ít počínají se knihy práv j i e h l a v s k ý c h,
přílez icie zvláště městu na horách kuthnách i k horám tudiež, vydaná od mužov múdrych a potvrzená od najjasnejších kniežat a pánov, pana václava, krále českého, a pana přemysla, syna jeho, tehdy markrabí moravského a rakouského, štýrského a korutánskeho vévody, jichžto listové týchž práv na potvrzeni e' tito j sú, a najprv e list pana václava tento jest :
e jméno božie amen. My Václav, božie milostí král český a mar-krabie moravský, všem přítomný list opatřujícím zdravie na věky. Poněvadž královské duostojenstvie a počestnost tiem pilnějie svým věrným přítomna býti dlužna jest, čím rozdielnějie nad jiné, jimž spravovanie i výsost zemského panovanie jest nadána, světle stkvie se duostojenstvie jménem i ctí, z toho my, kteříž naše věrné vyvarovati chceme z škod a z nejistot těžkých, z plnosti milosti našie a přiezně našie ku paměti chceme býti věčné tak živým jakožto živúcím, že my královskú mocí naší a svobodnu vuolí milým měšťanóm našim v Jiehlavě i horníkom, kdež-koli v království našem bydlejícím, každým i všem, svobod i ustanovení i také práv podepsaných, skrze něžto poklid i obecní užitek jich i pokoj umienili sme opatřiti, jim nicméně i jich dědicóm, náměstkóm i potomním královskú opatrností a veselím puojčujeme, dopúštieme i potvrzujeme. Nad to, poněvadž my milému synu našemu Přemyslovi kniežetstvie dali sme, řečené měšťany i horníky naše jemu otcovsky dáváme a k milosti jeho duostojenstvie zvláštnieho milovanie žádostí věrně a královsky z ruky v ruku poručili sme k zachovávání, a na těch všech věcí potvrzenie a zachováme budúcie přítomný list pečeti našie ohradu kázali sme po-tvrditi.
I1
Ct druhý list potvrzenie svobod a práv
horníkov všech pana přemysla, syna jeho, tehdy markrabie moravského, jest tento:
y Přemysl, boží milostí markrabie moravský, k královskému dobrovolenství a přiezni otce našeho, najosviecenějšieho krále českého, při svých věrných měšťanech i horníciech i jiných královské velebnosti a duostojenství službu činících jeho vuole ovšem umienili sme poslúchati a přítomný list pečeti našie ohradu kázali sme znamenati.
[I] Protož aby milost a svoboda velebnosti královské skrze některé všetečné neměla útisku a prerušenie, spolu s synem naším chceme a prikazujem pod zachováním milostí našie i královstvie, aby nižádný z pánóv, šlechticóv neb rytierov nebo popravcóv nebo dvořan královstvie našeho kterého všetečenstvie nebo násile učiniti nesměl v kterém městě našem, aniž na kterého člověka útoku čiň ani jímaj, ani v kterém jeho skutku překážej bez odpustenie a vědomie sudce města a přísežných.
[II] A kteřížkolivěk měštěné a horníci měli by lidi podsědky a zbožie kromě města nebo vnitř, nižádné od nich sudce kraje a úředníci nemějte súdné moci ani které právo země; pakli o kterém měštěnínu neb o kterém člověku měštěnína mají nětco žalovatí, před súdcí a sudem města žalujte, jako jiní lidé spravedlnosti vyhledávajíce.
[III] A jestliže někto z měšťan některému pánu nebo rytieri zbožie svého nebo kúpi puojčil by pod úmluvu některého dne nebo času před přísežnými nebo jinými šlechetnými mužmi [!], a jestliže řečený pán nebo rytieř ten den nebo čas nezaplatil by, tehdy mohl by ten měštěnín toho pána nebo rytieře nebo šlechtice kteréhokoli svobodně pro své dluhy stavovati.
[IV] Viece chceme a přikazujeme, aby, cožkolivěk sudce a přísežní města našeho s přísežnými horníkov pro dobré obecnie zriedili a ustanovili by, bez prerušenie ode všech zachováno bylo.
32
[V] Nicméně chceme a přikazujeme přísnějie zachovati: jestliže by
někto z měšťan učinil vraždu nebo jiné prehrešeniemrzké kterékoli, aby ani komorník náš ani popravce ani který z úředníkóv našich ani sudce města nebo přísežní na zbožích jeho tak mohvitých jako nemho-vitých nikterého nečinili násile, ačkoli věk vinný utekl by, ale žena jeho s dědici věcí jeho pokojně požívaj.
33
ď počínají   se   práva   městská horníkov
ot muzóv múdrych nalezená, jichž jest toto kapitola prvá.
[i] Z slavných kniežat milosti a dobrovolnosti, pánóv našich,
totižto krále českého a markrabí moravského, my, přísežní města Jiehlav-ského, ustanovujeme, aby, ktožkolivěk z nás umřel by a ženu ostavil by a dědice, sudce nebo řečník ani kto jiný v sbožie jeho se žádným obyčejem neuvazuj, ale budte v moci ženy a dědicóv.
[2] Pakli žena stav svuoj proměniti chtěla by, s raddú učiň přátel;
toho ač neučinila-li by, sbožie čtvrtý diel toliko obdrží, ač z práva třetinu měla by obdržeti. A na vuoli bud jedné každé ženy nebo panny vdáti se neb vzdržeti, nebo přinucená manželstva řiedko libie se.
[3] Pakli kto umře bez ženy a bez dětí a poručenstvie svého ne-
učinil by, všecka sbožie jeho bližniemu dostanú se dědici. [Nemá-li dědice], staň se o věciech jeho tiemto obyčejem: rozděleny budte na tři strany, z nichžto jedna dostane se za duši jeho, druhá k cest a mostóv opravováním, třetie k potřebám města; a to se staň skrze některé přísežné.
[4] Také v kterémžkoli městě někto umřel by vládna rozumem,
cožkolivěk o věciech svých zřiedil by před mužmi viery hodnými nebo přísežnými nebo před svým farářem, pevnot' bude.
[5] Pakli by některý cizí člověk umřel bez poručenstvie a o věciech
svých nic nezřiedil by, přísežní věci jeho a sbožie jeho pod pečetí města přes rok celý schovati kažte; a ač střed času někto z přátel neb z tovarišov jeho s jistými znameními přišel by, sbožie jeho právem města obdržie. Pakli nižádný v roku celém nepřišel by nebo déle, sbožie jeho rozdělena budte a staň se s nimi, jakož povědieno jest napřed.
[6] Také hospodář i příchoze, kteréhožkoli pokolenie byl by,
svobodnu vuoli měj, kdekoli chtěl by pohřesti se.
[7] Chceme také, aby nižádný člověk cizí proti kterému měštěnínu
s křižovanci a žertéři svedomie provodil by, ale s mužmi šlechetnými a viery hodnými dvěma nebo třmi.
[8] Také nižádný s mužem cizím proti kterému měštěnínu o dluhy
vývod svedomie, leč naj méně jednoho šlechetného muže tohoto města s sebú měl by pro svého svedomie potvrzenie.
Ct kapitola ii. o kúpiech nebo o mierách.
[9] Přísežní jednoho každého města dlužni jsú o prodajích i kú-
piech a mierach i o jiných kterýchkoli potřebách, kteréžto k obecnému dobrému a pokoji příležie, věrně řéditi s súdcovú pomocí. Cožkolivěk zriedili by dřieveřečeným obyčejem, nižádní jiní se ovšem v to nevměšujte, měniece nebo odpierajíce, a kterúžkolivěk pokutu na ty věci ustanovili by, ta od ustanovenie přestupníkóv placena bud.
Ct kapitola iii. o učinění, což chce z svého
každého člověka rozumného etc.
