„DRUHÁ EMANCIPACE“
Židé v českých zemích po roce 1945
Mgr. Táňa Klementová 14.12.2011

Statistika
n1930 stav 117 551 Židů (76 301 Čechy, 41 250 Morava)
n1938 stav 121 512 Židů
n15. 3. 1938 stav 118 310 Židů  (14 350 osob B-Juden)
nVystěhovat se podařilo 26 111 osobám a 81 457 osob bylo deportováno do Terezína nebo přímo na
východ.
nBřezen 1943 v Protektorátu zůstává 11 267 Židů (5130 B-Juden), červenec 1943 stav 8695 židů
nNa konci války zůstalo na našem území mimo Terezín 2803 Židů, v Terezíně bylo osvobozeno 7117
Židů. Šoa přežilo jen 12 % původních českých a moravských Židů
nV září 1946 stav 17 892 Židů
n1947 stav 19 00 Židů
n1948 stav 21 000 Židů (z toho 8000 Praha, 9000 ostatní Čechy, 3000 Morava a Slezsko)
nPodíl na počtu obyvatel ČSR: 1930 – 1,2%, po válce 0,5 %,      dnes 0, 03%

Mezinárodní souvislosti
nčeskoslovenská zahraniční politika pod vlivem sovětské politiky
nneobnovení republiky v předválečných hranicích (anexe Podkarpatské Ukrajiny SSSR, příliv optantů
do ČSR)
npodpora vzniku Izraele sice z obou stran, ale z rozdílných důvodů

Vztah SSSR ke vzniku státu Izrael
nzáporný postoj k sionismu v meziválečném období
nzměna během druhé světové války (sympatie arabských elit k fašismu, materiální podpora SSSR od
záp.spojenců)
nnaděje na zisk „předsunuté základny socialistického tábora“ na Blízkém východě
nzměna postoje koncem roku 1948 – Izrael považován za loutku amerického imperialismu
nnedůvěra k Židům v socialistických zemích – dozor nad projevy žid.života
npřerušení diplomatických styků všech států sovětského bloku se státem Izrael r. 1967, kromě
Rumunska
izrael

Podpora Izraele ze strany ČSR
nemigrace (do Izraele se vystěhovalo do roku 1950 cca 20 000 osob z ČSR)
ntranzit (akce Brichah – převod skupin Židů do francouzských a italských přístavů, ilegální plavba
do Palestiny)
nvojenská pomoc (pro Haganu a regulérní žid.armádu v podobě zbraní, letadel, leteckých pum, výcviku
pilotů a parašutistů)
nvznik Židovské Brigády
zbrojovka_brno_-_obr_1

Domácí vývoj
ndiferenciace navazující na předválečné trendy (P.Brod)– sionisté, aktivisté a asimilanti
nplastičtější rozdělení (B.Soukupová)- předváleční asimilovaní Židé (více skupin dle emigrace a
vztahu k náboženství), předváleční sionisté, předváleční věřící Židé,
nprolínání skupin, přecházení

Návraty
nznačná deziluze navrátilců - očekávání v podobě zrovnoprávnění, začlenění do společnosti, odčinění
křivd, navrácení majetku vlastního i obecního, vymícení antisemitismu nenaplněna
nspolečnost ovlivněna nacistickou i domácí protižidovskou propagandou, válečným prožitkem x
prostředí tolerantní a demokratické první republiky
npostavení Židů zkomplikováno novým přístupem k národnostní otázce a k majetkovým poměrům

Restituce
nPrávní dokumenty k restituci – dekret č. 5/1945 (dekret o národní správě), dekret č. 12/1945
(zemědělský majetek), dekret č. 108/1945 (o konfiskaci nepřátelského majetku) a restituční zákon
z roku 1946 (zákon 128/1946 Sb.).
nprávní ošetření tedy bylo X praxe úřadů
nvlastníci židovského původu, kteří se r.1930 přihlásili k německé národnosti měli největší potíže
(osoby státně nespolehlivé)– presumpce viny X obtížné dokazování neviny
nvyhrocená situace na Slovensku (pogromy 1945 v Prešově a Topolčanech, 1946 a 1946 v Bratislavě)

