6. Status constructus
Znaky a ctení (5)
ekallum (É.GAL) „palác" >f~*4ir fc>   muškenum (MAŠ.EN.GAG) „muškén" fy=% «>
Prepis (5)
1. šum-ma a-wi-lum lu wardam (ÍR) lu amtam (GEME) fyal-qá-am ša ekallim (É.GAL) ú lu muškSnim (MAŠ.EN.GAG) i-na bi-ti-šu ir-ta-qí-ma (§16)
2. eqlum (A.ŠÄ-w/n) GlŠ:kirúm (GIŠ:KIRI6) ú bítum (É) ša redím (AGA.UŠ) bä mm (ŠU.HA) ú na-ši bi-il-tim a-na kaspim (KÚ.BABBAR) ú-ul i-na-ad-di-in (§36)
3. bilat (GÚ.UN) eqlim (A.ŠÄ) ša ša-na-tim (§62)
4. šum-ma a-wi-lum i-na ma-at nu-ku-úr-tim wardam (IR) amtam (GEME) ša a-wi-lim iš-ta-am (§280)
Slovíčka (5)
ekallum s. muškenum s. irtaqi v. mätum s. f. nukurtum s. f.
Překlad (5)
1
palác muškén
ukryl(a), schoval(a) země
nepřátelství
jestliže někdo ukryl ve svém domě uprchlého otroka nebo otrokyni (patřící) paláci nebo muškénovi
2. pole, zahrada a dům (patřící) vojáku r., vojáku b. a daňovému poplatníku nebudou prodány
3. výnos pole za (tyto) roky
4. jestliže někdo koupil v nepřátelské zemi otroka (nebo) otrokyni (patřící) avílovi
72
7 Pronomina
Ve starobabylonštině rozeznáváme zájmena osobní, přivlastňovací, ukazovací, vztažná, tázací a neurčitá. Z morfologického hlediska se zájmena dělí na zájmena stojící samostatně ve větě (zájmena samostatná) a zájmena, která se napojují na nominální nebo verbální tvar (zájmena sufigovaná). U zájmen se většinou rozeznává kategorie rodu (masku-linum a femininum), čísla (singulár a plurál) a pádu. Kromě nominativu, genitivu a akusativu mají některá zájmena samostatné tvary pro dativ. Tvary, které uvádíme v paradigmatech, mají však celou řadu variant, a to zejména v dopisech.
7.1 Personální pronomina
7.1.1 Samostatná personální pronomina
Mají tři odlišné tvary pro nominativ, genitiv/akusativ a dativ.
		nom.		genVakus.	dat.
				sg-	
1.		anäku	já"	jati	jäšim
2.	m.	attä	„ty"	kata	käšim
2.	f.	attí	„ty"	kati	käšim
3.	m.	šu	„on"	šuäti	šuäšim, šäšim
3.	f.	ŠT	„ona"	šuäti	šuäšim, šäšim
				pl.	
1.		ninu	„my"	niäti	niäšim
2.	m.	attunu	„vy"	kunüti	kunušim
2.	f.	attina	„vy"	kinäti	kinäšim
3.	m.	šunu	„oni"	šunuti	šunušim
3.	f.	šina	„ony"	šinuti	šinäšim
Samostatných zájmen se většinou užívá jen při zdůraznění nebo ve větách jmenných (např. bělum anäku , já (jsem) pánem" nebo bělí attä „můj pán (jsi) ty"). Vyskytují se ovšem jen zřídka, protože kategorie osoby je vyjádřena ve finitním slovesném tvaru (např. tašpuri - tašpur „ty jsi poslala" - „ty jsi poslal").
Samostatná osobní zájmena 3. osoby singuláru i plurálu se užívají též ve funkci ukazovacích zájmen (viz 7.3).
73
7. Pronomina
7. Pronomina
7.1.2 Sufigovaná personálnípronomina
Sufigovaná personální pronomina rozlišují rovněž kategorii rodu (m., f.), osoby (1., 2., 3.), čísla (sg., pl.) a pádu (gen., dat, akus.).
			
	gen.	dat.	akus.
