Kapitola padesátá první Kterak Maria sválou Alžbětu navštívila
Milosrdný náš Spasitel, když na tento svět přišel, neměl na tom dosti, že svou milou matku všemi dary naplnil, ale chtěl všeckny lidi svého laskavého a milostivého příští oučastné učiniti, protož hned vzbudil matku svou, aby jej nesla do domu Zachariášového, aby tam své nejmilejší přátele mohl dary božíma obdařili. Nej-světější Panna dobře to znamenala, že od Ducha svatého vzbuzovaná byla, aby příbuznou svou svatou Alžbětu navštívila, však poněvadž cesta daleká byla a bez outraty se vykonati nemohla, protož oslej chala se o tom nětco svatému Josefu řícti; mnohem pak více se obávala, kterak skrze to jemu povědomé bude, že ona světa Spasitele počala, což pro velikou poníženost ráda chtěla přede všema zatajiti.
Mezitím Veliká noc nastala, jak obyčejně až posavad okolo svátku Zvěstování Panny Marie se přitrefuje. Protož když svatý Josef vedle přikázaní božího se do Jeruzaléma strojil, řekla k němu Maria, že i ona tam s ním chce putovati a odtu do města Juda jiti a svou příbuznou Alžbětu navštívili. S tím Josef byl velmi dob" spokojen, nebo pro tu nevypravitedlnou lásku, kterou k Marii Panně měl, nic mu milejšího nebylo jako jí nětco k zalíbení učiniti. Protož všeckno zhotovili, co jim na cestu potřebného bylo, a několik dní po Panny Marie zvěstování na cestu se z Nazaretu vydali. Což se z slov svatého Lukáše dobře rozuměti může, jenž takto dí: V těch dnech povstavše, Maria šla na hory s chvátáním. Nyní pod' sem, pobožný křesťane, a podívej se, jak velikou pout tehdáž Maria vykonala. Ty se mnohokráte domníváš, že velmi mnoho jsi učinil, když jsi několik hodin putoval, než podívej se, zdaliž ta tvá pout putování Marie se může vyrovnati. Přímou cestou k Jeruzalému do města Juda po silnici se chodilo, z Nazaretu pak až do Jeruzaléma jest za dobrý tři dni cesty a z Jeruzaléma až do města Juda má kdo dobrých pět hodin co jiti. Od Nazaretu trvá cesta asi za dvě hodiny přes hory galilejské a odtud' se přichází na velké pole Ezdrelon, po kterémž se za několik hodin pořád jde až k městečku Ginim, kde potom Pán Ježíš deset malomocných očistil. Odtud' jde se přes několik vrchů zhůru i dolu skrze krajinu samařskou, až se k místu Sichem přijde, kdež se jak krajina, tak hory jůdské počínají a tu v těch místech jsou hory velmi vysoké a skalnaté, cesty pak velmi kamenité a nepřihodné, takže od toho místa až k Jeruzalému z vrchu na vrch vždy se musí jíti.(a) Tou cestou tak nepříjemnou, drsnatou a kamenitou musela patnáctiletá Panenka již těhotná jiti, aby tomu vnuknutí Ducha svatého, které ji vždy k tomu nabádalo, mohla zado-stiučiniti, a tak Alžbětu navštíviti. Tak tehdy šly ty dvě nejsvětější osoby spolu a nesly veliký poklad nebe i země v životě panenským zavřený. O, kýž je možné bylo někomu s níma jiti! 0, kýž je možné bylo poslechnouti, co na té cestě činili a spolu rozmlouvali! Jak divné věci někdo by byl uzřel a uslyšel! Nikdy žádný kněz s takovou pobožností velebnou svátost oltárni přes ulici nenesl, jako tehdáž Ma-
[272]