              ZÁJMENA

Zájmeno zvratné se v latině používá jen ve vztahu k 3. os. sg. nebo plur.:  vertit se obrací se,
vertunt se obracejí se x  vertimus nos!


Zájmeno suus (jeho vlastní) se vztahuje k podmětu v 3. os. u akuzativu s infinitivem:

Cicero scripsit fratri se ei ignoscere.

V závislé větě s konjunktivem rozkazovacím nebo přacím resp. ve větách účelových nebo nepřímých
otázkách bývá zvratné zájmeno, vztahující se k podmětu ve třetí osobě v řídící větě: Ubii orabant
ut sibi Caesar auxilium ferret

Hannibal puero imperavit, ut sibi nuntiaret num undique obsideretur.


Někdy mohou mít zvratná zájmena ve větě různý vztah:

Ariovistus ad Caesarem legatos mittit, uti ex suis aliquem ad se miteret.

ex suis k Caesarovi a se k Ariovistovi.

Caesar milites increpuit cur de sua (militum) virtute aut de ipsius (Caesaris) diligentia
desperarent.

Pokud nemá zájméno suus vztah k podmětu znamená “vlastní”k předmětu téže věty. Hannibalem sui cives
e civitate eiecerunt.


Vzájemnost lze vyjádřit v latině rovněž spojením inter + akuzativ = mezi sebou, vespolek fratres
inter se adiuvant

fratres se amant                                 x fratres inter se amant

vzájemnost se rovněž vyjadřuje zdvojením příslušného jména:

homo homini lupus

manus manum lavat.

alter alterum adiuvat

milites alius alium adiuvant

miles militem adiuvat


ZÁJMENA NEURČITÁ

aliquis, aliquid někdo, něco (jedno kdo) x opakem je nemo, nihil ve větách kladných, ve větách
záporných stává quisquam, ullus

sine ulla spe                                                   et nullus = nec ullus,

non sine aliqua spe                                        sine ulla dubitatione = sine dubio

et nemo poeta                                                            = neque (nec) quisquam
poeta

neque quicquam                                            =  et nihil

neque ullus locus                                           = et nullus locus

vix quisquam

non habeo aliquid                                          non habeo quicquam

et numquam                                                   =nec umquam

et nusquam                                                    = nec usquam

 ut nemo                                                         = ne quis


quisque - každý má význam každý pro sebe, o sobě;

se zájmenem zvratným: suum quisque noscat ingenium. Quod cuique est, id teneat.

s tázacím a vztažným adj. qualis quisque est .

Ut quisque sementem fecerit ita metet.

se superlativem: optimus quisque

Ariovistus obsides nobilissimi cuiusque liberos poposcit.

s řadovou číslovkou: quinto quoque anno každý pátý rok (jednou za 4 roky)

unus quisque                            decimum quemque


nemo u adjektiv i substantiv

nemo doctus                           nemo poeta                                        nemo civis


alius jiný

alii - alii                                                         alii gloriae serviunt, alii
pecuniae


alter jeden, druhý (ze dvou)

alteri - alteri                                       consulum alter exercitum perdidit, alter
vendidit

alteri ridebant, alteri flebant


ceteri, ae, cetera (větš jen v plurálu) = ostatní, všichni ostatní

ego abii ceteri manserunt


reliqui  (větš. s číselnými údaji, omezovací) = zbylí; u kolektiv se překládá i jako ostatní decem
nummos habeo, tres tribi do, reliquos mihi servo


uterque jeden i druhý, oba, (jedenkaždý ze dvou): se používá o dvou jednotlivých věcech
v singuláru!! v plurálu jen u pomnožných:

uterque consul interfectus est

utraque castra

Četl jsem dnes dvě básně, obě se mi líbily.

utraeque litterae

uterque - jeden i druhý (každý z obou) x ambo oba dohromady Qui utrumque probat, ambobus debuit
uti.

utrique milites                                    vos
utrique                                         vestrum uterque