[10] Každý člověk rozumu pochopný s zbožím svým podle libosti moci učiniti bude. A ač žena odvolávala by a děti odpieraly by, všakť panstvie v jeho stane vuoli. Pakli by ženě své před mužmi šlechetnými dědicstvie přiznamenal, kteréž němecsky morgengabe a česky věno slove, toho jemu prodati nebo jinému dáti nebude slušeti. A však jestliže muž neštěstie při-puzením k tak veliké přišel by chudobě, že by nic neměl před rukama, čím by se a ženu i děti krmil, aby žebrati nebyl připuzen, s vědomím přátel ženy řečené dědicstvie moci bude za čas zavázati, ačkoli žena odmlúvala by.
Opět. Ač který člověk chtěl by jiti na púť svatých, totiž svatého Petra, Pavla, Jakuba nebo jinam, žena jeho, ač chtěla by cestě jeho překaziti, moci bude, slib Jeruzalémský ovšem vyňmúce.
35
(f kapitola iv.
o mieře a váze nespravedlivé.
[n] Opět chceme, aby ktožkolivěk z mužóv nebo z žen s nespravedlivá mieru nalezen byl by, nebo miery ustanovené nedával by suchých nebo mokrých věcí, nebo s nespravedlivým loktem nebo váhu nebo libru, jednu hřivnu dá súdci a přísežným; a ač druhé nalezen byl by, dá dvě; pakli třetie, ruky zbaven bude, nebo, ji ač vyplatiti chtěl by, dáť deset hřiven, z nichžto dva diely dostaneta se súdci, třetí přísežným. Tak zajisté vinný milosrdenstvie najde.
Ct kapitola v. o obyčeji hledánie faleš-
níkóv od mincmajstra v domu nebo jinde kde-kolivěk.
[12] Ustanovili sme také, aby nižádný z mincmajstróv nebo někto
z lidí v domu kterého měštěnína nepřehledával ničehuož ani přehledovati kazoval, jakožto také falešníkóv nebo falešných peněz, aniž také pro takové příčiny do domu vcházej, leč s některým spolusúdcí a s některým přísežným. Muožeť však, ač nětco takového bylo by, přičiniti stráž, dokovadž sudce nepřišel by a přísežní. Pakliby mincmajstr nebo někto z jeho proti zpuosobu předepsanému něco z takových v domu nětčiem nalezl nebo služebníci jeho, ani viněný ani hospodář v ničemž odpoviedati nebudú. Pakliby kohokoli věk na trhu popadl a přísežných mieti nemohl by, jednoho šlechetného člověka nebo dva přijmi, skrze ně stráž osadě, aby nic od sebe neodvrhl zle domněný, nebo nětco jemu přivrženo nebylo skrze jiné, dokavadž sudce nebo přísežní nebyli by přivoláni. Pakliby v polích nebo v lesiech mincmajstr kohokoli popadl, o němž měl jest zlé domněnie, a přísežných mieti nemohl by, ale některého šlechetného muže nebo dva, těmi jemu stráž osad, jakož povědieno jest. Pakli toliko svú čeled měl by při sobě, toho, na něhož sahati chce, do města vésti kaž a od sudce sobě požádaj dvú přísežnú puojčiti, kteřížto slova jeho vyslyšeli by. A cožkolivěk před pří-
36
sežnými týž vyznal by, v porušení nebude moci odvoláno býti. A takéž bývaj o každé při, kdyžto přísežní skrze prosby nětčie přivodie se nebo od sudce posielají se k přeslyšení některých slibóv nebo nětčie slov; a cožkolivěk se slyšeti vyznají a vysvědčie, odvoláno nebude moci býti. Pakli ne povoláni ani požádáni j súce na trhu nebo v krčmě cožkoli slyšeli by, obžalovaný od nich řeči své před sudem moci bude odvolati. Pakli ohyzdné skutky někde viděli by, jakožto raněnie, kyjovánie nebo rvánie a vytrhánie meče a nože nebo nětco takového, obžalovaný od nich přemožen bude.
(t kapitola vi.
o falešných peniezích tato jest.
[13] Jestliže falešní peniezi u některého poctivého muže nalezeni byli by, a jestliže týž řekl by sobě takové penieze býti dány od někoho nebo od jiného muže, on své pověstí odpoviedaje sám sedmý se lépe vyčistiti moci bude, nežli žalobník mohl by jeho přemoci sám sedmý. Pakli vyznal by se od mincéře takové penieze vzietí, tehdy sám sedmý mincéře lépe přemoci bude, nežli mincieř se sám sedmý moci bude vyčistiti.
tt kapitola vii. o jednoho toliko sudce
ustanovení v každém mé s tě .
[14] Nám měšťanóm příslušeti vidí se, aby v nižádném městě královstvie viece nebylo súdcí než jeden, pro svornost a pokoj. A dokavadž někto súdu požívá, by pak před tiem přísežný byl, miesto přísežného nižádného nebude moci obžalovati. Také ihned, přijma súd, přísahu na svaté věci učinili má, aby spravedlivého súdu ani pro osoby ani pro dary neporušoval, ale chudému jako bohatému súdil podle zpuosobu práva ustanoveného.
37
[15] Také v ranném spolumluvení přísežní, ač na koho žalovali by,
a jestliže sudce v sázení zmeškaly byl by, přísežní nevinni budú, a tak sudce u vině zuostane. Pakli v prošlém času ještě súditi nechtěl by, od přísežných napomenut bud, aby súdil a dosti učinil žalujícím, aby snadnost milosti násile nepřipravila zápalu hřešíciemu. Opět po třetie napomenut bud sudce od přísežných. Ač tehdy súditi nechtěl by, pře k vyššiemu súdci jakožto k komorníku nebo k králi otložena bud, a sudce, ač pro zmeška-lost obžalován byl by, bud to malá nebo veliká byla by pře, sudce pro to tresktán bude.
Opět. Jestliže kto obžalován byl by v ranném potazu, sudce pře spěšností uptaj se, a ač takový byl by, že obžalovaný tresktán býti zaslúžil by [penězi], tak zapsán bud; jestliže na hrdlo zaslúžil jest, tak zapsán bud vedle výstupku své ohyzdnosti.
CÍ KAPITOLA VIII.
O OBYČEJI  BRÁNIE VINY.
[16] Kdežkolivěk súdci některá vina bud malá nebo veliká dána byla by, súditiť má vinného, [a] 14té dní když by pominulo, některého z přísežných v přítomností vezmi vinu svú; to ač zmeškal by, tej vině nebude dlužen jiné přihromažditi. A tak vždycky před některým z přísežných beř vinu svú.
Ct KAPITOLA IX.
O Ž A L O B É PROTI SÚDCI I O JINÝCH ŽALOBÁCH.
[17] Přihodilo-li by se některému člověku o některém súdci žalobu
hnutí v súdu, sudce některého z přísežných polož miesto sebe a o každú žalobu odpoviedaj jako jiný člověk. Pakli odpoviedati nechtěl by, přísežní povězte jemu, že jeho o ty věci před sudem větčím chtěli by obžalovati podle slova práva: Ty právo trp, kteréž vynášieš sám.
3«
[18] Všecky žaloby, kteréž bývají kdekolivěk, odvolány mohu býti
kromě těch, kteréž před čtyřmi stolicemi nebo lavicemi súdnymi jemu prožalují se.
[19] V každé žalobě, v kteréž člověk přistojí slovóm svého řečníka,
a otázán jsa od sudce, řekl-li by „to jsú slova má", žaloba pevná jmiena jest.
[20] A ktožkolivěk na někoho žalobu učinil by o puol hřivny nebo
níže, ač pohnán byl by jednu a zapřel-li by, od toho dne za 14té dní zapie-ránie svého přísahu potvrdí. Pakli vyznal by se, ve 14té dnech uvěřenu věc zaplatí; pakli toho neučinil by, tieže tresktán bude, totižto súdci v puol věrduňku.
