Geografie Číny HISTORICKÉ A POLITICKÉ POZADÍ SOUČASNOSTI FF MU 2011 Adam Horálek, Ph.D. I. PÁD CÍSAŘSTVÍ 1911/12 – pád poslední Číně vládnoucí dynastie Qing, původem z Mandžuska palácový převrat 12/1911, republika vyhlášena 1.1.1912, abdikace 12.2.1912 abdikace posledního císaře 6letého Aisin Gioro Puyi republiku vyhlásil Sunjatsen, ale hned předal vládu prezidentu Yuan Shikaiovi Adam Horálek, FF MU 2011 2 II. PRVNÍ REPUBLIKY období 1911-1949 mělo několik fází:  1912-1916 vláda Yuan Shikaie  1916-1925 vláda severních militaristů  1925-1931 vláda Kuomintangu  1931-1936 občanská válka  1936-1945 protijaponská válka  1945-1949 boj mezi KS a KMT o moc Adam Horálek, FF MU 2011 3 Dr. Sunjatsen zakladatel moderního čínského státu 1870-1925 vůbec první čínský prezident, ale jen necelé 4 měsíce přenesl sídlo do Nanjingu uznávaný komunisty i nacionalisty Adam Horálek, FF MU 2011 4 a) 1912-1916 vláda Yuan Shikaie hned po vyhlášení republiky nastoupil do úřadu prezidenta Yuan Shikai původně císařský generál 1915-1916 vyhlásil vlastní dynastii a obnovil císařství přistoupil na 21 požadavků Japonců byl ve sporu s KMT ovládajícím jih Číny přesídlil do Pekingu Adam Horálek, FF MU 2011 5 Tibet od roku 1723 tributární vztah vůči qingské dynastii a její říši 1911 – pád dynastie = pád tributárního vztahu = nezávislost 1951 opět připojen 1959 krvavé potlačení povstání 1965 AO Adam Horálek, FF MU 2011 6 b) 1916-1925 vláda severních militaristů po smrti Yuan Shikaie upadla centrální vláda v zapomění 1917 – krátkodobá restaurace Qingů centrální vláda ovládá jen hlavní město sever Číny je ovládán tzv. „militaristy“ jih se pomalu konsoliduje pod vládu KMT 1919 – Versailleská mírová jednání  německé državy v Číně připadly Japonsku 1919 – „Hnutí 4. května“ 1925 – Sunjatsen umírá při jednáních s generály v Pekingu Adam Horálek, FF MU 2011 7 c) 1925-1931 vláda Kuomintangu 7/1926 severní pochod (Beifu)  z původního sídla v Kantonu (Guangzhou) do Nanjingu  pochod Národní revoluční armády od jihu až k Wuhanu  potyčky s Brity 1927 Šanghajský puč – Čankajšek ustavuje Nanjingskou vládu Adam Horálek, FF MU 2011 8 d) 1931-1936 občanská válka Japonské zájmy v Číně již od počátku století:  1905 rusko-japonská válka o Mandžusko  1915 japonských „21 požadavků“  1919 japonské získání německých koncesí v Číně 1931 počátek agresivní ofenzivní politiky  napadení Mandžuska Adam Horálek, FF MU 2011 9 přes ohrožení Japonci dochází k souboji dvou ideologických rivalů:  KSČ  KMT v roce 1929 vznikla v jižní Číně Sovětská republika jižní Jiangxi v roce 1931 zaútočili Japonci na Mandžusko a o rok později vyhlásili loutkový stát Mandžukuo  na jeviště se vrací císař Puyi  Japonci ovládají Mandžusko a okolí Šanghaje souboje mezi KS a KMT pokračují:  1934 Dlouhý pochod 1936 příměří mezi KMT a KS dosaženo lstí Čankajškových generálů v Shaanxi u Xi´anu = Xi´anský incident Adam Horálek, FF MU 2011 10 Dlouhý pochod 长征 1934-5 pochodů bylo více hlavní pochod z jižní Jiangxi do