Úvod do uměnovědných studií Co je populární kultura? Literatura v češtině Primární texty: Bachtin, Michail Michajlovič: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha 1975, 2007.renesance. Praha 1975, 2007. Eco, Umberto: Skeptikové a těšitelé. Praha 1995. Volek, Jaroslav: Heslo „Populární kultura“. (http://www.fss.muni.cz/rpm/Revue/Heslar /popularni_kultura.htm) Základní pojmy lidová kultura (folk culture) populární kultura (popular culture) masová kulturamasová kultura vysoká kultura Lidová kultura ideální typ folklóru – kultura jednotlivých lokálních komunit v tradiční společnosti výrazně lokální charakter vazba na každodenní životvazba na každodenní život není mediálně zprostředkována – orální tradice nejsou striktně odděleny role umělce a publika není masová Bachtinova teorie lidové smíchové či karnevalové kultury Michail Michajlovič Bachtin (1895-1975) – ruský literární historik. Téma – „lid smějící se na náměstí“. 3 formy karnevalové kultury:3 formy karnevalové kultury: obřadní a mimetické formy (slavnosti karnevalového typu) slovesná smíchová díla včetně parodií různé formy a žánry familiární pouliční mluvy (nadávky, dušování, zapřísahání, lidové kletby atd.) Základní rysy karnevalu silný prvek hry nezná dělení mezi účinkující a diváky (karnevalu se nepřihlíží, karneval se prožívá) – protiklad k divadlu – reálná forma samého– protiklad k divadlu – reálná forma samého života. svátečnost – karneval jako dočasné osvobození od panující pravdy a stávajícího řádu, dočasné zrušení všech hierarchických vztahů, privilegií, norem a zákazů – logika „naruby“, převrácení hierarchie Transformace lidové kultury v procesu modernizace urbanizace prolínání a vzájemné ovlivňování s vysokou kulturouvysokou kulturou postupné zprostředkování médii zmasovění Vyšší a nižší kultura V čem je rozdíl? Forma ŽánrŽánr Obsah Hodnocení Charakteristiky (Eco) Hlaví školy Frankfurtská škola Politická ekonomiePolitická ekonomie Hegemonie, ideologie Strukturalismus a sémiologie Populární kultura v žánru kulturálních studií Teorie populární kultury je jiným pohledem na principiálně stejný okruh fenoménů, jako je teorie masové kultury: teorie masové kultury zpravidla vidí masy jako pasivní příjemce sdělení produkovaných kulturním průmyslem, teorie populární kultury zdůrazňuje aktivní, kreativní roli společenských „aktérů“, kteří produkují kulturní významy masově distribuovaných textů. Ideologické předpoklady pojmu populární kultura v kulturálních studiích „Populární kultura je vytvářena podrobenými lidmi v jejich vlastním zájmu ze zdrojů, které také kontradiktorně slouží ekonomickým zájmům těch, kteří vládnou. Populární kultura je vytvářena zevnitř a zespodu, nikoliv vnucována zvenku či shora, jak se domnívali teoretikové masové kultury.“ (John Fiske: Reading the Popular, London 1989, s. 2) jak se domnívali teoretikové masové kultury.“ (John Fiske: Reading the Popular, London 1989, s. 2) Pojem populární kultura je v kulturálních studiích obvykle vázán na marxistická či výrazně levicová politická a ideologická východiska. Bývá líčena jako „kultura resistence“. Pojem subkultura označuje specifickou kulturu skupiny lidí, kteří sdílejí zvláštní hodnoty a normy, v nichž se rozcházejí s majoritní či dominantní kulturou či společností antropologický pojem kultura je východiskem –antropologický pojem kultura je východiskem – vztahuje se k celku způsobu života v pohledu kulturálních studií často subverzivní rysy, opozice sféra tvorby autentických významů a hodnot, jež jsou pak korumpovány masovou kulturou Post sub-cultural studies (Weinzierl – Muggleton 2003) Úvod do uměnovědných studií Co je postmoderní kultura? Modena - Lineární pojetí dějin prosazuje se v období moderny pokrok – centrální pojem, blízký pojmu evoluce v biologii V oblasti umění zaujímají klíčovou roli polární opozice pojmů: centrum – periferie avantgarda a kýč Postmoderna Odmítnutí myšlenek osvícenství (Ne)poznatelnost pravdy Role jazyka (logocentrismus)Role jazyka (logocentrismus) Otázka společné lidské přirozenosti (Ne)schopnost seberelfexe kulturních kořenů Relativita vědy a chybějící absolutno Postmoderna a umění Hodnota uměleckého díla – podmíněné preference Nerozlišitelnost umění a popkultury (esence) Styl a obsah Reference, odkazování, koláž Interpretace – nehledá pravdu Diskuse o postmoderně Lesslie Fiedler: „Cross the Border – Close the Gap“ 1969 - literatura Charles Jencks – architektura 1975Charles Jencks – architektura 1975 Jean-François Lyotard – 1979 filozofie „La Condition postmoderne“ Jürgen Habermas – kritika z pozice frankfurtské školy Wolfgang Welsch