Korunovace Karla VI. na českého krále 1723 - sylabus - Karel VI. (1685-1740) arcivévoda rakouský, císař římský, král český a uherský (titulárně i španělský), manželka: Alžběta Kristýna z Braunschweigu-Wolfenbüttelu (1691-1750), dcera: Marie Terezie (1717-1780), arcivévodkyně rakouská, královna česká a uherská. - Korunovační cesta a pobyt v českých zemích: 19. červen – 24. listopad 1723 - 28. srpna 1723, v den 32. narozenin císařovny Alžběty Kristýny provedena v amfiteátru na Pražském hradě festa teatrale Costanza e Fortezza (Stálost a Síla - osobní deviza Karla VI.), libreto: císařský dvorní básník Pietro Pariati, hudba: císařský dvorní kapelník Johann Joseph Fux, představení řídil císařský dvorní vicekapelník Antonio Caldara, účast mnoha významných evropských i českých hudebníků: Giuseppe Tartini (?) (housle), Johann Joachim Quantz (hoboj), Karl Heinrich Graun (violoncello), Silvius Leopold Weiß (loutna, teorba), předpokládaná účast Jana Dismase Zelenky a Františka Ignáce Antonína Tůmy, mezi zpěváky ve sboru 14letý student František Benda; účinkovalo kolem 300 zpěváků a hudebníků. Děj: viz Titus Livius: Historia ab Urbe condita (Dějiny), obléhání města Říma vojsky etruského krále Porsenny mezi léty 510-508 př. Kr., Porsenna chce na římský trůn dosadit Tita Tarquinia, Řím v čele s konzulem Publiem Valeriem odolá a zůstává republikou. Předehra třívětá italská sinfonie, tři dějství, za každým z nich taneční výstup, na závěr holdovací licenza; autor scény císařský dvorní architekt Giuseppe Galli Bibiena. - 29. srpna na Pražském hradě provedena komorní serenata k narozeninám císařovny Il Giorno felice (Šťastný den), orchestr i zpěváci z řad šlechty. - 5. září korunovace Karla VI. ve Svatovítské katedrále, 8. září korunovace Alžběty Kristýny. - 12. září výročí osvobození Vídně od Turků (1683), císařský pár na návštěvě v jezuitské koleji Klementinum, provedení latinské školské hry Sub Olea Pacis et Palma Virtutis conspicua Orbi Regia Bohemiae Corona (Pod olivou míru a palmou ctnosti nádherně se skvící koruna Čech) libreto: jezuita Matouš Zill, hudba: Jan Dismas Zelenka. Děj: Sv. Václav vítězí nad pohanstvím, nabízenou královskou korunu chce odmítnout, Božská Prozřetelnost ji uchová pro jeho potomky – Habsburky, kteří nastupují po vymření Jagellonců roku 1526; zdůraznění pokrevní spřízněnosti Habsburků se sv. Václavem a tím jejich legitimního nároku na český trůn. Předehra třívětá sinfonie, prolog, tři dějství (mluvená) – výjevy z české historie, mezi nimi hudební vstupy alegorických postav. Soubor studií k tomuto dílu a jeho autorům: Hudební věda 4/1995; CD Musica Florea 2000. - 1. října 38. narozeniny Karla VI., provedení serenaty La Contesa de´Numi (Spor bohů) ve Španělském sále Pražského hradu, libreto Giuseppe Prescimoni (?), hudba: Antonio Caldara. - 4. listopadu svátek sv. Karla Boromejského, jmeniny Karla VI., v (dnešní Rudolfově) galerii vedle Španělského sálu provedena serenata Il Trionfo della Fama (Triumf Pověsti), libreto: Francesco Fozio, hudba: císařský dvorní teorbista a skladatel Franceco Bartolomeo Conti. 6. listopadu odjezd dvora z Prahy směr Vídeň. 19. listopadu svátek sv. Alžběty, jmeniny císařovny, slaveny ve Znojmě, v podvečer na Horním náměstí provedena pod širým nebem na dvou triumfálních vozech serenata La Concordia de´Pianeti (Svornost planet), libreto: Pietro Pariati, hudba: Antonio Caldara, účinkovalo celkem 144 hudebníků. Po příjezdu do Vídně provedena komorní „uvítací“ serenata pro dva hlasy Il bel Genio dell´Austria e il Fato (Krásný Duch Rakouska a Osud), libreto: autor neznámý, hudba: císařský dvorní skladatel Carlo Agostino Badia. Více k serenatám viz v disertační práci: Veselá, Irena: Císařský styl v hudebně-dramatických dílech provedených za pobytu císaře Karla VI. v českých zemích roku 1723. Brno 2007.