FYZICKÁ GEOGRAFIE 2011 Mgr. Adam Horálek a.horalek@seznam.cz olohové extrémy sever: soutok Šilky a Arguně, Heilongjiang ■ 53°33' s.z.š. jih: poloostrov Leizhou x Zengmudan 20° s.z.š. x 3°52' s.z.š. východ: Pamír ■ 73°05'v.z.d. ápad: Wusuli/Ussuri 135°10' v.z.d Adam Horálek, FF MU 2011 Rozpětí ^ypfiočPzapad———------ ■ cca 62° šířky, tj. 248 min., tj. cca 4 hodiny rozdílu; ale ■ ČÍNA MÁ JEDNOTNÝ ČAS, PEKINGSKÝ ČAS 117° v.z.d., tj. SČ+7 ■ vzdálenost činí cca 5 000 km Sever-jih ■ cca 33°, resp. 50° délky ■ 3 700 km reso. 5 500 km rozpětí Adam Horálek, FF MU 2011 Sousedé a okolí: KLDR, Rusko, Mongolsko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Afghánistán, Pákistán, Indie, Nepál, Bhútán, Barma, Laos, Vietnam - 14x 200 km pásmo Jihočínského, Východočínského a Žlutého moře sporná území s: Indií. Pákistá sporná uzemi s: man, raKistanem, Tádžikistánem, Vietnamem, Indonésií Japonskem aj. (Spratleyovy ostrovy), Taiwanem) TRI VYŠKOVE STUPNE . výškový stupen - aluviální nížiny - tvořené usazeninami (mořskými i říčními) relativně mladé území, geosynklinála é až ve čtvrtohorác " , vápence (krasy) a vznikl Velká čínská nížina, Východočínská nížina, Jihočínská hornatina (Nanling), Liaoning, Guilinský vápencový kras (Plošina Guizhou), Quiling Adam Horálek, FF MU II. výškový stupeň je tvořen ze dvou částí: "----___ - nejstarších pevninských štítů (severočínský), které patří k nejklidnějším oblastem, - Rozsáhlých geomorfologických celků zvrásnených či zkernatělých v důsledku alpinsko-himálajského vrásnění - lze též dělit na monzunovou a aridní část - výrazné deprese mezi masivy III. stupně pánve: Sečuánská, Tarimská (Tarim Pendi), Džungarská (Junggar Pendi) a Turfanská proláklina (Turpan Pendi) pohoří: Tarbagatai, Altai SJraqJGtapHJgflgan, Wulingshan II. výškový stupeň jedná se o pásmová pohoří vyplněná náhorními plošinami (metamorfity, sedimenty) vznik alpinsko-himalájským vrásněním největší horské systémy světa (srážkový stín) Pohorí: Sino-tibetské hory - Daxue Shan, Shaluli Shan, Nyainqentangla Shan, Dangla Shan, Himalaj, Transhimalaj (Gangdinse Shan), Pamir, Tian Shan, Karakoram, Kunlun Shan, Altunshan, Qilian Shan Plošiny: Tibetská náhorní, Qaidam Pendi Osmitisícovky: Mt. Everest, K2/Qoair, Kanchenjunga, Lhotse, Makalu, Qo Ovu, Dhaulágiri, Manaslu, Nanga Parbat, Annapurna, Gashebrum /, Falchan Kangri, Xixabanqma, Gashebrum II Adam Horálek, FF MU 2011 Tři tektonické zlomy velehor hornatiny Adsirr mořské \ dno 2 o fj 0-aOtJ 0 571,725 6.1 'JO 2.5 >3i in 2,402,000 26.1 ■jo 0.9 Adam Horálek, FF tmu Boundary representation is not necessarily authoritative Mean annual water surplus and deficit 1:40000GQ0 Difference between precipitation and evapotranspiration (mm) Adam rlütlüäk, FF I'vlU 201 'I -1000 -800 - 600-400-200 0 200 400 600 800 1000 I Variability of annual precipitation 1 : 40000000 / Variability as a percentage of mean annual precipitation Adam r)37UMSrr I'vlU 201 'I 1-I • I ___... f"\ art ■ Dlouhá řeka tvoří přirozenou hranici mezi severem a jihem v několika ohledech: ■ na sever od ní jsou 4 roční období, na jih 2 ■ na sever jsou mrazivé zimy, na jih od ní nezamrzá(!) ■ na jih od ní monzunové/tajfunové oblasti, severně od ní jen vedlejší účinky monzunů