[21] A jestliže některá žaloba o dluhy na někoho prožalována byla by,
odpoviedající se lépe na kříži vymluviti moci bude, nežli žalobník jeho přemoci mohl by přísahaje.
[22] Jestliže dva žalujície spolu běžala by k súdci a žádný nevěděl by,
kto z nich první byl by, protož komužkolivěk sudce přistál by, toho žaloba přemuože. Také, ač sudce doma nenalezl by, ale ženu jeho, skrze svědec-tvie [jejie] najprve žalobu obdrží.
(t KAPITOLA X.
O ZAVÁZANÝCH [DĚD IC ST V IE C H] DLUHÓM TĚŽKÝM.
[23] Opět. Ač kto z lidí zavázán byl by někomu dluhy těžkými,
nemaje odkud platiti kromě dědicstvie svého, a jestliže to dědicstvie zavázal by dřieveřečeným dluhóm před sudem, věřitel je do celého roku a dne drželi bude. A ač dlužník tehdy nevyplatil by zavázaných věcí, tehdy věřitel před sudem, a to ve třech dnech, súdu pořad provolá. A ač po třetiem provolání dlužník tehdy nevyplatil by, sudce dědicstvie to věřiteli před sudem svobodně přiznamená, kterýžto prodati moci bude nebo vyložili podle povahy předšacované.
39
[24] Opět. Ač který člověk cizí v některém městě žalobu učinil by o dědicstvie některé, za tři hřivny rukojmě polož, aby žalobu svú konal. A jestliže pohynul by v při své, nekonaje žaloby, vinen ve třech hřivnách bude.
Opět. Ač kto kromě mezí královských osedlý byl by a v městě našem o dluhy na někoho žalobu hnul by, ve třech dnech staň se jemu spravedlnosti plnost.
Opět. Nižádný dědicstvie některého zavázati nebo otevzdati nenie dlužen, jediné před súdcí a přísežnými. Pakliby sudce umřel, jiného [maje] v nasledovanie, skrze přísežné nicméně [ten], ktož zavážanie přijal bieše, ten spravedlivost svú obdrží.
Ct KA p I T O LA X I.
O  OTEVZDÁNÍ  DĚDICTVÍ A O ORTELÍCH.
[25] Ač kto druhému před sudem dědicstvie své právě otevzdal by, přijímač dlužen jest súdci dáti 12té peněz, přísežným tolikéž, písaři dva.
[26] Ač kto žalobu svú k přísežným přivedl by a prosí sobě před
sudem a přísežnými o předeslané věci, [žalobě jeho] aby dosti stalo se, leč sudce učinil by sobě žalujíciemu o všelikterá slova prázdná proti němu opálaná na trhu nebo v krčmě spravedlnosti plnost. Také ač odpo-viedající bez toho [by] býti nechtěl, poddáni mušie býti přísežní a potvrditi přísahu, což svědčí.
A opět. Ač kto z přísežných byl by [tázán] o orteli a ten odložiti do ranného potazu chtěl by, přísahu obdrží, že tu chvíli takového ortele nemohl by naleznuti; z toho k tej přísaze od přísežných nebo od hýbají-cieho žalobu nebo od sudce ortel s jinými přísežnými v ranném potazu naleznuti připuzen bud.
40
C KAPITOLA XII. O OBYČEJI Ä ZPUOSOBU PŘÍ-
SAHÁN IE OD PŘÍSEŽNÝCH A O O D P U Š TĚ N í P Ř í S A H Y .
[27] Já přísahu dosáhám, kterúž učinil sem pánu Bohu a panu králi a vám, pane súdce, a mým spolupřísežným, že slova ta spravedlivá j sú a pravá.
[2 8] O přísaze pak, kterážto před sudem býti má, ač z milosti odpustí se, súdci dostane [se] 12té peněz, písaři dva od toho, ktož přísahati dlužen bieše.
KAPITOLA  XIII.   O  TOM,  JEŠTO NĚMECSKY SLOVE  E R H OL U N G A  ČESKY PRODLENIE POTAZU.
[29] Ve všech přech, kteréžto před súdy jednají se, od svátku na-rozenie božieho až po ochtábiech velikonoci, v najbližší den páteční na sudě zavitém má sedáno býti a člověk opětovánie své při, to což erholunge němecsky slove a česky prodlenie potazu, mieti moci bude. čtyři pak pře vynímáme od tejto tvrdosti práva, totižto vraždu, porušenie nebo násile panen, hřiech falše peněz a striebra, útok na duom, ješto němecsky heym-suche slove a česky výboj, z nichžto pro každú při, ač člověk přemožen byl by, na život potupen bývá. Pakli která z oněch pří na den súdu zavitého k súžení připadla by, viněný při svú súdně moci bude až do dne naj blíže následujícieho odvolati; a opět od toho dne do dne tretieho, v němž nižádného dalšieho cíle neobdrže, muší nebo milostí smlúvy nebo práva tvrdostí při dokonati. Všecky pře těm podobné týmž právem chceme aby byly konány.
KAPITOLA XIV. O MOCI SVĚDKÓV STOJÍCÍCH.
[30] Ač kto z lidí o při některú nebo z viny přísahu s svědky se vyčistiti chtěl by, a ač protivník jeho proti některému z svědkóv výmienku
učiniti chtěl by nebo někoho z nich odvrci, to učiň dřieve nežli na kříž ruku vložil by; toho ač neučinil-li by, prisahať jeho stane.
Ct KAPITOLA XV.
DE REPREHENSIONE AC RESPONSIONE JURATORUM.
[31] Ač kto z přísežných v něčem shřešil by anebo vystúpil, před súdcí a sudem odpoviedati bude jako jiný člověk, aniž viece, nežli vina žádala by, ale s spravedlností tresktán buď.
[32] Opět. Nižádný z přísežných, otázán jsa na vieru svú, ižádnému jinému odpoviedati nenie dlužen kromě panu králi; ale v přech súdných od svého sudce otázán jsa, svědecstvie připuzen bývá vydatí.
[33] Opět. Ač kto z přísežných pro kterúžkolivěk při před sudem pristáti někomu chtěl by jeho přísaze, přidána budta dva přísežná stráže, aby slova jeho a zpuosob jeho vyslyšali a pověděli. A podle jich složenie a dokonánie slova jeho pevná jmiena budte.
C KAPITOLA XVI.
O TOM, JEŠTO TRESKCE ORTEL.
[34] Ktožkolivěk před přísežnými a sudem některý ortel vynesený provolal by, řka, že lepší naleznuti a vésti [chce], a ač neuvedl by, jacíž-kolivěk nákladové zrostli by na tu při, on zaplatí a nad to staneť svému súdu a súdci v pokutě 60ti šilinkóv a každému přísežnému ve 30ti. A ti šilinkové budte krátcí.
tt KAP I T O L A XVI I.
O OTVOLÁVA J í Cl EM SE PROTI PRÁVU A O PŘÍ POČTU.
[35] Komužkolivěk před sudem a přísežnými hojná spravedlivost učiněna byla by a tu potupě odvolal by se neslušně ku panu králi, staneč v pokutě 10ti hřiven. Pakli sudce a přísežní jemu dosti neučinili by, tehdy svobodně k jinému súdu odvolá se, kdyžto spravedlnost byla by jemu odepřiena. Z dřieve řečených pak peněz dva diely dostaneta se súdci a třetí přísežným.
[36] Chceme také, aby nižádný před kterým sudem z viece pří
obžalován nemohl býtí, nežli ze tří.
ď KAPITOLA XVIII.
O DLUŽNÍCIECH N E M A J í C í C H , O D K U D BY PLATILI.
[37] Ač kto jiného o dluhy na súde obdržal by, nemajícieho, odkud
by platil, ač věřitel bez toho býtí nechtěl by: súdce vlastní rukú dlužníka jemu daj, kteréhožto ani na zimě ani na horce držetí [ne]má, [ale] železem ručním a krm jeho čtvrtým dielem chleba kúpeného za peniez a čieší vody. Pakli krádežem utekl by, tehdy věřitel, kdyžkolivěk jeho popadl by, s vědomím súdce jej vězněm obdrží. [ČI. 38 schází].
