buddha_cvl.rtf, 13102011
Život Buddhův
Jak jej interpretuje A. M. Pozdnej ev (s využitím dalších materiálů)
2
Pozdnějev A. M. (1887) Očerki byta buddijskich monasterej i buddijskogo duchovenstva vMongolii v svjazi s otnošeniem sego poslednego k národu. Zapiski Vostočnogo otdelenia imperátor skogo Russkogo arheologičeskogo obščestva, t. XVI. Sankt-Peterburg.
Buvchan-bakšijn arban-chojar cóchól, čili „Dvanáct výjevů z života Sákjamuniho". Uprostřed je Buddha Sákjamuni, okolo něj dvanáct zobrazení, výjevů z jeho života.
č. 1 - nahoře, napravo je schematicky znázorněný buddhistický chrám, uprostřed kterého sedí burchan Majdari (sa: Maitréja, pa: Mettéja, zde je to bódhisattva, nikoliv buddha, ten teprve sestoupí na Zem v budoucnosti). To vyjadřuje oblast Tušity (pozn.: oblast dokonalé radosti, nebesa, náležející třetí oblasti organického (sic!) světa, kde dříve než se vtělí do člověka, přebývají buddhové. Předávají tam svoji nauku tengirům (rus. nebožitěljam), nebešťanům. Podle buddhistů ustanovil Buddha Sákjamuni, dříve než se spustil na zem, Maitréju za svého náměstka a ověnčil ho svatou tiárou.
č. 2 - (pod. č. 1.) postava bílého slona, podle podání svatého, jež se vyznačuje tou zvláštností, že má na hřbetě přírodní (sic!) zobrazení čintamáni (klenot plnící přání). Tento slon je první proměnou Sákjamuniho, který jak známo, když se spustil z nebe na zem, přijal podobu bílého slona.
3
i. Mävň's Cm.im: Descent of the White F.leptant tniu li« Wuijib. Mirhut Stúpa. en. -nJ-ľrt century n.r.
„Pozdnejevův" obraz je dále poněkud chronologicky nedůsledný (i když tyto nedůslednosti se vyskytovaly na všech obrazech, které jsme měli možnost pozorovat a popsat). Abychom dodrželi chronologický řád událostí života Buddhy, musíme proto zaměřit pozornost na č. 5.
č. 5 - je na něm strom, jehož větve se pravou rukou drží žena, kousek od ní je muž s bílým plátnem na rukou a ulidňuje v něm položené dítě. To je zobrazení narození Buddhy Sákjamuniho, který jako zmíněný bílý slon vstoupil do těla Mahámáji, aby se po deseti měsících narodil právě v Lumbíní. Svědkem jeho narození byl tengir Chormusta, který na sebe vzal mužskou podobu a uklidňoval dítě v bílém plátně.
5
č. 6 - šest bílých květů a na sedmém stojí postava Šákjamuniho, již v podobě dospělého a proslaveného muže. To je symbol prvních sedmi kroků.
6
Nad tímto obrázkem lze opět spatřit buddhistický chrám (č. 3), který v tomto případě znázorňuje palác Arjún iden chána, tedy krále Suddhódhany. Chrám je rozdělen do dvou místností, v jedné sedí žena s dítětem na rukou, v druhé místnosti je postel na které leží žena, po jedné straně jí u nohou sedí muž ve vladařské tiáře a na straně druhé je pak mladík, vzdávající jí hold.
Oba tyto obrázky znázorňují výchovu Šákjamuniho v rodičovském domě, první je výchova dítěte, druhý pak představuje výchovu mládence. Sem lze přiřadit i obr. č. 4, na kterém stejný mladík Sákjamuni sedí ve vladařských nosítkách (rus. posilkach), vezených párem bílých koní a obklopený několika sluhy. Zobrazuje vyjížďky z paláce, které Sákjamuni podnikal, když ještě žil v rodičovském paláci.
Následuje několik obrázků ilustrujících mladíkovo vzdělávání, jeho školní léta.
č. 7 a 8 - ukazují, jak Sákjamuni sedí obklopený starci, drží v ruce knihu, jedná se o výuku psaní a čtení, matematiky a lékařství.
7
č. 9 - zde Šákjamuni sedí na slonovi, jedná se nejspíše o výuku jízdy.
I
č. 10 - zobrazuje sedm stromů protknutých jedním šípem, který z luku vystřelil princ, to byla součást výuky lukostřelby. Tím, že prostřelil současně sedm stromů poprvé prokázal svoji nadpřirozenou sílu, jež se projevila také při krocení slonů a soubojích s vrstevníky, zkrátka při hrách. To vseje na obrázku dobře vidět.
Ovšem na konci je též vidět prostřelené zvíře (sic!). V mongolské a tibetské tradici je to zřejmě normální, ale v rané Indii? Zabíjení jako kratochvíle? Skutečností ovšem je, že v té době princ ještě nebyl buddhou... (Má vůbec smysl takto klást otázky? Toť otázka!)
č. 11 - Šákjamuni stojí nad poraženými soupeři, spolužáky.
č. 12 - vidíme zde letícího slona, kterého Šákjamuni vyhodil do vzduchu, když si hrál, vykopl ho do vzduchu palcem u nohy.
