nPosuzování způsobilosti k zahájení školní docházky n n nŠkolsky významné nedostatky ve struktuře schopností n 0209 - 151048 nZahájení školní docházky - školský zákon 561/2004 Sb., par. 36: odst. 3: n n n npovinná ŠD začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne 6 roku věku, pokud mu není povolen odklad n n ndítě, které dosáhne 6 roku věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato k plnění povinné ŠD již v tomto školním roce, je-li tělesně a duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce nNení-li dítě po dovršení 6 roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné ŠD o 1 školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře n n n nzačátek povinné ŠD lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší 8 rok věku n qÚkolem poradenského psychologa je: q q §posoudit způsobilost dítěte k zahájení ŠD § §zvažovat, jaký vzdělávací program je v rámci ZŠ pro dítě vhodný – v jakém typu základní školy se bude dítě vzdělávat: q qZákladní školy pro děti: q q §s vadami řeči §s vadami sluchu, zraku, či §s lehkou mentální retardací §s hlubokým mentálním postižením §základní škola speciální: pro děti s autismem a kombinovanými vadami n nSoučasné nároky na dítě při nástupu do školy jsou velmi vysoké, a to zejména v následujících oblastech: n n n nrozumové předpoklady n ncelková psychosociální zralost: §dostatečná práceschopnost §kvalitní úroveň koncentrace pozornosti §kooperace s učitelem i spolužáky, aj. n n n n n nPodnět k dotazu na nástup do školy n přichází k poradenskému psychologovi od: n qrodičů dítěte qučitelek v MŠ qdětského lékaře nSKLADBA VYŠETŘENÍ K ODKLADU ŠD: n n qAnamnéza q qPosouzení chování dítěte během vyšetření q qÚroveň vyjadřování q qVyšetření kognitivních předpokladů qpercepční úroveň qlateralita qkresba q qDalší dovednosti a znalosti qZávěrečný rozhovor nPOSOUZENÍ CHOVÁNÍ DÍTĚTE nBĚHEM VYŠETŘENÍ: n n n n n n n n qsledujeme adaptaci na nové prostředí q q(jakým způsobem dítě navazuje kontakt, zda je schopno odpoutat se od dospělé osoby která jej doprovází…) http://www.rodina.cz/g/portal/predskolacka_small.jpg qsledujeme emoční projevy q §(pokud se objeví – úzkost, strach, pláč, nedostatečný odstup, vzdor, odmítání…) q q qvšímáme si jakým způsobem se dítě staví k plnění zadaných úkolů q §(úroveň spolupráce, zájem, motivace, zda vyžaduje pomoc, zda je zvídavé…) q qsledujeme rychlost a kvalitu práce, q §úroveň koncentrace pozornosti, způsoby řešení úkolů… nSLEDOVÁNÍ ÚROVNĚ VYJADŘOVÁNÍ: n n qformální stránka řeči: q §správnost výslovnosti či případná vada řeči, q §schopnost artikulace (opožděný vývoj expresivní, či receptivní složky řeči, zadrhávání, huhňavost, balbuties…) q q q n q qobsahová stránka řeči: dítě by mělo být schopno krátkého vyprávění, posuzujeme i celkový mluvený projev dítěte – včetně výslovnosti n nVYŠETŘENÍ KOGNITIVNÍCH PŘEDPOKLADŮ n n nVyužíváme standardizované testy vhodné pro tuto věkovou skupinu: n qWechslerovy škály (WISC III, PDW) q qtesty Standford-Binet (Terman-Merill) q qKaufmanova škála psychického vývoje (u nás k dispozici pouze experimentální verze) n n http://www.rodina.cz/g/portal/predskolakpocita.jpg n nPERCEPČNÍ ÚROVEŇ n n nZraková diferenciace: Edfeldův reverzní test n §(úkolem dítěte je rozeznat, zda předložené tvary jsou stejné, či nikoliv) nSluchová diferenciace, analýza a syntéza: n n §Matějčkovy zkoušky (auditivní rozlišování by mělo být před nástupem do školy plně rozvinuto) n npředškolák by měl být schopen základů sluchové analýzy a syntézy – umět složit slabiku či jednoduché slovo a poznat počáteční hlásku ve slově n ndůležitou roli sehrává i schopnost rytmizace n nLATERALITA n nZjištění laterality: využitím zkoušky laterality, která obsahuje 10 (a 2 náhradní) různých zkoušek pro ruku a zkoušky pro oko. n nPokud