C KAPITOLA XIX. O ŽALOBĚ NE POD PRAVÝM
JMÉNEM A O PRÁVU A SVĚDECTVÍ BIŘICOVU.
[39] Ač kto žaloval by před súdem ne pod pravým jménem, odpo-viedající proto osvobozen nebude moci býtí, ale řečník dobře menšie pokutě poddán bude, totižto ve 12ti peniezích.
4*
43
[40] A ač kto pro některú při biřici podán byl by nebo svému dlužníku, nižádnému prostřed toho času o kterú při odpoviedati nebude. Také biřic, ač někto pro dluhy nětco nebo věci v domu nětčiem zapověděl by anebo pohnal, od sudce [tázán] o tom svedomie vydá.
•
tt kapitola xx.
o právu a svědecství písaře  městského etc.
Opět. Každý přísežný písař městský, cožkolivěk na deskách svých sepsal by, bud to přísahu nebo zápis nětčí, nebo někto obžalovaný o rány nebo o jiné pře, otázán jsa, svědeestvieť vydá. A to ne nadarmo duovodné bud.
Ct kapitola xxi. o dělajíciem falešné klíče.
[41] Slušnéť jest, aby, ktožkolivěk z kovářóv některému muži nebo
ženě falešné klíče nebo háky dělal by, ač třmi svědky přemožen byl by, ruky zbaven byl, nebo ji vykup desieti hřivnami, nebo jestliže se očistiti chtěl by, sám třetí na kříži učiní přísahu. Z tejto pokuty dostane se třetí diel žalobníku, třetí přísežným a třetí súdei. [Cl. 42 schází].
!
Ct kapitola xxii. o rúhání bohu a svatým.
[43] Všickni ustanovili sme jednomyslně a nábožně, aby, ktožkolivěk Bohu a blahoslavené panně Mariji nebo svatým božím nebo svaté cierkvi nebo svátostem kostelním rúhal se, ustanovením papežským po sedm dní nedělních řemenem za hrdlo bosýma nohama aby tiežen byl před pro-cessí okolo kostela farnieho. A těch sedm dní posť se v chlebě a vodě,
do nižádného kostela prostřední čas nevcházeje. Pakli potupí pokánie [a] umřel by, pohřebu zbaven bud. Pakli penězi dosti učiniti chtěl by, daj k dielu kostela 40ti šilinkóv nebo 30ti nebo podle moci své.
ct kapitola xxiii. o tom, ktož by h a n é l sUdci nebo některého přísežného.
[44] Opět chceme, aby ktožkolivěk některého súdei nebo přísež-
ného před sudem tresktal by, staneť v pokutě súdei ve 60ti šilinciech a každému přísežnému ve 30ti, třmi svědky přemožen jsa nebo přísežným. Pakli by súdei nebo přísežnému některému všetečně lál, nazývaje jeho mrzkého nebo zrádci nebo kacieře, tehdy po tři dni nedělnie puojde do fary v zjevném stoje stání na výsosti přede všemi a die: „Jestliže takové věci pravil sem o súdei o přísežném, selhal sem jako najmrzčejší", tepa se rukú vlastní po třikrát v ústa svá. Pakliby takové dostiučiněnie potupil, ač súdei nebo přísežným líbilo by se, na hrdlo zapsán bud.
[45] Pakli by sobě rovnému nebo svému spoluměštěnínu nětco takového učinil, pokutě šilinkóv poddán bude, jakož napřed povědieno jest.
[46] Pakli by polizač nebo lazebník někomu nětco takového učinil, u sochy mrskán bud a z města a z krajin jeho vyhnán bud.
Ct kapitola xxiv.
o lúpežích a o zlodějství obžalovaném.
[47] Jestliže kto lúpežem nebo zlodějstvím obžalován byl by a nic
u něho nalezeno nebylo by, prostú přísahu očištěn bude; jestliže po druhé, sám třetí; jestliže po třetie, sám čtvrtý; pakli po čtvrté, žalobníkóv svě-deeství poddán bude.
44
45
1
(t KAPITOLA XXV. O MZDĚ BIŘICOVĚ.
[48] Ač kto biřici podán byl by a u něho nocoval by, dá biřici 12té
haléřóv malých, a nic viece za mzdu nevezme; pakli by nenocoval, dá jemu 6 a svobodně vyjde, na věciech svých viece nižádného netrpí úrazu.
(t KAPITOLA XXVI. O ŽHÁŘÍCH.
[49] Ač kto pro pálenie jat byl by, ohněm zahyne; pakli by zapálenie
učinil a utekl by, a potom popaden byl by, a ač hruozy pálenie před tiem činil by, s šestí svědky přemožen bude. Pakli by súdu dobrovolně postavil se, sám sedmý očištěn bude; pakli by na běhu popaden byl, opět s sedmi svědky přemožen bude.
[50] V zapálení ač kto zloděj stvie učinil by, ješto by stálo za 6ote peněz, oběšen bud. Také ač kto, když by hořalo, někoho ranil by, přemožen jsa třmi svědky, stať bud. Pakli by v zapálení někoho vytrženým mečem raniti chtěl by, přemožen jsa dvěma svědkoma, ruky zbaven bud. A jestliže někto druhému hrozí zapálenie učiniti před poctivými mužmi, ten, kterýž slyšal jest, jemuž hruozy činil jest, ač chce, móž jeho přemoci i sám třetí; pakli nechce, že neslyšal jest, skrze jiné tři muže, kteřížto slyšali sú, muož je přemoci.
Ct KAPITOLA   XXVII.   O   SÚDU SVATOKRÁDCE
A O ZASTAVOVÁNÍ VĚCÍ KOSTELNÍCH.
[51] Opět.  Svatokrádec každý, kterýžto zlodějstvie [v kostele]
učinil by, kolné pokutě poddán bude.
[52] Opět ustanovujeme, aby ani kupec, šenkéř, kramář nebo žid
ani který jiný věcí kterých kostelních v zástavu brati nechtěl ani směl, ani k chování přijímal, leč pod jistým svědomím. A ač kto proti tomu učinil by, takovú pokutu tresktán bude: ač věc byla by přistání jedné hřivny, hřivnu zaplatí; pakli nad deset, hrdla zbaven bud; pakli při desieti hřivnách, tyť zaplatí nebo ruky zbaven bud. Pakli se deset hřiven dostane, tehdy třetí diel dostane se kostelu, třetí súdci, třetí přísežným.
C KAPITOLA   XXVIII.   O   POLIČKUJÍC IEHO [!]
JINÉHO, O PŘERUŠITELI POKOJE OD SUDCE ZAPOVĚDĚNÉHO.
[53] Ač kto druhému hněvivě poliček dal by nebo v zuby udeřil,
přemožen jsa svědky některými, žalobníku dá jednu hřivnu, súdci hřivnu, přísežným puol hřivny. Ktožkolivěk pokoj od sudce jemu zapověděný v sloviech přerušil by, žalobníku v 60ti šilinciech odpoviedati bude. Ktož meč před přísežnými vytrhl by na někoho, přemožen jsa, žalobníku dostane se puol hřivny.
Ct KAPITOLA XXIX.
O RANĚNÍ NĚKOHO NEBO KYJOVÁNÍ.
Ač kto jiného ranil by a jemu dosti učiniti nemohl by, za ránu svády uťata bud jemu ruka.
[54] Ač kto jiného kyjoval by nebo zpustky zbil, nebo za vlasy na zemi povrhl, nebo nohami tlačil, přemožen jsa dvěma svědkoma, ruky zbaven bud nebo ji vyplať desieti hřivnami.
