4. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami 5. Pedagogická komunikace I. 5. Pedagogická komunikace II. 7. Kurikulum KK 8. Alternativy Základy pedagogiky Předmět pedagogiky, základní termíny Rodina - soukromé hodnoty Škola - spojení/střet obou Stát - veřejné hodnoty konzervativní institucí ■ udržení stávajícího stavu ■ akceptované normy Škola je... ■ založena na racionálním principu ■ Co to znamená? ■ Ekonomický profit? ■ Autorita? Škola se odlišuje... ■ svým cílem ■Autonomní jedinec ■ Rozumný ■ Morálně uvědomělý ■Osobnostně rozvinutý Škola se odlišuje... ■ svým cílem ■Autonomní jedinec ■ Rozumný ■ Morálně uvědomělý ■Osobnostně rozvinutý ■Je to vše? Škola je založena na ■ racionálně obhajitelném systému ■„zastaralé metody" ■„alternativní koncepty" ■„tvořivá škola" Vymezení pedagogiky ■ Laické vymezení ■ Pedagogika jako kuchařka ■ Pedagogika neposkytuje záruky ■ Manipulace? ■ Indoktrinace? Vymezení pedagogiky „každý se cítí povolán posuzovat bez hlubších znalostí výchovu a vzdělávání, jak by se to neodvážil laik v oboru lékařství, stavitelství..." Lindner Vymezení pedagogiky Podobný problém mají i jiné humanitní vědy ■ Filozofie ■ Psychologie ■ Sociologie Brezinka: rozdělení PG Brezinkův model rozdělení pedagogiky na tři samostatné disciplíny A) Věda o výchově B) Filozofie výchovy C) Praktická pedagogika A) Věda o výchově Co to je výchova? „činnost, jejímž prostřednictvím se lidé snaží natrvalo zdokonalit v některém směru strukturu psychických dispozic jiných lidí, nebo upevnit její hodnotné komponenty, nebo zabránit vzniku dispozic nežádoucích" (Brezinka, s. 53). A) Věda o výchově „Vychovaje proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji. (...) Z moderního hlediska je výchova především procesem záměrného a cílevědomého vytváření a ovlivňování podmínek umožňujících optimální rozvoj každého jedince v souladu s jeho individuálními dispozicemi a stimulujících jeho vlastní snahu stát se autentickou vnitřně integrovanou a socializovanou osobností." (Průcha, Walterová, Mareš, 2001). A) Věda o výchově Výchova je Záměrná Vzájemné působení Soustavná Organizovaná Hodnoty jedince, osobnost Realizována na základě cílů A) Věda o výchově Vzdělávání je ■ Záměrné ■ Vzájemné působení ■ Osvojování si poznatků, dovedností, kompetencí... A) Věda o výchově Deskriptívni výrok Hodnotový výrok Normativní výrok A) Věda o výchově Deskriptívni výrok Žák osmé třídy stráví tři krát více času sledováním televize, než řešením domácích úkolů. Hodnotový výrok Normativní výrok A) Věda o výchově Deskriptívni výrok Hodnotový výrok Výchova pomocí prostředků alternativní školy Montessori je špatná výchova Normativní výrok A) Věda o výchově Deskriptívni výrok Hodnotový výrok Normativní výrok Třídní učitel by měl děti provázet po co nejdelší dobu školní docházky. B) Filozofie výchovy Předmětem filozofie výchovy jakožto normativní disciplíny jsou pojmy ■ Hodnota ■ Mravnost ■ Dobro ■ Norma ■ Víra C) Praktická pedagogika Vyučování ■ Jednání vedoucí k vytváření učebních situací za účelem sdělování poznatků, stimulování procesů myšlení a podněcování osobnostního vývoje ■ Hirst: „vyučování je intencionální aktivita, kdy je dosaženo učení" ■ proces, v němž se realizuje vzdělávání / výchova / edukace ■ výuka C) Praktická pedagogika ■ má praktický účel ■ opírá se cíle a empirická zjištění ■ návody ■ postupy ■ prípadové studie ■ 1000 nejlepších rad jak... A) Věda o výchově Explanační Co je výchova? B) Filozofie výchovy Normativní Jaká by měla být