VINCENT VAN GOGH
Vincent van Gogh, individualista a ve velke mfi'e samouk, byl jednim z nejvyznamnejsfch
prukopnfku modernfho malfi'stvf. Vysel z impresionismu, svym vlastnfm zpusobem ho
pi'ekonal a stal se vyznacnym pi'edchudcem expresionismu. Jeho rozsahle, vyrazne
dilo, ale i jeho nesfastny zivot, ktery byl poznamenan neuspechem (za cely SVUj zivot
neprodal ani jediny obraz), nesmirnymi vniHnimi pochybnostmi a obrovskou tvoi'ivosti,
ba posedlostf prad, vzdy znovu probouzely zajem pozdejsfch generad.
Vincent van Gogh se narodil v roce 1853 jako
syn evangelickeho farai'e v Groot-Zundert
v severnfm Holandsku. Po pobytu v ruznych
internatech nastoupil v roce 1869 do strycova
obchodu s umeleckymi pi'edmety v Den
Haagu, kde zustal az do roku 1876. Obchodnf
cesty ho tehdy zavedly mezi jinym do Londyna
a Pai'lze V te dobe take navazal korespondenci
s 0 etyri roky mladsfm bratrem
Theem, ktera trvala po cely jeho zivot
Hledani povolani
Po kratke do be ueitelovanf se van Gogh zacal
pi'ipravovat na povolanf metodistickeho pomocneho
kazatele a venoval se studiu teologie
v Amsterdamu, ktere vsak brzy pro potfze
s ucenfm a ze strachu pred neuspechy
pi'erusil. Take na bruselske misijnf skole ztroskotal,
smel vsak koncem roku 1878 nastoupit
na vlastnf naklady jako dobrovolny misionai'
do kraj8 belgickych hornfku v Borinagi. Pres
svou silnou socialne nabozenskou horlivost
tam vsak nenasel cestu k lidem. Aby pi'ekonal
vniti'nf napetf, zaeal v te dobe kreslit Nejdi'lve
kreslil podle pi'edloh Jeana-Frangoise Milleta,
kteremu se po cely zivot obdivoval, pozdeji
vytvai'el take vlastni kresby a akvarely, jejichz
tematem byl chudobny zivot tamejsfch hornfku.
V roce 1880 se zapsal na umeleckou
akademii v Bruselu, zustal vsak v podstate samoukem
a kopiroval celou i'adu socialne romantickych
obrazu. Kratky navrat do rodieovskeho
domu skoneil nesfastnou laskou
k ovdovele sesti'enici a doeasnou roztrzkou
s rodinou. Koncem roku 1881 nastoupil Vincent
do ueenf ke svemu bratranci, malfi'i
Antonu Mauvemu, v Den Haagu. Mauve mu
radii, aby maloval olejovymi barvami. Pod vlivem
socialne kritickych romanu Flauberta
a pi'edevsfm Zoly se van Gogh rozhodl, ze se
stane malfi'em prostych lidf. Chtel se venovat
zejmena zivotu rolnfku. Po kratkem pobytu na
venkove, z jehoz osamelosti vsak brzy uprchl,
se v roce 1883 jeste jednou vratil na dva roky
do domu svych rodicu v Nuenenu. I tento pobyt
byl zastfnen neslastnou laskou.
Advokat prosteho zivota
V te do be zaealo ono obdobf, kdy neunavne
pracoval, pohanen strachem, ze nikdy nedokaze
dat spravny vyraz sve pi'edstave soudobe
malby charakteristicky pro veskerou tvorbu
zbyvajfdch let jeho zivota. Namaloval asi
padesat obrazu lidi sve vlasti, pi'edevsfm rolnfku
a tkalcu. Z planovaneho cyklu 0 zivote
rolnfku uskuteenil pouze sedm litografif.
V roce 1885 po cetnych studifch dohotovil
obraz Jedlfci brambor. Spoleeny osud techto
Vlastni podobizna se zavazanym uche
1889. Olej na platne, 51 x 45 cm.
Mr. A Mrs. Leigh B. Block, Chicago
peti lidi je vyjadi'en chudym jidlem asp:: s
nym posezenfm pod sporym svetlem PElejove
lampy. Barvy jsou tmave, vetSino_ :'::
dohnede tony vyjadi'ujf zemitost Van G=_
sam srovnaval barevny ton obrazu s bcneloupanych
brambor spinavych od hlfn
Obraz zaroven vyjadi'uj8 silne socialnf Zc__=
i rezignaci. Postavy pusobf zkrousene, ""'3
utrapene tvai'e, ktere pusobf taki'ka jako '2
katury, kostnate ruce. Obrazy z techto let.3:1.
malovany v temnych barvach, jejich linie p~:
bf tezkopadne a zjednodusene; tyto praee :::
oznaeeny jako "ztrapeny, temny realismus
Van Gogh v Pai'izi
Po kratkem pobytu na umelecke akadE~
v Antverpach od podzimu roku 1885, kde -:
nadehl pro Rubensovo dflo, ale pi'ede ~studoval
teehniku japonskeho barevnc--
di'evorezu, se van Gogh v bi'eznu roku 1 .::=
pi'ekvapive objevil v Pami, kde Jeho ':0
Theo vedl umeleckou galerii.
Navazal styk se skupinou impresionistu •.sjichz
umenf v te dobe ovsem jiz pi'ekroeilo s.
zenit Pobyt v Pami muzeme oznaeit za .SGoghuv
ureity "klfeovy zazitek". Byl nad£szai'ivostf
jizniho slunce a stale vfce rozjasno."3
svou paletu. Naueil se pouzfvat eistSf bav
intenzivnejsfch kontrastech a usiloval 0 kc--
plementarni barevne akordy zakladnfch i srsenych
barev (cervena-zelena, modra-oran:":va,
zluta-fialova)
V nekteryeh ze svych 23 autoportretU, _=re
v te dobe namaloval, i v nekterych jin':::obrazech
experimentoval s prizmatickym S~~
penfm svetla nebo homogennich barevn '._ploch
na male, silne vibrujid barevne eark 0:
zpusobu pointilistu.
