Monumenta Germaniae Historica (MGH) Monumenta Germaniae Historica je název edičního projektu, který se soustřeďuje na kritické vydávání pramenů k dějinám středověku. Oblast studia je přibližně ohraničena časovým rozmezím let 500-1500 a v zeměpisném rozsahu zahrnuje širší dějiny středověké římsko-německé říše (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Česká republika, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Itálie, Francie, Polsko, Svatá země, Anglie). MGH si za svůj úkol vytyčila rozšíření výzkumného pole a kritické zpřístupnění středověkých pramenů. Vydává narativní prameny i prameny úřední povahy, korespondenci, básně, pamětní knihy, nekrologia a politická pojednání. Institut disponuje velkými specializovanými knihovnami pro studium středověkých dějin Německa a Evropy. Dějiny V roce 1819 založil baron Karl von Stein Společnost pro starší německé historické vědy („Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde“). Jejím hlavním úkolem bylo vydávat prameny ke studiu středověkých dějin a vytvářet kritické studie. K tomu byla vytvořena ediční řada nazvaná Monumenta Germaniae Historica. Návrh na vznik této instituce byl diskutován už na Vídeňském kongresu (1814-1815). Projekt vznikal v době romantismu, kdy velmi vzrostl zájem o historii vlastního národa a sílil nacionalismus. To je patrné i z motta společnosti: Sanctus amor patriae dat animum (Svatá láska k vlasti dává ducha) - autor Johann Lambert Büchler. Společnost se nacházela do roku 1944 v Berlíně, poté se přestěhovala do zámku Pommersfelden u Bamberku (Bavorsko) a od roku 1949 sídlí v Mnichově. Roku 1963 se ústav stal veřejnou společností pod bavorským ministerstvem pro vědu, výzkum a kulturu. V čele stojí prezident, dále má ústřední radu (schází se jednou ročně) a místní výbory. Tyto orgány rozhodují o edičních projektech a jejich zveřejnění. Společnost spolupracuje s vědeckými pracovišti nejen v Německu, ale i v sousedních zemích např. Rakousko, Švýcarsko, Česká republika. Prvním prezidentem projektu se stal v roce 1823 Georg Heinrich Pertz a první edice vyšla v roce 1826. Celá edice se dělí na pět řad: * I. Scriptores: edice narativních pramenů (životopisů, kronik, análů apod.) * II. Leges (zákony): edice kapitulářů, koncilních usnesení, právních knih, dokumentů atd. * III. Diplomata: edice listin, zahrnuje všechny listiny z období králů a císařů od merovejských z roku 481, přes karolínské, otonské a sálské až po štaufského císaře Fridricha II. v roce 1212. * IV. Epistolae. * V. Antiquitates (starožitnosti): edice středověkých básní, nekrologů a pamětních knih. Institut také vydává různé časopisy a studie např.: * časopis „Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters“ (Německý archiv pro výzkum středověku). Vychází od roku 1937. V letech 1876–1935 vycházel časopis „Neues Archiv der Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde" (Nový archiv Společnosti pro starší německé dějiny). Časopis zveřejňuje studie o dějinách středověku a přínáší informace o medievistických studií ve světě. * soubor pramenů - „Quellen zur Geistesgeschichte des Mittelalters“ (Prameny k duchovním dějinám středověku). * soubor studií - „Deutsches Mittelalter. Kritische Studientexte“ (Německý středověk, kritické studie). * latinské pramenné texty - „Scriptores rerum Germanicarum in usum scholarum separatim editi“. Webové stránky http://de.wikipedia.org/wiki/Monumenta_Germaniae_Historica http://cs.wikipedia.org/wiki/Monumenta_Germaniae_Historica Digitální prameny V roce 2004 začala MGH za finanční podpory společnosti „Deutsche Forschungsgemeinschaft“ s digitalizací edičních svazků. Od roku 2010 jsou na webových stránkách přístupné plné texty edičních svazků starších 3 let. Přístup k digitálním pramenům http://www.dmgh.de Odkaz na stránky http://www.mgh.de