46
47
C, kapitola xxx.
o porušení nebo násilí panen.
[j 5] Přísně chceme, aby, ač kto pannu nebo ženu násilím podávil by, sťat byl. Takovým pak obyčejem súzen bud: jestliže panna nebo žena žalovala by, že na poli podávena byla, dostiť učiní jie jeden svědek, budto že by byl pastýř nebo jiný člověk. V městě nestatčieť jie jeden přísežný. Pakli panna nebo žena s roztrhaným ruchem nebo krvavým žalovala by, nemající svědkóv kterých, obžalovaný před sudem dvěma svědkoma očištěn bude.
[56]        Pakli žena obecnie se podávena býti žalovala by a násilník stál by, sudce jí dosti učiň z rady některých.
Ct kapitola xxxi. o cizoložníku s ženu cizí.
[57] Ač kto druhému ženu jeho spravedlivú otvedl by a svědky
sedmi přemožen byl by, orteli hlavniemu poddán bude.
[58] Opět. Ač kto jiného při ženě své spravedlivé popadl by, jestliže oba zabil by, povolaje sudce a přísežných, oba tak mrtva kolem probita budte. Pakli jedna osoba zabita byla by a druhá utekla, zabiječ z toho sám třetí na kříži se očistí. Pakli druhá osoba utekla by s ranú, sedmi svědky přemožena jsúc, orteli hlavniemu podlehne.
[59]        Opět. Ač kto měl by spravedlivú ženu a za jejie živností v jiném městě jinú pojal by, přemožen jsa, spravedlivým ortelem sťat bud.
[60] Také ač kto svú spravedlivú ženu zabil by bez spravedlivého ' súdu, duchovnímu súdu odpoviedati bude.
48
C kapitola xxxii. o zle nařčeném člověku.
[61] Ač kto nařčen byl by, že škodné lidi přechovával by, zloděje
a lotry i jiné kterékolivěk, poprvé napomanut jsa, sám očistí se; podruhé, sám třetí; po třetie, sám čtvrtý; po čtvrté ač nalezen byl by, nápodobným ortelem tresktán bud.
Ct kapitola xxxiii. o uvedení dcery nětčie.
[62] Ač kto druhému dceru jeho uvedl by a s ní popaden byl by,
takovýmto obyčejem súzen bud: Sudce povolaje přísežných a městských přátel, dcera v prostředku postavena bud svobodna, nižádných hruoz jie neukládajíc, muže však v přítomnosti; a vlastní vuolí jdi, k komuž chtěla by. Jestliže k muži šla by, nižádný nebude následovati súd, pakli k přátelóm šla by, muž právem sťat bud.
ít kapitola   xxxiv.   o   synu   nebo dceři
vcházejících do zákona a o svědciech lidí k prodávání.
[63] Ač kto, syn nebo dcera nětčie, do zákona všel by a svržen byl
by po smrti rodičov z sbožie jich, nic mieti nebude než jako jiní chudí Jezu Kristovi.
[64] Ktožkolivěk syna nebo přietele nětčieho svedl by k prodání
nebo-li jiným obyčejem cizieho učinil, kolné pokutě podlehne.
49
tt KAPITOLA XXXV. O KOSTKÁŘÍCH A HRÁČÍCH.
[65] Nižádného člověka syn, služebník nebo přietel, kterýžto jeho
chlebem krmí se, ne viece prohrati muože, než což pod jeho pasem jest, a ktož viece na něm kterým ziskováním získal by, nic mieti nebude. A ač někto falešnými kostkami nebo jinú falešnú hrú získal by nětco od něho, přemožen jsa dvěma svědkoma, ten ktož prohrál jest, v ničemž jemu nebude odpoviedati, ale za klamaře potom j mien bude, a týž súdei v 10ti šilinciech odpoviedati bude.
Ct KAPITOLA XXXVI. O KONÓV SSTAVOVÁNÍ.
[66] Ač kto kuoň svuoj u koho jiného stavil by právem, kteréž
němeesky slove anneuanc a česky stavné, súdei dostane se 30tí peněz a písaři dva. Pakli ten řekl by, že kuoň u jiného kúpil a na jiného chtěl svésti, jenž slove německy schibin a česky soukup, a tak od jednoho k druhému, dokavadž pravý soukup nenalezl by se, a tehdy s spravedlností kuoň staven bude. A jestliže kto v jiném městě kuoň svuoj obdržeti chtěl by, on sám se dvěma súsedoma svýma přísahu učině na koni, kuoň tehdy obdrží. Pakli který měštěnín kuoň svuoj obdržeti chtěl by s samým spo-luměštěnínem svým a jiným šlechetným mužem, sám třetí obdrží nápo-dobnú přísahu.
Ct KAPITOLA XXXVII.
O VÝBOJI  NĚKTERÉHO DOMU.
[67] Všickni jednomyslně pevno mieti chceme, aby každý výboj nik
domu hlavy zbaven byl. Takovým pak obyčejem přemožen bud: Domátcí, ač vybíjen jest, s obú stranu svého domu súsědy své měj [za svědky]; jichžto ač mieti nemohl by, jednoho měj přes cestu a druhého súsěda
5°
svého i jiné šlechetné muže. A ač téhož výbojníka živého nebo mrtvého v domu svém hospodář obdržal by, dřieve řečenými svědky přemoženého nebo jedním přísežným, na něho vyneste ortel hlavy. Pakli výbojník kamkoli utekl by a potom nevinen býti chtěl by, s šlechetnými mužmi sám sedm na kříži se očistí.
tf KAPITOLA XXXVIII. O OČIŠTĚNÍ SKRZE PŘÍ-
SAHU OD PROSTÝCH ŽALOB A O OBYČEJI PŘÍ SAHÁNIE.
[68] Ktožkolivěk pro vraždu obžalován byl by skrze prostú žalobu,
na kříži sám se očistí. A ktožkolivěk z měšťan má ve zdi městské z dě-diestvie ke třidcieti hřivnám, za vraždu muož uručiti se. Ač kto z vraždy obžalován byl by, chtě se očistiti, sám sedm na kříži své nevinnosti dovede mužmi viery hodnými, však v tento obyčej: Obžalovaný se najprve příseže nevinným býti, jiní třie přisáhnú se nevinnost jeho viděti, poslední třie přisáhnú, že oni čtyřie spravedlivě přísahali sú.
[69] Takéž přísahati budú, kteřížto brániece života svého vlast-
nieho někoho zabili sú. A ač obžalovaný utekl by chtě uložiti, daj 30ti hřiven, z nichžto dostane se žalobníkem 23ti, súdei 5, přísežným dvě.
£f KAPITOLA XXXIX. O ZAPSANÝCH.
i •
[70] Pro vraždu ač kto zapsán byl by, beze všie odpory do města,
rok a den když pominul by, vejde. Pakli, rok když pominul by, milost měl by nepřátel, prve než do města všel by, súdei jednu hřivnu dá, přísežným puol.
[71] Ktožkolivěk v městě pana krále zapsán byl by nebo v jiném
kterémkoli městě, v městě a městech všech celého královstvie a země tejto za zapsaného jmien bud, a nižádný pán nebo šlechtic nebo rytieř
51
nebo popravce královstvie jeho hájiti nebo brániti nesměj. A ač kto zapsán byl by a potom popaden, spravedlivým sudem potupen bude.
Cf kapitola xl. o pokutě za ránu z sědánie
a o pokutách sědánie.
[72] Pro ránu z sědánie súdci dostane se puol hřivny. Pakli raněný
k sedání před sudem pobiedil by a protivník jeho uložiti chtěl by, súdci dostane se puol hřivny. Pakli do okršlka nebo do čáry vešli by a k stoli-ciem přišli by a ještě viněný uložiti chtěl by, súdci dostaneta se dvě hřivně. Pakli k lanciem přišli by a k smlúvě dopuštěni byli by, sudce tři hřivny mieti bude. Pakli laňce vytrhajíce [a] bojujíce sešli by se ještě, smluviti se chtiece, súdci ve třech hřivnách viněný odpoviedati bude.