Aries - umelecky vrchol
a psychiske zhrouceni
Odpuzovan hlucnym a namahavym spa =eenskym
zivatem v Pai'lzi, odstehoval se cJedHci
brambor. 1885. Olej na platne,
81,5 x 114,5 em. Rijksmuseum Krbller-Muller.
Otterlo
Stenogram zjitfene duse: Obilne pole s havrany, 1890. Olej na platne, 51 x 101 em. Vincent van Gogh Foundation, Van Gogh Museum,
~sterdam
..:ogh na radu Toulouse-Lautreca v unoru
-888 do jihofrancouzskeho mestecka Aries,
de chtel ve svem "zlutem dome" uskutec-'t
sen 0 umelecke pospolitosti. Vymenoval
s' autoportrety s ruznymi umelci a snazil se
::.'skat si pratelstvi predevsim Gauguina, kte-§ho
zval do Aries.
Jestlize Jiz v Parizi prevzal od Gauguina
:;:z japonskeho drevorezu zduraznovanr barev-9
plochy ohranicene silnymi konturami, nale=-nynr
pod sluncem Provence vytvarny vYraz,
-6rY pozdeji jeho dflo tak proslavil - sirokymi,
Inymi tahy stetce nanasel rychle, casto
extazi, svitive, mnohdy prehnane pestre bar','
a vytvarel obrazove prostory, jejichz puso:::.enrhloubky
nespocrva ve spravnem vyjadre--
perspektivy, ale hlavne v intenzivnrch
::arevnych kontrastech. Akcentovani predme:::.
a posta v a snaha zvYraznit u zobrazenych
=sob a vecr to, co tvoff jejich podstatu a cha::
Lerizuje je, vedly van Gogha nekdy k defor-Bci
predmetu na obraze a k sugestivnimu vy-::'ireni
prostoru.
Tak namaloval obraz Terasa kavarny vecer
3'" zduraznenrm silnych kontrastU zlute ka;:-nya
temne modreho nebe a modrocerne
:::e konciel v temnu Blrzke i vzdalene je zde
=.:;:::hyceno se steJnou barevnou intenzitou,
=:: odporuje vzdusne, jiz od dob renesance
=:-3me perspektive, ktera zpusobuje, ze barse
zvetSujiel se hloubkou prostoru bled-:::'J,
Trmto zpusobem zvyraznil van Gogh
:: "nost obrazu a uvedl ji do protikladu k pri-=enemu
videni, proti nemuz postavil sku::=:C'lost
eltenou, plnou napetf.
I ffjnu 1888 prijel do Aries Paul Gauguin,
~-::>z umeni a usudku si van Gogh vazil mno-~71l
vfce nez sveho vlastniho. Avsak jiz krat::=
ored Vanocemi skoncila spoluprace obou
-elcu prudkou hadkou, po nrz si nervove
_ seny van Gogh uffzl ucho (a venoval ho
,=:::.~eprostitutce jako "darek na pamatku"j.
vedenych tahu stetee, Zejmena stromy pusobi
casto jako slehajiel plameny, nektere
predmety dokonce jako by splyvaly,
V kvetnu 1890 opustil van Gogh ustav
v Saint-Remy a odjel do Auvers-sur-Oise nedaleko
Paffle, kde 0 nej pecovallekar a pfitel
umeni doktor Gachet. V poslednich dvou mesielch
vytvoril Gogh jeste asi 70 obrazu. Obrazy
krajin z techto tYdnu jsou expresivnejsi, rozervanejsf
a zoufalejsf, ale take vrelejsr nez jeho
drfvejsf dila. Dne 27. cervence 1890 se Vincent
van Gogh postrelil ranou z pusky a 0 dva dny
pozdeji zemrel v naruci sveho bratra Thea,
Stavy silneho rozruseni se v nasledujielch
mesicich stffdaly s tezkymi depresemi, coz
vsak maliri nemohlo zabranit v tom, aby dale
pracoval jako posedlY. Tak vznikly jeho slavne
obrazy slunecnic, obrazy ovocnych stromu,
padaelch mostu, domu a jejich interieru.
Saint-Remy a konec
V kvetnu 1889 se van Gogh dobrovolne odebral
na lecenr do nervoveho sanatoria v Saint-Remy
nedaleko Aries, kde po kratke fazi uklidnenf
dostal mfstnost k praci. Jeho pobyt zde
byl poznamenan halucinacemi,
trsnivYmi sny a in- ,
tenzivnfmi myslenkami na
smrt. Avsak tyto stavy se
neustale stFidaly s obdobrmi
usilovne prace, nejdrive
u okna jeho pokoje, pozdeji
opet venku. Strach z dusevnr
choroby ho pohanel
ke stale vetSfmu spechu.
Krome obrazu krajin vytvoril
radu obrazu podle Milletovych,
DaumierovYch,
Delacroixovych a RembrandtovYch
predloh.
S postupujiel chorobou
jeho obrazy vypadaji jako
uchvacene proudrelm vlnenrm
v pffrode a atmosfere.
Jako protikladna
proudenr bOjuji 0 svou prevahu
jednotlive barevne
drahy, sestavajicr z kratkych
a huste vedle sebe
Terasa kavarny vecer,
1888. Olej na platne,
81 x 65,5 em. Rijksmuseum
Kr61Ier-MOller, Otterlo