1.	-T/-ja/ -'a	-am / -m/ -nim	-ni
2. m.	-ka	-kam	-ka
2. f.	-ki	-kirn	-ki
3.m.	-šu	-šum	-šu
3.f.	-ša	-šim	-ši
pl.			
1.	-ni	-niäšim	-niäti
2. m.	-kunu	-kunušim	-hrnuti
2. f.	-kina	-kinäšim	-kinäti
3. m.	-sunu	-šunušim	-sunuti
3. f.	-šina	-šinäšim	-šinuti
Sufigované osob. zájmeno 1. os. sg. má v genitivu tři alomorfy (-r, -ja,-'a).
Jejich distribuce závisí na předchozí hlásce. Alomorf -í se používá, končí-li slovo konsonantem (běl-T „můj pán"), alomorf -ja po dlouhém vokálu (s výjimkou -u v nom. pl.) (ana běli-ja „mému pánovi", nom. du. uznä-ja „mé uši"), zatímco alomorf -a se objevuje po vokálu -ú {alpu-a „mí voli").
V dativu se po konsonantu napojuje v 1. os. sg. sufix -am: išruk-am ,,věnoval(a) mi", po dlouhém vokálu (v 2. a 3. os. pl.) sufix -nim: išrukú-nim „věnovali mi". Ve 2. os. sg. f. se napojuje alomorf -m: tašruki-m „věnovala jsi mi".
Genitívni tvary sufigovaných osobních zájmen se napojují na jména ve státu constructu a vyjadřují zpravidla přivlastnění, např. bit-T „můj dům", běl-šu „jeho pán". Kromě toho se mohou napojovat i na předložky, např. itti-šu „s ním", balú-šunu „bez nich", atd.
Akusativní a dativní tvary sufigovaných osobních zájmen slouží k označení přímého, resp. nepřímého objektu; např. akus. išruk-šu „věnoval(a) jej" a dat. išruk-šum „věnoval(a) mu" (viz kap. 15).
74
7.1.2.1 Změny na morfofonematických švech
Při napojování sufixů začínajících na Išl {-šu, -ša, -ši, -šunu, -šina, -sunuti, -šinäti, -šum, -šim, -šunušim, -šinäšim) na konsonanty Id, t, t, z, s, s, šl dochází k hláskové změně na /-ss-/, např.:
*mät-šu > mäs-su ,jeho země"
*amat-šu > amas-su ,jeho služebnice"
*warad-šunu > waras-sunu ,jejich služebník"
*qaqqad-ša > qaqqas-sa , její hlava"
*rěš-ša > rěs-sa ,její hlava" (viz 3.2.2.2.1)
Při napojování sufixů začínajících na hlásky -š nebo -k na sufixy končící na konsonant -m dochází k asimilaci -m k následujícímu -š nebo -k, např. iddinukuššu < *iddinu-kum-šu „dali ti ho" (viz 3.2.2.2.1, 14.1.1).
7.2 Samostatná posesivní pronomina
Zájmena přivlastňovací mají adjektivní flexi, mají nom., gen. a akus. tvary. Stojí-li v postavení přívlastku, kladou se za jméno, k němuž se vztahují, a shodují se s ním v rodě, čísle a pádu.
	sg. m.	sg. f.	pl.m.	pl.f.
1. os. sg.	jum	jattum/n	juttun	jattun
2. os. sg.	kům	kattum/n	kuttun	_
3. os. sg.	šum	šattum/n	-	-
1. os. pl.	núm	niattum/n	_	
2. os. pl.	kunurn	—	_	
3. os. pl.	šunům	-	-	—
Tato samostatná zájmena mají rovněž tvary v genitivu a akusativu, např.yem (gen.), jam (akus.).
nom.: kima suljärum júm ul ttde
„cožpak nevíš, že (ten) služebník je můj?"
gen.:   ina tibnim jém ša §illija tappúka Xzibakkum
„z mé slámy, kterou ti přenechal Sillija, tvůj společník" aššum še'im kém aštanapparakkum „kvůli tvému obilí ti stále píši"
75
7. Pronomina
7. Pronomina
akus.: šumma lä kl'am jämma šúbilam
„není-li tomu tak, (pak) mi pošli mého sem!"
wardam lä kam taššima
„otroka, který není tvůj, jsi odvedl"
Samostatná přivlastňovací zájmena se vyskytují velmi zřídka. Obvykle je přivlastnění vyjadřováno genitivními tvary sufigovaných osobních zájmen.
