Uvedení do studia dějin umění Co, jak a proč…a smysl? C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Obr\P1130189.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Obr\P1130190.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Obr\P1130191.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Obr\P1130192.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Obr\P1120178.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Obr\P1130194.JPG Milan Togner, Je třeba nadále učit dějiny umění v jejich tradiční podobě, Opuscula Historiae Artium 59, 2010, s. 108-110. •„Domnívám se, že budoucnost oboru je nejméně na jednu až dvě následující generace zajištěna“ Historik umění (dle L. Slavíčka) •„V lepším případě je chápán jako směšný, nepraktický vědátor, který si žije ve věži ze slonoviny a je vlastně úplně nepotřebný.“ Appel de Florence Pour un enseignement européen de l'histoire de l'art L'APAHAU (Association des Professeurs en Archéologie et Histoire de l'Art des Universités) • • A l'occasion du colloque de Florence sur la didactique de l'histoire de l'art qui s'est tenu en vendredi et samedi 22-23 mai 2009, il a été décidé de lancer un "appel de Florence" pour sensibiliser les élites politiques, les futurs députés européens et l'opinion publique sur l'importance d'un enseignement d'histoire de l'art dans tous les pays de l'Europe, de l'école au lycée, pour mieux former les futurs citoyens européens. Cet "appel de Florence" est mis en ligne dans différents pays de l'Union européenne pour lui assurer une large publicité et diffusion. •L'APAHAU, (Association des professeurs en Archéologie et Histoire de l'art des Universités) est une association loi 1901. Elle a pour but de créer un lien entre les enseignants-chercheurs en Archéologie et Histoire de l'Art des établissements de l’enseignement supérieur, de favoriser le développement des études dans ces domaines et d’aider à la diffusion des résultats de la recherche en France et à l’étranger. Elle publie une revue Histoire de l'art. •APPEL DE FLORENCE •Un geste fort pour l’Europe : un enseignement de l’histoire de l’art dans tous les pays de l’Union. •Chaque année, des millions de membres de l’Union européenne, ceux-là-mêmes qui sont invités voter le 7 juin, profitent du principe de libre circulation pour découvrir les paysages, les musées, les traces du passé et les œuvres d’art contemporain de leurs voisins européens. Comment faire de ce formidable mouvement, de ces multiples découvertes, en un capital européen, en une ressource pour l’édification de l’Europe ? En transformant, par un enseignement d’histoire de l’art à l’école, ce qui relève de la consommation en un processus d’acculturation, de prise de conscience d’un patrimoine commun, d’appropriation d’une histoire artistique vécue sous le signe de l’échange, depuis des millénaires, de Ségovie à Cracovie, d’Athènes à Édimbourg ou Copenhague, de Florence Munich et à Budapest. •Donner une dimension européenne à un tel enseignement d’histoire de l’art, qui n’existe à ce jour que dans quelques pays, l’instituer dans tous les pays d’Europe, ce serait, en associant les futurs citoyens d’Europe à leur propre histoire, donner un remarquable élan à une Europe de la culture. •Alors que l’histoire de l’Europe a été faite pendant longtemps de conflits qui opposaient des peuples, de traités qui ont divisé arbitrairement un territoire, de langues imposées injustement, de dominations culturelles, alors que le fonctionnement de l’Union est vécu comme quelque chose de compliqué et de lointain, l’histoire des formes artistiques constitue pour l’Europe un continuel processus d’échanges, d’enrichissements mutuels à tout niveau de la création dans un espace commun, du modeste maçon de village (qui met en œuvre des savoirs et des références architecturales venant de différents pays), à Léonard de Vinci, Picasso et Ingmar Bergman. Ainsi, par l’apport des « Barbares », Rome put revivifier l’héritage artistique