nObrat k lepšímu výnos min.vnitra z 13.9.1946 – prohlášení, že všechny osoby považované okupanty za
osoby židovského původu trpěly perzekucí – splňují podmínky k zachování občanství a vynětí majetku
z konfiskace. Výnos vymezoval i pojem germanizace (činnost usilující o rozšíření němectví ve
slovanských zemí) proti jeho zneužití.
nMimo odmítnutí zachování  čs. státního občanství, jenž bylo podmínkou pro zahájení restitučního
řízení, přinášela něm.národnost další problémy – označení bílou páskou, německé potravinové lístky,
nemožnost získat byt, snížení platu o 20%, nedostávali penzi, protiněmecké naladění společnosti.
Někteří dokonce zařazeni do transportů k odsunu do Německa a Rakouska, nařízení o vyřazení těchto
lidí přišlo až 10.10.1946.
nZnámé aféry o chybném rozhodnutí v restitučním řízení: Beerova tkalcovna ve Varnsdorfu a továrna
sester Nettlových ze Žamberka

Židé v řadách KSČ
nznačný počet členů a funkcionářů strany židovského původu
ngenerální tajemník KSČ Rudolf Slánský (1901-1952)
nOtta Fischl předseda hospodářského oddělení ÚV KSČ (1945-48), náměstek min. financí (1949-51)
n1952 proces s tzv. protistátním spikleneckým centrem
nčistky v podobě vězeňského postihu, vylučování ze strany a přeřazování do výroby od roku 1948
Slansky Goldstuecker_big

Proces 20.-27. listopadu 1952
nObžalovány byly následující osoby:
nRudolf Slánský (1901), generální tajemník KSČ (trest smrti)
nVladimír Clementis (1902), ministr zahraničních věcí (trest smrti)
nOtto Fischl (1902), náměstek ministra financí (trest smrti)
nJosef Frank (1909), zástupce generálního tajemníka KSČ (trest smrti)
nLudvík Frejka (1904), přednosta národohospodářského odboru Kanceláře prezidenta republiky (trest
smrti)
nBedřich Geminder (1901), vedoucí mezinárodního oddělení ÚV KSČ (trest smrti)
nVavro Hajdů (1913), náměstek ministra zahraničních věcí (doživotí)
nEvžen Löbl (1907), náměstek ministra zahraničního obchodu (doživotí)
nArtur London (1915), náměstek ministra zahraničních věcí (doživotí)
nRudolf Margolius (1913), náměstek ministra zahraničního obchodu (trest smrti)
nBedřich Reicin (1911), náměstek ministra národní obrany (trest smrti)
nAndré Simone (1895), redaktor Rudého práva (trest smrti)
nOtto Šling (1912), vedoucí tajemník krajského výboru KSČ v Brně (trest smrti)
nKarel Šváb (1904), náměstek ministra národní bezpečnosti (trest smrti)
nze 14 obviněných bylo 11 osob židovského původu, ten byl v obviněních výslovně uváděn. Zásadní
zapojení sovětských poradců.
n

Židovské obce
n1945 vznik Rady Židovských náboženských obcí v Čechách a na Moravě
nPřed rokem 1938 stav 208 ŽNO, během okupace rušeny, zůstala jen pražská (1943 přejmenována na
Židovskou radu starších). Její činnost po válce ukončena a na konci května 1945 obnovena pražská
ŽNO pod vedením Ing. Arnošta Frischera.
nCelkem obnoveno 53 obcí (34 Čechy a 19 Morava).
nČlenská základna – září 1945 měly 8012 členů, 1948 skoro 20 000 členů, 1993 necelých 3000 členů.
nV 50. letech se počet obcí ustálil na devíti, pod obce spadala řada menších synagogálních sborů
(ŽOP 5000 členů)
nredukce počtu členů obcí po emigračních vlnách (1948-49, po 1968)
nhlavní úkol – celková rehabilitace židovských obětí nacismu a pomoc navrátilcům, včetně
materiálních, sociálních, právních a zdravotních potřeb
npomoc zahraničních židovských organizací - JOINT

