AKKADŠTINA I - ÚVOD
blok I
23. září 2011
Jana Mynářová
Český egyptologický ústav
Univerzita Karlova v Praze
jana.mynarova@ff.cuni.cz
VÝVOJ PVÝVOJ PÍÍSMASMA
► v období Džemdet-Nasr – skutečné písmo – tento vznik je jen vyústěním
procesu – počátky systémů určených k zaznamenávání klademe do
období obejdského
► mnemotechnické pomůcky, které sloužily k zachycení informací – hospodářské
záležitosti, informace o příjmech a výdajích, …  „písmo“ vynalezeno
pro účetnictví – teprve v raně dynastickém období i jiné než jen
ekonomické texty
► (1) tokens  (2) tokens uzavřené do hliněných koulí  (3) na povrch
koulí otisky značek
 (4) numerické tabulky: přibližně pravoúhlá hliněná destička – na povrchu otisk
pečetního válečku; povrch bývá rozdělen čárami na menší jednotky – ty
obsahují numerické značky – žádné písemné grafémy
- J Mezopotámie, JZ a stř. Írán, stř. povodí Eufratu
 (5) tabulky se skutečnými písemnými grafémy: vypadají jako numerické
tabulky,ale obsahují i skutečné písemné grafémy = archaické písmo
ARCHAICKARCHAICKÉÉ PPÍÍSMOSMO
► písmo piktografické; logografické = 1 obrázek = 1 slovo
► žádné znaky hláskové či slabičné
► výhoda: dobré luštění
► nevýhoda: nemůžeme určit jazyk (přípony, koncovky, …)
► 2 vývojové fáze archaického písma:
(a) „IV“ – nejstarší fáze písma; podle vrstvy IV v okrsku Eanna v Uruku
- nález nejstarších tabulek – nepříliš dobrý kontext – ve vrstvách
sutin starých chrámů (odpady) – není možné zjistit přesnější údaje
- jednotlivé grafémy jsou dosti variabilní – písmo je neustálené a
nevyvážené = obrázkový charakter – dost přesná vyobrazení
- výhradně J Mezopotámie – Uruk: asi 600 tabulek
- zakřivené čáry
(b) „III“ – vrstva III v Eanně; mladší fáze – opět stejný kontext = sutiny
- písmo už není tak variabilní – jednotlivé znaky mají abstraktní
charakter; mění se vnější vzhled znaků – zřejmě odlišné písemné
pomůcky – zakřivení nahrazeno několika menšími rovnými čárami
- větší množství lokalit: např. Uruk (3000), Džemdet-Nasr (250) …
- mimo Mezopotámii – Súzy – 1500 textů (protoelamské písmo)
TYPOLOGIE TEXTTYPOLOGIE TEXTŮŮ
► seznamy produktů, …potvrzení o převzetí zboží, … = ekonomické texty
► seznamy písemných znaků – systematicky uspořádány – v pozdějších
dobách rozšiřovány – předchůdci lexikálních sérií – všechny termíny
pro povolání, stromy, rostliny, …
► pečetní válečky
- charakteristické pro mezopotámskou kulturu – poprvé v pozdně
uruckém období a v období džemdet-nasr
- otisky: 4 základní kontexty:
(1) zapečetění obalů na zboží (kožené měchy, „sáčky“)
(2) pečetění nádob (před vypálením)
(3) zapečetění dveří (zřejmě skladištních prostor)
(4) pečetění „informačních nosičů“ – koulí i tabulek
- účel: umožnit přesnou a jednoduchou identifikaci toho, kdo pečetí;
garance správnosti, …
- vzhled: z hlíny i kamene (polodrahokamy), někdy provrtány, na
plášti válce vyryty scény, motivy – realistické i abstraktní
► Reallexikon der Assyriologie (RlA)
► Akkadisches Handwörterbuch (AHw) – von Soden; 3 svazky
► Chicago Assyrian Dictionary (CAD) – online, Oriental Institute
► Chicago Hittite Dictionary (CHD)
► Philadelphia Sumerian Dictionary (PSD)
► Manuel d’Épigraphie Akkadienne (MÉA) – seznam znaků; Labat
► Assyrisch-Babylonische Zeichenliste (ABZ) – seznam znaků; R. Borger
► Handbuch der Keilschriftliteratur (HKL) – bibliografie dovedená do r. 1975
► Keilschrift Bibliographie (KeiBi) – bibliografie, příloha časopisu Orientalia n.s.
► Archiv für Orientforschung (AfO) – časopis také obsahující bibliografii
akkadština – jazyk doložený poprvé kol. 2700 př. n. l. prostřednictvím osobních
jmen v sumerských textech (královská jména i jména písařů), ale zatím žádné
souvislé texty; v této době je akkadština pouze z prostoru vlastní Mezopotámie
► v polovině 19. století vrcholil zájem o rozluštění akkadštiny – ale skutečným
testem se stala až tzv. maturita, která se odehrála v roce 1857. Jednotliví
badatelé byli již tehdy schopni akkadštinu číst, ale stále panovala nejistota a
pochybnosti o správnosti rozluštění – Rawlinson, Hincks, Oppert a Talbot
JAZYKYJAZYKY
SUMERSUMERŠŠTINATINA
► v jižní Mezopotámii, především ve 3. tisíciletí př.n.l., jako mluvený jazyk vymírá
sumerština někdy kol. 2000 př.n.l.
