Metodologie archeologické prospekce a exkavace: workshop I – prospekce AEA_73 Renáta Přichystalová Náplň kurzu → terénní teorie – seznámit studenty s používanými metodami archeologické prospekce → terénní praxe – seznámit studenty v krátkodobých terénních kurzech s některýmikrátkodobých terénních kurzech s některými vybranými prospekčními metodami (např. povrchový sběr, použití detektoru, zaměřování nadzemních reliktů apod.) Metodologie archeologické prospekce a exkavace: workshop I – prospekce Druhy výzkumů:Druhy výzkumů:Druhy výzkumů:Druhy výzkumů: destruktivní a nedestruktivnídestruktivní a nedestruktivní metody vmetody v archeologiiarcheologii Metody výzkumu: DestruktivníDestruktivní MáloMálo destruktivnídestruktivní NedestruktivníNedestruktivní Destruktivní prospekce Vybraná literatura: Kováčik, P. 2008: Archeologická památková péče. Terénní teorie a praxe. 1, 2 (nepubl. dizertační práce). Brno. Kuna, M. – Klápště, J. 1990: Poznámky ke koncepci terénní archeologické práce, AR XLII, 435-445. Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň. Staeck, J. P. 2002: Back to the earth: an introduction to archaeology. Mountain View. Stewart, R. M. 2002: Archaeology. Basic Field Methods. Dubuque. Destruktivní metody výzkumu Archeologický výzkum/odkryv - destruktivní prospekce zjišťovací výzkum (mechanizací, nebo ručně, bodové či liniové sondy …) ověřovací výzkum záchranný – výzkum ohrožených lokalit ve smyslu „zároveň se stavbou“ záchranný předstihový – v dostatečném čase před stavbou systematický – vyvolaný potřebou archeologie jako vědnéhosystematický – vyvolaný potřebou archeologie jako vědného oboru nebo s funkcí odborné výchovy nových adeptů archeologie nebo oboje dohromady systematický záchranný – v poslední době, termín užívaný pro označení „systematické“ archeologické záchranné činnosti na území spíše menšího regionu (např. v rámci historického jádra města) revizní výzkum Archeologický výzkum/odkryv - destruktivní prospekce nenávratně ničí část informace obsažené v archeologické situaci zachycený obsah informace je závislý od - vývoje výzkumné techniky - úrovně dokumentace - osobní empirie a postoji archeologa Žádný popisný systém nemůže být úplný Vždy je nutný výběr Výběr závisí na individuálních schopnostech a vědomostech konkrétního archeologa a na jeho paradigmatu Archeolog si vybírá fakty, které majíArcheolog si vybírá fakty, které mají přinést odpovědi na jeho otázky To, co archeolog v terénu nevybere/nezachytí/nepopíše, je výzkumem nenávratně zničeno Málo destrukční metody Vybraná literatura: Dresler, P. – Macháček, J. 2008: Hospodářské zázemí raně středověkého centra na Pohansku u Břeclavi. In: Macháček, J. ed., Počítačová podpora v archeologii 2. Brno, 120-147. Kuna, M. 1994: Archeologický průzkum povrchovými sběry, Zprávy ČAS, Supplément 23. Praha. Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody, cíle. Praha. Petr, M. 2008: Analýza pravěkých a raně historických nálezů z povrchových sběrů v okolí Břeclavi. In: Macháček, J. ed., Počítačová podpora v archeologii 2. Brno, 148-169. Nedestruktivní terénní postupy v archeologii Nedestruktivní archeologie je souborem technik, metod a teorií, zaměřených na vyhledávání a vyhodnocení archeologických pramenů bez provedení destruktivního zásahupramenů bez provedení destruktivního zásahu do terénu (pozn. nebo jen malého zásahu; Kuna a kol. 2004, 15). dříve termín archeologický průzkum Oblast Základní druh l. Metoda a techniky Dálkový průzkum 1) Analýza družicových snímků Panchromatické snímky, digi záznam (vícepásmový skener, radar) 2) Analýza kolmých leteckých snímků Panchromatické snímky, digi záznam (vícepásmový skener, radar), laserové systémy, termovize 3) Prospekce z nízko letícího letounu Šíkmé