Jazyk jako znakový systém

   

   

   znaková situace:

   1. přítomnost účastníků komunikace  

   2. předmět nebo jev existující v přítomnosti a zaměňovaný znakem (např. A)

   3. předmět nebo jev používaný jako znak, tj. zástupce jevu existujícího v přírodě (např. B)

   4. úzus mezi účastníky komunikace, že B je "zástupcem", tj. znakem A

   

   

   bilateralistická teorie:

   ZNAK = VR + OR

   VR – výrazová rovina - označující (lat. designans, fr. signifiant)

   OR – obsahová rovina - označované (lat. deignatum, fr. signifié)

   

   Sémantický trojúhelník:

   

   

                                „stůl“ (označující = VR,,
                                         forma slova – zvuková nebo grafická

   

         ∆

   ______                         pojem, představa

   I ^I      I^I                                           (označované = OR)

             denotát ( referent)                                        

             = označovaný předmět                      

            

   

   Jednoduché znakové systémy (světelná znamení na křižovatce):

   o       označující znaku musí být vnímatelné lidskými smysly („materiálnost znaku").

   o       označující znaku je libovolné („arbitrérní") vzhledem k označovanému (červená =
   „stůj!").

   o       závaznost znaku vzhledem ke kolektivu, který daný systém používá

   o       závaznost znaku vzhledem k systému, jehož součást tvoří (dostatečný rozdíl mezi
   jednotlivými barvami)

   

   

   J a z y k (přirozený systém znaků) vykazuje tytéž základní rysy:

   o       označující jazykového znaku je přístupné smyslovému vnímání.

   o       označované jazykového znaku („význam) nijak nesouvisí s označujícím (jeho zvukovou
   podobou)

   o       jazykový znak je závazný vzhledem ke kolektivu, který daného jazyka užívá jako
   dorozumívacího prostředku

   o       jazykový znak je závazný vzhledem k systému

   

   Specifické rysy jazykových znaků:

   

   o       označující jazykového znaku je zpravidla rozložitelné na zvukové prvky, jež se
   vyskytují i jako součásti formy jiných znaků (uzavřený inventář o počtu 13-80 jednotek).

   o       jazykové znaky se dají spojovat ve větší celky (dvoustupňovité uspořádání jazykového
   systému)

   o       arbitrérnost - podléhá závažným omezením

   - forma (označující) některých jazykových znaků bezprostředně souvisí s jejich obsahem
   (označovaným)

   -  motivace vztahem k jiným znakům (společné kořeny)

   o       jazyk -  otevřený inventář znaků