Silvie Kotherová: Proseminář k Buddhismu I.
Rozprava o roztočení kola Nauky
(Dharmačakrapravartanasútra, Dhammačakkappavattanasutta)
analýza textu
DOCHOVANÝ TEXT
Ò Odkazy různých filosofických škol a sekt (např.
sthaviraváda,sarvastiváda) z doby min. jedno
století po Šákjamunim.
Ò Vlivy samostatných myslitelů a rozkolníků, jež
uměli prosadit své názory.
Ò Základem nauky je učení o čtyřech vznešených
pravdách.
„Takto jsem slyšel“
— Fráze, jež odkazuje na autoritu Buddhova bratrance a
pobočníka Ánandy.
— Druhý koš (S. Sútrapitaka, P. Suttapitaka), je založen
vesměs na Ánandových vzpomínkách.
— Šrávaka (pál. sávaka), neboli „ten co slyší“-mnich či laik
dobře poučený o nauce/4 vznešených pravdách. (Ánanda)
— Šramana (pál. samana)- potulný asketa, kazatel, myslitel
nezávislí na ortodox. bráhmanismu.
— Šrámanéra (pál. sámanéra) – novic.
Termíny připoutanosti
— Upádána – připoutanost, lpění.
— Káma- připoutanost ke smyslovým rozkoším,
(káma sútra).
— pál. Puthudždžana (san. Prthagdžana)-obyčejní
světští lidé, nedbající ušlechtilé stezky, podléhají
připoutanosti.
— San. Árjadžana (pál. Arijadžana)- ušlechtilé
bytosti, mniši, ti co dodržují ušlechtilou stezku.
Čtyři vznešené pravdy
(arija sačča)
— 1) život/existence je strast – (pál. dukkha, san.duhkha)
— Jakékoliv uspokojení v životě je jen dočasné a
nepodstatné. Lpění na něm zaručuje opakované
zklamání, nespokojenost.
— 2) příčinou strasti (dukkha-samudaja) je
žádostivost/touha/žízeň (san. tršna, pál. tantha)
— Člověk usiluje o příjemné zkušenosti a zážitky, hlavním
problémem je to, že za zdroj uspokojení pokládá vnější
zdroje-jiné bytosti, majetek atd. Tato touha po tom, co
je člověku libé je chtíč káma – touha na úrovni smyslů,
touha po bytí (bhava) a nebytí (vibhava).
Čtyři vznešené pravdy
(arija sačča)
— 3) k zániku strasti (dukkha- niródha) vede potlačení,
vymícení žádostivosti.
— Tím dojde k přerušení lpění na samsárových formách
života. Jedinec pak obrací svou pozornost k očištění své
mysli od zbytků žádostivosti. Poté co očistí mysl, dochází
plného osvobození (vimutti), dojde k přerušení
podmíněného řetězce vznikání a dosažení nibbány.
— 4) praktická metoda jak se očistit od žádostivosti pomocí
osmidílné stezky (san.arjáštángamárga, pál.
arijatthangikamagga)- vede k odstranění příčin
žádostivosti.
Buddhaghosa a Visudhimagga
Arija sačča Lékařská analogie
pravda o utrpení nemoc
pravda o původu utrpení příčina nemoci
pravda o ukončení utrpení léčení nemoci
pravda o osmidílné stezce medicína
Osmidílná vznešená stezka
(san.arjáštángamárga, pál. arijatthangikamagga)
• Výsledkem znalosti praktik soudobých metod
jógických škol.
• Buddhova formulace později ovlivnila i jiné
jógické směry- viz. Pataňdžaliho osmidílná jóga
(aštánga joga).
ARJÁŠTÁNGAMÁRGA
Rozdělení Stupeň osmidílné stezky
Moudrost (san. pradžňá, pál. paňňá) Správný náhled, názor
(san. sanjadršti, pál.sammáditthi)
Správný záměr, rozhodování
(san. sanjaksankalpa, pál.sammásankappa)
Etické vedení, mravnost (san. šíla, pál. síla) Správná mluva, řeč
(san.sanjagváč, pál.sammáváča)
Správné konání, chování
(san. sanjakkarmánta, pál.
sammákammanta)
Správné žití
(san.sanjagádžíva, pál. sammádžíva)
Koncentrace, kontemplace (samádhi) Správné úsilí, snažení
(san. sanjagvjájáma, pál. sammávájáma)
Správné uvědomění, bdělost
(san.sanjaksmrti, pál. sammásati)
Správné soustředění
(san.sanjaksamádhi, pál.sammásamádhi)
1) SPRÁVNÝ NÁHLED, NÁZOR
v Théraváda: pochopení 4 vznešených pravd a
bezpodstatnosti.
v Mahájána:dokonalé pochopení Buddhových těl
(san. dharmakája, pál. dhammakája).
v Všeobecně: každou jednotlivost samsárového
dění je potřeba nazírat pod zorným úhlem
konečného osvobození,vyhnout se kladnému a
zápornému posuzování z hlediska osobního
uspokojení.
1) SPRÁVNÝ NÁHLED, NÁZOR
v Porozumění na třech úrovních:
Ø 1. zákon karmy (řeč,tělo, mysl).
Ø 2. pomíjivost a bezpodstatnost jevů.
Ø 3.strastnost a podmíněný řetězec všech jevů
(rozpor příčina strasti touha x nevědomost).
2) SPRÁVNÝ ZÁMĚR, ROZHODOVÁNÍ
Ò Théraváda: vůle ke kajícnosti a odříkání,
přátelská blahosklonnost a laskavost vůči všem
bytostem. Obnáší zřeknutí se světa, laskavost a
dobrou vůli a také neubližování (ahinsá).