1945-1948
nProjev Jana Masaryka ze 17.9.45 „Slyším tu a tam o antisemitských činech v hranicích naší
republiky. Mezi Čechy a Slováky není pro antisemitismus místa. Budu proti němu bouřit a bojovat,
dokud budu žít.“
nVláda v projevech vystupovala na obranu občanských práv žid.menšiny a odsuzovala projevy
nesnášenlivosti.
nPři úřadu předsedy vlády zřízen zvláštní referát r.1946, který sledoval zákonodárství a zasahoval,
když by některé výnosy vystupovaly v neprospěch židů a rasově perzekvovaných.
nRŽNO jako zástupce českého židovstva intervenovala u ministrů, poslanců i politických stran.
Posílala připomínky k chystaným zákonům a nařízením, sledovala praxi soudů a úřadů. Požadavky a
stížnosti vznášela v memorandech vládě. Zásahy úspěšné u vyreklamování osob z odsunu, nebo
zachování státního občanství optantům ze Zakarpatské Ukrajiny.
nZhoršení vztahů s vládou po protiprávních rozhodnutích 1947 v restitucích a po vydání zákona o
Likvidačním fondu měnovém – stát dostal zkonfiskovatelný restituční majetek, který byl individuálně
nerestituovatelný. Zvláštní referát u předsedy vlády byl zrušen 1947.

Po převratu 1948
nobce, stejně jako jiné veřejné instituce, zglajchšaltovány – čistky v aparátu obcí, do vedení
členové KSČ
nčestný předseda Rady ŽNO Egon Ervin Kisch
nnavenek tvář spolehlivé instituce, podpora opatření strany a vlády, přítomná hesla ve smyslu
komunistické propagandy,apod. zajistily materiální podporu ze strany státu, ale neochránily před
kontrolou obcí (Státní církevní úřad, zájem StB, posudky, nevařízování žádostí o emigraci,…
nnáboženský život umožněn, ale s vědomím, že přitahuje zájem státních orgánů, důsledky v
zaměstnání, studiu,apod.
nproměna duchovního ovzduší – redukce členské základny, kontrola režimu, posun k laicizaci, nesnáze
praktikujících Židů (lístkový systém, zajištění košer potravin)
nnejčastější aktivity – pohřby, vysoké svátky, Purim, Chanuka, nová slavnost – připomínání památky
českých Židů zavražděných z 8. – 9. března 1944 v Osvětimi (tryzna – nejvýznamnější poválečná
židovská slavnost), stavění památníků
n

Náboženská situace
n50. léta působí v republice 5 rabínů: Gustav Sicher, Eliáš Katz, Bernard Farkaš, Richard Feder a
Emil Davidovič.
nproblém chybějících duchovních, vysoký věk stávajících
nRichard Feder vrchní rabín od 1961, po jeho smrti r.1970 nebyl v republice 14 let rabín vůbec.
Kandidát Ervín Šalamon z Košic emigroval.
n1984 instalován Daniel Mayer, studoval v Budapešti, zavázal se ke spolupráci s StB
Feder

Kultura
npominance připomínek šoa
n1954-59 vznik památníku domácích obětí šoa v Pinkasově synagoze v Praze
n60. léta uvolnění – kafkovská konference (1963), liblická konference (1966)
numělecké ztvárnění i kritická reflexe šoa (A. Lustig)
n1966 plán na oslavy tisíciletého výročí usídlení Židů v českých zemích byl dvakrát posunut z
politických důvodů
n„Děti Maiselovky“ – semináře na témata žid.kultury, dějin a náboženství pro druhou generaci po šoa
npo roce 1968 vytěsňování židovské kultura i šoa z většinové paměti
nodmítnutí Charty 77 – protipokrokový, protisocialistický a protimírový pamflet

Normalizace
nminimalizace náboženského života
nslavnosti slaveny komunitně
noživení antisemitských a protiizraelských postojů – stereotyp podvratného sionismu, židovského
kosmopolitismu, obraz židovských intelektuálů, jako strljců Pražského jara
n1972 tajný program min.vnitra Pavouk – vytvoření kartotéky čs.Židů.
n„antisemitismus bez Židů“ (Paul Lendvai)
nsamizdatová literatura Alef (Jiří Daníček) a ročenka Kalendář (Karol Sidon)
n