[300]
Skutky Janovy
Hymnus
[301]
197
co tam s Pánem byl139 a bavil se s ním na tom vrcholku, kdo to byl?140 Slyšeli jsme, že spolu mluvili dva?' A já jsem si uvědomil,141 jak velkou milost nám dává a z kolika tváří sestává a jaká nevýslovná moudrost na nás z něj shlíží, a řekl jsem: ,Když se ho zeptáte, dozvíte se to.'
(92) Jindy zase jsme my všichni jeho žáci spali v Gennesaretu v jednom domě a já jsem se vybalil z pláště, do kterého jsem byl zachumlaný a pozoroval jsem, co dělá, a nejdřív jsem slyšel, jak říká: Jane, spi.' A já jsem hned začal dělat, že spím, a viděl jsem, že přišel142 kdosi jako on, a slyšel jsem, že s Pánem mluví: Ježíši, ti, které sis vybral, ti stále nevěří.'143 A Pán mu odpověděl: Je to tak, vždyť jsou to lidé.'
(93) O jiné úžasné věci vám řeknu,144 bratři: Občas, když jsem ho chtěl uchopit, jsem narazil na hmotné a tuhé tělo. Jindy zas byl na dotyk úplně nehmotný, jako by neměl tělesnou podstatu a prostě vůbec nebyl.145 Když ho některý z farizejů pozval a on to pozvání přijal,146 šli jsme s ním, a každý z nás dostal od hostitelů kus chleba, || stejně jako i on dostal kus. On ten svůj požehnal a rozdělil ho mezi nás. A z toho úlomku se každý nasytil147 a ty naše chleby zůstaly celé, což naše hostitele přivádělo v úžas.
Často když jsem s ním šel, chtěl jsem zahlédnout na zemi jeho stopy, jestli jsou vidět - pozoroval jsem totiž, že se nad zemí vznáší - ale nikdy jsem je nespatřil. To všechno vám říkám, bratři, jako povzbuzení vaší víry v něj. O jeho velikých a úžasných činech je však nyní třeba pomlčet, protože jsou nevyslovitelné a jistě nemohou být ani pronášeny, ani slyšeny.148
139 Junod/Kaestli přijímají místo dochovaného tévov Hilgenfeldovu konjekturu yépa>v „stařec" s odvoláním na jiná polymorfní zjevení (Tajná kniha Janova, NHC 11,1,30-2,15; SkPt 21).
140 Jamesova konjektura ř)v za doložené eí „jsi". V celé pasáži je patrná tendence opisovače vztahovat výroky apoštolů o Ježíšově společníkovi k Janovi („Kdo jsi, že zůstáváš s Pánem a bavíš se...").
141 Jamesova konjektura av>vvor|aa<; za doložené ct vor|aac;, jež je projevem výše zmíněné interpretace: „Ty si uvědomuješ..."
142 Jamesova konjektura KaTeXeóvxa za doložené KaOeúôovTcx („viděl jsem, že /tam/ spí kdosi jako on /?/"). Junod/Kaestli slovo vypouštějí jakožto případ dittografie (omylem opakované slovo): „viděl jsem kohosi jako on".
143 James se domnívá, že jde o tázací větu. Srv. SkPt 10, pozn. 123 na str. 131.
144 Jamesova konjektura éprô za doložené ópw „mám před očima".
145 Srv. 1J 1,1. Ve Druhém zjevení Jakubově Ježíš vybízí Jakuba, aby se ho dotkl; Jakub napřáhne ruku do prázdna a zmocní se ho úžas a radost (NHC V/4, 57,10).
146 Srv. L 7,36; 11,37; 14,1.
147 Stejné sloveso užito v synoptických verzích nasycení zástupů (Mk 6,42 par; Mk 8,8 par), srv. J 6,1-13.
148 Zde se završuje vyprávění, jež bylo uvedeno podobnou myšlenkou v kap. 88. Po výzvě k odmlčení čtenář očekává závěr spisu (srv. J 21,25) nebo parenetické navázání (srv. kap. 103-104). Proto Junod/Kaestli považují následující pasáž (kap. 94-102 a 109) za samostatnou gnostickou tradici.
[HYMNUS]
(94) Ještě než149 jej zajali150 bezzákonní Židé,151 kteří svůj zákon mají od bez-zákonného hada,152 svolal si nás všechny a řekl nám: Ještě než se jim dostanu do rukou153 zazpívejme píseň154 Otci a tak se vydejme vstříc tomu, co leží před námi.' Vyzval nás, abychom se postavili do kruhu, chytili se jeden druhého za ruce, on sám byl uprostřed a řekl nám: .Odpovídejte mi: Amen'. A začal zpívat píseň s těmito slovy:155
,Sláva tobě, otče.' Amy jsme stáli v kruhu kolem a odpověděli jsme mu:, Amen.' ,Sláva tobě, slovo.
Sláva tobě, milosti. Sláva tobě, duchu.
Sláva tobě, svatý.
Sláva buď tvé slávě. Vzdáváme ti chválu, otče.
Děkujeme ti, světlo,
v němž nepřebývá tma.156
149 Podle synoptických evangelií Ježíš před zatčením ustanovil eucharistii. Redaktor kap. 94-96 prozrazuje dvojím užitím téže časové spojky i jinými prostředky svůj záměr nahradit eucharistii jiným rituálem. Viz výše oddíl 4.4.1.5.
150 Srv. Mk 14,48 par: „Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali."
151 Srv. J 18,36: „kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán (napa5oe<ň) Židům" - jediné místo v evangeliích, kde se hovoří o vydání Ježíše Židům, srv. násl. pozn. 152.
152 Slova „kteří ... hada" (újiô ávc-uou ó<t>eco<; vouoOeTOUuévcov 'IouSaíwv) jsou dochována v aktech I, nikoli v rkp. C. Kdyby ve slovesném tvaru byla skryta narážka na Zákon Mojžíšův, měli bychom před sebou nejostřejší antijudaistický výpad, který nemá v rané křesťanské literatuře (srv. J 8,44) obdoby a připomíná gnostické odmítání starozákonního Boha stvořitele jako nepřítele lidstva. Junod/Kaestli (CCSA 2, str. 643) nabízejí mírnější překlad, založený na jiném pochopení slova „zákon": „kteří (přitom) byli ovládáni (vůli) bezzákonného hada".
153 Dosl. „než jim budu vydán" (;rapa5oer|Vca, viz výše pozn. 151). Stejného slovesa užil hned v dvojím smyslu apoštol Pavel (1K 11,23) ve zprávě o ustanovení eucharistie: ,Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal (rcapéScoKa): Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen (rcape5í5e-to) vzal chléb..." Srv. dále L 22,15: „Velice jsem toužil jisti s vámi tohoto beránka, dříve než budu trpět." Volbou termínů polemizuje redaktor kap. 94-96 s pavlovskou i lukášovskou tradicí o ustavení eucharistie (Junod/Kaestli, CCSA 2, str. 624).
154 Srv. Mk 14,26; Mt 26,30.
155 Členění hymnu vychází z Pallasova návrhu (1956) a Schäferdiekova překladu (1989). Podle Deweyova překladu (1986) a ve shodě s vydavateli Junodem/Kaestlim (1983) upozorňujeme dále na pravděpodobné zásahy redaktora hymnu. K teologickému výkladu hymnu viz Hanzl, Skutky Janovy, 1999.
156 Srv. 1J 1,5; Jk 1,17; J 1,5.