7.3 Demonštratívni pronomina
Samostatná osobní zájmena 3. osoby singuláru i plurálu (flexe viz 7.1.1) se užívají též ve funkci ukazovacích zájmen: „tento, zmíněný, uvedený", např. amtum ŠT „tato otrokyne", awílam šuäti „tohoto člověka", atd.
Ukazovací zájmena annům a ullúm mají flexi shodnou s flexí adjektiv. Kladou se za substantiva, ke kterým se vztahují. Pro odkaz na blízký předmět se používá zájmeno annúm „tento", pro vzdálený předmět zájmeno ullúm „onen":
pl.
annúm „tento"
sg-nom.
gen. akus.
bxtum annúm kiriam anniam maliar šTbutim annútim tuppam ullítam alpü ullútum
m.
annúm annim anniam
pl.
nom.
gen./akus.
annútum annútim
ullúm „onen, tamten" sg-
nom.
gen.
akus.
m. ullúm ullim ulliam
„tento dům" „tuto zahradu" „před těmito starci" „onu tabulku" „oni voli"
annttum annítim annitam
anniätum anniätim
f.
ullitum ullitim ullítam
nom.
gen./akus.
ullútum ullútim
ulliatum ulliätim
7.4 Relativní pronomen ša
Relativní zájmeno ša se nejčastěji užívá v relativních větách (viz 29.1.1) a před přivlastňovacím genitivem při opisu genitivního spojení (viz kap. 6.5). Řidčeji je doloženo v ustálených lexikalizovaných výrazech.
7.4.1 Relativní věty
ana errěšim ša eli-ša fäbu     „pachtýři, který je pro ni dobrý" šarrum ša ana mätí-šu ěrubu „král, do jehož země jsem vstoupil" awílum ša Ipúqum ina qäti-šu $abtu
„člověk, v jehož ruce byla ztracená věc zadržena"
7.4.2 Lexikalizované výrazy
V ustálených lexikalizovaných výrazech se lze setkat i se starší vrstvou tvarů tohoto zájmena, u kterého se rozlišoval rod, číslo a pád (sg. m. nom. šu, gen. Si, akus. ša, sg.f. šät, pl. pro oba rody a všechny pády šút).
ša pafärim „to (stříbro) na vykoupení"     > „výkupné" ša battätim „ten (mající) žezla" (označení vojenské hodnosti) šät muši     „ta (hlídka) noci" > „noční hlídka"
šut rěši      „ti (lidé) u hlavy (panovníka)" > „dvořané"
Vyskytuje se též u osobních jmen, např. Šu-Sin „ten (muž) Sína"; Šät--Ištar „ta (žena) Ištary".
7.5 Interrogativní pronomina
Některá tázací zájmena se skloňují jako substantiva, některá jako adjektiva, jiná jsou nesklonná. Jako substantiva se skloňují zájmena mannum „kdo?" a mTnum „co?":
nom.
gen.
akus.
mannum mannim mannam
minum minim mXnam
76
77
7. Pronomina
7. Pronomina
Např.:
ina biti-ka mannum beri „kdo má hlad v tvém domě?"
mínum ša libba-ki imra$u-ma „co je to, co tvé srdce zarmoutilo?"
šunu manna palhu-ma „koho se oni bojí?"
Na některá tázací zájmena se ještě napojují sufígovaná osobní zájmena:
mln-i „co mého?" mannum mini ilqe „kdo si na mně co vzal?"
mln-šu, mXš-šu „co jeho?" mXnšu tädur „čeho ses polekal?"
mannä-ši „kdo (je) ona?" mannäši awXltum ša ittt-ka telqů-ši
„kdo (je) ta žena, kterou sis vzal s sebou?"
manna-šu „kdo (je) on?"  mannäšu ša ištu ešer šanätim rXqäta-ma
u šum-ni damqam ina älľ-ni tumassaku „kdo (jsi) ty, jenž jsi po deset let nečinný a naše dobré jméno v našem městě stále poškozuješ!?"
