Kroniky doby Karla IV. Kniha poskytuje čtenářům české překlady všech základních vyprávěcích pramenů k českým dějinám a zároveň zajímavá literární díla, která vznikla v Čechách za vlády krále Karla IV.. Mezi publikovanými prameny jsou kroniky sepsané zpravidla církevními činiteli z vlastní iniciativy nebo z podmětu a přispěním Karla IV., který se o dějiny velmi zajímal, ale také jeho vlastní práce. Spisy z velké části vznikají s pomocí starší historiografie. Karel IV., Vlastní životopis Karel IV. se sám pokusil vyložit své osudy a názory ve svém vlastním životopisu, první středoevropské autobiografii. Zachytil zde své zážitky z mládí, kdy žil v cizině a počátky pobytu v Čechách do roku 1340. Následující události týkající se Karlova života sepsal již jiný autor. V díle se setkáváme s osobním životem Karla IV., který je ale samozřejmě prolínán událostmi veřejnými, a s jeho náboženskými a morálními úvahami. Životopis je napsán latinsky, ale je tu zřejmý zájem o češtinu, která do díla proniká. Dílo je rozděleno do dvou částí. První část zahrnuje kapitoly I-XIV, druhá kapitoly XV-XX. Dílo je dodnes základním zdrojem informací o životě Karla IV.. Panovník chtěl jeho pomocí ukázat Václavovi určitý životní vzor, model chování. Život císaře Karla IV., Edd. Emler, J. – Jireček, J., FRB III, Praha 1882, s. 323-417. Český překlad: Karel IV., Vlastní životopis, in: Kroniky doby Karla IV., s. 11-54. František Pražský, Kronika Kronika Františka Pražského je do značné míry závislá na textu Zbraslavské kroniky a je rozdělena na Knihu první, Knihu druhou a Knihu třetí, která má dvě části, A a B. Kronika zahrnuje období od roku 1285 do roku 1353. Kronika Františka Pražského, Ed. Emler, J., FRB IV, Praha 1884, s. 347-456. Český překlad: František Pražský, Kronika, in: Kroniky doby Karla IV, Praha 1987, s. 55-172. Beneš Krabice z Weitmile, Kronika pražského kostela Karel IV. pověřil Beneše Krabice z Weitmile novým zpracováním historických událostí v českých zemích. Beneš začíná svůj výklad také rokem 1283 a končí rokem 1374. Kronika má čtyři knihy, stejně jako František, autor čerpá v první z nich především ze Zbraslavské kroniky Petra Žitavského, ale používá také Františkova sepsání. Nejcennější je kniha poslední, líčící soudobé události od roku 1346. Kronika se dochovala v jediném rukopise a zjevně není definitivně autorsky zpracována. Kronika Beneše z Weitmile, Ed. Emler, J., FRB IV, Praha 1884, s. 457-548. Český překlad: Beneš Krabice z Weitmile, Kronika pražského kostela, in: Kroniky doby Karla IV, Praha 1987, s. 173-268. Přibík z Radenína, řečený Pulkava, Kronika česká Díky tomu, že žádný pokus o oficiálně uznatelné zpracování českých národních dějin nebyl úspěšný, vzniká na popud Karla IV. kronika Přibíka Pulkavy z Radenína. Sám císař se na vzniku kroniky podílel. Některé prameny mu připisují autorství, také opatřoval kronikáři informace a historickou dokumentaci, prameny sám třídil a podroboval kritice. Dalo by se říct, že kronika propaguje Karlovo pojetí českých dějin a jeho názory. Pulkava líčí světové dějiny od stavby babylonské věži a výklad českých dějin pak přivádí do roku 1330, takže o Karlově vládě se nezmiňuje. Jako pramen sloužil Pulkavovi Kosmas a jeho pokračovatelé. Kronika byla dále předlohou dalším kronikářům. Kronika byla psána latinsky, existuje ale také překlad německý a český, český psán Pulkavou. Kronika Pulkavova, Edd. Emler, J. - Gebauer, J., FRB V, Praha 1893, s. 1-326. Český překlad: Přibík z Radenína, řečený Pulkava, Kronika česká, in: Kroniky doby Karla IV, Praha 1987, s. 269-444. Jan Marignola, Kronika česká Na výzvu Karla IV. se Jan Marignola pokouší sepsat českou kroniku. Marignola však v kronice uplatnil spíše své vědomosti z cest, které mu byly mnohem bližší než české dějiny. Kroniku Marignola pojmenoval Cronica Boemorum a rozdělil do tří knih. První měla pojednávat o vládcích, které označoval „thearci“(thearchové) a vypovídala o době vlády Hospodina od počátku světa do potopy. Druhá kniha o „monarci“(monarchové), tedy o dějinách králů od Nimroda až po Karla IV. Třetí kniha „ierarci“ (hierarchové), tedy o kněžské vládě od Melchisedecha až po pražské biskupy. Pro výklad o českých dějinách ve druhé a částečně i třetí knize čerpal z Kosmy a jeho pokračovatelů Kronika Jana z Marignoly, Edd. Emler, J. – Jireček, J., FRB III, Praha 1882, s. 485-604. Český překlad: Jan Marignola, Kronika česká, in: Kroniky doby Karla IV., Praha 1987, s. 445-524. Neplach, Stručné sepsání kroniky římské a české Neplach se pokusil o skloubení národní kroniky s kronikou světovou ve své Krátké kronice římské a české (Summula chronicae tam Romanae quam Bohemicae). Podnět k sepsání díla mu dali představení jeho kláštera, kteří jeho práci také sledovali. Práce na kronice byly dokončeny roku 1360. Kronika i její význam je v hodnocení velmi nízko. Neplacha krátká kronika římská a česká, Edd. Emler, J. – Jirečka, J., FRB III, Praha 1882, s. 443-484. Český překlad: Neplach, Stručné přepsání kroniky římské a české, in: Kroniky doby Karla IV. Praha 1987, s. 525- 594. Použitá literatura: Blahová, M.: Kroniky doby Karla IV.. Praha 1987. Nechutová, J.: Latinská literatura českého středověku do roku 1400. Praha 2000. Zmiňované svazky FRB můžete najít na stránkách CMS pod odkazem http://147.231.53.91/src/index.php (Stahováno listopad 2011).