de la civilisation grecque ; dans l’Espagne des Omeyades se réalisa une brillante synthèse entre les cultures arabes et européennes, notamment dans l’architecture ; avant le premier conflit mondial, l’Art nouveau (également appelé selon les pays Jugendstil, Stile Liberty, Modern Style ou Modernismo) réunit, en dépit des tensions nationales et linguistiques, une communauté européenne des arts. •Instituer un enseignement d’histoire de l’art à l’école dans tous les pays de l’Union permettrait à tous ses habitants de comprendre l’esprit de communauté artistique qui unit l’Europe depuis plus de trois millénaires. Les œuvres d’art, de la mosquée de Cordoue aux photos des châteaux d’eaux des Becher, étudiées dans leur dimension historique, sont la meilleure introduction aux religions, aux mouvement d’idées et aux civilisations qui ont forgé l’histoire du continent , et à la place artistique que peut tenir l’Europe dans la civilisation globale actuelle, alors que les formes artistiques empruntent de nouvelles voies et que les échanges s’accélèrent et se multiplient. •Le langage des images, très présent dans les expressions les plus contemporaines, est commun tous les citoyens de l’Union. Dans les 27 pays de l’Union, une formation d’au moins une heure hebdomadaire en histoire de l’art serait pour chaque jeune européen un moment précieux de rencontre avec la richesse artistique de sa cité, de son pays, de l’Europe, une incitation à la mobilité et la découverte au sein du continent, d’intégration culturelle européenne dans le respect de l’histoire.. Du patrimoine industriel aux traditionnels beaux-arts, des vestiges archéologiques aux créations les plus contemporaines, cet enseignement serait naturellement ouvert : ouvert à toutes les composantes et populations qui forment l’Europe actuellement, et apte ainsi à mettre en confrontation les objets de la civilisation européenne avec les cultures du monde ; ouvert l’avenir, en intégrant pleinement la création vivante. •Un enseignement d’histoire de l’art, de l’école au lycée, dans tous les pays de l’Europe, est un geste que l’Union doit faire pour l’Europe, ses générations futures, la conscience de son avenir. • Comité de soutien (France) : •Olivier BONFAIT (Président de l'APAHAU), •Eric de CHASSEY (Professeur d'Université, membre de l'IUF), •Marc FUMAROLI de l'Académie Française (Professeur honoraire au Collège de France), •Sylvie RAMOND (Conservateur général du patrimoine, Directeur du Musée des Beaux-Arts de Lyon), •Pierre ROSENBERG de l'Académie Française (Directeur général honoraire du Musée du Louvre), •Alain SCHNAPP (Professeur d'Université, ancien Directeur général de l'INHA), •Pierre SOULAGES (Artiste peintre) • Florentská výzva: Za evropskou výuku dějin umění • •U příležitosti kolokvia o didaktice dějin umění, které se konalo 22.- 23. května 2009 ve Florencii, bylo rozhodnuto rozšířit tuto „Florentskou výzvu“, aby se upozornily jak politické elity (budoucí evropští poslanci), tak veřejné mínění na význam a důležitost výuky dějin umění ve všech evropských zemich, od základních škol po gymnázia. Výuky, která může pomoci lépe utvářet budoucí evropské občany. Tato výzva je nyní rozšiřována v různých zemích Evropské unie, aby jí byla zajištěna co nejširší publicita. V České republice se k výzvě připojuje Uměleckohistorická společnost. Silné gesto pro Evropu: výuka dějin umění ve všech zemích Unie Každý rok miliony občanů Evropské unie (titíž, kteří jsou zváni k volbám do Evropského parlamentu 7. června 2009) využívají princip svobodného pohybu, aby objevovali krajiny, muzea, stopy minulosti nebo současná umělecká díla svých evropských sousedů. Jak vytvořit z tohoto úžasného pohybu a množství objevů evropský kapitál, zdroj pro budování Evropy? Když jej proměníme s pomoci výuky dějin umění ve školách z pouhé „konzumace“ v proces zkulturnění, který povede k uvědomnění si společného památkového dědictví, k přisvojení si umělecké historie žité již po tisíciletí