Adam Horálek, FF MU tropická cyklona v SZ části pacifiku je hlavním projevem monzunového proudění tajfun nM, hurikán ap FREKVENCE TAJFUNŮ V SEVEROZÁPADNÍM PACIFIKU (1959-2005) IV. PŮDY a LAND USE Adam Horálek, FF MU 111 2011 Dvě oblasti verní: PEDOCALS vápnité, zásadité (pH 7,4-8,5), lehké, oblasti se zimním obdobím pšenice, kukuřice apo hranici tvoří přibližně řeha Huai He a poho fUSM Jizni: o vápníku, dostatek hliníku a zel do 6,5), těžké, teplé a vlhké podneb ■ rýže .yselé (pH Adam Horálek, FF MU Půdní typy pravé černozeme kaštanové hnédé půdy pouštní půdy vápnitá iiiivi.i slané půdy šedohnědé půdy šantungské hnédozemé tervenohnédé půdy červenozemé žlutozemé ne vápnitá aluvia bliže nespecifikované půdy Adam Horálek Praha 2009 500 Aclsírn HarsiJaí' 1 000 km 25 hlavní oblast rozšíření: ■ vnitřní oblouk Huang He a oblasti jejího současného i bývalého dolního toku + koridor Hexi mocnost až 600 m, Shaanxi 100-200 m, sprašová obydlí dělení na samotné spraše, jemné váté písky a aluviálni uloženiny s přeplavenou spraší problémy využití spraší: jednoduchý vznos, málo provzdušněné, suché, absence humusového orizontu písky a I Adam Horálek, FF MU |ij 2011 e, ovoce, zeleniny a čajovníku jižní oblasti: těžké půdy, využití pro pěstování rýže, ovoce, zeleniny a čajovníku ■ problém nadbytku vody horský a kopcovitý terén, denudace nadměrné hnojení a jeho vyplavování né hno severní oblasti: lehké pudy, využití pro pěstování ství ilnin (vyjma rýže x suchá rýže) a sadařstv problém nedostatku vody, povodní a zasolování kulturní země aluviálních nížin bez humusu Iturní zi Adam Horálek, FF MU OCHRANA PRÍRODY Adam Horálek, FF MU 1U 2011 tečné počátky ochrany až v 80. letech 20. století potřeba ochrany přírodních zdrojů potřeba řešit environmentálni důsledky ekonomického boomu nově vyvstávají problémy: ■ ochrana zdravotního stavu populace ■ znečišťování vod ■ úpadek sladkovodního rybolovu ■ nedostatek pitnédayMy F MU 2011 Systém ochrany ■ Národní přírodní rezervace ■ Národní parky--- ■ Národní parky ministerské ■ Národní geoparky ■ Národní důlní parky ■ Státem chráněné mokřad ■ Národní konservační obla ■ Národní lesní parky ■ Národní zemětřesné parky ■ Národní vodní parky ■ atd. rské úrovně Adam Horálek, FF MU c hraněna uzemi 1 celkem chráněno cca 15 % čínského území, v rámci toho je: ■ 187 národních parků ■ 1 800 národních rezervací ■ 1 200 národních lesních parků ■ 700 chráněných scénických oblastí Adam Horálek, FF MU Vývoj počtu národních parků Základni eile oc ochrana vodních zdroju - Tibet, Jiangxi (Poyang Hu) apod. ochrana lesů (severočínské provincie) ochrana proti desertifikaci (Gobi) ochrana ohrožených druhů a druhové rozmanitosti ochrana zdrojů léči ochrana přírodních zdrojů (nerostné suroviny) Adam Horálek, FF MU příroda bez kulturního zásahu není přírodou lidského zájmu príroda dostupna/zpristupnena j ochranyhodná ochrana za zjevným účelem ochrana spojena s masový Adam Horálek, FF MU em Adam Horálek, FF MU 111 2011 Oceány a moře Cína má prístup pouze k Tichému oceánu Délka pobřežní čáry: 14 500 km Okrajová moře (a zálivy): Žluté moře (Bohai) Východočínské moře (Taiwanský prul.) Jihočínské moře (Tonkinský zál.) výsostné vody 12 nm, ekonomické vody 200 nm Mořské