► patří k nejstarším jazykům, které byly písemně fixovány
► o jeho původu víme jen velice málo – pravlast bývá nějčastěji hledány v oblasti
SZ Indie či na Kavkazu
► některá toponyma (Ur, Uruk, Nippur) – zřejmě jiného původu než sumerského –
někdy označováno jako protoeufratský nebo prototigridský; stejně tak to platí i pro
další jména – např. označení hospodářských předmětů – pluh (APIN) …
► sami Sumerové označovali svůj jazyk jako eme-gir15 nebo eme-gi7; v akkadštině
– šumeri a zemi ki-en-gir15 či ki-en-gi7 (akk. šumer)
► r. 1850 Edward Hincks konstatoval, že „klínopis zřejmě původně nebyl vytvořen
pro babylónštinu“
► r. 1855 - Královská asijská společnost – „akkadština“
► r. 1873 a násl. - Lettres assyriologiques – gramatika nového jazyka, včetně
paradigmat a seznamu znaků; J. Halévy: ani akkadština ani sumerština neexistuje
a sumerština není ničím jiným než kryptografickým systémem, který kněží používali
pro uchovávání tajných magických textů
……….
► 1923 – A. Poebel – gramatika sumerštiny
Typologie sumerských textTypologie sumerských textůů::
► mýty (Enki a Inanna; Enuma Eliš …)
► eposy (Bilgameš, Lugabanda …)
► věnovací nápisy (královské)
► historické nápisy (kroniky, seznamy králů …)
► zákoníky (Eannatum, Entemena)
► modlitby v podobě dopisů bohům nebo osobní nářky
► zaklínání (ochrana, uzdravení …)
► hymny na bohy, chrámy, panovníky (včetně milostných písní)
► dopisy z novosumerského období (hl. královská korespondence)
► mudroslovná literatura, přísloví, bajky, hádanky, spory, sváry, školní
satiry
► legendy a historické nářky nad zničením měst
AKKADAKKADŠŠTINATINA
► jazyk doložený poprvé kol. 2700 př. n. l. prostřednictvím osobních jmen
v sumerských textech (královská jména i jména písařů), ale zatím žádné souvislé
texty; v této době je akkadština pouze z prostoru vlastní Mezopotámie
► kolem 2350 př. n. l. došlo k vytvoření první akkadské říše Sargonem Akkadským
– písemně zaznamenáno – hl. městem se stal Akkad – někde mezi Baghdádem a
Sipparem  jazyk památek označujeme jako staroakkadštinu (OAk, aAk)
► kol. 2000 – akkadština i mimo vlastní Mezopotámii – Ebla, Mari
► jazyk do značné míry ovlivňovala i sumerština – oba jazyky: jazykový svaz –
jazyky nejsou příbuzné, ale ovlivňují se navzájem natolik, že jednotlivé prvky se
přenášejí z jednoho jazyka do druhého:
př. lexikálních výpůjček:
GIŠ.GU.ZA = akk. kussûm (trůn)
HA.RA.NA = akk. ḫarránu (cesta)
 jazyky se ale ovlivňovaly navzájem
► počet akkadských nápisů prudce narůstá s příchodem amorejského obyvatelstva
Amorejci – ve 2. tisíciletí; semitský jazyk – amorejština, kočovné kmeny –
v prvních stoletích 2. tisíciletí př.n.l. přišli ze západních oblastí a postupně se
usazovali v oblasti Mezopotámie
TypologieTypologie akkadskýchakkadských nnáápispisůů
► královské nápisy
► „listiny“, dokumenty (Urkunden)
► dopisy
► mýty a eposy (jednojazyčné i dvojjazyčné)
► seznamy (znaků, rostlin, částí těla …)
► gramatiky
► hymny a modlitby
► oslavné nápisy a nářky
► milostné písně
► rituály (stavební, sváteční, válečné …)
► zaklínání
► mudroslovná literatura
► astrologické texty
► omina
► matematické a metrologické texty
► medicínské
► geografické
► řecké texty (akkadská slovíčka v řeckých textech)
POZDNPOZDNĚĚ URUCKURUCKÉÉ OBDOBOBDOBÍÍ
RANRANĚĚ DYNASTICKDYNASTICKÉÉ OBDOBOBDOBÍÍ
STAROAKKADSKSTAROAKKADSKÉÉ OBDOBOBDOBÍÍ
STAROASYRSKSTAROASYRSKÉÉ OBDOBOBDOBÍÍ
STAROBABYLSTAROBABYLÓÓNSKNSKÉÉ OBDOBOBDOBÍÍ
AMARNA (AMARNA (MBabMBab))