Připojování sufigovaných osobních zájmen k tázacím zájmenům mannum a mXnum je ovšem velmi málo frekventované.
Adjektivní flexi má zájmeno ajjum „který?, jaký?":
nom.
gen.
akus.
nom.
gen./akus.
m.
ajjum ajjim ajjam
ajjutum ajjütim
sg.
pl.
ajjxtum ajjitim ajjitam
ajjätum ajjätim
Např.:
ana fibút ekallim ajjitim „na jaké přání paláce?"
ina ajjim awätx tešme     „do kterého (dne) jsi poslouchal má slova?"
K nesklonným tázacím zájmenům patří:
ajjiš, éš „kam?, kudy?"  ajjišpäní-kunu šaknätunu „kam chcete jít?"
éš tadäl „kudy se touláš?" ajjikiam „kde?" u $ufyäru ipram ajjikiam imafyharu
„a kde mají služebníci dostat příděly?" ajjišam, éšam „kam?"    šunu éšam illiku-ma „kam odešli?"
78
7.6 Indeterminovaná pronomina
Neurčitá zájmena mamma(n), mimma, kal(i) a ajjišamma jsou nesklonná. Neurčité zájmeno ajjumma se skloňuje jako adjektivum.
mamma(n) „někdo, kdokoliv", po záporu „nikdo"
mimma „něco, cokoliv",     po záporu „nic"
ajjišamma „někam, kamkoliv", po záporu „nikam"
ajjumma „nějaký, jakýkoliv", po záporu „žádný"
kala I kalí I kal 1. „každý" 2. „celý"
Flexe zájmena ajjumma:
nom.
gen.
akus.
Pl-
nom.
gen./akus.
m.
ajjumma ajjimma ajjamma
m.
ajjütumma ajjütimma
f.
ajjttumma ajjxtimma ajjitamma
f.
ajjätumma ajjütimma
Např.:
ina muším ajjumma lahanna issukšu-ma „v noci někdo (dosl.:
nějaký) po něm hodil hrnečkem"
anäku eli ajjimma še'am Tšu     „já že mám vůči někomu (dosl.:
nějakému) (pohledávku) obilí?"
lama Marduk-mušallim ajjišamma ištapru „dříve než Marduk-
-mušallim kamkoliv napíše"
Kromě nesklonného tvaru mimma „něco, cokoliv" má starobabylon-ština ještě neurčité zájmeno mimmů „všechno", které se skloňuje: nom. mimmú, gen. mimmé, akus. mimma, st.c. mimmé.
Na tento sklonný tvar se rovněž napojují zájmena nebo závislý genitiv, např.:
mimmu-su mimmé běl bitim mimmé affätt-ja
, jeho vše, jeho veškerý majetek"
„vše (tj. veškerý majetek) vlastníka domu"
„vše (tj. veškerý majetek) mé sestry"
79
7. Pronomina
7. Pronomina
Často se vyskytuje ustálené spojení mimma šumšu „vše, cokoliv"; dosl.: „vše (co má) své jméno"
u mimma šum-šu mafyar stbi ana massärätim iddin-ma „a cokoliv dal před svědky do opatrování"
Stojí-li nesklonné zájmeno kala/kali/kal ve st. c. před jménem v gen./akus. pl., má význam „každý": kali mušiätim ula säläku „každou noc nespím". Stojí-li za ním jméno v gen. sg.( znamená „celý": kala úmim u kala múšim abtanak-ki „celý den a celou noc nad tebou pláči"; abú-ni ša kali šattim ša búnl-ni Tpušu „náš otec, jenž nám celý rok dělal, co nám (viděl) na očích (dosl.: na tvářích)". Stojí-li zájmeno kala/kali se sufigovaným osobním zájmenem za jménem v pl., znamená „všichni": nišT kala-šina ina bit N likammer „nechť shromáždí všechny lidi v domě N", suhärätim kali-šina „všechny služebnice".
7.7 Reflexivita
Zájmena zvratná se ve starobabylonštině nevyskytují, místo nich se k vyjádření reflexivity používají různé opisy pomocí slov ramänum „(vlastní) osoba" a pagrum „tělo". Reflexivita může být také vyjádřena přímo užitím určitého slovesného tvaru (viz dále rozšířené kmeny slovesné kap. 27).