výchova? C) Praktická výchova Opírá se o obě předchozí Jak vyučovat? Učení Učení A) Učení nápodobou akulturace B) Didaktické vyučování C) Učení se zkoumáním John Dewey (1859-1952) D) Žáci jako tvůrci vlastního učení (Bruner, 1996) Intencionalita učení/edukačních procesů A) Bezděčné (spontánní) B) Intencionálni (záměrné) C) Řízené (Průcha) Systém pedagogických disciplín Pedagogika Má obě části, jak teoretický základní výzkum, tak i aplikovanou, praktickou část Obecná pedagogika Zabývá se ■ Racionálně vysvětlitelným systémem ■ Jaké jsou cíle výchovy? ■ Jaké by měly být cíle výchovy? ■ Jaké pro to existují důvody? ■ Jak by měl vypadat obsah? ■ Kdo se na tom, co se během učení děje, podílí? ■ Jaké mohou být způsoby učení? Dějiny pedagogiky ■ Studuje vývoj pg idejí, názorů, koncepcí i vývoj výchovně vzdělávacích zařízení, jejich legislativu. ■ Není to jen seznam myslitelů, kteří se kdy vyjádřili k výchově či vzdělávání, ale je to především poznání dějin myšlení. Didaktika Komenský (Didaktika veiká) označuje didaktiku za „všeobecné umění, jak naučit všechny všemu". ■ Teorie vzdělávání a vyučování ■ Oborové didaktiky Srovnávací pedagogika „Srovnávací (komparativní) pedagogika označuje jednak teorie, jednak výzkumné aktivity, které se zabývají zkoumáním charakteristik a fungováním vzdělávacích systémů různých zemí, jejich popisem, srovnáváním a hodnocením." (Průcha) Srovnávací pedagogika Má několik rovin a funkcí ■ Pro odborníky ■ Pro sféru ekonomie školství ■ Pro sociální prognózy ■Pro veřejnost Ústav pro informace ve vzdělávání Srovnávací pedagogika Sociální stratifikace Znaky statusu: ■ Dané (pohlaví, národnost, rasa) ■ Askriptivní - získané (dosažená úroveň vzdělání, profesní postavení, politická orientace, kulturní úroveň, příjem) Sociologie výchovy Kulturní kapitál (Pierre Bourdie Sociální kapitál Politický kapitál Sociologie výchovy Teorie jazykových kódů (Basil Bernstein) ■ Omezený jazykový kód ■ Rozvinutý jazykový kód Knausová (2006). Problémy jazykové socializace. Vzdělávací politika Celoživotní učení: ■ Formální vzdělávání ■ Neformální vzdělávání ■ Informální učení Speciální pedagogika Speciální pedagogika je orientována na edukaci, pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných osob a řešení výzkumných problémů v oboru. V prostředí školy se nejčastěji používá termín „dítě se speciálními vzdělávacími potřebami/' Speciální pedagogika ■ Psychopedie - mentální postižení ■ Somatopedie: tělesné postižení ■ Logopedie: osoby s narušenou komunikační schopností ■ Surdopedie: sluchově postižení ■ Oftalmopedie: zrakově postižení ■ Etopedie: poruchy chování Školský management Rozvoj disciplíny v reakci na změny v po 1989 ■ Management - Řízení ■ Leadership - Vedení Sociální pedagogika ■ Zkoumá sociální vztahy v edukaci, vliv sociálního prostředí na člověka ■ Kraus. Sociální pedagogika. Portál, 2008 ■ Socializace: primární a sekundární ■ Antropologové: akulturace ■ Psychologové: kognitivní rozvoje jedince (zrání a sociální vliv) ■ Sociologové: učení sociálních rolí Sociální pedagogika ■ Primární socializace ■ Rodina ■ Sekundární socializace ■ škola Pedagogika volného času Funkce ■ Sociální ■ Zdravotní ■ Preventivní programy ■ Ekologický rozměr Metodologie pedagogiky Tři hlavní přístupy ke zkoumání ■ Kvantitativní ■ Kvalitativní ■ Smíšený design {mix method research) Andragogika ■ Vzdělávání dospělých ■ Koncept aktivního občanství ■ Koncept celoživotní zaměstnanosti ■ Příklad: Rabušicová a kol. Učíme se po celý život? Kvalitativní výzkum ■ do široka rozprostřený sběr dat ■ hypotézy nejsou stanoveny ■ výzkumný projekt není závislý na teorii, kterou již předtím někdo vybudoval ■ Cíl: do hloubky a kontextuálně zakotveně prozkoumat určitý jev a přinést o něm maximální množství informací Další disciplíny ■ Ekonomie vzdělávání ■ Nové: Mediální pg, rodinná pg, feministická Pg ■ Členění podle věkových stadií ■ Členění podle výchovných zařízení Učitel Klíčové dovednosti učitele ■ Plánovania příprava hodiny ■ Realizace vyučovací hodiny ■ Řízení vyučovací hodiny ■ Zajištění adekvátního klimatu třídy ■ Zjednání kázeň ■ Hodnocení prospěchu ■ Reflexe vlastní práce a evaluace Kyriacou (2004) DVPP ■ Kritické myšlení (CRWCT) ■ NIDV (Národní institut pro další vzdělávání) ■ PAL) (Přátelé angažovaného učení) ■ KVIC Nový Jičín ■ Schola Servis Prostějov ■ Pedagogické centrum Vysočina Činnost učitele ■ V ČR připadá na jednu třídu střední školy průměrně 24,4 žáků (stav pro školní rok 2008/2009, ÚIV) ■ Přímá vyučovací povinnost učitele u nás je kolem 21 vyučovacích hodin týdně. ■ Nepřímá vyučovací povinnost je zahrnuta jako zbytek do 40 pracovních hodin. Učitel nemusí ve škole „sedět" celých 8 hodin denně, nepřímou vyučovací povinnost může plnit i mimo školu. Nepřímá vyučovací povinnost Pedagogický dozor nad žáky ■ Příprava na vyučovací činnost ■ Příprava učebních pomůcek ■ Opravy písemných nebo grafických prací žáků ■ Správa kabinetu, knihovny a dalších zařízení sloužících potřebám vzdělávání ■ Spolupráci s ostatními kolegy v rámci mezipředmětových vztahů ■ Výkon prací spojených s funkcí třídního učitele ■ Třídní schůzky ■ Konzultace se žáky a rodiči žáků ■ Účast na poradách svolaných ředitelem školy Další vzdělávání učitelů Žák Pedagogická psychologie ■ Disciplína zabývající se studiem učících se jedinců, učením a vyučováním ■ Čáp, Mareš. Psychologie pro učitele. Praha, 2001. ■ Inteligence ■ Velikost mozku (Galton) - medicína ■ Sada úkolů (Binet) - obecný duševní potenciál ■ IQ není pouze dědičné ■ Pozor na sebenaplňující se předpovědi (Pygmalion efekt, Golem efekt) I" : I Number of Cases Inteligence ■ Sternberg: analytická, tvořivá a praktická ■ Gardner: mnohočetná inteligence ■ řečová, jazyková ■ logicko matematická ■ prostorová ■ hudební ■ pohybová ■ Interpersonální ■ Intrapersonální ■ Přírodovědná ■ Goleman: emoční inteligence Jean Piaget (1896-1980) ■ Biolog, psycholog Otázky ■ Jak se poznání vyvíjí? ■ Jak se učí dítě? ■ Organismus usiluje o rovnovážný vztah Lymnaea stagnalis Jean Piaget ■ Rovnováhy je dosaženo skrze ■ Asimilaci ■ Akomodaci ■ Příklad: nestálost objektů ■ Konstrukce poznání Vývoj kognitivních operací Přibližný věk Stadium Charakteristika 0-2 Senzomotorické Dítě si rozvíjí koncept stálosti objektů a schopnost učit se z mentální reprezentací. Dítě je tedy zprvu egoistické a konkrétní. Objekt nezmizí, když se na něho přestanou dívat (9 měsíců). 2-7 Predoperační Myšlení dětí je egocentrické, postrádají pojetí konverzace. Centrace. 7-11 Konkrétní operace Získávají pojetí konverzace, nemají schopnost abstraktního myšlení, nedokáží testovat hypotézy. Zachování množství. Začátek kolem 11,12 Formální operace Dítě začíná mít schopnost abstraktního myšlení. Ale ktomu, aby ji získalo, potřebovalo konkrétní zkušenosti. zdroj: Piaget & Inhelder (1968). Přechod od jednoho stadia k druhému zrání učení, poznávání interakce s prostředím rovnovážný vztah Vygotskij: Zóna nejbližšího vývoje Co dítě nebude umět Co dítě 11 w\ i ZNV Co se dítě nauci Definice ZNV vzdálenost mezi aktuálním