Shaanxi roční (370 dní) putování 12 500 km v čele Mao Zedong a Zhou Enlai přechod přes menšinová území provincií Hunan, Guizhou, Yunnan, Sichuan, Gansu a Shaanxi v Shaanxi konsolidována moc LOA KSČ ze 100 000 účastníků přežilo 8 000 propagandistický pochod, až 200 mil. oslovených Adam Horálek, FF MU 2011 11 e) 1936-1945 protijaponská válka po sjednocení boje proti Japoncům začíná koordinovaný boj –komunisté převážně na severu, KMT na jihu přeze věechno Japonci okupují až třetinu území krutost japonských vojáků není dodnes zapomenuta základnou pro výpady do Číny se stalo Mandžukuo a Šanghaj Adam Horálek, FF MU 2011 12 Nankingský masakr 16.12.1937 – únor 1938 během cca jednoměsíčního vraždění pobito až 300 000 civilistů města, které před záhubou zvolilo kapitulaci a odevzdalo klíč od městských bran okupantům Adam Horálek, FF MU 2011 13 f) 1945-1949 boj o moc kapitulace Japonska 14.8.1945 znamenala konec japonské agrese, ale nikoli násilí plynulý přechod zpět do občanské války 1948 – Žlutá řeka se vrací zpět do svého dnešního řečiště  severně od Huang He: doména KS  jižně od Chang Jiangu: doména KMT 1949: KSČ překračuje Chang Jiang okupace Nanjingu a Šanghaje Adam Horálek, FF MU 2011 14 V. NÁSTUP KOMUNISTŮ 1.10.1949 Na náměstí Tiananmen vyhlášena Mao Zedongem Čínská lidová republika KMT a Čankajšek prchá na Taiwan Adam Horálek, FF MU 2011 15 VI. ÉRA MAO ZEDONGA období vlády Mao Zedonga:  1949-1958 budování lidové Číny se SSSR  1958-1961 Velký skok 大跃进  1961-1966 znovuupevňování pozice  1966-1976 Kulturní revoluce  tzv. „první generace“ Adam Horálek, FF MU 2011 16 Mao Zedong (1893-1976) narozen v Hunanu vystudovaný knihovník 1921 vstoupil do KS v Šanghaji 1923 zvolen za jednoho z komisarů kongresu 1934-5 Dlouhý pochod, stal se velitelem 1949 zvítězila KS nad KMT a Mao se stal předsedou Číny Adam Horálek, FF MU 2011 17 Funkce Mao Zedonga 1943-1976 Předseda Komunistické strany 1943-1976 Předseda ÚVK ČLR 1949-1954 Předseda VSLZ 1954-1959 1. prezident ČLR (předseda republiky) Adam Horálek, FF MU 2011 18 a) 1949-1958 budování lidové Číny se SSSR budování komunismu po sovětském vzoru proces simplifikace písma, pinyin, etnický pluralismus SSSR buduje těžký průmysl v Mandžusku Čína se účastní korejské války (1950-3)  nezvládá podporovat KLDR  žádá o tichou pomoc SSSR výměnou za mandžuský průmysl 1951 „navrácení“ Tibetu pod Čínu ne zcela 100% spokojenost s Maem– sesazen z čela VSLZ 1954 1954 USA-Taiwan – stvrzení zahr. vztahů 1959 Mao neobhájil post předsedy rep.Adam Horálek, FF MU 2011 19 b) 1958-1961 Velký skok 大跃进 základem bylo pozdvižení čínského zemědělství a průmyslu zemědělství  založení lidových komun  25 000 komun po 5 000 domácnostech průmysl  snaha předstihnout v těžkém průmyslu svět  budování primitivních vysokých pecí  absolutní krach důsledky  kolaps zemědělství (Tibet)  hladomor  chaos, bezprizorní migrace Adam Horálek, FF MU 2011 20 c) 1961-1966 znovuupevňování pozice absolutní fiasko Velkého skoku srazilo