Např.:
šamnum ana sena ramän-šu izuz „olej se rozdělil na dvě (části)" ramän-ka usur Ipagar-ka usur   „opatruj se!" mimma anapagrí-ki lä tana"idí „nedávala jsi na sebe vůbec pozor" šum fyabálim pagar-ki tašakkani „děláš si jméno (pověst) škůdce"
8G
Cvičení (1)
l.-§9
3.-§137
5.-§159
^ Wim tí
§128
ľĹtŠĽMĽJStÉÍ.
4.-§142
7.-§2
§129
81
■
7. Pronomina
7. Pronomina
ff h» W
^ ff
8= HÉĚ
11.-§163
10.-§150
Znaky a čtení (1)
zw, také sú aššatum (DAM) „manželka" \j bar, také pár
Přepis (1)
1. da-a-a-nu a-wa-a-ti-šu-nu i-im-ma-ru-ma (§9)
2. šum-ma a-wi-lum aš-ša-tam i-fyu-uz-ma ri-ik-sa-ti-ša la iš-ku-un
(§128) ,     . .
a-na sinništim (MUNUS) šu-a-ti se-ri-ik-ta-sa u-ta-ar-ru-si-im
(§137) ,     .   ., ,
sinništum (MUNUS) ši-i ar-nam ú-ul i-šu se-ri-ik-ta-sa i-le-qe-ma
a-na bit (É) a-bi-ša it-ta-al-la-ak (§142)
märat-ka (DUMU.MUNUS-£a) ú-ul a-fya-az iq-ta-bi (§159)
da-a-a-nu wa-ar-ka-at bít (É) mu-ti-ša pa-ni-im i-pár-ra-su-ma
(§177)
7. mu-ub-bi-ir-šu bTs-sú (É-sú) i-tab-ba-al (§2)
8. aššas-sú (DAM-sw) märä-šu (DUMU-jm) ú märas-sú (DUMU.MUNUS-stf) a-na kaspim (KŮ.BABBAR) id-di-in (§177) šum-ma be-el aš-ša-tim aš-ša-sú ú-ba-la-at ú šar-ru-um waras-sú (iR-sú) ú-ba-la-at (§129)
um-mu-um wa-ar-ka-sá a-na mári-ša (DUMU-ša) ša i-ra-am-mu i-na-ad-di-in (§150)
a-na še-ri-ik-ti sinništim (MUNUS) šu-a-ti mu-sá ú-ul i-ra-ag-gu-um (§163)
3.
4.
5.
6.
9.
10.
11.
Slovíčka (1)	
awätum s. f.	slovo, záležitost
immaru v.	oni prozkoumají
iškun v.	položil(a)
utarru-šim v.	oni jí vrátí
ittallak v.	odejde, půjde
ahhaz v.	vezmu si
warkatum s.	záležitost, pozůstalost
iparrasú v.	oni rozhodnou
itabbal v.	odnese si
uballat v.	nechá naživu
mutum s.	manžel
pánům adj.	f. pánitum dřívější
šarrum s.	král
íýz irammu v.	kterého má rád(a)
iíw v.	má
Překlad (1)
1. soudcové prozkoumají jejich záležitost
2. jestliže si někdo vzal manželku a neuzavřel o ní smlouvy (dosl.: nepoložil její smlouvy)
3. této ženě vrátí její věno
4. tato žena nemá viny, vezme si své věno a odejde do domu svého otce
5. „tvoji dceru si nevezmu" řekl
6. soudcové rozhodnou o pozůstalosti domu jejího dřívějšího manžela
7. jeho žalobce si odnese jeho majetek (dosl.: dům)
8. svoji manželku, svého syna a svou dceru prodal (dosl.: dal za stříbro)
9. jestliže pán manželky nechá naživu svou manželku, (tedy) i král nechá naživu svého otroka
10. matka dá svou pozůstalost svému synovi, kterého má ráda
11. na věno této ženy nebude její muž uplatňovat nároky
82
83
7. Pronomina
Cvičení (2)
	
4M	
	
	
1. - §3
3.-§54
5.-§192
Ě
7. - §32
84
2.-§143
0ř=> ^
4.-§176
6. - §282
8.-§233
7. Pronomina
9. - §272
11.-§122 Znaky a čtení (2)
BL o
spor ^ bp>
10.-§104
Stí HP(^jřffř-H
