Utišení bouře



                                            Mt 8,23-27



                                            Mk 4,35-41


                                            Lk 8,22-25

                                                 ^

                                                 ^

                                                 ^

                                                 ^

                                                 ^

                          ^23 Vstoupil na loď a učedníci ho následovali.




       ^24 V tom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal.



^25 I přistoupili a probudili ho se slovy: "Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!"  ^26 Řekl jim: "Proč
                  jste tak ustrašeni, malověrní?" Vstal, pohrozil větrům i moři;

                                      a nastalo veliké ticho.






             ^27 Lidé užasli a říkali: "Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?"


 ^35 Téhož dne večer jim řekl: "Přeplavme se na druhou stranu!"

^36 I opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely.




^37 Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná.  ^38 On
však na zádi lodi na podušce spal.

I probudí ho a řeknou mu: "Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?"  ^39 Tu vstal, pohrozil větru a
řekl moři: "Zmlkni a utiš se!"


I ustal vítr a bylo veliké ticho.


 ^40 A řekl jim: "Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru?"  ^41 Zděsili se velikou bázní a říkali
jeden druhému: "Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?"

                                                 ^

                                                 ^

                                                 ^

                                                 ^

^22 Jednoho dne vstoupil on i jeho učedníci na loď; řekl jim: "Přeplavme se na druhý břeh jezera."
                         Když odrazili od břehu  ^23 a plavili se, usnul.

     Tu se snesla na jezero bouře s vichřicí, takže nabírali vodu a byli ve velkém nebezpečí.



^24 Přistoupili a probudili ho se slovy: "Veliteli, veliteli, zahyneme!" On vstal, pohrozil větru a
                                         valícím se vlnám;


                                       i ustaly a bylo ticho.


                                                 ^

           ^25 Řekl jim: "Kde je vaše víra?" Oni se zděsili a užasli. Říkali mezi sebou:

                  "Kdo to jen je, že rozkazuje i větru a vodám a poslouchají ho?"
















Srv. Jonáš 1,1-16:

^2 Stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi, synu Amítajovu:  ^2 "Vstaň, jdi do Ninive, toho velikého
města, a volej proti němu, neboť zlo, které páchají, vystoupilo před mou tvář."  ^3 Ale Jonáš
vstal, aby uprchl do Taršíše, pryč od Hospodina. Sestoupil do Jafy a vyhledal loď, která plula do
Taršíše. Zaplatil za cestu a vstoupil na loď, aby se s nimi plavil do Taršíše, pryč od Hospodina.
^4 I uvrhl Hospodin na moře veliký vítr a na moři se rozpoutala veliká bouře. Lodi hrozilo
ztroskotání.  ^5 Lodníci se báli a úpěli každý ke svému bohu a vrhali do moře předměty, které měli
na lodi, aby jí odlehčili. Ale Jonáš sestoupil do podpalubí, ulehl a tvrdě usnul.  ^6 Přišel k němu
velitel lodi a řekl mu: "Co je s tebou, ospalče! Vstaň a volej k svému bohu! Snad si nás tvůj bůh
povšimne a nezahyneme."  ^7 Zatím se lodníci mezi sebou smluvili: "Pojďte, budeme losovat a
poznáme, kvůli komu nás postihlo toto neštěstí." Losovali tedy a los padl na Jonáše.  ^8 Řekli mu:
"Pověz nám, kvůli komu nás postihlo toto neštěstí. Čím se zabýváš? Odkud přicházíš? Z které země, z
kterého lidu?"  ^9 Odpověděl jim: "Jsem Hebrej a bojím se Hospodina, Boha nebes, který učinil moře
i pevninu."  ^10 Tu padla na ty muže veliká bázeň a řekli mu: "Cos to udělal?" Dozvěděli se totiž,
že prchá od Hospodina, sám jim to pověděl.  ^11 Zeptali se ho: "Co teď s tebou máme udělat, aby nás
moře nechalo napokoji?" Neboť moře se stále více bouřilo.  ^12 Odpověděl jim: "Vezměte mě a
uvrhněte do moře, a moře vás nechá napokoji. Vím, že vás tahle veliká bouře přepadla kvůli mně."
^13 Ti muži však veslovali, aby se vrátili na pevninu, ale marně. Moře se proti nim bouřilo stále
víc.  ^14 Volali tedy k Hospodinu: "Prosíme, Hospodine, ať nezahyneme pro život tohoto muže,
nestíhej nás za nevinnou krev. Ty jsi Hospodin, jak si přeješ, tak činíš."  ^15 I vzali Jonáše a
uvrhli ho do moře. A moře přestalo běsnit.  ^16 Na ty muže padla veliká bázeň před Hospodinem.
Přinesli Hospodinu oběť a zavázali se sliby.