odpověd, neb čas jest, abych zas se k Bohu navrátil. Hled', nyní na tvé vůli záleží počátek celého světa spasení, který jak nejdřív k tomu svolíš, ihned od věčné smrti vysvobozen bude. To poníženě od tebe žádá zarmoucený Adam se všemi svýma bídnýma a z ráje vyhnanýma dětma, to také od tebe žádá Abraham a David se všemi svatými otci, kteří tvoji předkové a rodičové jsou a nyní v stínu smrti přebývati musí. Podobně také od tebe celý svět žádá, který před tebou na kolena kleká, a to sice ne bez příčiny, neb na tvém jedinkém slově záleží všeckno potěšení bídných, vysvobození z žaláře vinných, spasení všech synů a dcer Adamových. O Panno, dej jen brzy odpověd! Řekni slovo, na které nebe i země i před-peklí žádostivě očekává, anobrž i král nade všemi králi tvého svolení žádostivý jest, skrze které chce počátek spasení světa učiniti. Dej tehdy brzy odpověd ne mně, ale samému Bohu, promluv jedné slovíčko a přijmi Slovo věčné. Ejhle, ten, na kterého celý svět očekává, stojí přede dveřma tvýma, očekávaje, abys jemu otevřela, že chce k tobě vjíti a z tebe lidské tělo na se vzíti.^ Z těch řečí svatého Bernarda snadno můžeme porozuměti, kterak spasení naše na svolení Marie záleželo a jak jsme my jí mnoho povinní za to děkovali.
Naposledy když Maria tak mnoho času v takovém rozmejšlení strávila a bedlivě rozvažovala, co v tak důležité potřebě má činili, přemohla ji naposledy boží láska a žádost lidského spasení, protož když slovo fiat, staň se, chtěla od sebe dáti, tu možné není vypraviti, s jakou pobožností, s jakou ponížeností a s jakou rezignací to učinila. Její oči byly plné slzí, její usta plná vzdychám, její srdce plné lásky a outrpnosti, její rozum plný božských myšlení, že ten svatý archanjel Gabriel se všemi anjely, kteří tu přítomní byli, její veliké pobožnosti dosti se nemohli nadi-viti. Když tehdy za dobrou chvíli tak laskavě plakala, složila své ruce křížem na prsy, hlavu svou hluboce k zemi sklonila a s tou největší ponížeností na zemi klečela a jemu tu žádostivou odpověd dala, řka: Ejhle, dívka Páně, staniž mi se podle slova tvého. O slovo nesmírné hlubokosti! ó slovo velmi předivné! Neb v těch krásných slovech tak veliké ctnosti a dokonalosti jsou postižené, že jich jazyku lidskému vysloviti možné není. Obzvláštně pak Maria Panna v té své odpovědi čtyry veliké ctnosti dokázala, které hodné jsou, aby zlatýma literami zaznamenané byly.
První ctnost z nich byla poslušenství, když řekla: Ejhle. V kterémžto slovíčku tak silně Bohu v poslušenství se zakázala, jak jedno stvoření se může zakázati. Protož nikdy žádný člověk tak volného se neučinil pro Boha nětco protivného trpěti, jako Maria volnou se učinila, když řekla to slovíčko: Ejhle. Druhá ctnost byla veliká poníženost, kterou na sobě ukázala, když řekla: Dívka Páně. Neb v ten čas tak hluboce se před Pánem ponížila a zlehčovala, že žádné stvoření nikdy před Bohem tak málo o sobě nesmejšlelo a tak se potupilo jako Maria. Třetí ctnost byla dokonalá láska, kterou na sobě znáti dala, když pravila: Staň mi se. Neb v ten čas obětovala své srdce, svou duši i celou sebe Bohu všemohoucímu, aby s ní činil, co se jeho svaté vůli líbí, a z pouhé lásky boží hotová byla všecko přijití a srdečně
[255]