12.-§125
»i, také lí, lé
Pf tfT-^-JI^   GlŠiereqqum (GIŠ:MAR.GÍD.DA) „nákladní vůz"
85
7. Pronomina
7. Pronomina
Přepis (2)
1. šum-ma di-nu-um šu-ú di-in na-pí-iš-tim a-wi-lum šu-ú id-da-ak (§3)
2. sinništam (MUNUS) šu-a-ti a-na me-e i-na-ad-du-ú-ši (§143)
3. šum-ma še'am (ŠE) ri-a-ba-am la i-le-i šu-a-ti ú bi-ša-šu a-na kaspim (KÚ.BABBAR) i-na-ad-di-nu-ma (§54)
4. ti mi-im-ma ša mu-sá ú ši-i iš-tu in-ne-em-du ir-šu-ú (§176)
5. ú-ul a-bi at-ta ú-ul um-mi at-ti iq-ta-bi (§192)
6. šum-ma wardum (IR) a-na be-lí-šu ú-ul be-lí at-ta iq-ta-bi ki-ma waras-sú (ÍR-sú) ú-ka-an-šu-ma be-el-šu ú-zu-un-šu i-na-ak-ki-is (§282)
7. šum-ma i-na bi-ti-šu ša pa-fa-ri-im i-ba-aš-ši šu-ma ra-ma-an-šu i-pa-af-ta-ar (§32)
8. i-na kasap (KÚ.BABBAR) ra-ma-ni-šu (§233)
9. šum-ma a-wi- lum GlŠ:ereqqam-ma (GIŠ:MAR.GÍD.DA-/na) a-na ra-ma-ni-ša\(šu) i-gur (§272)
10. šum-ma tamkärum (DAM.GÄR) a-na šamallem (ŠÁMAN.LA) še'am (ŠE) šlpätim (SÍK) šamnam (I.GIŠ) ú mi-im-ma bi-ša-am a-na pa-ša-ri-im id-di-in (§104)
11. šum-ma a-wi-lum a-na a-wi-lim kaspam (KÚ.BABBAR) lyurasam (GUŠKIN) ú mi-im-ma šum-šu a-na ma-?a-ru-tim i-na-ad-di-in mi-im-ma ma-la i-na-ad-di-nu ši-bi ú-kál-lam ri-ik-sa-tim i-ša-ak-ka-an-ma a-na ma-$a-ru-tim i-na-ad-di-in (§122)
12. mi-im-mu-šu it-ti mi-im-me-e be-el bitim (É) ih-ta-li-iq (§125)
Slovíčka (2)	
inaddu-ši v.	oni ji hodí
mů s. pl. t.	gen./akus. mi voda
riabum (rábum) v.	nahradit, vrátit
ištu conj.	od té doby, co
ša pafärim	výkupné
ipaffar v.	vykoupí, vyplatí
lä ile"i v.	nemůže
innemdü v.	založili společnou domácnost
iršú v.	vlastnili, nabyli
ukän-šu v.	usvědčí ho
inakkis v.	uřízne
uznum s. f.	ucho
ramänum s.	vlastní (osoba)
ereqqum s. f.	nákladní vůz
šamalläm s.	menší kupec, překupník, zprostředkovatel
ukallam v. označí, ukáže
išakkan v. položí
riksätim šakänum uzavřít smlouvy
mimma mala conj. vše, co
Překlad (2)
1. jestliže (je) tento spor sporem hrdelním, tento člověk bude usmrcen
2. tuto ženu hodí do vody •
3. jestliže nemůže vrátit obilí, jeho (samotného) a jeho majetek prodají (dosl.: dají za stříbro)
4. a vše, čeho její manžel a ona nabyli od té doby, co založiii společnou domácnost
5. řekl: „ty nejsi můj otec, ty nejsi moje matka"
6. jestliže otrok řekl svému pánovi: „ty nejsi můj pán", jeho pán ho usvědčí jako svého otroka a uřízne mu ucho
7. jestliže v jeho domě jsou (peníze) na vykoupení, on sám se vykoupí
8. za své vlastní stříbro
9. jestliže si někdo najal nákladní vůz
10. jestliže obchodník dal zprostředkovateli k prodeji obilí, vlnu, olej nebo jakýkoli majetek
11. jestliže někdo chce dát někomu do úschovy stříbro, zlato nebo cokoliv jiného, vše, co chce dát, ukáže svědkům, uzavře smlouvy a dá do úschovy
