Česká hiporehabilitační společnost
 
Reg. MV ČR č.j. VS/1-1/43807/00-R                              IČO: 15054411 Č.ú.: 177064616/0300 ČSOB Praha  
Sídlo: Ústavní 91, 181 02 Praha 8 E-mail: hiporehabilitace.cr@seznam.cz Web: www.chs.web2001.cz
Návrh  
OFICIÁLNÍ SLOVNÍK ČHS PRO NÁZVY POUŽÍVANÉ V HIPOREHABILITACI 
 
Asistent ‐ proškolená osoba, která pomáhá terapeutovi nebo cvičiteli s naplněním cíle terapeutické 
nebo jezdecké lekce. 
 
Cvičitel  jezdectví  pro  parasport  –  trenér  parasportovců.  Cvičitel  jezdectví  pod  Českou  jezdeckou 
federací (ČJF) se speciálním školením v rámci FEI Para‐Equestrian (dříve I.P.E.C.) a WCR ČR. 
 
Cvičitel koní pro hiporehabilitaci‐  osoba, která připravuje koně pro hiporehabilitační účely.  
 
Hiporehabilitace (HR) – zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde 
se  setkává  kůň  a  člověk  se  zdravotním  postižením/oslabením/handicapem/se  specifickými 
potřebami. 
 
Hiporehabilitační kůň – kůň vybraný a speciálně připravený pro účely hiporehabilitace.  
 
Hipoterapie  (HT)  –  sekce  hiporehabilitace.  Metoda  fyzioterapie  využívající  přirozenou  mechaniku 
pohybu koně v kroku a pohybových impulzů při něm vznikajících, k programování motorického vzoru 
pohybu  do  CNS  klienta,  prostřednictvím  balanční  plochy,  která  je  tvořena  koňským  hřbetem.  Cíle 
dosahuje  postupnou  adaptací  klienta  na  tento  pohyb  v  průběhu  terapie.  Výsledkem  je  facilitace 
reparačních  procesů  na  úrovní  neurofyziologické  a  psychomotorické.  Provádějí  ji  terapeuti  se 
speciálním vzděláním, kteří prošli speciálním výcvikem – fyzioterapeut, ergoterapeut. 
 
Klasifikátor  handicapu  –  specialista  s osvědčením  FEI  Para‐Equestrian,  který  je  oprávněn  hodnotit 
parasportovce s cílem je rozdělit do tříd, které jim umožní optimální úspěch a fair play. Klasifikátorem 
handicapu může být jen fyzioterapeut nebo lékař. 
 
Aktivity s využitím koní (pro oblast pedagogickou, sociální) – sekce hiporehabilitace, původně pod 
názvem Léčebně pedagogicko‐psychologické ježdění (LPPJ). Metoda speciální/sociální pedagogiky a 
sociální  práce,  využívá  prostředí  jezdecké  stáje,  kontakt  s  koněm  a  vzájemné  interakce  s ním  jako 
prostředek  motivace,  aktivizace  a  vzdělávání    lidí  se  specifickými  potřebami.  Provádějí  ji  osoby  se 
speciálním vzděláním, kteří prošli speciálním výcvikem – pedagog, speciální/sociální pedagog, sociální 
pracovník apod. 
 
Terapie s využitím koní s pomocí psychologických prostředků – sekce hiporehabilitace, původně pod 
názvem Léčebně pedagogicko‐psychologické ježdění (LPPJ). Metoda psychoterapie, která k terapii lidí 
se specifickými potřebami využívá prostředí jezdecké stáje, kontakt s koněm a vzájemné interakce 
s ním,  terapie  prostřednictvím  koně.  Provádějí  ji  terapeuti  se  speciálním  vzděláním,  kteří  prošli 
speciálním výcvikem – psychoterapeut, psycholog, psychiatr apod. 
 
Lonžér – osoba starší 18ti let, člen ČJF se splněnou lonžovací zkouškou.  
 
 
Česká hiporehabilitační společnost     2 
Parajezdec, paravoltižér, paravozatajec – účastník parajezdeckých soutěží.  
 
Parajezdectví – sekce hiporehabilitace, dříve pod názvem Sportovní ježdění hendikepovaných. Jezdec 
se  zdravotním  postižením/oslabením/handicapem  se  s ohledem  na  svoje  postižení  za  použití 
speciálních pomůcek či změněné techniky jízdy učí aktivně jezdit na koni, voltižním cvikům nebo vede 
koně v zápřeži, eventuálně se zúčastňuje sportovních soutěží. 
 
Paradrezura  –  disciplína  parajezdectví,  drezura  upravená  pro  jezdce  se  zdravotním 
postižením/oslabením/handicapem, což je klasická jezdecká disciplína, kdy jezdec předvádí se svým 
koněm předem danou úlohu na drezurním obdélníku. 
  
Paraparkur  –  disciplína  parajezdectví,  skokové  soutěže  pro  jezdce  se  zdravotním 
postižením/oslabením/handicapem.  Jezdí se v páru – zdravý jezdec následován parajezdcem, nebo 
jednotlivě.  
 
Paravoltiž  –  disciplína  parajezdectví,  voltižní  ježdění  modifikovaná  pro  osoby  se  zdravotním 
postižením/oslabením/handicapem.  Cvičí  se  na  neosedlaném  koni.  Využívá  se    voltižních  madel  a 
dečky. Kůň je veden na lonži lonžérem na voltižním kruhu v kroku o průměru 15‐18m. Cvičenci cvičí 
sestavy jednotlivce, dvojic a skupin (3‐4 cvičenci). 
 
Paravozatajství  –  disciplína  parajezdectví,  vozatajství  upravené  pro  osoby  se  zdravotním 
postižením/oslabením/handicapem,  které  samostatně  nebo  pod  odborným  dozorem  za  pomoci 
speciálních pomůcek ovládají koně v zápřeži. 
   
Parawestern  ‐  disciplína  parajezdectví  vycházející  z klasických  westernových  disciplín,  které  jsou 
přizpůsobené  pro  jezdce  se  zdravotním  postižením/oslabením/handicapem,  řídí  se  pravidly  WCR 
(Western Club Riding).  
 
Rozhodčí  –  osoba  proškolená  ČJF  nebo  WCR,  která  dbá  na  dodržování  určených  pravidel  a  která 
rozhoduje o výsledcích parajezdeckých soutěží.  
 
Vodič koně – proškolená osoba, která vede koně během terapeutické nebo jezdecké lekce. 
 
 
 
NÁZVY A SLOVNÍ SPOJENÍ, KTERÉ SE V HIPOREHABILITACI NEPOUŽÍVAJÍ: 
 
Hipoterapeut, koňský terapeut, atd. – takováto profese, vzdělání nebo profesní licence neexistují.  
 
Hipolog – osoba, která se zabývá oborem hipologie (nauka o koních, zabývající se původním vývojem 
a rozšířením koní, vznikem plemen a jejich hospodářským významem.)  Hipolog koně nepřipravuje ani 
netrénuje. 
 
Handicapovaná,  oslabená  nebo  postižená  osoba,  atd.  –  doporučeno  používat  spojení  „osoba  se 
zdravotním postižením/oslabením/handicapem/specifickými potřebami“.