8
č. 13 - opět palác, kde je vidět, jak Šákjamuni sedí společně s manželkou a před nimi se jim klaní služebnictvo (někdy se k tomu přidává ještě stůl plný ovoce a rozmanitých plodů): podle vyprávění to symbolizuje čistý a bájný život, který Šákjamuni vedl v rodičovském paláci. Také ho tam můžeme spatřit, jak medituje v jednom křídle paláce, medituje o čtyřech základních formách utrpení: narození, smrt, nemoc a stáří (viz první vznešená pravda).
č. 14 - (smrt) tato utrpení jsou na obrázku znázorněná tak, že před křídlem paláce paláce je člověk nesoucí dětskou mrtvolku v koženém pytli (tak se dříve pohřbívalo).
č. 15 choroby.
- (nemoc) vedie vchodu leží jiný člověk, kterému měří lama puls, to je zobrazení
č. 16 - (stáří) postava shrbeného starce symbolizuje stáří. První forma utrpení, narození, na obraze zpodobněna není a místo toho je tam na
č. 17 - postava lamy, od kterého - podle vyprávění - obdržel Šákjamuni duchovní radu o nutnosti opustit tento svět, jež je plný strasti a hledat zklidnění ducha v nastoupení duchovní cesty.
MP: Lama má berlu s kroužky, sloužícími na odhánění zvěře a upozorňující na lámovu přítomnost (není vidět).
10
č. 18 - Šákjamuni se rozhodl poslechnout lámovu radu a v noci tajně, doprovázen věrným sluhou, opouští rodičovský palác směrem k řece Nárandžara, kde se zastavil u bílé stupy, sdělil sluhovi své rozhodnutí a přikázal mu, aby se vrátil domů. Poté si odřízl vlasy a nastoupil cestu askety.
iiuni...... i mit**n m
11
č. 19 - Princ Siddhártha se stává Asketou Gótamou (budoucí Buddha Šákjamuni) sedí u bílé stúpy, levou rukou drží své vlasy a v pravé ruce drží velkou sekeru, aby si je odťal. Před ním klečí tengir Chormusta a podává mu mníšsky oděv, sluha, poté, co vše viděl, se musel vrátit domů.
č. 20 - zde je sluha jak pláče, pravou rukou si zakrývá oči, levou drží koně, kůň se dívá dozadu na svého (bývalého) pána, nyní poustevníka, který poté odešel od řeky a šest let se věnoval meditacím a duchovní cestě.
MP: dobře jsou zřetelné detaily jeho oblečení, totiž mongolský dél.
č. 21 - sedící Šákjamuni, dva chlapci se ho dotýkají rukama. Podle vyprávění se Šákjamuni tak hluboce pohroužil v dhjánu, že děti nevěděly, zdaje živ či mrtev, proto do něj šťouchají.
12
Sláva askety se roznesla a proto
č. 22 - za ním přicházejí dvě ženy, aby mu poskytly almužnu, jídlo, jedna na obrázku honí krávu a druhá vaří mléko.
13
Následuje obrázek č. 23 - kde Šákjamuniho pokoušejí tři krasavice (chtějí ho svést z nastoupené cesty), on je však proměnil ve stařeny.
č. 24 - po meditacích a odvrácení pokušení dosáhl Šákjamuni stavu buddhy, stal se Probuzeným. To je zde vyjádřeno kruhem (solongo) okolo hlavy. Na dalších obrázcích jsou oběti, jež se Buddhovi nabízely (je to vlastně boj s Mářou):
č. 25 - čtyři mahárádžové mu přinášejí mnišské misky, číšky (rus. čašky)
č. 26 - oběť tengira Esrua, Esruova obětina - churde (= čakra): {podneseme Ěsrua-téngriem
hurdě)
14
č. 27 - oběť tengira Chormusty, Chormustova obětina - mandala. Všechny tyto obrázky představují Sákjamuniho sedícího v pozici burchana, přičemž k němu po kolenou přicházejí význační lidé a nabízejí mu dary, obětiny.
č. 28 - Buddha šíří nauku, roztáčí kolo dharmy, dvě gazely a lid naslouchá jeho promluvám.
č. 29 - odchod Buddhy z tohoto světa: uprostřed schematického chrámu je postel (někdy se zobrazuje pod stromem či v nějaké neurčité, snad stepní, krajině), kde na boku leží Buddha, pravou ruku má podloženou pod hlavou, levá spočívá na těle. Obklopen klečícími mnichy.
15
č. 30 - bílá urna, vyšlehává z ní plamen, kremace, popel se poté rozdělil do osmi částí. MP: Stupa jako kremační pec.
16
č. 31 - osm uren stojí na obětinovém stolku (tachilyn širé), tím výjevy končí. Podle stejného ikonografického plánu jsou zobrazováni význační lámové, chutuchtové, chubilgáni atp., zpravidla vždy jsou uprostřed obrazu, proporčně podstatně větší než ostatní postavy a jednotlivé obrázky zachycují důležité okamžiky jejich života. Toto je způsob, který je velmi podobný zobrazování v naší pravoslavné církvi.