dový Syn věčného Boha jest, z kteréhožto poznání takové uctivosti jak k tomu svatému dítěti, tak k tomu chlívu, v kterým bydlelo, v srdcích svatých nabyli, že téměř nevěděli, s jakou počestností a uctivostí mají do něho vjíti. Tu se, jak nejlepěji mohli, ozdobili a připravili, ruce i obličej svůj čistotně umyli, ty dary, které s sebou přinesli, tomu dítěti pořádně zhotovili. Jako až podnes podlé velikého chrámu božího v Betlémě naproti Jeruzalému jedna kaple s oltářem ke cti svatých třech králův vystavená stojí na tom místě, kde se ti králové hotovili, dřív než do té jeskyně vešli. Nedaleko toho oltáře jest též ta studnice, která nyní vyschlá jest, z které služebníci královští pro sebe i pro své hovada vodu vážili.*' Z toho uč se, křesťane, kterak pilně se připravovati máš, dřívej než k svátosti oltářní přistupuješ, neb nejdeš toliko jako ti tři králové tomu nejsvětějšímu dítěti se klanět, nýbrž i jej do srdce tvého přijít.
Co se darův dotýče, máš vědět, že každý ten král zlato, kadidlo a myrru tomu dítěti obětoval, a ne, jak někteří se domnívají, že jeden daroval zlato, druhý kadidlo a třetí myrru. Ale jak praví svatý Bonaventura, že každý zlato, kadidlo a myrru obětoval, neb ačkolivěk zlato dar královský byl, však samé kadidlo aneb myrra hrubě špatný by dar královský byl, a tak ti dva téměř by se hanbit museli, že tak špatné dary s sebou přivezli. Protož jedenkaždý daroval zlato, kadidlo a myrru, a to u veliké hojnosti.(c) A ty tři dary jedenkaždý král rozkázal třem nejpřednějším svým dvořenínům za sebou nesti.
Modlitba k Panně Mani na Tři krále
Ó přenejšťastnější Panno, jak veliká tvá radost a potěšení bylo, když očitě jsi viděla tu velikou čest, kterou Otec nebeský tvému nejmilejšímu synu prokázal, když tak slavný a mocný tři krály s tak velikým množstvím lidu k němu z dalekých krajin poslal. Nepochybně že jsi se rozpomenula na slovo toho anjela, který k tobě řekl, že Bůh synu tvému dá stolici Davida krále, otce svého, a on že kralovati má navěky. O, jak jsi se veselila z obrácení na víru tolik hříšníkův, které jsi jedině žádala! O, jak jsi se radovala z té veliké počestnosti tvému synu prokázané, kterou jsi jediné vyhledávala! Ó, jak veliké potěšení jsi měla z té veliké poníženosti a šlechetnosti třech králův, kterou jsi bedlivě v tvém srdci považovala! Z čehož jsi tak velice pohnutá byla, že radostí v tobě srdce plakalo a sladkostí velikou oplývalo. Všecknu tu radost tobě připomínám, ó Maria, žádaje, abys mi milosti ujednala to veliké tajemství dobře považovat a příkladem těch svatých králův života mého polepšit, abych tobě i synu tvému radost a potěšení v nebi mohl způsobiti. Amen.
Když potom to panstvo dobře se spořádalo, tu spolu všickni tak šlechetně a pobožně šli, že milo na ně se bylo dívat, neb Duch svatý srdce jejich osvítil, že jakousi nadpřirozenou pobožnost v svých srdcích cítili, o které nikdy prvé byli nevěděli. Ti tři králové šli podle sebe, oděni rouchem královským, s odkrytýma hlavama a koruny své v rukách svých nesli, neb je svým dvořenínům za sebou
|353|