ve znamení výměn od Segovie po Krakov, od Athén po Edinburg či Kodaň, od Florencie po Mnichov či Budapešť. Dějiny Evropy byly utvářeny dlouhou dobu z konfliktů, jež stavěly lidi proti sobě, z úmluv, které rozdělovaly právně teritoria, z nespravedlivě vnucovaných jazyků, z kulturní nadvlády; a tudíž i fungování Evropské unie bylo nahlíženo dlouho jako něco komplikovaného a vzdáleného. Naproti tomu dějiny uměleckých forem vytvářely v rámci Evropy kontinuální proces směn a vzájemných obohacení na všech úrovních tvorby ve společném prostoru, od prostého venkovského kameníka (který uplatňuje architektonické znalosti a vědomosti, přicházející z různých zemí) po mistry typu Leonarda da Vinci, Picassa či Ingmara Bergmana. Zřídit výuku dějin umění ve školách ve všech zemích Evropské unie by umožnilo všem jejím obyvatelům pochopit smysl uměleckého společenství, které spojuje Evropu již více než tři tisíciletí. Umělecká díla, od mešity v Cordóbě po fotografie vodojemů manželů Becherových, jsou-li studována ve svém historickém kontextu, jsou nejlepším úvodem do různých náboženských vyznání, do ideových hnutí, do civilizací, které zformovaly dějiny tohoto kontinentu. Jazyk umění minulých dob, stále přítomný v nejsoučasnějších uměleckých vyjádřeních, je společný všem občanům Evropské unie. Zavedení nejméně jedné hodiny výuky dějin umění týdně ve 27 zemích Unie by představovalo pro každého mladého Evropana cenný moment setkání s uměleckým bohatstvím jeho města, země, Evropy - podnět k mobilitě a objevům uvnitř kontinentu, podnět ke kulturní evropské integraci a respektu k historii. Od průmyslového dědictví k tradičním uměleckým výtvorům, od archeologických stop po nejsoučasnější tvorbu, by tato výuka byla pochopitelně otevřená: otevřená všem složkám a populacím, které tvoří aktuální Evropu. Schopná tudíž konfrontoavat i díla evropské civilizace se světovou kulturou, otevřená budoucnosti a plně integrující živou tvořivost. Výuka dějin umění, od základní školy po gymnázium, ve všech evropských zemích, je gesto, které Evropská unie musí udělat pro Evropu, pro své budoucí generace, pro svědomí vlastní budoucnosti. Popularita – Popularizace umění a jeho dějin C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Obr\P1130155.JPG •Dějiny umění •Kunstgeschichte •Histoire de l´art •Storia delle arte •Estudio de la historia del arte •Historia sztuki •История искусств • Základní odvětví umělecké tvorby: •architektura, včetně urbanismu a zahradní architektury •sochařství, včetně architektonické plastiky, medailérství apod. •malířství – nástěnné, deskové, knižní malba •ornament a užitá umění – design •kresba a grafika •fotografie •nová média (instalace, intermédia, koncept ad.) • Studia humanitatis •Trivium: gramatika, rétorika, dialketika •Quadrivium: aritmetika, geometrie, astronomie, hudba Konrad Paul Liesmann, Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění, Wien 2006 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Obr\P1120234.JPG RIHA (International Association of Research Institutes in the History of Art ) Resolution Following discussions at the General Assemblies in Rome (Nov. 6-8, 2008) and Ljubljana (Nov. 6-7, 2009), RIHA has adopted the following resolution on November 7, 2009: •1. The qualities of scholarly work in the humanities cannot be assessed in simple numbers or metrics; principles which were developed in the context of the natural sciences cannot be transferred to or employed in the humanities, since these work differently, in particular with regard to the relevance of research for different audiences or readerships, and its impact on these constituencies. •2. RIHA strongly opposes the idea that, in the field of art history, the place of a publication (in a journal that has been assigned to category A, B, or C) is indicative of the quality of the individual article or contribution. •3. The categorization of journals does not reflect the needs of scholars. RIHA will not deliver data to