Stylistika

Příruční mluvnice češtiny. Kolektiv autorů  ÚČJ FF MU v Brně, 1996, s. 699-728.

Stylistika



n  věda o systému stylistických jazykových prostředků



n  různé jaz. projevy – různé jazykové styly (rozhovor, odb. článek, žádost, povídka)





Jazykový styl

n  výběr a využívání jaz. prostředků všech rovin jazyka v závislosti na komunikační sféře, situaci,
vztahu mluvčího a adresáta apod.

n  výsledek výběru jaz. prostředků  z množin prostředků konkurenčních

n  záležitost řeči (jazyk v komunikační akci)

styl x stylizace



n  styl = sloh, forma komunikátu



n  stylizace = slohotvorný proces

Funkční styly

n  závisí na zaměření a funkci projevu

n  základní funkční styly (Pražská škola – B. Havránek, 20.-30.léta 20. stol):
hovorový (konverzační), pracovní (věcný), vědecký, básnický, novinářský.

n  později: prostě sdělovací, odborný, publicistický, umělecký, administrativní (jednací)

n  vyznačují se lexikálnímí a gram. zvláštnostmi



Jazykové prostředky



n  stylistika nemá vlastní jaz. prostředky



n  nositelem stylist. významů jsou prostředky všech jaz. rovin, které plní stylistickou funkci jako
doplněk ke svým funkcím základním



Doplňující stylistické významy
(konotace)

n  funkčně stylistický význam
(oblast života, v níž komunikace probíhá)

n  expresívně stylistický význam
(typ situace, v nichž se obvykle JP užívají)

n  stylisticky hodnotící význam
společenské hodnocení označovaných jevů

Stylistické významy



n  jsou spojeny s jaz. jednotkami jako odraz jejich přednostního užívání v určitých situacích a
kontextech



n  stylistické normy – existují objektivně, mluvčí vnímá jejich narušení (liter. postupy: parodie,
travestie, anekdoty)

Styly promluvové x obecné



n  promluvové styly – individuální, jedinečné



n  obecné styly – zobecnění promluvových stylů (na základě vyčlenění slohotvorných / stylotvorných
faktorů)

Slohotvorné faktory



n  objektivní (mimopersonální) – záleží
v podmínkách a funkcích komunikace (objektivně daná regulace výběru výraz. prostředků)



n  subjektivní (personální) – jsou spjaty
s osobou n. typem komunikujícího subjektu

Styly objektivní

                                        objektivní faktory

n  mluvený x psaný způsob komunikace

n  přítomnost x nepřítomn. adresáta

n  zaměření na určitý typ adresáta

n  monologická x dialog. situace

n  oficiální x neoficiální prostředí

                                         objektivní styly

n  s. projevů mluvených x psaných

n  s. konaktní x nekontakt.



n  s. adresní



n  s. monologické x dialog.



n  s. oficiální x familiární

Styly objektivní

                                        objektivní faktory



n  komunikační funkce
věcná x estetická

n  vyvázanost z komunikační situace

                                         objektivní styly



n  funkční styly věcné x estetizované

n  styly komunikačně nezávislé

Styly subjektivní

                                        subjektivní faktor

n   pohlaví

n   věk

n   všeobecné vzdělání

n   odborné vzdělání, zaměstnání

n   zájmy

n   příslušnost k ideologii

n   psychický typ

n   psychický stav

                                         subjektivní styl

n  s. mužský x ženský

n  s. věkových skupin

n  s. lidí vzděl. x nevzděl.

n  s. profesní



n  s. zájmové

n  s. ideologické

n  psychické s. trvalé

n  psychické s. situační