12. jeho majetek se ztratil s majetkem majitele domu Cvičení v přepisu (3)
Přepis (3)
1. a-na mi-nim šu-ú ip-te (AbB 1, 33, 37-38)
2. i-na ka-at-tim bi-fa-am la a-ra-aš-ši (AbB 1, 52, 33-34)
3. i-na ka-at-tim lu-ba-ra-am at-ta-al-ba-aš-ši (AbB 3, 79, 7-8)
4. ú ki-ma A-pil-D:Sin (A-pil-D:EN.ZU) nu-ú-um ú-ul ti-de-e (AbB 9, 1, 33-34)
5. a-di še-am šu-a-am ú-ul a-ma-ar (AbB 3, 79, 8-9)
6. e-li-ja mi-na-am ti-šu-ú (AbB 2, 101, 22)
7. a-na ra-ma-ni-ja mi-na-am e-te-ne-pu-u[š] (AbB 2, 110, 17-18)
8. mi-nu-um ša li-ba-ki im-ra-sú-ma (AbB 2, 157, 4-5)
9. šu-nu ma-an-na pa-al-ffu-ma (AbB 3, 10, 12)
10. ma-an-nu-um ma-an-na-am i-pa-al (AbB 7, 110, 10-11)
86
87
7. Pronomina
proč?
otevřel(a)
srdce
1. chyba, omyl 2. ztráta, škoda
nemám, nezískám
starý oděv
oblékl(a) jsem (si) ji
že, protože
dokud
nespatřím
máš
stále dělám zarmoutil(a) oni se bojí zaplatí víš
Slovíčka (3)
ana minim pron. ipte v. libbum s. hitům s. lä arašši v. lubärum s. attalbaš-ši v. kíma conj. adi conj. ul ammar v. tíšu v.
ěteneppuš v. imrafu v. palljú v. ř/?/>a/ v. fftfe v.
Překlad (3)
1. proč on otevřel?
2. ať neutrpím žádnou škodu ve tvé (záležitosti)!
3. pro tvou (záležitost) jsem si oblékl starý oděv
4. a nevíš, že (je) Apil-Stn náš?
5. dokud jeho obilí nespatřím
6. co ti dlužím? (dosl.: co na mně máš?)
7. co dělám stále (jen) pro sebe?
8. co (je to), co zarmoutilo tvé srdce?
9. koho se bojí?
10. kdo komu zaplatí?
Cvičení v přepisu (4) Přepis (4)
1. aš-Su-um bi-it DlŠ:U-bar-D:Sin (DIŠ:J7-fear-D:EN.ZU) bi-tum šu-ú ju-ú-um (AbB 10, 149, 5-6)
2. DlŠ:D:Marduk-na:fi-ir (DIŠ:D:AMAR.UTU-na-£í-í>) 2 iki (IKU) eqlim (A.ŠÄ) i-ja-am šamaššammT (ŠE.GIŠ.I) i-pu-uš (AbB 10, 204, 8-10)
3. ma-an-nu-um ki-ma i<-ja)>-ti na-zi-iq (AbB 5, 273, 6-7')
4. at-ta-a ki-ma ja-ti a-na a-wi-le-e da-ba-ba-am ú-ul te-le-i (AbB 10, 189, 6-8)
7. Pronomina
5. ja-at-tam ú ka-ta ga-gu-um i-de4 (AbB 13, 90, 13-14)
6. aš-šum at-ta ja-at-ta-am ti-du-ú ú a-na-ku ka-at-tam i-du-ú me-fye-er tup-pí-ja šu-bi-lam (AbB 10, 176, 18-21)
7. ú-ul D:Marduk (D:AMAR.UTU) i-li a-li-ja ú-ul D.Šamaš (D:UTU) ilum (DINGIR) nu-um (AbB 10, 178, 4-5)
8. ma-nu-um ú-ga-li-ta-ni (Spi děťátko, spi, str. 34)
9. mi-in-šu ta-du-ur (Atr. I, 96)
10. ma-an-na-ši a-wi-il-tum ša it-ti-ka te-el-qú-ú-š[i] (AbB 7, 187, 8-9)
11. e-le-nu-uk-ka a-na ma-an-ni-ja uz-na-ja i-ba-aš-ši-a (AbB 11, 106, 11-12')
Slovíčka (4)
aššum prep. ikúm s. ipuš v. naziq v. dabäbum s. tele'i v. gagúm s. tide, ide v. meher tuppim šubilam v. ilum s. älum s. ugallitanni v. aššum conj. tädur v. awiltum s. f. telqú v. elěnum prep. uznum s. uznä-ja s. ibaššiä v.
