II. 1. Je třeba dobrého skutku

Pokud si kulisy nevynutí jinak, postavy budou v těchto pozicích:


                                    Bílá                 Černá



      Pragmál                                 Kamil                                     Reál


                            Naturál (sedě či kleče u Kamilových nohou)




                                                   hlediště

Kamil je na scéně spolu se všemi duchy. Ti s gesty sobě vlastními – Naturál se hladí po vlasech,
Reál naslouchá Šizuňkovi, Pragmál možná ruce založené na prsou, Reláty ?? –  trpělivě čekají, co se
bude dít. Možná (uvidíme) by se hodilo, aby si Bílá a Černá – či Bíločerná a Černobílá – kruhem
prohodily místa. Kamil je zamyšleně pozoruje.

Kamil to pozoruje spíše překvapeně a zmateně, ale záhy se musí vzpamatovat, protože mu zbývá už jen
58 minut.


            Kamil netrpělivě, nervózně až hystericky, rozhlíží se, rozhodí rukama (možná bude
vhodné repliku upravit): „Tak. Co včíl.“


            Reál (pozvedá loutku, recituje nejprve ke Kamilovi, v nábožném vytržení): „Přináším
slovo od Velkého Šizuňka! Začíná pochodovat svou chůzí, ostatní duchové vykazují znechucení –
Naturál naznačuje, že tu něco smrdí (třeba jako M. Baroš), Pragmál si utáhne kravatu, Reláty
střídavě lomí rukama. Velký Šizuňk vstupuje do roku Borůvkových koláčů! Po šest dní a po šest
nocí…“


            Pragmál (postaví se mezi něj a Kamila a oboří se na něj, přitom mu rozcuchá Šizuňka,
kterého si Reál pak upravuje vpravo vzadu; napřed ovšem zuřivě zasyčí na Pragmála): „Zajeď.“ Upraví
si sako, aby jej nic netlačilo a neomezovalo a ke Kamilovi zcela věcně, zkrátka „pragmaticky“
„Pane. Včíl hlavně potřebujeme dobrý skutek.“


            Reláty: „Dobrý skutek!“ obě jej začnou hledat po jevišti jako ztracenou minci. Ve
„svém“ čtvrtém dějství nejsou taková třeštidla, proto by bylo lepší, aby i tady vyjádřily
relativitu důstojněji – např. otočením se na opačné strany? Rozchodem do opačných stran? –  Nebo si
prostě zase vymění místa? - Jo, kroužení bude jejich znak.


            Naturál (leží na zemi, spokojeně se protahuje, smyslně): „Dobrý skutek!“ Netřeba
komentovat…


            Kamil (nějaký pohyb – uvidí se až podle toho, jak to bude reálně vypadat - přemýšlí nad
tím): „Dobrý skutek, hmm… Asi by tady měl dát najevo – „ano, to je ono!“ Ale kde nějaký sehnat.“