pozici Maa v KS 1959 během Velkého skoku krvavě potlačeno tibetské povstání, 14. dalajlama odchází 1960 – stažení SSSR z Číny (technická podpora odchází) návrat k zemědělské politice 1962 – čínsko-indická válka o hranici 1963 – násilná reruralizace obyvatelstva 1964 – úspěšné jaderné zkoušky Adam Horálek, FF MU 2011 21 d) 1966-1976 Kulturní revoluce 1966 zahájena studenti VŠ se stali nástrojem krutovlády 1967 vyvinuta vodíková puma 1967 počátky konce – ochromení produkce, nastolení běsnění hledání vnitřního nepřítele a jeho likvidace (Lin Biao) 1969 Ussuri – potyčky mezi ČLR a SSSR 1972 Nixon v Číně, Čína vstoupila do OSN 1976 Konec jen díky smrti obou hlavních strůjců Zhou Enlaie a Mao Zedonga Adam Horálek, FF MU 2011 22 Zhou Enlai (1898-1976) nejužší spolupracovník Maa pobočník Maa při Dlouhém pochodě od r. 1949 předseda vlády zachránil Potalu „kormidelník“ Kormidelníka Adam Horálek, FF MU 2011 23 VII. ÉRA DENG XIAOPINGA období započetí největší ekonomické reformy Číny v dějinách Deng Xiaoping dosud nedoceněná osobnost čínských dějin reforma ekonomická, politická, sociální spojuje konec Kulturní revoluci a počátek 90. let tzv. „druhá generace“ Adam Horálek, FF MU 2011 24 Deng Xiaoping (1904-1997) „patriarcha Deng“ kritik Maových přehmatů stoupenec Zhou Enlaie 2x v nemilosti:  1966 uvržen do domácího vězení jako kritik Kulturní revoluce  1975 (1974 rehabilitován, vicepremiér) Adam Horálek, FF MU 2011 25 Dengův návrat v roce 1976 zemřel Zhou Enlai a Mao spustil kritiku Denga (Gang čtyř v čele s Jiang Qing) tentýž rok umírá i Mao 1978 se navrací do politiky nikdy nezastával nejvyšší úřady ve státě  předseda ÚVK  předseda Státní komise  člen Politbyra přesto zemi de facto řídil = „vláda za plentou“ Adam Horálek, FF MU 2011 26 Dengovy reformy Čtyři modernizace  zemědělství  průmysl  věda a výzkum  armáda Socialismus s čínskými prvky  od roku 1999 ústavou zakotveno  převzetí toho pozitivního z kapitalismu  „inkubátory“ – ekonomické zóny se speciálním režimem Adam Horálek, FF MU 2011 27 Chronologie Dengovy vlády 1979 navazuje diplomatické styky s USA 1980 schválená ekonomická transformace 1981 zahájeny ekonomické reformy 1984 Deng a Tatcherová podepsali britsko-čínskou smlouvu o předání HK 1987 dohoda s Portugalskem o předání Macaa 1988 boj s Vietnamem o Spratleyovy os. 1989 inicdent na náměstí Tiananmen Adam Horálek, FF MU 2011 28 Dílčí reformy zemědělství  systém výrobní zodpovědnosti = přebytkový trh průmysl  podpořen politikou „Osm velkých“ = TV, lednička, stereo, fotoaparát, motocykl, nábytek, pračka, el. ventilátor  ekonomické zóny věda a výzkum  rozvoj universit a přírodních a technických obroů  rozvoj výzkumných institucí armáda  ekonomický subjekt  v pol. 90. let až 25 000 podniků a až 10 mld. USD zisk Adam Horálek, FF MU 2011 29 Speciální ekonomické zóny 1980  Shenzhen – při HK  Zhuhai – při Macau  Shantou - Guangdong  Xiamen - Fujian  Hainan – jediná celá provincie 1984  