.du. .du.
pokud jde o
st.c. iki, plošná míra (asi 3600 m2)
obdělal(a), osel(a)
je rozhněvaný
mluvení
smíš, můžeš
klášter
víš, ví
odpověď na dopis
pošli mi!
bůh
město
vzbudil mě
protože
bál ses, polekal ses žena, dáma vzal jsi kromě
1. ucho 2. pozornost
mé uši
jsou
Překlad (4)
1. pokud jde o dům Ubár-Sína, tento dům (je) můj!
2. Marduk-násir osel 2 iku mého pole sezamem
3. kdo je (tak) rozhněván jako já
4. ty (tak) jako já (to) lidem říci nesmíš/nemůžeš!
5. mou a tvou (záležitost) klášter zná
88
89
6. poněvadž ty o mé (záležitosti) víš a já vím o tvé (záležitosti), pošli mi odpověď na můj dopis!
7. není (snad) Marduk bůh mého města, není (snad) Šamaš bůh náš!
8. kdo mne vzbudil?
9. čeho ses polekal?
10. kdo je ta žena, kterou jsi vzal s sebou?
11. komu věnuji svou pozornost, než tobě? (dosl.: pro koho (jiného) kromě tebe jsou mé uši?)
8 Numeralia
Číslovky jsou v klínovém písmu většinou psány číslicemi, proto je nemožné rekonstruovat všechny jejich tvary. Pouze ojediněle jsou číslovky zapsány pomocí slabičných znaků, a to především v dopisech a literárních textech.
8.1 Základní číslovky
Základní číslovky jsou nesklonné, stojí ve státu constructu, obvykle za počítaným jménem.
8.1.1 Číslovka ištěn „jeden"
Číslovka ištěn, f. ištiat, išteat, ištát,jeden, jedna" stojí zpravidla za počítaným jménem a shoduje se s ním v rodě:
akalam ištěn
zittam kima aplim ištěn
inaddinu-šim-ma
lubärtam ištát šubilá-nim
išteat eleppam ippuš
,jeden chléb" (akus.) „dají jí podíl jako jednomu dědici" „pošlete mi jeden starý oděv!" „vyrobí jednu loď"
Číslovka se může vyskytovat i bez počítaného jména, v takovém případě se k číslovce ištěn připojuje zpravidla částice -ma:
aššum ina libbi-kunu ištěn
ana mahrí-ja aläkim-ma
ištu päna bit-ni u btt-ka ištěn-ma
Enkidu ana šašim izzakar-am ana Gilgameš ktma ištěn-ma umma-ka ulid-ka
„aby jeden z vás
ke mně přišel"
„odedávna náš dům (rodina)
a tvůj dům (rodina) jedno (jsou)"
„Enkidu k němu, ke Gilgamešovi pravil: Jako jediného tě tvá matka porodila!"
8.1.2 Číslovka sena „dva"
Číslovka šena, šina, f. šitta „dva, dvě" stojí za počítaným jménem, které je v plurálu: alpišena šämam-ma „kup dva voly!"
nipatu ina bit aram šitta kalia      „ve mlýně jsou zadržována dvě
rukojmí"
90
91