Překlad z češtiny do norštiny – 11.11.10


Říká se, že s přibývajícími léty se lidem krátí zrak směrem dopředu, ale prodlužuje směrem dozadu.
Člověku se pak vybavuje celé dětství, jako by to bylo včera. Jak je tomu u vás?


Při vzpomínce na dětství se mi nejdřív vybaví dům plný lidí. Děda měl docela velkou krejčovskou
dílnu; jako každý správný krejčí se za Rakouska-Uherska vyučil ve Vídni a byl uznávaným
havlíčkobrodským měšťanem. Celý jeho dům žil intenzivním životem a do toho všeho se tam motalo
jediné dítě (mezi mnou a sestrou je velký věkový rozdíl). A to dítě tam vedlo nesmírně idylický
život. Třeba válka se toho desetiletého kluka na malém městě ani netýkala, moc o ní nevěděl.



(Jaroslav Med: Texty mého života)