Sk 17, 14nn.

  ^14 Tu bratří hned vypravili Pavla z Beroje směrem k moři, ale Silas a Timoteus ve městě
zůstali.  ^15 Ti, kteří Pavla doprovázeli, šli s ním až do Athén a odtud se vrátili s jeho vzkazem,
aby k němu Silas a Timoteus co nejdříve přišli.  ^16 Zatím na ně Pavel v Athénách čekal; když
shledal, kolik modlářství je v tom městě, velmi ho to znepokojovalo.  ^17 Proto mluvil v synagóze
se židy a s pohany, kteří uvěřili v jediného Boha; a každý den hovořil i na náměstí s lidmi, kteří
tam právě byli.  ^18 Rozmlouvali s ním i někteří epikurejští a stoičtí filosofové. Jedni se ptali:
"Co nám to chce ten nedovzdělanec vykládat?" Druzí říkali: "Zdá se, že nás chce získat pro cizí
božstva." Tak soudili, protože Pavel kázal o Ježíšovi a o zmrtvýchvstání.  ^19 Pak ho vzali s
sebou, dovedli na Areopag a tam mu položili otázku: "Rádi bychom se dověděli, jaké je to tvé nové
učení, které šíříš.  ^20 Vždyť to, co nám vykládáš, zní velice podivně. Chceme se tedy dovědět, co
to je."  ^21 Všichni Athéňané i cizinci, kteří tam pobývají, ničemu totiž nevěnují tolik času jako
tomu, že vykládají a poslouchají něco nového.  ^22 Pavel se tedy postavil doprostřed shromáždění na
Areopagu a promluvil: "Athéňané, vidím, že jste v uctívání bohů velice horliví.  ^23 Když jsem
procházel vašimi posvátnými místy a prohlížel si je, nalezl jsem i oltář s nápisem: 'Neznámému
bohu'. Koho takto uctíváte, a ještě neznáte, toho vám zvěstuji:  ^24 Bůh, který učinil svět a
všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli,  ^25
ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává
život, dech i všechno ostatní.  ^26 On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo, aby přebývalo na
povrchu země, určil pevná roční údobí i hranice lidských sídel.  ^27 Bůh to učinil proto, aby jej
lidé hledali, zda by se ho snad nějakým způsobem mohli dopátrat a tak jej nalézt, a přece není od
nikoho z nás daleko.  ^28 'Neboť v něm žijeme, pohybujeme se, jsme', jak to říkají i někteří z
vašich básníků: 'Vždyť jsme jeho děti.'  ^29 Jsme-li tedy Božími dětmi, nemůžeme si myslet, že
božstvo se podobá něčemu, co bylo vyrobeno ze zlata, stříbra nebo z kamene lidskou zručností a
důmyslem.  ^30 Bůh však prominul lidem dobu, kdy to ještě nemohli pochopit, a nyní zvěstuje všem,
ať jsou kdekoliv, aby této neznalosti litovali a obrátili se k němu.  ^31 Neboť ustanovil den, v
němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl
důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých."  ^32 Jakmile uslyšeli o vzkříšení z mrtvých, jedni se mu
začali smát a druzí řekli: "Rádi si tě poslechneme, ale až někdy jindy."  ^33 A tak Pavel od nich
odešel.  ^34 Někteří se však k němu připojili a uvěřili; mezi nimi byl i Dionysios z Areopagu, žena
jménem Damaris a s nimi ještě jiní.