DĚTI OHROŽENÉ PROSTŘEDÍM n §Psychologická péče o děti ohrožené prostředím § §Následky psychické deprivace a subdeprivace § §Syndrom týraného dítěte § §Prevence § §Terapie skenovat0005 > nDítě ohrožené prostředím = ndítě zanedbávané, týrané, zneužívané n nObecně hovoříme o syndromu CAN n Child Abuse and Neglect n zanedbávané a zneužívané (týrané) dítě n q q q q > qZa zanedbávání, zneužívání a týrání dítěte považujeme jakékoliv nenáhodné, vědomé (příp. i nevědomé) chování rodiče, nebo jakékoliv jiné osoby vůči dítěti, které je v dané společnosti nepřijatelné, nebo odmítané a které poškozuje tělesný, duševní i společenský stav a vývoj dítěte, případně způsobí i jeho smrt. q(Dunovský, 1995) > q qPři zanedbávání není dítěti poskytována dostatečná péče v oblasti jeho fyzických, či psychických potřeb – zpravidla se děje v rodině. q § n n n skenovat0012 > qTýrání rozlišuje 2 formy: q Øfyzické Ø Øpsychické (včetně nepřiměřených nároků na výkony dětí) n skenovat0011 > qSexuální zneužívání je charakterizováno jako sexuální aktivita mezi dospělým (nebo zralejší osobou) a sexuálně nezralým jedincem. q qDělí se na: Økontaktní (dotykové) Ønekontaktní (bezdotykové) Ø n skenovat0002 > qZvláštní formy syndromu CAN: q §systémové týrání, §organizované zneužívání dětí, §rituální zneužívání, §sexuální turismus, §Můnchhausenův syndrom v zastoupení (rodiče zveličují, nebo si vymýšlejí problémy dětí, pro které jsou tyto léčeny) n > qÚkolem poradenského zařízení není prokázat fakt týrání, ale zabezpečit péči o dítě v krizové situaci. q nDo péče poradenského zařízení: n nžádost odd. sociálně právní ochrany dítěte n nlékaře n nškoly n nzcela výjimečně je tato situace odhalena v rámci poradenské práce n n n n > n (klienti přicházejí nejčastěji z jiných důvodů: školní neprospěch, jsou nyní v nejrůznějších typech náhradní rodinné péče, adoptované děti, děti umístěné v diagnostických a výchovných ústavech…) n > q qMožné způsoby odhalení zanedbávaného, týraného, či sexuálně zneužívaného dítěte: q Øzměna v chování (může nastat postupně, nebo zlomově) Ø Øzměna v prožívání - výrazné problémy v emocionální oblasti (nepřiměřené stažení do sebe x nepřiměřená agresivita) Ø n > q qZnaky, podle nichž lze identifikovat zanedbávané děti: q Øpodvýživa, podváha, hlad, hltavé a rychlé jedení Øpomalý růst, neprospívání Ønedostatečná tělesná hygiena-zápach, špinavé tělo a oblečení, ekzémy Ønevhodné oblečení vzhledem k počasí Ø > Øzanedbané zdravotní potřeby – brýle, zuby… Øneošetřená poranění Øletargie, apatie, vysoká unavitelnost, nedostatek zájmu, vyčerpanost Ønechápavost, pasivita, těžkopádnost, chudá slovní zásoba Økrade, žebrá Ønechodí do školy, toulá se Øbývá dlouho samo venku – nedostatek dohledu > Ørůzné neurotické projevy (pomočování, rytmické kývání hlavou nebo celým tělem, kousání nehtů, cucání předmětů, prstů, vytrhávání vlasů) Ø Ønesoustředěnost, neumí se učit, nemá potřebné návyky Ø Ønezvládnuté projevy chování: delikvence, alkohol, drogy Ø Ønízká sebeúcta Ø Ø > qZnaky, podle nichž lze identifikovat psychicky týrané děti: q q Øznámky fyzického, mentálního, nebo emocionálního opoždění ve vývoji Ø Øneúměrně silné reakce na svoje chyby – neustálé sebepodceňování n > Øobavy z nových situací Ø Øsebeubližování až sebevražedné pokusy Ø Øneurotické projevy Ø Ønepřiměřená reakce na bolest (+ i -) Ø Øzneužívání návykových látek Ø Øprojevy nejistoty ve vztazích, neschopnost navázat přátelství a udržet si ho Ø Ø > Ønadměrně pasivní, nebo extrémně pasivní projevy chování Ø Øsebepodceňování a sebeobviňování Ø Ønadměrné obavy z trestu Ø Ønedůvěra k dospělým, kteří se dítěti snaží pomoci x přílišná závislost na nich a projevování nadměrné vděčnosti za projevenou pozornost Ø Øtrávení času mimo