tobě obětujeme jako opravdovému smrtedlnému člověku na dokázaní toho, že ty jako jinší lidé smrtedlný a outrpný jsi. A s těma dary též obětujme tobě království naše i lid náš i sebe samý k tvé službě božské. To když učinili, s tou největší ponížeností své královské koruny a berly k nohám toho svatého dítěte položili a dálej takto k němu mluvili: Poroučíme se tobě se vším lidem naším, poníženě tebe žádajíce, abys nás tvou božskou mocí ode všeho zlého vždy ostříhal. Tím způsobem aneb nápodobně ti svatí králové s tou největší pokorou a pobožností k tomu dítěti mluvili, takže všeckno jejich komonstvo a čeládka ku pobožnosti vzbuzená byla.
Ale co se domníváš, jak ta pokora a pobožnost tomu Jezulátkovi se líbila? s jakým poděkováním ty dary přijalo a jak štědře jim se za ně odměnilo? Za zlato dalo jim svou opravdovou božskou lásku, za kadidlo opravdovou a stálou pobožnost, za myrru pak opravdové pokání a trpělivost. Rodička boží na místě synáčka svého ty dary přijala a laskavě jim za ně poděkovala.
Potom svatí králové ze země vstali a ti jinší páni, kteří s níma přijeli, před Rodičku boží předstoupili, na kolena svá padli a s tou největší pobožností tomu děťátku nožičky líbali; potom každý jemu nejaký present daroval. Naposledy též přistoupili služebníci královští, od prvního až do posledního, a všickni velikou pobožnost na sobě ukazovali, nožičky tomu děťátku líbali a bezpochyby jedenkaždý vedle své možnosti jemu nejaký dárek daroval. To pak rozmilé Jezulátko k jednomukaždému obzvláštní přívětivost ukazovalo a dary jejich s vděčností od nich přijalo. Na příklad těch svatých třech králův měl by jedenkaždý pobožný křesťan na ten svátek aneb mezi oktávem jeho tomu nejsvětějšímu dítěti též trojnásobné dary obětovati. Ponejprv místo zlata měl by se v opravdové lásce boží cvíčiti, svému bližnímu nejaký skutek upřímné lásky prokázati a tu lásku Bohu obětovati. Na místě kadidla měl by nejakou obvzláštní pobožnost nebo modlitbu vykonati a ji tomu Jezulátku obětovati. Na místě pak myrry měl by se v nejakým obzvláštním skutku kajícím cvíčiti a jej též jemu obětovati, to přemilé dítě žádaje, aby ty špatné dary s takovou milostí a přívětivostí přijalo, jako někdy dary těch králův přijít ráčilo.
Když po vykonání obětování těch darův králové zhůru z země povstali a Maria své nej milejší dítě zase do jesliček položila, tu začali s ní přívětivě rozmlou-vati a na to nejsvětější dítě jí pilně se vyptávati. Které Rodička boží vynaučila, že jest to dítě opravdový Syn boží a že proto z ní chtěl člověčenství na sebe vzíti, aby za hříchy celého světa Bohu Otci zadostiučinil, protož že mnoho zlého na světě přetrpět musí, ano naposledy i ukrutnou a hořkou smrt podstoupí, jakž o tom veřejně svatí proroci předpověděli.
Ty a těm podobné věci Rodička boží s plačem těm králům povídala a je ve všech potřebných věcech opravdové víry vyučila. Ti svatí králové to všeckno s velikým podivením poslouchali a v srdce své pilně vložili.
Když pak ti svatí králové po dlouhém s Marií rozmlouváním od ní odpuštění vzali a do jedné hospody na nocleh se odebrali, tuť hle, zjevil se jim jeden anjel,
|355|