C kapitola xli. o pokutě sudcově za vraž-
du sědánie a o pokutách téhož ssědánie.
J fc
Žaluji pánu Bohu a panu králi a Vám pane sudce i přísežným, tak bohatým jako chudým, kteřížto pokoje a milosti požívati žádají, že takový a takový [přišel k místu, kdež přietel muoj] pokoj a milost mieti měl jest, a v tom přerušil jest pokoj boží a pana krále i země, i udeřil jemu zjevnú ránu ssědánie, kterúžto přísežní opatřili sú a za ránu sědánie obžalovali / sú. Pakli by bylo o vraždu, takto má řečeno býti: Udeřil jemu zjevnú
ránu, skrze niž z života šel jest k smrti, kterúžto přísežní opatřili sú a za ránu ssědánie obžalovali sú. To ač vyznati chtěl by, od vás na to súdu vyhledává; pakliť by zapieral, vyznati se připuzuje svým tělem proti jeho tělu, svým zase bojovníkem proti jeho, se všemi příslušnostmi, kteréž právem k sedání příslušejí, jeho přiznati se připudie v den a súd, jakož přísežní rozkázali by a konšelé povolili by. A žádať od vás, pane sudce, spravedlivý ortel ať se jemu stane, poněvadž sedáním jeho tak pozdravil jest, ať sedáním jemu odpoviedati dlužen jest.
Ct kapitola xliii.
o Úrazu utětie nebo uřezánie.
[73] Pro vraždu prve, než ssědánie pobiezieno bylo by, súdci dos-
tane se jedna hřivna; pakli by již uloženo bylo, sudce dvě hřivně mieti bude. Pakli do čáry vejdúce i k stoliciem přišli by, smlúvajíce se ještě, súdci dostanú se tři hřivny. Pakli k lanciem přišli by a ještě smlúvy dopustili by, sudce čtyři hřivny mieti bude; pakli laňce vytrhajíce [a] bojujíce sešli by se, smlúvy ještě dopúštějíce, súdci dostane se pět hřiven.
(I kapitola xlii.
o  zpuosobu  ukladanie ssědánie.
Když rána nebo vražda od přísežných rozumně obžalována byla by, sědánie takto má zapovědieno býti. Řečník žalobníkóv takto rci:
[74] Ktožkolivěk druhému úd ušlechtilý uřezal by nebo uťal nebo
vyvrhl, jakožto oko, nos, jazyk, ruku, nohu nebo některý úd tajný, a obžalován byl, sám čtvrt s mužmi hodnými se na kříži očistí. Pakli pochybil by, pokutě XlIIIti hřiven podlehne, z nichž deset dostane se uraženému, súdci tři, přísežným jedna.
[75] A jestliže kto druhému na údu nehodnost některakú učinil by,
ješto němecsky slove lemde a česky chromota, mečem nebo nožem, nebo kyjem nebo kamenem, nebo některú jinú nádobu, a ač se očistiti chtěl by, sám třetí příseže. A pakli za pomocníka obžalován byl by, na kříži sám se očistí.
5*
53
ft KAPITOLA XLIV. O MZDĚ ZASLÚŽENÉ DĚLNÍKÓV
Ač kto o mzdu zaslúženú žalobu hnul by, lépe obdtžeti moci bude přísahu nežli odpoviedající přísahaje zapřieti.
Opět. Týž súd bud o tom, ješto slovu čepní peniezi a němecsky czapngelt; a oba, když obdržíta skrze přísahu, ve třech dnech obdržie, aby zaplaceno bylo.
(t KAPITOLA XLV. O POKUTÁCH ZA OKRVAVE-
NIE A ZA POMOCNÍKA A O TOM, KTOŽ URAŽEN JSA, ŽALUJE NEČASNĚ.
[76] Jestliže kto na druhém ránu, kteráž němecsky slove blutramst
[!] a česky okrvavenie, na sudě obdržie, uraženému v puol hřivně odpovie, súdci a přísežným v puol.
[77] Ač kto o to, ješto němecsky slove wolleist a česky za pomocníka
některého zabitého, obžalován byl by, na kříži se moci bude vymluviti nebo očisti ti a jestliže pochybil by, jednu hřivnu žalujíciemu dá, súdci a přísežným puol.
[78] Ač kto raněn neb některým obyčejem uražen byl by a ve třech
dnech na ižádného pro ránu nebo na pomocníka nežaloval by, potom pro takový účinek nebude moci žalovati.
(t KAPITOLA XLVI. O NÁSILNÍKU A O TOM,
JEŠTO SE NÁSILÍ BRÁNÍ.
[79] Ač kto [na] někoho jiného všetečně nebo pyšně útok učinil by
a urazil nebo ranil neboli některým obyčejem zle uctil, a ač ten, komuž se
54
násilí děje, sebe a svých věcí bráně násilníka zabil by v domu nebo kromě domu, pravdu násile a bránenie svého domu sám sedmý svědče dokáže.
[80] O každý úraz a ránu, o kterýchžkolivěk také věciech přísežnie
na vieru řekli by, že by byla chromota, pevno jmieno bud. Pakli bijce se očistiti chtěl by, sám třetí na kříži se moci bude vymluviti.
tf KAPITOLA XLVII.  O PŘERUŠITELI POKOJE
ULOŽENÉHO OD SUDCE BITÍM NEB SLOVY.
[81] Ač kto sobě pokoj uložený od sudce nepravými činy, jakožto
v ráně nebo bitími, přerušil by, osvědčením šlechetných mužóv nebo jednoho přísežného hlavní podejde ortel, ač jej směl by přerušiti. Ač slovy týž pokoj přerušil by nepoctivými, na penězích tresktán bud, totižto v LXti šilinciech súdci, každému přísežnému ve XXXti, kteřížto jsú krátcí.
[82] Též pokutě podlehne, ktožkolivěk spoluměšťana svého slovy
urazil by hanlivými. Uraženému pak dosti učiň dvojí pokutu šilinkóv, kteréž prve platil jest.
Ct KAPITOLA  XLVIII.   O  PŘERUŠENÍ POKOJE
V DEN TRHOVÍ A VYTRHOVÁNÍ MEČÓV PŘED PŘÍSEŽNÝMI.
[83] Ktožkolivěk v den trhový pokoj ranami přerušil by nepoctivými, přemožen jsa třmi svědky, ruky zbaven bud nebo ji vykup desieti hřivnami. A ač kto týž den meč vytrhl by ke zlému druhého, ale však neurazil by, přemožen jsa třmi svědky, pokutě jedné hřivny podlehne, totižto súdci polovici, přísežným polovici. Pakli by jeden z přísežných viděl, přemožen bude a milost toho, kteréhožto uraziti chtěl jest, nalezni, ač muože.
[84] Opět. Ač kto meč svuoj před súdci nebo některým z přísežných
vytrhl by, zaplatiť puol hřivny, súdci dostaneta se dva diely, přísežným třetí. Ač kto pod zapovědí opásaný mečem polapen byl by, v hřivně tresktán bude a súdci meč zuostane; pakli mečové třie byli by, dva dostaneta se súdci, třetí přísežným. Pakli obecnie meč po zapovědí u někoho polapen byl by, súdci u věrduňku odpoviedati bude. [Cl. 85 schází].
[86] Ač někto chudý někoho ranil by nebo urazil, jemuž dosti
učiniti nemohl by, šest neděl v kládě tresktán bude.
Ct kapitola xlix.
o uražení dobytkov cizích nebo zabití jich.
[87] Ač kto druhému vola nebo krávu nebo býka velikého urazil by,
právem, kteréž slove němecsky annewanc a česky stavného, súdci dá Xllte peněz; též od každého malého dobytčete.