stupněm rozvoje (založeném na samostatném vývoji) a potenciálním stupněm rozvoje, který je podmíněn vedením dospělého nebo spoluprací se schopnějšími vrstevníky Koncepce lešení (Bruner) Lešení (scaffolding): Proces, který umožní dítěti nebo začátečníkovi řešit problém, splnit úlohu nebo dosáhnout konkrétního cíle, který přesahuje hranice neasistovaného úsilí. Je možné rozpoznat úrovně myšlení? Bloomova taxonomie kognitivních operací tvořit hodnotit analýza aplikace analyzovat aplikovat > dimenze kognitivního procesu pochopení verbální aspekt substantívni aspekt rozumět zapamatovat samostatná znalostní dimenze J 1956 2002 HODNOCENI SYNTÉZA ANALÝZA APLIKACE POCHOPENI ZNALOST Prozkoumejte všechny části koncepce (pojetí), a proveďte zhodnocení nebo posouzení. Posouzení významu problému. Zkombinujte nové pojetí s tím, co už víte, a vytvořte novou úroveň znalosti. Sestavte, navrhněte, znovu uspořádejte, naplánujte. Rozdělte novou koncepci na části a pochopte vzájemné vztahy. Porovnejte, postavte do kontrastu, analyzujte, identifikujte. Rozpoznejte typové vzory. Použijte novou koncepci k řešení problémů. Aplikujte tuto koncepci v nové situaci, odlišné od té, kterou jste právě studoval(a). Vysvětlete nebo formulujte vlastními slovy. Přeložte a interpretujte. Použijte novou koncepci jako stavební kámen pro další učení. Rozpoznejte a vybavte si fakta. Zopakujte, co jste se naučil(a), anebo použijte daná pravidla. Materiál naučený tímto způsobem si lze pamatovat až do doby, kdy bude testován, ale pokud mu nerozumíte, nelze ho použít jako základ pro další učení. Přečtěte si článek a zhodnoťte názor autora. Naslouchejte debatě: kdo předložil nejlepší argumenty? Zkombinujte myšlenky prezentované v několika článcích se svými a vytvořte si vlastní názor. Identifikujte 3 autorovy argumenty (názory) v článku. Rozeberte píseň - rozdělte ji na části. Vytvořte tabulku, která znázorní 5 věcí, které počítač umí, ale člověk ne. Použijte německá slovesa, která jste se právě naučil(a), v 5 větách. Proveďte shrnutí autorova názoru. Zopakujte báseň vlastními slovy. Recitujte všechny části periodické tabulky prvků. Naučte se zpaměti deset latinských podstatných jmen. Definujte co je to metafora. Tvořivost ■ Torrance: Proces formování myšlenek nebo hypotéz, jejich overovania sdělování výsledků. Jejich vlastností je to, že jsou nové, dříve nevídané, o nichž ještě nikdo nic neví. ■ Propojení nového a starého ■ Tvořivost nevzniká na zelené louce ■ Propojení odlišných předmětů/témat ■ Test Torranceho, test Kreatos Žák se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami ■ žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami, specifickými poruchami učení nebo chování). ■ žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotně oslabení dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami) ■ žáci se sociálním znevýhodněním ■ žáci nadaní Trendy v péči ■ Integrace a inkluze ■ lnkluze= koncept vedoucí k integraci žáků do běžných škol ■ lntegrace=začlěnění ■ Inkluzivní pedagogika=speciální pedagogika ■ Pro každého žáka se stanovuje individuální vzdělávací plán Institucionální podpora ■ Školní poradenské pracoviště (výchovný poradce, metodik prevence, školní psycholog; školní speciální pedagog) ■ Pedagogicko - psychologické poradny (PPP) a Speciálně pedagogická centra (SPC) zajišťují odbornou poradenskou péči, mimo jiné vypracovávají doporučení k integraci žáka nebo jeho zařazení do jiné formy vzdělávání ■ Střediska výchovné péče (SVP) se zabývají