panchromatické snímky, video Aplikace přírodních věd 4) Geofyzikální měření Geoelektrické metody, gravimetrie georadar, magnetometrie, seismika, termometrie apod. 5) Detektory kovů Různé druhy detektorů 6) Geochemická analýza Fosfáty, analýza kovů, lipidů,6) Geochemická analýza Fosfáty, analýza kovů, lipidů, kyselosti půdy apod. Povrchový průzkum 7) Povrchový průzkum a výzkum antropogénních útvarů reliéfu Vizuální průzkum, geodetickotopografický výzkum, plošná nivelace 8) Geobotanická indikace Identifikace objektů, areálů, krajinného rámce 9) Povrchový sběr Vyhledávání nalezišť, analytické postupy Omezený zásah do terénu 10) Vyhledávání vrstev Vpichy, vrty, mikrosondáž 11) Vzorkování vrstev Mikrosondáž, vzorkovací sondáž 12) Vyhledávání objektů Rýhování MáloMálo destrukčnídestrukční metodymetody PovrchovýPovrchový sběrsběr DetektorDetektor kovůkovů VzorkováníVzorkování//hledáníhledání vrstevvrstev RýhováníRýhování Obecná charakteristika povrchovýpovrchový sběrsběr nana políchpolích může sloužit buď k objevení a k základnímu vymezení sídelních komponent, nebo k zmapování archeologického potenciálu určité oblasti a nebo k řešení určitého teoretického problému metoda povrchových sběrů je určena především k výzkumu rozsáhlých terénních celků (mikroregiónů,k výzkumu rozsáhlých terénních celků (mikroregiónů, regiónů ...) základní výhodou je možnost získat datovatelné archeologické fakty fakty se nalézají v ornici či v podorničí na povrch se dostávají periodickou orbou (vývraty stromů, krtince) PS – jako způsob získání archeologických informací – od počátků archeologie PS – získávání artefaktů PS – indikace podpovrchových archeologických objektů PS – všeobecně rozšířená forma archeologického průzkumu – tj. vyhledávání komponent vhodných proprůzkumu – tj. vyhledávání komponent vhodných pro výkop nebo kvůli památkové ochraně PS – metoda k poznání sídelního vývoje jednotlivých lokalit, mikroregionů, regionů Teorie PS a vypracovávání jejich metody – spojené se zájmem archeologie nad otázkami struktury osídlení a využití krajiny PS běžnou terénní metodou v tzv. nové (procesuální) archeologii ( 60.-70. léta 20. století) – Velká Británie, USA; ve V Evropě od 70. let 20. stol.: Polsko – velkýUSA; ve V Evropě od 70. let 20. stol.: Polsko – velký projekt „Archeologizcne zdjęncie Polski“ – mapování celého území státu prostřednictvím PS (Barford P. – Brzeziński, W. – Kobyliński, Z. 2000: The past, present and future of the polish archaeological records project. In: Bintliff, J. – Kuna, M. – Venclová, N., eds. The future of surface artefact survey in Europe. Sheffield, 73-92) V ČR byl nástup PS jako terénní prospekční metody opožděn V 60. a 70. letech 20. stol. proběhlo pouze několik regionálních projektů zejména díky aktivitě archeologů-amatérů (F. Hammer – okr. Rakovník, Mutějovice; F. Sedláček – okr.Rakovník, Mutějovice; F. Sedláček – okr. Rakovník, Mšec, Mšecké Žehrovice; V. Fencl – Velvary; D. Kolbinger – S Morava, české Slezsko apod.) Rychlejší vývoj ve smyslu změny hodnocení PS jako archeologické metody proběhl v archeologii středověku Souvislost se zájmem o studium sídelní transformace na přechodu od raného do vrcholného středověku Smetánka, Z. 1970: Zur Methodik von Feldforschungen an mittelalterlichen Ostwüstungen (Auszug aus einem Referat), ČMM LV – vědy(Auszug aus einem Referat), ČMM LV – vědy společenské II, 63-70. Další archeologové – Klápště, Meduna, Frolík, Macháček, Dresler …) Od konce 80. let 20. stol. se metoda PS uchytila i v pravěké archeologii; zejména v regionech s ohromnou devastací historické krajiny – hnědouhelné revíry v SZ Čechách; zde vznikl metodický model výzkumu vybraných oblastí – mikroregionů; např. Smrž, Z. 1987: Vývoj a struktura v osídlení