dovský se narodil, nýbrž že mu potěšení z toho bude, že oni z tak dalekých zemí přijeli jejich Mesiáši se klanětd, protož se neptali, zdaž již jejich Mesiáš se narodil, ale pravili: Kde jest, který se narodil, král židovský? Když Herodes mimo vší své naděje takovou otázku uslyšel, tu se nad tím srdečně zarmoutil, neb dobře věděl, že Židé na něj nevřeli, protože on rozený pohan byl a fortelně Židy o království připravil. Protož když drobet toho strachu pozbyl, ptal se jich, kterak to vědí, že král židovský se narodil. Jemuž odpověděli: Viděli jsme hvězdu na východu, jenž z této krajiny pocházela, která k nám rychle přiběhla, jako by nás volat chtěla, kterážto hvězda až do židovské země cesty nám ukazovala, kdež potom před očima našema zmizela.
To když Herodes uslyšel, ještě více nad tím se ulekl, neboť se bál, kdyby tomu tak bylo, že by on i synové jeho království zbaveni býti museli, protož chytře se jich vyptával, jak dávno jest tomu, že tu hvězdu ponejprv viděli. Naposledy rozkázal všeckny zákoníky povolat, na nichž se doptával, kde by se Kristus měl na-roditi. O Bože, jaký hluk to v celém městě způsobilo, poněvadž Herodes netoliko některé, ale všeckny knížata kněžská a zákoníky spolu dal povolat. Když pak ten křik po celém městě Jeruzalémě se rozhlásil, co se domníváš, co jsou ti lidé činili? Zdaž srdečně se neradovali, že již aspoň jednou ten zdávna žádaný Mesiáš na svět přišel? Zdaž ruce své k nebi nepozdvíhali a srdečně dobrotivému Pánu Bohu děkovali, že jim toho času dočekatí milostivě dopřít ráčil, po kterém tak mnozí králové a knížata toužili, řkouce: Budiž tehdy Pán Bůh navěky pochválený, že již jednou Mesiáš nám se narodil, neb nyní spasení naše svůj počátek vezme? Kdo by se byl nenadál, že tak myslit sobě a mluvit budou? Ale svatý Matouš povídá, že netoliko Herodes, ale i celé město Jeruzalem nad tím velmi se uleklo a zarmoutilo. Že Herodes se zarmoutil, divu nejní, neboť se obával, aby ten vnově narozený král jej z jeho království nevyhnal. Že pak celé město Jeruzalém se zarmoutilo, to jest věc předivná, že ji žádný člověk pochopit nemůže. Neb co mělo za příčinu to město se rmoutiti? Snad se domnívali, že ten nový7 král jak s Herodesem králem, tak s Římany války povede, a tak v zemi veliký rozbroj povstane? Ale mohli se též domnívat, že ten nový král brzy vítězitelem bude a jim zdávna žádaný pokoj učiní.
Než co to ušlechtilé Jezulátko v jesličkách ležící a na to všeckno patřící sobě pomyslilo? O, jak ta veliká nevděčnost židovská jeho svaté srdce trápila! O, jak velice jej to bolelo, že jeho příchod na tento svět těm nevděčným Židům jest tak nepříjemný! Protož v svém srdci řeklo: O ty zatvrzelý národe, je-liž to ta čest, kterou mi prokazuješ? je-liž to láskavé vítání, kterým mé ctíš? Já tobě k vůli z nebe jsem přišel, abych tě od nepřátel tvých vysvobodil, a ty tvé vysvobození přijít nechceš! Já z pouhé k tobě lásky člověčenství jsem na sebe vzal, abych ti spasení a věčný pokoj učinil, a ty volíš raději v nepokoji a v poddanosti zůstati! Otcové tvojí tak velice dychtili, aby mohli den příchodu mého na svět spatřiti, a ty nad tím
[349|