Dalian, Qinhuangdao, Tianjin, Yantai, Qingdao, Lianyungang, Nantong, Shanghai, Ningbo, Wenzhou, Fuzhou, Guangzhou, Zhanjiang, Beihai 1988 ústí Dlouhé řeky atd.  princip přenosu zkušenosti z jádrových oblastí do periferií (vč. legislativy) Adam Horálek, FF MU 2011 30 Zvýhodnění SEZ speciální daně pro FDI vyšší nezávislost na zahraničních aktivitách státu „4 principy“  využití zahraničního kapitálu  primárně sino-zahraniční či zcela zahraniční firmy na čínském území  exportní politika  tržní systém (bez zásahů centrální vlády) Adam Horálek, FF MU 2011 31 Náměstí Tiananmen 4.6.1989 Hu Jintao v Tibetu nepokoje v Tibetu (výročí roku 1959) 15.4.1989 smrt Hu Yaobanga studentské protesty na Tiananmen již od dubna, celý květen od 12.5.1989 vyústění 3.-4.6.1989 Adam Horálek, FF MU 2011 32 VIII. ÉRA JIANG ZEMINA Jiang Zemin 江泽民  17.8.1926 v Yangzhou, Jiangsu  z komunistické rodiny, predispozice  elektrotechnik (Jiaotong Daxue Shanghai)  1946 – vstup do KSČ  1955 – inženýr v SSSR, poté diplomat v Rumunsku  ministr elektronického průmyslu a člen Státní rady, První stranický tajemník Šanghaje,...  od r. 1987 členem politbyra  tzv. „třetí generace“ Adam Horálek, FF MU 2011 33 hlavní funkce:  1989-2002 Generální tajemník KSČ  1993-2003 Prezident ČLR (5.)  1997-2003 Předseda Hongkongu  1999-2003 Předseda Macaa hlavní politické období spojeno s masakrem na Náměstí Tiananmen pokračování reforem překlenutí útlumu zahraničních styků kvůli událostem z Tiananmen (1991 Pouštní bouře) první polovina vlády ve znamení řízení Denga, druhá ve znamení nástupu 5. generace – Hu Jintaa Adam Horálek, FF MU 2011 34 pol. 90. let 20. stol. 1993 první čínsko-taiwanská jednání 1994 jednání USA a Číny o odzbrojení pokračování reforem  bankovního sektoru  průmyslu  ekonomických zón  politická transformace KS rozvoj zahraničních vztahů Adam Horálek, FF MU 2011 35 1992 – 14. sjezd KSČ upevnění moci Jiang Zemina ve straně pokračování „socialismu s čínskými specifiky“ úmrtí Deng Xiaopinga, moc v rukou Jianga omezení ekonomické moci armády – její kontrola dosavadní udržení přehřáté ekonomiky a příprava na hospodářskou recesi v Asii boj s korupcí (4-8 % HDP) 1997 – 15. sjezd KSČ Adam Horálek, FF MU 2011 36 IX. ÉRA HU JINTAA nar. 1942, Jiangsu nástupce jiang Zemina tzv. „čtvrtá generace“ tajemník AO Tibet v roce 1989 od r. 2003 prezident od r. 2002 generální tajemník KS od r. 2004 předseda ÚVK 1998-2003 viceprezident Číny Adam Horálek, FF MU 2011 37 Otevírání západu objemná politika investic do čínského západu snaha vyrovnat drastické rozdíly ve vyspělosti mezi východem a západem započato v roce 1999, v době viceprezidentství tři fronty:  vybudovat infrastrukturu  ekonomická integrace západu  stabilizace západu Adam Horálek, FF MU 2011 38 2002 – 16. sjezd KSČ nejistý přechod mezi třetí a čtvrtou generací prosazení Hu Jintaa, podržení pozic Jiang Zemina (krom gen. sekretariátu) za třetí pilíř čínského socialismu – podnikatelé dosažení xiaokang 小康 2003 do ústavy zahrnuto nedotknutelnost soukromého