[88] Opět. Ač kto některé dobytče veliké nebo malé zabil by, a po-
paden jsa darovatele svého okázati nemohl by, sám třetí na kříži se moci bude očistiti, a pakli pochybil by, za jakost viny tresktán bud.
Ct kapitola l.
o prodávání masa v den trhový.
[89] Ktožkolivěk maso k trhu přivezl by nebo přinesl by, téhož
masa kuoži vezmi: toho ač neučinil-li by, súdci ve Xllti penězích odpoviedati bude.
Cf kapitola li.
o krádeži   snopóv nebo trav na lukách.
[90] Ač kto snopy kteréhožkolivěk osenie s polí nětčích násilím nebo krádežem bral by, ač popaden byl by, pánu polí u věrduňku odpoviedati bude a súdci puol dá. Pakli by noční čas v skutku podobném popaden byl, za zloděje potupen bud.
[91] Opět. Ač nětčí dobytkové na poli nebo na ovotciech nebo na oseních popadeni byli by, kolik noh dobytčích, v toliko penězích odpoviedati bude pánu osenie. Na lúce nětčie ač kto popaden byl by v noci nebo ve dne s břemenem trávy, k súdci veden buď a ihned ani bitími ani házeními z města vyhnán bud, do roka nemaje se navrátiti. Ač s břemenem neseným na koni popaden byl by, súdci v lothu odpoviedati bude a uraženému u věrduňku. [Cl. 92 schází].
Ct kapitola lii. o krádeži lesuov.
[93] Ač kto na lesiech nětčích násilně nebo zlodějsky dřievie sekal by, popaden jsa a sudem přemožen, na každý pařez velikých dřev žalobníku sedmdesát peněz položí a súdci LX. Pakli ratolesti nebo prútie na voze odvézti chtěl by, lapač popaden jsa, kuoň nebo vuol, vuoz ježto tiehne, za puol věrduňka vysvobod anebo jakož u žalobníka milost mohl by naleznuti.
Ct kapitola liii. o nespravedlivém celném
[94] Každý čelný, kterýžto nespravedlivé bral by clo, dvěma mužoma přemožen jsa, súdci LX šilinkóv a každému přísežnému XXX
56
57
šilinkóv zaplatí a penieze ptoti právu vzaté navrátí, a tomu donese osobně penieze, jemužto vzal jest, kdežkolivěk v zemi končinách bydlel by. Podruhé přemožen jsa, súdci a přísežným X funtóv zaplatí, třetie pak přemožen jsa, se a své věci vyplatí, jakož milost od sudce a přísežných nalezne i také od toho, jehož proti spravedlnosti potupil jest.
(I KAPITOLA LIV. O BRANÍ ZÁKLAD Ó V OD ÚROČ-
NÍKÓV NEBO OD PODRUHÓV.
[95] Každý člověk bez sudce a přísežných na svém dědicství zá-
klady beř. Pakli úroční k základu vyplatiti nechtěl by, pán súdci a jednomu z přísežných připověz a oznam, že za takový plat takový základ vzal, a z toho svobodně prodaj nebo k úžitkom svým obrať a to pro tu příčinu, aby, ač po vyjití času úročník [pro] větčí základ pána upomínati chtěl by, že základ za viece stál by, pán skrze súdci a přísežného jednoho při toho úročníka mohl by zkaziti.
Opět. Ač který úročník věcí a platóv dávati zmeškal by, v své dědicstvie pán jeho se svobodně uvěž. Pakli by správnú příčinu země úročník sběhl, pán jeho podle milostí a duše potřebnosti a šlechetných mužóv radú s úročníkem nalož.
Cf KAPITOLA LV. O ZlDECH A O JICH SMILSTVÍ.
[96] Nižádný žid v den Velikého Pátka nižádného obcovanie s křesťany mietí nemá celý den. A ač některý žid s kresťanskú ženú scizo-ložil by, popaden jsa a dvěma svědkoma přemožen, oba pohřbena budta. Též staň se, ač křesťan s židovku smiesil by se a popaden jsa přemožen byl by jedniem křesťanem a dvěma židoma.
58
Cf KAPITOLA LVI. O TOM, KDOŽ BY UTEKL PRO
UTRACENIE FALEŠNÝCH PENĚZ.
[97] Ač kto z mužóv nebo z žen s falešnými penězi popaden byl by a před súdci a přísežnými vyznal by, že jiný jemu dal jest všecky penieze, a ten, na kohož vyznává, utekl by, vina se činí a ten nebo ta osvobozuje se právem města.
(t KAPITOLA LVU. O TOM, ABY SUDCE MĚSTA
BYL MĚŠTĚNÍN A O PŘÍSEŽNÝCH ULIČNÝCH.
[98] Opět. Chceme, aby ktožkolivěk súdcového užívati žádá duo-
stojenstvie v městě, aby byl měštěnín města, aby tiem lépe jednal, aby pro jeden rok nebo pro dva nesežral měšťan a chudiny města.
Opět. Nižádný člověk obecní nižádného obžalovati nemuož, a protož od sudce a od přísežných vyvoleni budte dva nebo třie nebo čtyřie v některé ulici města, jichžto vieře poručeno buď, aby všeliké věci škodlivé krotili. A pro tu příčinu všeliká přestúpenie obžalovati mohu, ale jich moc obžalovánie jedno šest neděl trvati bude a to proto, aby miesto přísežných nebyli jmieni. Šest pak neděl po skonání oni súdci a přísežným svuoj vzdajte úřad, a ač potřebie bylo by, jiní nebo opět ti prvniemu úřadu svému navráceni budte, a ač od někoho neslušně pohaněni byli by, kterúžkolivěk pokutu řečení ustanovili by, tu od nich obžalovaný trp.
(t KAPITOLA LVIII. O  PRÁVU SÚDU ZAVITÉHO.
[99] Komužkolivěk den zavitý o některú při položen byl by před
sudem stání a nestál by, z přisvědčenie sudce a přísežných protivník jeho právo své obdrží. Pakli nepřítomnost svú správnú potřebností zane-
59
prázdněnu do věsti chtěl by, takovýmto obyčejem jdi: ač byl by osedlý v me-ziech země, duojdi na počátku svého příštie k súdci, příčinu nepřítomnosti své světlejie vyličuje, jemužto sudce den najbližší súdu ustanoví a jeho protivníku, v kterémžto súdu příčinu nepřítomnosti své skrze zřejmé svědecstvie dlužen jest dovésti. Pakli by svedomie, jímžto provo-diti miení, pro cesty daleké ten den mieti nemohl, k najbližšiemu dni súdu odloženo jemu bud a tu konečně příčinu své nepřítomností dlužen jest dovésti. Pakli by osedlý byl kromě mezí země, v šesti nedělech s svědomím doved správné příčiny nepřítomností své, neboť právo své ztratí, všicka pochybenie odložiec. Tyto pak příčiny sú, jimižto správná potřeba má se dovodili: najprve knieže země nebo mocný jeho komorník překážie; druhé oheň nebo povodeň; třetie obecnie válka v zemi; čtvrté vězenie nebo lúpež na cestě příchodu jeho; páté nemoc nesmyšlená; šesté smrt ženy spravedlivé nebo otcova.
[ioo] Kromě těchto řečených věcí, cožkolivěk sudce města Jihlavského pro užitek a prospěch nalezl by a vynesené v súdu nebo pomluvenie potvrzeno bylo by, pevně ode všech držáno buď.
(t KAPITOLA LIX. O PRÁVU PROPOJIČEK A DĚ-
LÁNÍ NOVÝCH HOR A O JICH MĚRÁCH.
[101] Ustanovujeme, aby cožkolivěk urburéři z privolenie přísežných jiehlavských v horách nebo v štolách některým propuojčili by nebo podali pod pečetmi těch urburéřóv, pevné jmieno bylo bez ižádné otázky.
