Úvod do uměnovědných studií
Co je vkus?
Vkus
anglicky taste
francouzsky goût
Německy GeschmackNěmecky Geschmack
zvláštní schopnost souzení
Pojem vkusu
Subjektivní schopnost posuzovat a
hodnotit objektivní kvality uměleckého
díladíla
Schopnost
Pedagogické konotace
Hodnocení umění
Antika, středověk
vs.
Moderní umění (až zde pojem vkusu!)Moderní umění (až zde pojem vkusu!)
Norma vkusu
Klasicismus: vznešeno, konvence
Romantismus: přirozenost
20. století: moderní, aktuální, nové
Vývoj pojmu
počátky diskuse Baltasar Gracián v 17. století – zralý
muž prokazuje dobrý vkus tím, že věci posuzuje
nezávisle na subjektivních klamech
vrchol v 18. století – senzualismus a morální filozofie
v Anglii a Skotsku
vrchol v 18. století – senzualismus a morální filozofie
v Anglii a Skotsku
Anthony Ashley-Cooper, Earl of Shaftesbury (1671-1713) –
schopnost vnímat pravdu subjektivně v podobě krásy
Francis Hutcheson (1694-1746), Inquiry concerning Beauty,
Order, Harmony and Design (1725) – člověk je nadán
vnitřním smyslem pro krásu, harmonii a proporci
postupná emancipace od vazeb na racionální poznání
i opouštění analogie s morálními soudy vzhledem k
bezprostřednosti a smyslovým základům.
Immanuel Kant
Kritika soudnosti 1790
„vkus je schopnost posuzovat krásno“
formulace teze o „estetické autonomii“
vkusový soud emancipován od vazeb na pojmy pravdy a dobravkusový soud emancipován od vazeb na pojmy pravdy a dobra
„soud vkusu tedy není poznávacím soudem, není tedy
logický, nýbrž estetický, a tím rozumíme takový soud, jehož
motiv nemůže být jiný než subjektivní.“
„Zalíbení, které určuje soud vkusu, je zcela bez zájmu.“
Nezainteresované zalíbení estetického soudu stojí proti
zalíbení, jež je spojeno se zájmem, což je zalíbení v
příjemném nebo zalíbení v dobrém.
subjektivní soud s obecnou platností (sensus communis)
meze aplikovatelnosti
Další vývoj užívání pojmu
v 19. století ztrácí pojem na významu v estetickém
diskursu
v rovině dějin idejí lze pozorovat odvrat od pojmu
vkus – v Hegelově estetice nehraje pojem vkusvkus – v Hegelově estetice nehraje pojem vkus
žádnou významnou roli, problematika umění je
diskutována primárně ve vztahu k poznání
V dobových definicích se během 19. století posilují
konotace související s věděním, především
historickým, „vkusový“ soud vzdělaného gentlemanaamatéra
je tak modelově nahrazován soudem
historika umění.
20. století
Člověk mající vkus…
znalec umění
neposuzuje podle neměnných noremneposuzuje podle neměnných norem
schopnost rozpoznat krásu a kvalitu UD
Ten kdo udává vkus, utváří módu
Základní pojetí
(oscilace mezi)
normativní – vkus dobrý a špatný,normativní – vkus dobrý a špatný,
převládá v estetice
relativistické – sociologické pojetí, vkus
jako preference – operacionální definice
Sociologické pojetí vkusu
Pierre Bourdieu (1930-2002)
La distinction. Critique sociale du jugement (1979)
Vrozená vs. získaná schopnost
Vzdělání a kulturní kapitál
Elity, lidovost