vlastní rodinu > qZnaky, podle nichž lze identifikovat fyzicky týrané děti: q Øporanění, nebo popáleniny nevysvětlitelného původu Ønepravděpodobné zdůvodnění těchto poranění dítětem nebo rodičem, případně další osobou Ønechuť o poraněních mluvit Ømodřiny po celém těle-nejčastěji na měkkých částech > skenovat0008 > Øvytrhané vlasy Øneochota dítěte převlékat se na tělocvik, chodit v lehkém oblečení i v horkých dnech Øopakovaný strach jít domů a se setkání s rodiči Øsklony k sebetýrání, sebepoškozování a sebevraždám Øchronické útěky od rodičů Øuhýbání před pohlazením, k dospělým přistupují z boku n > skenovat0007 skenovat0005 > skenovat0003 > qZnaky, podle nichž lze identifikovat sexuálně zneužívané děti: q qDo 5 let: q Ønemají pocit jistoty, s nápadným strachem visí na rodičích Ø Øv přítomnosti konkrétní osoby projevují mimořádně silný strach (90,50) Ø Øhystericky křičí při přebalování, vysvlékání q > Øv okolí genitálií mohou být patrné některé fyzické znaky Ø Øbolesti nebo záněty v oblasti krční, anální, nebo genitální Ø Øregres jako obranný mechanismus Ø Øsexuální chování neúměrné věku – sex. Podněty je pohoršují, nebo u nich naopak nevyvolávají žádnou zvědavost n > Ønepřítomný pohled, nešťastný výraz, smutná nálada, rozpačitost, uzavřenost x agresivita Øproblémy s jídlem, zlé sny, chronické buzení nočními děsy, enuréza Øpři hře s panenkami příliš zasvěceně napodobují sexuální chování Økreslení pohlavních orgánů (penis v erekci) Øztráta zájmu o zábavné aktivity, pohádky, hru s jinými dětmi Ødítě o sobě říká že je zlé, nehodné a na nic Ø > qOd 5 do 12 let: q Ønaznačují, že znají, nebo mají určité tajemství, které nemohou nikomu prozradit Ø Øhovoří o nějakém problému svého kamaráda Ø Øptají se, zda byste je opravdu nikomu neprozradili, kdyby se vám svěřily n > Øzačínají lhát, krást, nadávat…s cílem upoutat n sebe pozornost Ø Ømohou mít u sebe nevysvětlitelné obnosy peněz, nebo dárečky Ø Ømívají děsivé sny, začínají se opět pomočovat Ø Øobjevuje se nevysvětlitelné chování Ø Øpřestávají se radovat z dříve oblíbených činností Ø Øneochotně se vysvlékají před TV Ø Ø n n > Øbez vysvětlitelného důvodu začínají nesnášet dříve oblíbenou osobu – odmítají, aby o ně tato osoba pečovala Øsexuální aktivita nepřiměřená věku Økreslí sexuálně inspirované obrázky – mohou znázorňovat i akt zneužití Øtrpí infekcemi močových cest, krvácením, nebo zvýšenou citlivostí v oblasti genitálií, nebo anální oblasti Øtrpí bolestmi, nebo krvácením v krku Øtrpí chronickými bolestmi břicha nebo hlavy > Øprojevují tendence k převzetí rodičovské úlohy v domácnosti, svým chováním vyvolávají dojem, že jsou starší Ø Ømají problém s jídlem (nechutenství x přejídání) Ø Ødeprese, suicidální pokusy, sklony k sebepoškozování Ø Øútěky z domova Ø Ø q n > Ømluví, nebo píšou o sexuálních otázkách Ø Øregrese v chování – hrají si s již dříve odloženými hračkami, cucají si palec.. Ø Øříkají o sobě že nestojí za nic a nic z nich nebude Ø Øpokoušejí se sexuálně zneužít další děti Ø Øjsou stále jakoby ve střehu, k lidem přistupují více z boku Ø Øvymýšlí si spoustu výmluv, aby nemusely domů… n > qDěti starší než 13 let: q Øchronická deprese, sklony k sebevraždě Øzneužívání návykových látek, abúzus alkoholu Ømohou trpět ztrátou paměti Øprojevují nevhodné-sexuálně vyzývavé chování Ømají obavy z konkrétních lidí, izolují se d ostatních Øvýrazně přebírají rodičovskou úlohu – v domácnosti se starají o všechny a všechno jen ne o sebe Ø > Øpředstírají, že mají zakázáno chodit ven Øchronicky trpí nočními můrami, bojí se tmy Øobtíže s koncentrací – uzavírají se do vlastního světa Øvyprávějí o svých známých, které kdysi někdo zneužil Øzměny pracovních či studijních návyků Øprudké výbuchy hněvu Øpocity viny