ERIH or to any similar quantitative indices of research quality that can be used for assessing the quality of individual scholars, departments, or institutions. •4. RIHA strongly opposes the idea that a specific number of articles in any journal can serve as a means to establish the scholarly potential of a candidate for career promotion (as practised, e.g., in Poland). • •ERIH •The European Reference Index for the Humanities (ERIH) is index created and developed by European researchers both for their own purposes and in order to present their ongoing research achievements systematically to the rest of the world. •A další: Web of Science; Thomson Reuters, SCOPUS James Hall C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Obr\P1120158.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Obr\P1120159.JPG 1346 Paul de Vos, Amor vincit omnia, kopie, 1666–1667 1346 Vidění a vědění 03_DSC_0841 Hendrik Goltzius_Apollon a dafné, 1589 A page from a copy of Ovid�s Metamorphoses Luca Giordano, Prudentia, 1684, Florencie, Palazzo Medici-Riccardi File:Luca Giordano 014.jpg Kopie - O 66 4976 A. M. Lublinský, Alegorie malířství 149 Istoria - Poesia Pan Pursuing Syrinx, Who is Changed into a Reed, 1589 Kopie - P1100141 Giovanni Battista Falda, Villa Aldobrandini, 1691 Curieux – Erudita – Cicerone hb_1991_1073_145_5 C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Objektivita vědy\01.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Objektivita vědy\06.JPG Objektivita/Netrálnost/Exaktnost historických věd - dějin umění? •D. Třeštík, Faktopisci a dějepisci: „Dějiny nejsou totožné s minulostí, jsou vždy konstrukcí o minulosti vztaženou k historikově současnosti. Historik za dějiny jakožto svůj výtvor přebírá plnou zodpovědnost. Je proto nejenom hloupé schovávat se za prý objektivně existující fakta, je to především nemorální a svým způsbem podlé, protože to využívá bludu prostého lidu, jeho prostoduchého přesvědčení, že to, co mu historikové předkládají, je konec konců totožné s minulostí, tedy jaksi automaticky pravdivé.“ C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Objektivita vědy\05.JPG C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Objektivita vědy\08a.JPG • E. H. Gomrich: Definice „manýrismu”: „like any such intellectual category, it was created a priori, as it were, to meet a historiographic need, and that it finally triumphed as an idea that had as yet scarcely proved its value in contact with the facts of the past.“ • (Ernst Hans Gombrich, Introduction: The Historiographic Background, in: I. E. Rubin (ed.), The Renaissance and Mannerism. Studies in Western Art II. Acts of the Twentieth International Cogress of the History of Art. Princeton 1963, s. 165.) • •Ján Bakoš: „Dejiny umeleckohistorického poznania se naďalej zachovávajú charakter neúprosného sváru doktrín či konfesionálnych sporov, v ktorom narastajúce poznanie funguje iba jako zbraň v ideologickom zápase”. Schrödingerova kočka C:\Documents and Settings\Administrator\Dokumenty\Brno\Přednášky a semináře\2011_ZS\Úvod DU\Objektivita vědy\07.JPG Umění → Umělec → Umělecké dílo (a jeho význam) •E. H. Gombrich: „Umění neexistuje, existují pouze umělci“ (J. von Schlosser) •J. Kroupa: „Umělecké dílo má pro současného historika umění nově vítanou jednotu – význam…význam není vázán ani na existenci jedné metody, ani na existenci předem daného stanoviska. Podobně jako umělecké dílo je otevřené našim otázkám, i my jako interpreti tomuto dílu klademe otázky. Jen tak v něm budeme stále znovu odhalovat něco jiného a zajímavého. Umělecký historik se dnes stává obdobně tvůrčí a experimentující osobností jako samotný umělec.“ •E. H. Gombrich: „Přiblížíme-li se k uměleckým problémům s prázdnou myslí, dostaneme opět jen prázdnou odpověď.“ Carl Friedrich von Rumohr (1785-1843), 1802 „Umělecké dílo lze lépe prožít, jestliže objasníme všechny okolnosti z nichž a za nichž vzniklo“ File:RumohrCF.png 03 I:\BRNO\ZS 2011\Úvod DU\Obr\P1120233.JPG