RLB70 - Přednáška č. 4 a 5 - (30. 10. 08)
Monasteriologie I, II a III: klášterní síť Ladaku, školy tibetského buddhismu, život
mnichů-hierarchie, sakrální architektura

Školy tibetského buddhismu:
•Ňingmapa (stará škola) – Šántarakšita, Padmasambhava, 8. století (Osm mahájóga tanter, Dzogčhen;
kánonická linie-kama, linie pokladů-terma, linie čistých vizí-dagnang atd.)
•Kadampa (škola vázaná příkazy) – Atíša, Domtön, 11. stol. – v 15. stol. vstřebána linií Gelugpa
(Lodžong-skrze transformaci atd.)
•Sakjapa (škola šedé země) – Könčhog Gjalpo, Dogmi, Sakja Pandita, 11. stol. (Lamdä-cesta a její
plody atd.)
•Kagjüpa (škola předaných příkazů) – Tilopa – Naropa – Marpa – Milaräpa – Gampopa, 11. stol.
(Mahámudra, Šest jóg Náropy atd.; linie Digung Kagjü, Dugpa Kagjü atd.)
•Gelugpa (škola vzorné řehole/ctnosti) – Congkhapa, 14. a 15. století (jednota súter a tanter;
Mádhjamaka)

Tři klenoty (sa. triratna, tib. könčhog sum)
•Buddha (tib. sanggjä /sangs rgjas/) – tedy také učitelé, lamové, guruové atd.
•Dharma (tib. čhö /čhos/) – tedy nauka, doktrína, správný a ladný řád, zákon atd.
•Sangha (tib. gedün /dge ´dun/) – tedy společenstvo mnichů, obec a komunita náboženských
profesionálů a ordinovaných praktikujících – mužů i žen atd.

Buddhistický kánon/Trojí koš (sa. tripitaka, tib. denö sum)
•Pálijský kánon sthavirů – sanskrtský kánon sarvástivádinů – kánon mahásánghiků v čínštině
•Vinajapitaka – vznik sanghy, pravidla pro mnichy, mnišky (1. koncil r. 480 př. n. l.)
•Sútrapitaka – rozpravy Buddhy a jeho učedníků, uspořádán do pěti sbírek (1. koncil r. 480 př. n.
l.)
•Abhidharmapitaka – kompendium buddh. psychologie a filozofie (? jako 1. a 2.)
•

Tibetský buddh. Kánon – Kandžur a Tandžur
•Vytvoření tib. písma Thönmi Sambhótou v 7. stol.
•Songcän Gampo (7. stol.) – Thisong Decän (8. stol.) a „první šíření buddhismu (tib. ngadar)“ viz
Padmasambhava a „druhé pozdější šíření buddh. (tib. čhidar)“ po Atíšovi viz linie
•První seznamy (tib. karčhagy) z 8. a 9. století
•První kodifikace – Kandžur (překlady slov Buddhových – Künga Dordže) a Tandžur (překlady komentářů
– Butön Rinčhendub) ve 14. stol. v klášteře Narthang - mnoho dalších revizí

Složení Kandžuru a Tandžuru:
•Např. dle Dergeského Kandžuru a Tandžuru
–Kandžur: Devět oddílů z nichž nejdůležitější je např. Dulwa (vinaja-pravidla), Šerčhin
(Pradžňápáramitá-morální filozofie), Do (sútry-naukové texty), Gjü (tantra-magické a esoterické
texty, rituální praktiky)
–Tandžur: Čtrnáct oddílů z nichž nejdůležitější se týkají např. tanter, pradžňápáramitá, súter,
vinaji, džátak, gramatiky, poetiky, historie, astrologie, medicíny a farmakologie, literárních
příběhů atd.

Mnišská hierarchie:
•Mnich začátečník: Bhikšu/Bhikšuní (tib. gelong/gelong ma – gelob ma) či ctnostný mnich v celibátu
plně ordinovaný: gelong
•Novic: Šramanera/ tib. gecchul
•Novicka: Šramanerika/ tib. gecchul ma
•Učitel/mnich: lama/dapa
•Učitel/dohlížeč: gegän
•Představený kláštera/opat: khänpo
•Studovaný mnich: geše (viz gewa´i šeňen)
•
•
•

Tibetská buddhistická architektura v Ladaku:
•Architektura rané fáze (r. 1000 – 1300)
–Ladak: klášter Alči, Lamajuru/Senggegang, Manggjü
–Guge/Lahaul a Spiti: klášter Tabo, Lhalün
•Architektura pozdní fáze (po r. 1400)
•Architektura 20. a 21. století

Školy tib. buddhismu v Ladaku:
•Kadampa – klášter Alči (Alči Čhökhor), v 11. stol. založen Rinčhen Zangpem (resp. žákem Kaldän
Šerabem, od 15. stol. Gelugpa
•Gelugpa – klášter Spituk i Likir (původně Kadampa) založen ve 12. stol. za vlády Lhačhen
Gjalpa/Bum De