n > qV průběhu zneužívání a zanedbávání ztrácí dítě podmínky pro vytvoření: q qadekvátního sebevědomí a morálky qschopnost svobodného myšlení qschopnost důvěřovat a milovat qschopnost intenzivní produktivity (je vyčerpané, unavené, často depresivní…) q qKaždé zanedbávání, zneužívání, či týrání dítěte má následky nejen pro dítě samotné, ale i pro jeho rodinu. n > qU všech typů CAN se můžeme setkat s projevy odpovídajícími syndromu posttraumatické stresové poruchy: q Øopakované vtíravé vzpomínky a představy Øtraumatické sny Øpocity emočního otupění Øvyhýbání se situacím jež trauma připomínají n > ØDepersonalizace Ø ØDerealizace Ø Øzvýšená vegetativní hyperaktivita (poruchy spánku, dráždivosti, koncentrace) Ø Øagresivita Ø Øúlekové reakce Ø Øprojevy dissočiační poruchy Ø Øúzkostné, či depresivní chování n > Øtypická je postupná, či náhlá izolace od společnosti Ørozvoj somatických obtíží (bolesti břicha, hlavy, noční děsy, enuréza…) n qPro dívky je typičtějším projevem úzkost a plačtivost, pro chlapce agrese q > qU sexuálně zneužívaných dětí se často setkáváme se: q Øztrátou důvěry v okolí Øpocity bezmocnosti Øsexualizovaným chováním neodpovídajícím věku Øseparační úzkostí Øpsychosomatickými obtížemi Øprojevy disociace Øneurotickými projevy typu poruch spánku apod. n > nMožnosti pomoci týraným a sexuálně zneužívaným dětem n qSetkání a komunikace s dítětem: n ØUklidnit dítě ØVyslechnout ho ØVěřit mu ØPoradit mu ØUbezpečit ho že jedná správně ØPoložit mu podstatné otázky ØDodat mu sílu a podpořit jej ØZabezpečit pro něj poradenství ØDoporučit další instituce ØZajímat se o další vývoj případu n > n qZásady průběhu rozhovoru: n ØRozhovor začínejte jen tehdy, jestliže ho můžete i dokončit Ø ØVyčleňte si dostatek času a vhodný prostor, abyste nebyli rušeni Ø ØHovořte s dítětem přímo a buďte k němu upřímní Ø Ø Ø Ø Ø n n n n > ØNikdy dítěti neslibujte, že to co vám řekne zůstane jen mezi vámi Ø ØPochvalte ho, že našlo odvahu se vám svěřit , ubezpečte ho že mu věříte, ubezpečte ho o tom, že na tom co se stalo nenese žádnou vinu Ø ØPoužívejte spíše otevřené otázky, nebojte se mlčení, zacházejte opatrně s dotykem, projevte skutečný zájem n > qNejčastější otázky dětí: q ØCo se bude dít dál? ØBudu se ještě někdy muset setkat s tím, kdo mi ubližoval? ØCo mám dělat, když potkám toho, kdo mi ubližoval? ØBude mi někdo věřit? n n n > ØMůžu za to co se stalo já? ØProč se to stalo právě mně? Jsem normální? ØBudu muset jít do dětského domova? ØBudu i já jednou takový(á)? ØJak to bude vypadat když budu vypovídat na policii a kdo všechno o tom bude vědět? ØMůžu na to někdy zapomenout? ØCo na to řeknou děti ve škole, až se to dozví? Ø n > ØMám o tom říct svému příteli? ØProč mě máma (nebo někdo jiný) neochránil(a)? n qZásady krizové intervence: q qJe třeba ji poskytnout po dobu kdy je nevyhnutelné vyrovnávat se se vzniklou zátěží a překonat prvotní šok, zpravidla se jedná o 3-6 setkání (Spilková, 1999) q qZamezení osobního kontaktu týraného (zneužívaného) dítěte a agresora q qTrestně-právní forma intervence q qPodpora dítěte a zajištění komplexní péče nUdálost nelze zapomenout, je možné se s ní pouze vyrovnat. n > n n Bartová, H., Štefančiaková, K., a kol.: Metodika práce s dětmi se syndromem CAN. Občanské sdružení pomoc ohrozeným děťom, Centrum Náděj) n Dunovský, J., Dytrych, Z., Matějček, Z.: Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Grada Publishing, 1995. n Vaníčková, E.: Tělesné tresty dětí. Grada Publishing, 2004. n Vaníčková, E., Provazník, K., Hadj-Moussová Z., Spilková, J.: Sexuální násilí na dětech. Portál, 1999. n Vizinová, D., Preiss,.: Psychické trauma a jeho terapie. Portál, 1999. n n n nDĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST >