Vědecká písemná práce – jak ji napsat a jak ji prezentovat Renáta Přichystalová Základní typy dokumentů • Původní/primární dokument – je tvořen novými informacemi, do té doby nezaznamenanými v jiných dokumentech • Sumarizační dokument – je shrnutím, utříděním nebo zobecněním poznatků z větší části z převzatých, jiných dokumentů; sumarizací se vytváří nová hodnota/sekundární dokument • Kompilační dokument – v novém, novému cíli přizpůsobeném vyjádření opakuje informace převzaté z jiných dokumentů/sekundární dokument (je nutné rozlišovat mezi netvořivou a tvořivou kompilací) • Text práce – reprodukovatelný, tzn. zřetelný, jasný, transparentní • Před psaním každé práce – co je jejím smyslem a komu je určena • Pokud se školní práce nepublikují – jako kdyby nevznikly Schéma vzniku práce 1) Volba tématu a strategie průběhu prací – potřeba si uvědomit zvládnutelnost tématu, dostupnost informací, jazyk zdrojů, možnost výzkumu, technickou náročnost) 2) Časový plán 3) Průzkum informačních zdrojů – pracovní osnova práce, návštěva knihoven, profilových informačních zdrojů, internetu, konzultace s vedoucím práce, s konzultantem 4) Shromažďování informací z pramenů – zjištění bibliografie4) Shromažďování informací z pramenů – zjištění bibliografie k tématu (tvorba rešerší ze všech dostupných informačních zdrojů); práce v knihovnách (studium primárních i sekundárních dokumentů) 5) Zpracování informací z pramenů – studium (zevrubné seznámení s tématem a s dosud známými závěry, výběr relevantních dokumentů, stáže, konzultace); excerpování (zhotovení záznamů o skutečně použitých dokumentech, parafrázování, citáty, vlastní postřehy a poznámky, konzultace) 6) Výzkum – vymezení problému, vypracování hypotéz, určení metodiky výzkumu (popis výzkumné metody se zdůvodněním – popis materiálu, přístrojů, zařízení, sledovaných objektů – popis posloupnosti kroků při experimentu či výzkumu), formulování cíle a úkolů výzkumu, plán výzkumu, realizace výzkumu, interpretace faktů (logické uspořádání faktů od nejdůležitějších po méně důležité a od jednoduchých ke komplexním – uvedení hlavních výsledků Schéma vzniku práce jednoduchých ke komplexním – uvedení hlavních výsledků názornou formou a jejich zhodnocení co do významnosti), diskuse (co znamenají výsledky, k nimž se dospělo – sumarizace nejdůležitějších poznatků – vztah zjištěného k starším informacím a vztah k tomu co se předpokládalo – význam zobecnění? – principy, vysvětlení, souvislosti konkrétní práce, možnosti uplatnění těchto výsledků), závěry, konzultace 7) Vytváření textu práce – definitivní osnova (konzultace); uspořádání materiálů (konzultace); tvorba textu (příprava doprovodného materiálu – tabulky, grafy, obrázky, mapy, kompletování textu, konzultace) 8) Příprava dokumentace – soupis bibliografických citací; citace (etika); ilustrace, tabulky, přílohy; kompletování a úprava (konzultace) 9) Příprava konečné verze práce – psaní definitivní verze9) Příprava konečné verze práce – psaní definitivní verze (konzultace); závěrečná redakce textu – čistopis (zapracování poznámek školitele či konzultanta, úprava předmluvy, úprava celkového vzhledu práce, kopírování, vazba) 10) Odevzdání práce 11) Prezentace a obhajoba Vzory studentských prací na FF MU Zdroj webové stránky FF: http://www.phil.muni.cz/wff/home/studium/inform ace/predpisy-a-navodyace/predpisy-a-navody Ústní projev • Verbální prostředky – vytváří vlastní text • Neverbální prostředky – posluchač je vnímá všemi smysly → doprovodné zvukové prostředky sdělení (fonické, hl. prozodické – rytmus, kadence projevu) → prostředky vizuálně vnímatelné – mimika, gesta,→ p posturika (držení těla), proxemika (vzdálenost od posluchačů), haptika (fyzický kontakt), olfaktorika (vliv pachů) → celkový vzhled řečníka → body language/řeč těla • Důležité je přednáškové prostředí (osvětlení, akustika, vybavení, teplota …) Při sestavování ústního projevu musíte myslet na: • Kdo mně zve? • Kdy mám mluvit? (vyhovuje mi termín?) • Kde mám mluvit? • Proč mně pozvali?• Proč mně pozvali? • Jak dlouho mám mluvit? • Jaký typ publika tam bude? • O čem mám mluvit? • Jaký je přínos pro mě a přínos pro posluchače? Když se rozhodnu projev pronést, mělo by následovat 5 fází přípravy přednáškypřednášky 1) Výběr tématu, zvážení komunikačního záměru, analýza publika, shromáždění materiálu • téma musí odpovídat požadavkům organizátora • musím vědět kolik času mám na přednes; nepřetahovat !!!! • musím vědět k čemu projev slouží (informovat, vysvětlovat, agitovat, vychovávat, obhajovat …) • obsah přednášky/projevu musí brát zřetel na erudovanost publika 2) Uspořádání a rozvržení materiálu • uspořádání projevu musí být takové, aby jej posluchači dobře vnímali, zapamatovali si hlavní myšlenku • kompozice má odrážet vnitřní logiku tématu a zaměření projevu • má obsahovat spojení s realitou – obsahovat příklady • důvěryhodné prameny • vhodně vybrané ilustrace, příklady, videa apod.• vhodně vybrané ilustrace, příklady, videa apod. • adekvátnost úvodu a závěru (dynamika) • vyrovnanost kompozice – přehledná stavba vymezující podstatné informace proti detailům, zdůraznění nejdůležitějších bodů 3) Výrazová složka projevu • používat přesné, konkrétní výrazy • nové pojmy a fakty vysvětlovat jednoduše • někde je vhodné opakování informace • krátké věty • neužívat slang, vulgarizmy, expresivní výrazy • princip postupnosti – nesdělovat vše najednou, jednotlivé informace navazovat na sebe postupně (nové na obecně známé, od konkrétních k abstraktním)od konkrétních k abstraktním) • princip přehlednosti – logická propojenost jednotlivých částí projevu • princip ekonomie – správné časové vymezení projevu – je třeba vybrat podstatné a relevantní informace v závislosti od druhu akce • na začátek projevu dáváme informace, které by si posluchači měli uvědomit a na závěr projevu informace, které by si měly zapamatovat 4) Příprava na přednes • projev v písemné formě je dobré si nahlas přečíst • přednes – volný – kombinovaný – blokový – čtenářský – deklamační • volný přednes – vyžaduje zkušeného řečníka, k dispozici je většinou osnova projevu, předčítány jsou pouze citáty, faktografické údaje nebo části, kde je nutná přesná stylizace, • kombinovaný přednes – střídání čtení s volným přednesem, důležitá je jistota při návratu k textudůležitá je jistota při návratu k textu • blokový přednes – řečník prezentuje podstatu obsahu vět a odstavců připraveného textu, aniž by je doslovně četl • čtenářský přednes – doslovné čtení předlohy, důležitá je správná modulace souvislé řeči (dynamika, rytmus, tempo, pauzy) • deklamační přednes – memorování textu, důležitá je správná modulace souvislé řeči (dynamika, rytmus, tempo, pauzy) 5) Průběh přednesu řečnického projevu • projev začíná už vstupem na scénu • zřetelná artikulace, správná hlasitost • důraz na důležité věci • frázování, tempo, rytmus• frázování, tempo, rytmus • nehledět do plátna! nehledět pouze do textu! • pokud je mikrofon – mluvit do mikrofonu Promítaná obrazová prezentace • V současnosti – běžná prezentace pomocí aplikace MicroSoft – PowerPoint • Pochopení obsahu přednášky: - pouze verbální projev → 8-20%- pouze verbální projev → 8-20% - pouze vizuální forma → 25-35% - verbální projev spojený s vizuální prezentací → 60-85% • ideální délka jedné obrazové prezentace 8-12 min. • forma: landscape/na šířku • údaje musí být heslovité• údaje musí být heslovité • nadpisy musí být dobře čitelné (to platí i o textu) Schéma prezentace Úvodní snímek → název přednášky (výstižný, pravdivý, 6-8 slov, velké písmena • úplné jméno autora (obyčejně bez titulů) • název pracoviště/instituce • při zahraniční přednášce – název státu • logo projektu/instituce sled dalších snímků → • úvod: cíl, důvody vedoucí k prezentované studii stručný úvod (5-7 jasných vět) • jádro: materiál a metody výsledky Schéma prezentace výsledky diskuse • závěr: shrnutí a doporučení zdůraznit, co se zjistilo, v čem je význam pro praxi nebo další výzkum • je nutné se vyvarovat nadbytečnému textu/ nadbytečným informacím • zarovnávat na celou šířku řádku (doporučuje se levý okraj) • nepsat celý text velkými písmeny• nepsat celý text velkými písmeny • jeden zvolený typ písma (Arial, Courier, Helvetica, Verdana, Tahoma, Arial black) • velikost písma pro nadpis 32 bodů, pro podnadpis 26-28 bodů • velikost písma textu ideálně – 22-24 bodů • pozadí: doporučuje se stejné pro celou prezentaci • nedoporučují se rušivé barvy či textury • barvu i písmo vybrat pro dobrou čitelnost i v temné místnosti doporučené kombinace: • bílé/světlé pozadí → černé/tmavomodré písmo • tmavomodré pozadí → matně žluté písmo • tmavofialové pozadí → bílé písmo• tmavofialové pozadí → bílé písmo • pří mírném zatemnění → tmavší pozadí • při výrazném zatemnění → světlé pozadí Obrázky, grafy a tabulky • pozor na kvalitu použitých fotografií • tmavé foto – světlé pozadí • velikost obrázku – dodržovat proporce prezentace • v 10-minutové prezentaci → 3-6 obrázků • grafy a tabulky – jednotná úprava• grafy a tabulky – jednotná úprava • na jednom grafu by nemělo být víc než 6 vertikálních a 3 horizontální sloupce • velikost tabulky by měla být 4 sloupce, 6 řádků • přesnost údajů na max. 1 desetinné místo; pokud si situace nevyžaduje přesnější údaje • žertovné obrázky – s velkou mírou opatrnosti 1 snímek: • ne víc než 5-7 řádků textu • na jednom řádku ne víc než 6-7 slov • text je doplňkem k výkladu • uvádět zdroje u převzatých věcí • dobrá prezentace: zřetelná, stručná,• dobrá prezentace: zřetelná, stručná, jednoduchá, ucelená, čitelná • při 10-minutové přednášce – max. 12-14 snímků • na jeden snímek – 20-60 sek. • vyváženost text – obrázky – grafy – tabulky Rady: • snímky prezentace – nejsou umělecká díla • moc efektů škodí • úlohou snímků je zprostředkovat určitý obsah • efekty povoleny v úvodu – funkce: zaujmout posluchače od počátku přednášky nebo naposluchače od počátku přednášky nebo na závěr jako forma rozloučení → tzv. ice-breaker slide/key-points slide • kvalitně graficky provedená prezentace – ne efektní ale efektivní Použitá literatura Eco, U. 1997: Jak napsat diplomovou práci. Olomouc. - 2009: Bludiště seznamů. Praha. Katuščák, D. 1998: Ako písať. Bratislava. Meško, D. – Katuščák, D. – Findra, J. a kol. 2006: Akademická příručka. Martin.2006: Akademická příručka. Martin. Šesták, Z. 2000: Jak psát a přednášet o vědě. Praha. http://www.phil.muni.cz/wff/home/studium/ informace/predpisy-a-navody