Ò Mahájána: prohlédnutí všech falešných představ
a potlačení bludů.
Ò Všeobecně: umožňuje rozpoznat pravou povahu
situace, správný a špatný záměr.
3) SPRÁVNÁ MLUVA, ŘEČ
v Théraváda: nelhat, neklevetit, neblábolit.
v Mahájána: dokonalé uvědomění o nadřazenosti
jednotlivin (dharma), tedy věcí a jevů, jazyka a
řeči.
v Všeobecně: tedy nelhat, neklevetit, nemluvit
hrubě, sprostě atd.
Dharma/Dhamma-zde jako projevy reálné skutečnosti, jednotliviny, věci a jevy ve své všeobecnosti,
které jsou pomíjivé a okamžikové. Dělí se na sestavené (věci bezpodstatné, pomíjivé, v Mahájáně
prázdné šúnjatá) a nesestavené (nirvána).
4) SPRÁVNÉ KONÁNÍ, CHOVÁNÍ
Ò Théraváda: zachovávat řeholi, stanovené
předpisy a zápovědi.
Ò Mahájána: zdržet se všeho, co přináší karmické
plody (phala).
Ò Všeobecně: nezabíjet, nekrást a neprostopášnit/u
mnicha absolutní sexuální zdrženlivost.
5) SPRÁVNÉ ŽITÍ
Ò Théraváda: svým chováním a jednáním
neškodit ostatním bytostem, např. nebýt voják,
lovec, hospodský,prodavač drog, atd.
Ò Mahájána: uvědomit si, že jednotliviny jako
projevy reálné skutečnosti jsou jevy bez
počátku a bez konce.
Ò Všeobecně: získávání obživy je podrobeno
pravidlům správné mluvy a správného konání.
6) SPRÁVNÉ ÚSILÍ, SNAŽENÍ
Ò Théraváda: snaha o rozvoj dobrého a potlačení zlého
v sobě (zohlednění karmy).
Ò Mahájána: zbavit se všech tužeb a lpění.
Ò Všeobecně: Cílevědomá snaha, jež usiluje o potlačení
neblahých a podporu blahých věcí a jevů.
Ò zvládnutí čtyř hnutí v mysli:
Ø a) vyhnout se vzniku nežádoucích hnutí v mysli.
Ø b) vymícení nežádoucích hnutí, která už vznikla.
Ø c) rozvinout žádoucí stavy mysli.
Ø d) podržet a posílit žádoucí stavy mysli, které již vznikly.
7) SPRÁVNÉ UVĚDOMĚNÍ, BDĚLOST
Ò Théraváda: introspektivně si uvědomuje
všechno své bytí a žití, své chování i konání, své
tělesné i duševní stavy.
Ò Mahájána: introspektivně si uvědomit své
postavení v prostoru a v čase a nepřemýšlet
jalově o bytí a nebytí.
Ò Všeobecně: bdění nad vlastní myslí, rozvinutí
schopnosti sebepozorování, používáno také při
meditačních vnorech.
Ò Metodika je rozpracována v Satipattháně suttě.
ž Kontemplace těla (kája-anupassaná)
q Pozorování nádechu, výdechu.
q Nad pozicemi těla - meditace v sedě, v chůzi atd.
q Pozorování pohybů těla.
q Pozornost vůči tělesné odpudivosti (vlasy, chlupy,
šlachy, kosti atd.).
q Sledování prvků z nichž je tělo složeno (voda, oheň,
vítr, země) jako je dýchání, sledování pevných,
plynných a tekutých látek v těle.
q Kontemplace nad 32 tělesnými částmi.
q Kontemplace nad rozkládající se mrtvolou.
ž Kontemplace pociťování(védaná-anupassaná)
Ø koncentrace na tělesné a duševní pocity a jejich
rozlišování, zda jsou příjemné, nepříjemné či neutrální.
ž Kontemplace nad stavy mysli(čitta-anupassaná)
Ø koncentrace na tělesné a duševní pocity a jejich
rozlišování, zda jsou příjemné, nepříjemné či neutrální.
ž Kontemplace mentálních jevů(dhammá-anupassaná)
Ø pozorování zda daný stav mysli je překážkou nebo
naopak pokrokem na cestě k osvobození. Pozorování 5
překážek: smyslná touha, zlovůle, lenivost, neklid,
pochybovačnost.
Ø sledování pěti skandh.
Ø sledování šesti smyslových oblastí.
Ø sledování sedmi členů probuzení.
Ø kontemplace nad 4 ušlechtilými pravdami
8) SPRÁVNÉ SOUSTŘEDĚNÍ
v Théraváda: soustředění, které vrcholí ve čtyřech
stupních meditace.
v Mahájána: dokonalý útlum myšlení a tvorby
názorů.
v Všeobecně: vlastní meditační technika,obsahuje
čtyři stupně meditace (san. dhjána, pál. džána).
rúpa džhány:
vsoustředění se na meditační předmět + pojmové
uchopení, doprovázeno radostí píti a zážitkem
štěstí sukha.
vprosté nazírání meditačního předmětu.
vzklidnění mysli, pocit blaženosti beze všech
rozptylujících myšlenek.
vduševní rovnováha a stav čistého sebeuvědomění;
blaho, neblaho, radost, smutek se stávají
prázdnými pojmy bez významu, neboť jevy, které
označují již neexistují.
arúpa džhány
(abstraktní vnory)
v nekonečnost prostoru
v nekonečnost vědomí
v zážitek nikoli-ničeho
v ani uvědomování ani neuvědomování