vlastnictví i ochrana dodržování lidských práv 2004 rezignace Jiang Zemina na post předsedy ÚVK = upevnění pozic Hu Jintaa Adam Horálek, FF MU 2011 39 POLITICKÝ SYSTÉM ČLR má trojí mocenské pilíře  exekutiva – státní rada, prezident a vláda  legislativa – Všečínské shromáždění lidových zástupců, stálý výbor VSLZ  jurisdikce – soustava soudů Adam Horálek, FF MU 2011 40 VSLZ má na 3 000 členů – zástupců lidu = poslanců volen na 5 let schází se jednou ročně a schvaluje politická rozhodnutí volí Stálý výbor VSLZ: ten má od 130 (Jiang Zemin) do 350 (Hu Jintao) členů ten volí ústředí v čele s předsedou jsou zastoupeny i další strany: celkem 8 a tvoří 15 % DELEGÁTŮ Adam Horálek, FF MU 2011 41 Složení VSLZ Adam Horálek, FF MU 2011 42 Státní rada je plně zodpovědná VSLZ je volená na totožné funkční období jako VSLZ na jeho první schůzi je základem moci výkonné v čele stojí předseda = premiér je podřízena VSLZ ale i prezidentu Adam Horálek, FF MU 2011 43 Prezident předseda ČLR, od r. 1992 označován jako prezident řídí zemi s podporou a v souladu s rozhodnutími SR je volen na 5leté funkční období stejně jako VSLZ či SR Adam Horálek, FF MU 2011 44 ÚVK řídí ČLOA ČLOA = Čínská lidově osvobozenecká armáda zredukována na 2,5 mil. významný ekonomický a politický subjekt, stát ve státě Hu Jintao zredukoval moc armády Adam Horálek, FF MU 2011 45 Komunistická strana všechny státní funkce mají své paralely ve stranických funkcích, jsou to paralelní systémy základním odrazovým můstkem jsou sjezdy KS Číny, které se konají jednou za 5 let o rok dříve než volby do VSLZ, resp. všech dalších orgánů státu výsledky sjezdů jsou předběžným ukazatelem vývoje ve státním aparátu Adam Horálek, FF MU 2011 46 Hierarchie moci stupeň hanské oblasti menšinové oblasti české označení pinyin znaky české označení pinyin znaky 1. ústřední Všečínské shromáždění lidových zástupců, Státní výbor 2. provinční provincie sheng 省 autonomní oblast zizhiqu 自治区 samosprávná města zhixiashi 直辖市 (AO) 3. prefekturní prefektury diqu 地区 autonomní prefektury (AP) zizhizhou 自治州 ligy meng 盟 samosprávná provinční města dijishi 地级市 4. okresní okresy xian 县 autonomní okresy (Ao) zizhixian 自治县 chošůny qi 其 autonomní chosůny (Ach) zizhiqi 自治其 samosprávná prefekturní města xianjishi 县级市 okrsky provinčních měst shijiaqu 十家去 5. okrskový (občas) - 6. městský města cheng 成 obce menšin minzuxiang 民族乡 obce xiang 乡 (Om) Zdroj: Baar, V.: Národy na prahu 21. století- emancipace nebo nacionalismus? Ostrava, Tilia 2001, s. 152 Adam Horálek, FF MU 2011 47 LITERATURA Bakešová, I. (2001): Čína ve XX. století. Díl 1. Olomouc, VUP, 126 s. Bakešová, I. (2003): Čína ve XX. století. Díl 2. Olomouc, VUP, 218 s. Fürst, R. (2006): Čína ve XX. století. Díl 3. Období 1989- 2005. Olomouc, VUP, 189 s. Fairbank, J.K. (1998): Dějiny Číny. Praha, NLN, 656 s. Becker, J. (2002): Čína na přelomu století. Praha, BB Art, 393 s. Bai, S. (2002): An Outline History of China. Beijing, FLP, 803 p. Adam Horálek, FF MU 2011 48