řešením poruch chování Specifické poruchy učení Dyslexie: porucha schopnosti číst. Žák nerozpoznává písmena , nezapamatuje si je, zaměňuje podoby písmen, těžko rozlišuje hlásky a, o, e, b, p, dokáže vyhláskovat písmena ve slově, ale nedokáže je spojit dohromady v jedno slovo, čte velmi pomalu a často nepochopí text. ■ Neurobiologický původ (60 % dědičné) ■ Nejčastější (3 % českých dětí), častěji chlapci (2-3:1) ■ Neschopnost naučit se číst na požadované úrovni Specifické poruchy učení Dysgrafie: Porucha schopnosti psát. Žák má problémy napodobovat, rozlišovat tvary písmen, nedokáže řadit písmena do slov, písmo je těžkopádné, nedodržuje výšku, sklon písmen, píše pomalu a namáhavě, špatně drží tužku, soustředí se na písmo, ale ne na gramatiku. Specifické poruchy učení Dysortografie: Porucha pravopisu. Znemožňuje žákovi rozlišovat správné pořadí písmen ve slově, délku samohlásek, měkké a tvrdé souhlásky, žák má problémy s háčky nad písmeny, vynechává písmena, zaměňuje tvary, má problémy s pravolevou orientací... Diagnostika SPU Psychologické vyšetření - stanovení intelektových schopností studenta - ústně prezentovaný test - Wechslerův soubor pro dospělé-WAIS-R. ■ Testy čtení ■ hlasité čtení smysluplného textu - bajka O krtkovi z Testu čtení (Matějček a kol, 1987) ■ hlasité čtení nesmyslného textu - Latyš (ze stejného testu) ■ tiché čtení - pověst O děvečce, která v Blaníku sloužila ■ Diktáty ■ nesmyslná slova ■ nesmyslné věty ■ smysluplné věty ■ Zraková percepce ■ Senzomotorická koordinace ■ Logopedické vyšetření Další literatura ■ Vítková, Michalová, Pokorná, Zelinková Pedagogická komunikace Základní charakteristiky ■ Watzlawick: Nelze nekomunikovat ■ Sociální komunikace = sdělování, resp. výměna informací mezi lidmi ■ Pedagogická komunikace = probíhá podle určitých pravidel, odehrává se většinou na předem stanoveném místě, má své výchovně vzdělávací cíle ■ Výuková komunikace = předávání a výměna obsahu Teorie informace ■ Informace ■ Vysílač (kodér) ■ Přijímač (dekodér) ■ Šum - zkreslení ■ Zpětná vazba je nezbytná ■ Redundance není špatná Znaky komunikace Velikost skupiny přímá x nepřímá komunikace Odlišné sociální role učitele a žáka Vztahy mezi komunikujícími ■Symetrické x asymetrické Směr (jednosměrná, dvousměrná) Pravidla Pravidla komunikace Konvenční a kodifikovaná Dominance učitele Frontální výuka: ■ Učitel má právo kdykoli si vzít slovo ■ Mluvit s kým chce ■ O jakém tématu chce ■ Jak dlouho chce ■ Kde chce ■ V jaké pozici chce Verbální komunikace Výuková komunikace x organizační témata Monolog, dialog Otázky ■ Organizační ■ Výchovné ■ Vzdělávací Otázky ■ Otevřené ■ Uzavřené Struktura výukové komunikace Prosím vás, prvocijsou viditelní? I: iniciace Ne. R: replika Ne, nahlas! Nejsou viditelní! F: feedback, zpětná vazba Další literatura GAVORA, Peter. Učitel a žáci v komunikaci. 2005. MAREŠ, Jiří. Sociální klima školní třídy. Přehledová studie (on-line). 1998. VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. 2000. WATZLAWICK, P.; BAVELASOVÁ, J. B.; JACKSON, D. D. Pragmatika lidské komunikace. 1999. Škola jako instituce Schéma vzdělávacího systému Ccské republiky v* skalním I akademickém raot 2Q01W2011 TphJ>,7Ml . ■............■......■. ■ ■ ■ . ....................■ ■ ■ . ........ bcsjí vysoké Školy doktůitU itudlni prognmy závěrečná 2kcu$ka závěrečná zkouška í vyviním listem maturitní zkouška" l dal&i vztíěiavací stupeň Kurikulum Kurikulum ■ Vše, co se odehrává ve škole? ■ Vše, co se odehrává ve výchovných a vzdělávacích institucích? Definice kurikula ■ Kurikulum je obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, jejich plánování a hodnocení (Ped. slovník) Formy kurikula ■ Zamýšlené ■ Realizované ■ Dosažené ■ Nulové ■ První ■ Skryté Historie vývoje kurikula Antika, středověk Sedm svobodných umění 19., 20. stol. Složky výchovy 90. léta 2002 Vzdělávací program RVP, SVP Sedm svobodných umění Sedm svobodných umění (Septem artes liberales) TRIVIUM: gramatika, rétorika, dialektika QUADRIVIUM: aritmetika, geometrie, astronomie, muzika Složky výchovy 1. Rozumová výchova 2. Mravní 3. Tělesná 4. Estetická 5. Světonázorová 6. Pracovní 7. Ekologická výchova (environmentálni) Vzdělávací program ■ vymezuje učivo, kurikulum v daném státě ■ vytvořen a schválen MŠMT ■ formuluje cíle vzdělávání, učební plány, učivo ■ podobu textu, knihy ■ Vzdělávací program Základní škola (1996) ■ Vzdělávací program Obecná škola (1995) ■ Vzdělávací program Národní škola (1997) Rámcový vzdělávací program VÚP, 2002 ■ Není zaměřen na organizační strukturu ■ Změna obsahové stránky vzdělávání ■ Větší autonomie pro školy ■ Zavádí ■ Klíčové kompetence ■ Průřezová témata ■ Očekávané výstupy ■ Vzdělávací oblasti ■ Akcent na výsledky vzdělávání národní program vzdelávaní statni úroveň I rámcové vzdelávací programy RVP PV RVP ZV příloha RVPZV LMP RVP GV OSTATNÍ RVP1" RVP SOV skolni úroveň skolni vzdelávací programy Klíčové kompetence Klíčové kompetence základní kompetence kompetence profesionálů: dva druhy vědění Dva druhy vědění ■ Vědění že (propoziční vědění) ■ Věřím, že je to pravda a mám pro to určitý důkaz. ■ Vědění jak {knowing how) ■ Naučit se učit. Nejsou to protiklady. Klíčové kompetence ■ základní kompetence ■ nejsou to jen znalosti, ale schopnost účinně jednat, schopnost, která je ale přitom na znalostech založená (Perrenoud) ■ KKjsou nepostradatelné pro kvalitní život (Goody) Klíčové kompetence Klíčové kompetence jsou definovány jako přenosný a univerzálně použitelný soubor vědomostí, dovedností a postojů, které potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro zapojení se do společnosti a úspěšnou zaměstnatelnost Klíčové kompetence ■ Týmová práce ■ Rakousko, Slovinsko, Maďarsko, Nizozemí, Belgie, severské státy ■ RVP pro G od 1. 9. 2009 ■ Vyšší stupeň víceletých gymnázií a pro čtyřletá gymnázia Klíčové kompetence podle RVP G Na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií by si žák měl osvojit kompetenci kompetenci kompetenci kompetenci kompetenci kompetenci k učení k řešení problémů komunikativní sociální a personální občanskou k podnikavosti Klíčové kompetence podle RVP G Příklad z ŠVP G -Slovanské náměstí (s. 7) Námitky učitelů vůči KK ■ Na tohle není ve výuce čas ■ Ve výuce zavládne chaos a nekázeň ■ Je to moc složité ■ To přece už dávno děláme ■ Není jasné, co máme dělat ve výuce ■ Taková výuka se nedá hodnotit ■ Znemožní přechod žáků Vzdělávací oblasti podle RVP G 1. Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk) 2. Matematika a její aplikace 3. Člověk a příroda (Fyz., Chem., Biol., Geo., Geologie) 4. Člověk a společnost (Občanský a společenskovědní základ, Dějepis, Geografie) 5. Člověk a svět práce (Člověk a svět práce) 6. Umění a kultura (Hudební obor, Výtvarný obor) 7. Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova) 8. Informatika a informační a komunikační technologie Průřezová témata ■ zaměřena na postoje, hodnoty a jednání žáků ■ povinná součást vzdělávání ■ Osobnostní a sociální výchova ■ Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech ■ Multikulturní výchova ■ Environmentální výchova ■ Mediální výchova Alternativy a inovace ve školním vzdělávání Jaké podoby může mít škola? Typy alternativních škol Reformní školy „Nové školy" Škola Montessori Waldorfská škola Daltonský plán Jenská škola Freinetova škola Moderní alternativy Začít spolu Zdravá škola Domácí vzdělávání Čtením a psaním ke kritickému myšlení Angažované učení Jean-Jacques Rousseau (1712-1778) ■ „člověk je od přírody dobrý" ■ přírodní růst jedince ■ nezasahování, negativní výchova, romantismus Ellen Keyová (1849-1926) ■ Století dítěte (1901 česky) ■ proměna učeného dítěte (objekt) v dítě učící se (subjekt) ■ volný prostor pro svobodný rozvoj dítěte Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910) ■ Jasná Poljana (1849) ■ výchova je násilí ■ nepovinná docházka Počátky reformních škol ■ přelom 19. a 20. století ■ po I. světové válce ■ po roce 1989 Nové školy ■ Cecil Reddie (1889): škola v Abbotsholm ■ J. H. Bedleys (1893): škola Badales ■ Herman Lietz (1897): Německo ■ Ovide Decroly (1907): zakladatel reformní linie ve Francii a Belgii ■ Alexander S. Neill (1921): Summerhill Alexander S. Neill: Summerhill radikální škola antiautoritativní výchova odmítání jakékoliv náboženské indoktrinace nepovinná výuka absence disciplinárního opatření princip samosprávy cílem výchovy je štěstí jedince UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ SUMMERHILL Model antiautoritativní výchovy Gabriela ŠTRYNCLOVÁ Pardubice 2003 Web protesty Pokusné školy v Česku po I. svět. válce cílem škol je hledat lepší metody, způsoby organizace, celkové koncepce školy založené na podrobném plánu idea (volná škola, pospolitost, pracovní škola) přesná kontrola pokusu slouží školské reformě angažovaní učitelé Individualistické školy ■ Josef Úlehla: volná škola ■ Božena Hrejsová: projektové učení ■ Mužíkova pokusná škola v Praze (Tolstoj) ■ Bartoňův Domov lásky a radosti (1910) ■ Eduard Štorch: Dětská farma a škola v přírodě na Libeňském ostrově (1926-1930) Individualistické školy ■ Ferdinand Krch, Ladislav Švarc, Ladislav Havránek: Dům Dětství v Krnsku (1919) ■ František Bakule: Bakulův ústav Znaky individualistické školy ■ Pedagogický romantismus ■ Víra v přirozený vývoj ■ Svoboda dítěte (přirozené podmínky, dítě plánuje svoje učení se) ■ Žádné pevné kurikulární plány Maria Montessori (1870-1952) ■ nepřímá výchova ■ nechat rozvinout božský plán v dítěti ■ spolupráce dětí je upozaděna ■ důraz na individuální práci žáka Montessoriovská škola ■ 1907 otevírá v Římě dětský domov (casa di bambini) pro děti od 3 do 7 let ■ didaktické materiály 0^ ■ „Pomoz mi, abych to dokázal". Montessoriovská škola ■ projektová výuka ■ individuální práce ■ soustředění dítěte ■ slovní hodnocení Waldorfská škola ■ zakladatel Rakušan, filosof Rudolf Steiner ■ svoboda dítěte ■ náboženská výchova Antroposofie „Soustava končetin v nás je začleněna do kosmu a kosmos ji přitahuje, má k ní sympatii, jako vůči hlavě má antipatii. V hlavě se setkává naše antipatie s antipatií kosmu, obě se tam srážejí. Zde, ve vzájemném srážení našich antipatií s antipatiemi kosmu, vznikají naše vjemy. Všechen vnitřní život, jenž vzniká na druhém pólu člověka, pochází z láskyplného sympatického objetí soustavy končetin v nás kosmem." (R. Steiner) Waldorfská pedagogika Teorie eurytmie: ■ Fyzické tělo (rozvoj do 7 let) ■ Éterické (7-14 let) ■ Astrální (14-21 let) Učení v epochách Důraz na esteticko-výchovné předměty Slovní hodnocení Neexistence učebnic