jsme informování, že dítě střídá obě ruce, necháme je nakreslit obrázek pravou i levou rukou, vhodný je i Kern-Jiráskův kresebný test. n n n n n nStanovíme typ laterality: n qsouhlasný qzkřížený qnevyhraněný n KRESBA nVhodné jsou standardizované postupy , obvykle volíme Kern-Jiráskovu metodu: qkresba postavy qnapodobování písma qnapodobování teček q n qKresbu analyzujeme a posuzujeme s ohledem na: q qgrafomotorickou obratnost qobratnost jemné motoriky qúroveň zrakového vnímání a představivosti qposuzujeme její obsahovou bohatost, množství detailů a vývojovou úroveň n DALŠÍ DOVEDNOSTI A ZNALOSTI nJak se dítě orientuje v prostoru (zda pozná základní prostorové pojmy nahoře x dole, vpředu x vzadu, pravá x levá…daleko x blízko, větší x menší) n nZáklady orientace v čase (ráno, večer, event. i dny v týdnu x víkend…) n nRozlišování barev ZÁVĚREČNÝ ROZHOVOR nS výsledkem vlastního psychologického vyšetření seznámíme rodiče, sdělíme jim své rozhodnutí a probereme všechna pro a proti. n nPokud navrhujeme odklad ŠD nabídneme rodičům současně metody, jejichž prostřednictvím by měli v průběhu roku dítě stimulovat v oblastech, které je třeba rozvíjet. NÁMĚTY K ROZVOJI PERCEPČNÍCH FUNKCÍ PRO RODIČE nRozvoj grafomotoriky: kreslení jednoduchých linií na velkou plochu, ve stoje, s různými typy náčiní. Postupně uvolňovat celou paži od ramene k zápěstí + vhodné tužky (nejlépe trojhranné). n nRozvoj jemné motoriky: lego, stavebnice, skládačky, pomoc s domácími pracemi, navlékání korálků, atpod. nRozvoj řeči: dítě vést k vyprávění, číst mu knihy a povídat si o nich, podněcovat ho k bohatosti vyjadřování n qEventuálně doporučit spolupráci logopeda q n nLateralita: u dětí s nevyhraněnou lateralitou ruky využíváme rozcvičovací cvičení, které provádíme oběma rukama. Dítě nenutíme, necháme si je vybrat, kterou rukou bude chtít pracovat n qU leváků dbáme na dobré držení ruky, aby se neobjevoval tzv. „drápovitý úchop“ n n n n n nRozvoj sluchové analýzy a syntézy: pomáháme prostřednictvím různých her, vytleskávání, skládáním prvního, nebo posledního písmena, či hádáním, zda je písmenko ve slově obsaženo. n nZraková diferenciace: využíváme různé obrázky v dětských časopisech, kde děti hledají rozdíly, skládáme jednoduché puzzle, obrázkové stavebnice…můžeme cvičit i postřeh, existují i různé ucelené stimulační programy – Metoda dobrého startu (Swirkozsová), které se nabízejí dětem s odkladem ŠD. n ČINITELE PODPORUJÍCÍ ŠKOLNÍ ÚSPĚŠNOST (Plocek, 1986) n n1) odpovídající úroveň vyspělosti poznávacích funkcí n n2) předpoklady týkající se práceschopnosti n n3) osobnostní zralost dítěte ČINITELÉ BRÁNÍCÍ ÚSPĚŠNÉMU PRŮBĚHU ZAHÁJENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY n nAd 1) v oblasti poznávacích funkcí: n §nižší úroveň obecného rozumového nadání §nevyváženost jednotlivých složek nadání §průběhové zvláštnosti kognitivních funkcí – psychické tempo, schopnost fexibility – rigidita n n nAd 2) v oblasti práceschopnosti: n §nízká schopnost záměrně-volní, tedy koncentrace pozornosti, snížená úroveň motivace §nízká odolnost vůči únavě, nutnost rychlého střídání činností, slabá odolnost vůči rušivým vlivům n nAd 3) problémy související se strukturou osobnosti: n §nezralost emocionální složky, nezralost volní složky, sociální chování dítěte, které nevyhovuje školním požadavkům n nKATEGORIE DĚTÍ NEJČASTĚJI OHROŽENÝCH V DUŠEVNÍM ZDRAVÍ ZAHÁJENÍM ŠKOLNÍ DOCHÁZKY n nDěti s rysy předškolní psychické struktury nDěti s lehkým vývojovým opožděním nDěti s významným vývojovým opožděním nDěti s nerovnoměrným rozvojem nadání n n nDěti s významnými osobnostními zvláštnostmi nDěti s disharmonickým vývojem osobnosti nDěti s deprivačním syndromem nDěti s projevy neuroticismu nDěti s výraznou somatickou symptomatologií nDěti z rodin procházejících krizí