I
[102] A kdežkolivěk hora nebo štola byla by nalezena nebo vydělána, z práva mieti bude z toho, což německy slove hangedis [!], puol čtvrtá lánu, a v tom, což slove ligendis, jeden lán vysokost a hlubokost v rovné postavě.
[103]       Ač pak kto horu novú nalezl by, měřeno budte jemu šest lánóv s obú stranu, měšťanóm jeden.
60
[104]       Nalezači pak hory dajte měřičóm sedm šilinkóv krátkých.
[105] Tuto totiž mieru tyto zachovajíc povahy nová hora obdržie: Jestliže nový nalezač pramen svuoj od propuojčitele svého právem slušným přijal by, ač jiní při něm rudu nalezli by nebo měli by, z toho první prameňov přijímač právo své obdrží v tom, že pramen jeho sekán bude.
[106] Ale jestliže pramen jeho hoden miery nebyl by z práva, jímž najprve sekán bieše pramen, z toho podruhé pramen přijímači, v témž podání dělajíce, téhož práva, jímž první sekán bieše pramen, požívají. A ktožkolivěk z nich viece dolov nad ně skrze prolomenie ustavičná měl by, ač proti němu dělající bez toho býti nechtěli by, sudce i ten, ktož jest miesto urburéřóv, jeho přinutie přísahu prostřed nádoby, kteráž slove rumpál, obdržeti, že ten pramen z takového dolu přijal by a skrze to obdrží, aby přísežní sekali pramen jeho.
[107] A ač přísežní na vieru svú vzali by, že v hlubině a v štole takovú rudu viděli by a ostavili by, ten bud miery hoden. A ač pokušena jsúc, nade všecky hutnie náklady dala by naj méně jedno ohřenie jeden věrduňk, tehdy mieru, jakož povědieno jest napřed, hodnú obdržie.
[108]      Opět. Jimžto hora měřena byla by,šestnádcteměstišťzprávaobdrží.
[109] Opět. Jimžto hora měřena jest, v sedmi lániech při najmenšiem tři doly nebo hlubiny mieti bude, v každém lánu troje orty, v každé pro-pojičce jednoho ortu k svému právu žádá, aniž k větčie puzen bud. A tato práva zachovávána budte na nových horách a štolách nedědičných.
[110] Opět. Ktožkolivěk dělal by na hlavě jedné štoly nedědičné a pramen nalezl by, měřeni budte jemu z toho miesta nalezenie rudy sedm lánóv k právu jiných hor.
[111] Pakli z vedomie a z povolenie podavatele prameňov a hor někto dělati počal by v tom, což slove štola, a pramen nalezl by, od toho miesta jemu nižádný za puol čtvrtá lánu před nimi po něm překážeti nebude moci.
61
Cf KAPITOLA LX. O HORÁCH A ŠTOLÁCH DĚDIČ-
NÝCH A O OBYČEJI OBDRŽOVÁNIE ŠTUOL.
[112] Opět. Hora nebo štola, kteříž měřeni byli by a potom zpuštěni ležali by, leč byli by po šest dní nedělních provoláni zjevně před těmi, jichž hory byly jsú, aby dělali v nich, ač sedmého dne nedělnieho po pominutí nebyli by nalezeni na diele, tehdy urburéři přijmúce přísežné [a] pro volajíce do hor polezú a jestliže hory zpuštěné nalezli by, urburéři hory ty svobodně podati mohu, komuž chtie, bez překážky.
[113] Takovým pak obyčejem štola dědičná právo své obdrží: Ač dělník štoly vody vyvedenie, kteréžto němecsky slove wasserseyge a česky splavidlo, své štoly rozumně vydělal by a doly světla slušným obyčejem vyčistil by a v roce celém k velikosti miery jedné, kterážto lachtr slove, na hlavě své štoly udělal by a to pokázati svědky mohl by a to od kořene drnu, z toho svú štolu vším právem moci bude obdržeti.
[114] Opět. Ač která hora jiné hoře skrze vodu překážela by, súdci a pergmistru po tři dni ustavičně zvěstováno bud, kteřížto [dnové] když skonali by se, ač nebyla by přejata, hora překážejície překažené hoře přivlastněna bud spravedlnosti s vyhledáním.
[115] Opět. Ač kto v štole s povolením sudce a pergmistra nebo podavatele pruochod udělal by, k měřené hoře nebo k lánu městskému přišel by, a tu dělníky nalezl by, bez povolenie jich nepruojde. Pakli povolili by, k mieře jednoho látra pruojdi, s zachováním však práva svého, totiž což on v lánu městském s štolu svú nad se sekal by, a kterak mnoho v něm zisku měl by, ovšem obdrží.
[116] Tak ač v dřieve řečeném lánu prve bylo by děláno, v prostředku také lánu nad hlubším sede a cožkolivěk zisku železem prostředním pod se přitrhnuti moci bude, k úžitkom jeho dostane se.
[117] Opět. Ač měštěné štoly jeho potom potřebovali by nebo kte-řížkolivěk, jim čtvrtý diel náklady svými vydělávaje obdrží.
Cf KAPITOLA LXI. O MIEŘE   HOR TAK PŘIEMÉ
JAKO ÚHELNIE ETC.
[118] Opět. Kdežkolivěk hora měřena byla by s překažením lánu městského, že naj méně puol čtvrtá lánu obdržeti nemohla by, dřieve řečená miera nové hory na meziech lánu městského vezmi počátek. A tak slušnú obdržie mieru sedmi lánóv, když panu králi dva, přísežným dva měřena byla by.
[119] Pakli mezi dvěma horama měřenýma nová hora nalezena byla by a slušnú mieru obdržeti mohla by, totižto lánóv všech, měřeni budte a majíce mieru, ač nětco zbylo by, totižto dvěma lánoma městskýma, ješto slove uberschar, k užitku dostane se měšfan.
[120] Opět. Ač kto, jakož svrchu povědieno jest, z povolenie sudce, přísežných, podavatele hor štolu začal by a jiný přijda před něho hodnú mieru puol čtvrtá lánu skrze jinú štolu nebo kterakýžkolivěk duol rudu nalezl by, s vydáním svědkóv a s zkušením příčin mieru sedmi lánóv prvotnie obdržie.
[121] Ač při některé hoře nebo štole v tej straně, kteráž slove han-gedis nebo ligendis, ruda nalezena byla by, o niež bylo by pochybenie, v mieři-li sedmi lánóv nebo vně byla by, a mezi obojími querky vznikl by svár o tej rudy obdržení, vyvoleni mají býti třie poctiví mužie, kteřížto s těmito ani s oněmi v dielech nespolčili [se], a čtvrtý bud ot urburéřóv, a ti čtyřie na drnu na spravedlivú mieru úhelní vzneste a spravedlivě ro-zeznajte, aby svár vzniklý roztrhnuti mohli. Toho ač býti nemohlo by, mušiti bude aby při hlubšiem ta dva prameny spojena byla skrze prolo-menie, a k tomu prolomení skrze dřieve řečené vyvolené miera tiežena bud úhelnie, a podle jich súdu těch querkóv svár dokonán bud.
62
[i22J Prostřední pak čas tak nové rudy nalezatelé jakožto jiní o rudu pracujíce, však ta ruda, kterúžto vysekali sú, zachována má býti pod stráží, a kterýmžkolivěk právem skrze často pravené vyvolené přisúzeno bylo by, ti obdržte sváru všelikého s otložením.
SKONALA J S U SE PRÁVA JIEHLAVSKÁ K HORÁM IK MĚSTU HORY KUTHNYPŘÍLEŽÍCIE, OD MÚD RYCH MUŽÓV VYDANÁ A OD KRÁLÓV A KNIEŽAT PO TVRZENÁ. ANNORUM ETC LXIX0 [1469].
-41   & POZNÁMKA
VYSVĚTLIVKY LITERATURA