www Daltonský učební plán ■ Zakladatelka Helena Parkhurstová (1886-1973) založila 1919 americkém Daltonu experimentální střední školu ■ Odlišná organizace výuky ■ Daltonský laboratorní plán www Daltonský učební plán ■ Smlouva žáka a učitele ■ Principy ■ svoboda ■ spolupráce ■ samostatnost Freinetova moderní škola ■ zakladatel Celestín Freinet (1896-1966) ■ www Freinetova moderní škola zakladatel Celestín Freinet (1896-1966) tápavá zkušenost dítěte pracovní výchova vlastní aktivita žáků činnostné orientovaná výuka Freinetova moderní škola ■ sociální učení ve skupinách ■ volný text ■ školní tiskárny ■ korespondence ■ kritika zúžení dítěte na racionální bytost Zdravá škola ■ V ČR Miluše Havlínová ■ Světová zdravotnická organizace ■ Navazuje na projekty zdravé město,... ■ Základem je uspokojování lidských potřeb tak, aby člověk ve výchovně vzdělávacím procesu necítil stres a psychické i fyzické nepohodlí ■ V ČR zdravé MŠ, ZŠ i SŠ Zdravá škola 1. Pohoda prostředí 2. Zdravé učení 3. Otevřené partnerství asi 200 škol Step by Step ČR ■ ISSA International Step by Step Assotiation ■ Individualizace, učební prostředí, zapojení rodiny, techniky smysluplného učení, plánování a evaluace, profesionální rozvoj, sociální inkluze ■ Měření kvality učitelů ■ Pouze MŠ a ZŠ ■ V ČR začíná být populární (www) Domácí vzdělávání ■ r. 1998 experimentální, od r. 2005 zákon (561/2004 Sb. §41) ■ 300 dětí ročně ■ dvakrát ročně přezkoušení ve škole ■ učitelé mohou docházet do rodin Kritika alternativních škol 1. Chybí důkazy 2. Není možný přenos inovací 3. Dnes již nejsou „alternativami'' 4. Nejsou otevřené jako evropský model vzdělávání Definice: Alternativní školy Rýdl: „alternativní školy jsou ty, které pracují na základě partnerského přístupu k dětem a respektu k jejich individuálním potřebám" Průcha: „alternativní vzdělávání je obecný termín označující takové vzdělání, které je odlišné od vzdělání nabízeného státem nebo jinými tradičními institucemi; alternativní školy jsou obvykle spojeny s radikálními koncepcemi vzdělávání, jako je např. odmítání formálního kurikula či formálních metod výuky" Definice: inovativní škola Rýdl: inovativní škola je taková, která prosazuje metody a formy práce umožňující naplňovat pedagogické principy alternativní pedagogiky, jejichž důsledkem je zdravý a přirozený vývoj jednotlivců. Koťa: inovativní školy se snaží o proměnu v rámci běžné školy. Kladou důraz na osobnostní a sociální rozvoj žáka, na konstruktivistické způsoby ve zprostředkování poznání, na integraci ve vyučování... na spolupráci školy, rodiny, obce. Rysy alternativních škol 1. pedocentrismus 2. aktivní škola 3. komplexní výchova dítěte 4. škola je společenství 5. učení z života pro život Funkce škol kvalifikační integrační personalizační socializační Funkce alternativních škol kompenzační diverzifikační inovační Literatura ■ lllich, Ivan. Odškolněníspolečnosti. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. ■ Pol, Milan. Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy? 1996. ■ Průcha, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál, 2004 ■ Prokop, Jiří. Škola a společnost v kritických teoriích druhé poloviny 20. století. 2005. ■ Václavík, Vladimír. Cesta ke svobodné škole. 1997. ■ Faucher, Francois. František Bakule. 1999. Internetové odkazy • http://www.montessoricr.cz/ - ľittp://www.voutube.com/watcľi?v=OM1Gu9KXVkk • http://www.iwaldorf.cz/ • http://www.zshusovabrno.cz/dalton-na-nasi-skole/ • http://www.sbscr.cz/ • http ://www. pau. cz/cs/