proudy: Kuro-šio (T), Oja-šio (S), jihočínský proud AdamHorálek, FF MU 2011 Čínská umoří a veletoky - Tichý oceán - většina území - 60 % největší řeky a jejich přítoky - Huanghe (Žlutá řeka), Changjiang (Dlouhá řeka), Heilongjiang (Amur), Xijiang (Západní řeka, Hongshuihe), Lancangjiang (Mekong) /O Indický oceán - cca. 10 % Nujiang (Salwin), Yarlung Zangbo Jiang (Bral (Ganga) Severní ledový oceán - minir přes zdrojnice Irtyše Bezodtoké oblasti hmaputra), Indus, n - minimum 0 % ' '3 Číny, 30 % @ečí ekologických katastrof (t Adam Horálek, FF MU 201 Í\BÍ odni ■v r v vi r - v Cíně přizpusobeno-námořním lodím__124 000 km vnitrozemských plavebních cest! nejvnitrozemštější námořní přístav sv Chonaain - nej větší říční cesta světa - Chang Jian egulace říčních toku (přehrady) a výstavba kanálu Adam Horálek, FF MU avně v těžkém a chemickém průmyslu, dále dřevařský ^ energetieký-pr-ůfnyeJ--------- oblém zi problém znečištění vod - trojí rovina - znečištění chemické, mechanické a teplotní - průmysl je v současnosti nejrychleji rostoucím spotřebitelem vody v Číně - zajištění vody = nutnost pro rozvoj ekonomiky Adam Horálek, FF MU Em ybolo V vyžaduje kvalitní vodu, proto jsou zájmy rybářů v rozporu se zájmy zemědělců a průmyslníky - neivvkonněiší chovné sádkv na světě - až 3 ína největším lovcem i konzumentem ryb světě - rybolov přes 100 mil. tun ročně -la Adam Horálek, FF MU - horská jezera, mořské pláže,plavby lodí,. v Číně cestovní ruch zažil boom v 21. století - ročně na 250 mil. turistů - nárok na turistické zázemí exponovaných lokali (hotely, restaurace aj. - a též zátěž vodních zdrojů) Adam Horálek, FF MU 1U 2011 Energeti v Cíně největší vodní dílo Tři Soutěsky - kromě toho v Číně každoročně spustí elektrárny s výkonem až 50 GW (3,5x ČR) - z celkového výkonu 391,3 GW chce Čína dosáhnout cílové hodnoty 2 TW - potenciál čínských řek je 680 GW (o polovinu víc než výkon v roce 2004) - využitelný potenciál je 493 GW (stále víc, než celkový výkon roce 2004) - Skutečný instalovaný výkon (2004): 94,8 GW - problém představuje i využívání vody u ostatních typů elektráren - jaderných a tepel Iných Adam Horálek, FF MU Potenciál přepočtený na obyvatele regionu (kWh): 1 000 a méně 1 001 - 15 000 3 15 001 a více Hydroenergetický potenciál a jeho využití (2004): Podii potenciálu Číny potenciál 70,0 (GW) 476.0 Autor: Adam Horálek Mapový podklad: ArcGIS Zdroje: Kolektiv (2005: 27), Kol. (1994: 30), Jln (2003: 15) Pozn: Potenciál jednotlivých strategických oblasti vypočítán z dostupných dat. Využiti potenciálu je vytvořeno na základe prepočtu využiti Jednotlivých povodí (Kol. 1994: 30) do vymezených stratég, obl. Adam H orala k, FF ívlU^j/ 0 500 1 000 2 000 km Potenciál Číny: 689 GW VIII. VELETOKY Adam Horálek, FF MU /IU 2011 Čínske veleto A 6 38J^m^louhá (SP 4, a^Asíí-^— — — — - povodí i^26-QQQ-knr^-(S^ 3^1-47)^---- průtok 30 000 m3/s (SP 4.) pramení v pohoří Dangla horní tok Jinshajiang, přítok L: Min Jiang, P Jiang významná dopravní tepna - Chongqing významný energetický potenciál - Tři soutěsky (San Xia) monzunový režim odtoku (výkyv hladiny o Adam Horálek, FF MU 1U 2011 Energetické využití nejvétší energetický potenciál v Číně -96 GW nejvyužitější energetický potenciál-- přehrady: ■ Tři Soutěsky ■ Gezhouba ■ (Xiluodu) ■ plánována přehrada Soutěska skákajícího tygra (kaskáda až 8 elektráren na horním toku), další projekty: Wudongde, Baihetan, Xiangjiaba ■tyto el.:38,5 GW Adam Horálek, FF MU 2011 n esKy ejvětší hydroelektránna_na^světě______ 26 funkčních generátorů, dalších 6 v přípravě ) od r 2002 celkový instalovaný výkon: 22 500 MW (11 JET) oprvé uvažovaná se vznikem republikv (Suniatsen kontroverzní stavba z hlediska: ■ politického ■ sociálního ■ ekologického tím Adam Horálek, FF MU Em rada Tři Soutěs Adam Horálek, FF MU /IU 2011 Stavba Tří Soutěsek az: délka:-2-399-m- — výška: 101 m (175 m n.m.) šířka: 115 m základna, 40 m vrchol 32 x 700 MW, 2x 50 MW materiál: ■ 27 200 000 m3 betonu ■ 463 0001 oceli ■ 102 600 000 m3 přemístěné zemin' Adam Horálek, FF MU 2011 Adam Horálek, FF MU 2011 rodukce energie 2003 2004 2005 2006 2007 2008 celkem 26 26+6+2 8,61 39,16 49,09 49,25 61,60 80,81 288,51 4 470 5 604 5 622 7 032 9 225 XXX Adam Horálek, FF MU 1U 2011 Ekologické vodní doprava: 2004-2007: 198 mil. t zboží přepraveno loděmi — přes Tři Soutěsky za toto období bylo ušetřeno až 4,1 mtce, 10 mil. t C02 zdymadla: 280*35 m, max. 3 000 BRT ( x 10 tis.) vodohospodářství: ochraňuje cca 1 mil. km2 před záplavami ochraňuje až 40 mil. lidí před záplavám Adam Horálek, FF MU Ekologické aspekty III - neg ■ 40 mld. tun zadržené_vody.______ ■ zvýšení standardní seizmické činnosti v oblasti ■ zaplaveno 1080 km2 území ■ 660 km dlouhé pásmo nádrže ■ vysídleno 1,3/3 mil. obyvatel, Tujia ■ 1 300 archeologických památek zaplaveno ■ až 40 mil. t sesuté půdy do nádrže roč mil. tun odpadu ročně Adam Horálek, FF MU 1U 2011 Čínsk - 2. nejdelší, 4 845 km, splavná do Lanzhou - povo^^^i^ŤŤ2—==~ —— - pramení v Odontale/Bayan Har - „Vnitřní oblouk" - Ordoský masív, spraše, výsadba lesů - přítoky: P: Wei He, L: Fen He !!!teče až 20 metrů nad okolím průběhu času mění řečiště - i bifurkace nebezpečné výkyvy hladiny (250 x 29 000 m3/s) 1887 - záplavy u Kaifengu (protržené hráze) -7 mil. mrtvvch (0,9 - 2 mil.) dam Horálek, FF MU 2011 ■ I Využití Huang H lažování a zásoba obyvatelstva: 140 mil. lidí zásobováno 74 000 km2 zavlažováno důsledek: 1997: 226 dní vyschlý dolní tok (od I imenty: 1,8 mld. tun / rok (57 t/s) posun některých částí vysunuté deltv až o 300 m/rok dolní tok: od Zhengzhou = 786 km, spád 94 Adam Horálek, FF MU 2011 Čínské veletoky - „CTYRRECI" Brahmaputra (Yarlong Zangbo Jiang) Salwin (Nu Jiang) Mekong (Lancang Jiang) Chang Jiang místo neivětšího hvdroenerqetického otenciálu na světě! nejvyšší splavné místo na světě -Brahmaputra - 3 500 m n.m. Adam Horálek, FF MU Číns eletoky -OSTATNÍ Amur (Heilongjiang)---- - tvoří nejdelší vodní hranici na světě" - přítok Sungari - Ussuri (Sunghua Jiang - na 230 dní v roce zamrzá Xijiang - nejvýznamnější řeka jižní Číny - tvoří záliv u Guangzhou - Wusuli Jiang) jvětší řeka mezi Chang Jiangem a Huang He, využila opuštěné koryto Huang He Adam Horálek, FF MU ■ Přírodní ohrožení: --- ■ povodně, tajfuny ■ zemětřesení ■ sesuvy, důlní havárie, hořící uhlí Ohrožení přírody ■ zatěžování průmyslovým odpadem ■ zátěž lidskou činností a lidskými imoakt y Adam Horálek, FF MU 1 ěkuji za pozornost Adam Horálek, FF MU 1U 2011 72