mikroregionu Lužického potoka na Kadaňsku, AR XXXIX, 601-621.potoka na Kadaňsku, AR XXXIX, 601-621. Následovaly další projekty s cílem poznat velikost pravěkých komunit, hustotu osídlení, dynamiku sídelních areálů, interakci ekonomických a ekologických vztahů, vliv lidské společnosti na přírodní prostředí apod. – viz Kuna 1994 HledáníHledání//VzorkováníVzorkování vrstevvrstev část archeologických lokalit je situována v prostředí, které neumožňuje provádět povrchový sběr tam patří například plochy trvale zalesněné, zatravněné, ale i plochy překryté akumulačnímizatravněné, ale i plochy překryté akumulačními sedimenty v těchto případech se užívá metody zvané vzorkování vrstev Vzorkování vrstev ve smyslu prospeční metody: Postup při kterém se primárně sleduje získání souboru artefaktů z vrstev těsně nebo i hlouběji pod povrchem terénu; takto získaný soubor vzorků poskytuje informaci o přítomnosti určité komponenty – jejím datování, vnitřní struktuře, tafonomickýchjejím datování, vnitřní struktuře, tafonomických procesech. Můžeme získat i informaci o stratigrafii průzkumprůzkum detektorydetektory kovůkovů Vybraná literatura: Křivánek, R. – Kuna, M. 2004: Průzkum detektory kovů. In: Kuna, M. a kol., Nedestruktivní archeologie. Praha, 185-194.Praha, 185-194. Vích, D. 2006: Detektory kovů v archeologii: úhel pohledu regionálního archeologa, AR LVIII, 301-306. průzkumprůzkum detektorydetektory kovůkovů První detektory kovů byly zkonstruovány koncem 19. století; větší technický rozvoj zaznamenaly až během 1. 1/3 20. stol. počátky využití detektorů – přístrojů reagujících na materiály s elektromagnetickými vlastnostmi (převážně kovů) – souvisí s vyhledáváním pokladů (a také skovů) – souvisí s vyhledáváním pokladů (a také s využitím v armádě – vyhledávání min) v ČR se první přístroje využité na hledání artefaktů objevují v 60. letech 20. stol. (minohledačky, kutilské prototypy) Po roce 1989 příliv moderních komerčních přístrojů – rozvoj „detektorářské činnosti“ na archeologických lokalitách Užití detektorů kovů v archeologii je účinný, avšak také silně rizikový způsob získávání poznatků – vyzvednutím jednotlivých předmětů ze země uniká informace o kontextu uložení předmětu (která může být někdy významnější než předmět sám); vytěžování lokalitvýznamnější než předmět sám); vytěžování lokalit Měly by být využity na výzkumech, kde je plánována mechanizovaná skrývka Během archeologického výzkumu jejich užití indikuje přítomnost kovů v odkrývané situaci, např. uložení kovového inventáře v hrobové jámě NedestruktivníNedestruktivní prospekceprospekce LeteckáLetecká prospekceprospekce (letecká(letecká archeologiearcheologie)) GeofyzikálníGeofyzikální metodymetody prospekceprospekce PovrchovýPovrchový výzkumvýzkum reliéfníchreliéfních tvarůtvarů GeobotanickáGeobotanická indikaceindikace vv archeologiiarcheologii skutečností je, že nedestruktivní postupy téměř nikdy nedovolují datování zjištěných situací a jen zřídka dovolují spolehlivé určení jejich účelu LeteckáLetecká prospekceprospekce (letecká(letecká archeologiearcheologie)) Vybraná literatura: Bálek, M. – Podborský, V. 2001: Začátky letecké archeologie na jižní Moravě. In: 50 let archeologických výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku. Brno, 72-73. Gojda, M. 1997: Letecká archeologie v Čechách. Aerial Archaeology in Bohemia. Praha.Archaeology in Bohemia. Praha. Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Praha. Gojda, M. 2004: Letecká archeologie a dálkový průzkum. In: Kuna, M. a kol., Nedestruktivní archeologie. Praha, 49-115. LeteckáLetecká prospekceprospekce (letecká(letecká archeologiearcheologie)) s rozvojem letectví mezi dvěma světovými válkami vzrostl zájem o využívání letadel ke snímkování krajiny za účelem mapování – kolmé fotogrammetrické snímkovánísnímkování dokumentace památek a jiných zajímavých objektů – šikmé snímky z malých výšek kolmé snímky objednané generálním štábem pro vojenské účely – negativy uložené ve Vojenském topografickém ústavu v Dobrušce LeteckáLetecká prospekceprospekce –– přínospřínos a výhodya výhody vizuální průzkum historické krajiny na velkém prostoru vysoká účinnost vizuálního průzkumu – příklad: ze Žatecka uvádí Z. Smrž, že během 4 letových hodin (uskutečněných v intervalu 4 let) bylo na území o rozloze 32 km2 objeveno 26 nových lokalit oproti 18, které byly identifikovány při povrchových sběrech a výkopech během 13 let dokumentace kulturní krajiny, pořizování dokumentačních snímků (důležité pro památkovou péči)snímků (důležité pro památkovou péči) interpretace obrazových pramenů (získávání informací z leteckých a družicových snímků, pořizovaných za jiným účelem než je archeologická prospekce a studium historické krajiny) evidence, uložení a odborná analýza získaných dat základní pravidla letecké prospekcezákladní pravidla letecké prospekce snímkování z výšky 150 až 1200 m černobílé i barevné snímky snímání se může upravovat pomocí nejrůznějších filtrů nutnost pravidelného nalétávání určitého prostoru –nutnost pravidelného nalétávání určitého prostoru – různé klimatické, světelné, vegetační podmínky letecké snímkování pro potřeby archeologie se nejčastěji provádí při šikmém slunečním světle Nové trendy dálkový průzkum Zemědálkový průzkum Země (DPZ) od 90. let 20. století se v evropské archeologii stále častěji setkáváme i s aplikací dat DPZ dříve USA, kde termín dálkový průzkum - remote sensing (in archaeology) používají jako synonymum k evropskému pojmu letecká archeologie mezioborová disciplína, úkolem je získávat informace o Zemi pro rozličná odvětví vědyZemi pro rozličná odvětví vědy většinou je DPZ spojován s využitím družicových snímků, ale rychlý rozvoj digitálních technologií přenesl některé způsoby pořizování speciálních dat (termovize, radarové a laserové systémy) Vybraná literatura Hašek, V. – Měřínský Z. 1991: Geofyzikální metody v archeologii na Moravě. Brno. Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Praha. Křivánek, R. 1999: Magnetometrický průzkum hradiště Lštění, okr. Benešov, Archeologické rozhledy LI, 809-823. Křivánek, R. 2000: 24. kongres European Geophysical Society GeofyzikálníGeofyzikální metodymetody prospekceprospekce Křivánek, R. 2000: 24. kongres European Geophysical Society (EGS), Den Haag, 19.-23.4. 1999, Archeologické rozhledy LII, 136-138. Marek, F. 1996: Vyhledávání podpovrchových archeologických objektů s ohledem na jejich včasnou záchranu. In: Geofyzikální metody v ochraně a tvorbě životního prostředí, sv. 20 (PHARE). Ostrava, 123-131. GeofyzikálníGeofyzikální metodymetody prospekceprospekce hlavní náplní geofyziky je studium různých fyzikálních polí v zemském tělese studiem hlubinné stavby zemského tělesa se zabývá fyzika Země (teorie) studiem fyzikálních vlastností a polí v zemské kůře a ve svrchním plášti zemského tělesa se zabýva užitá geofyzikasvrchním plášti zemského tělesa se zabýva užitá geofyzika (praxe) v archeologii se užitá geofyzika využívá k nedestruktivní identifikaci objektů a situací spůsobených antropogénní činností – tzv. archeogeofyzikaarcheogeofyzika v české archeologii dochází k prvním aplikacím geofyziky od 60. let 20 stol.; systematičtěji až od let 70tých v roce 1973 byla navázána systematická spolupráce mezi Katedrou užité geofyziky PřF UK Praha, firmou Geofyzika Brno závod Praha a AÚ ČSAV v Praze; o rok později také na Moravě - firma Geofyzika Brno s AÚ ČSAV v Brně v r. 1976 byla pracovníky těchto institucí založena Interdisciplinární racionalizační brigáda pro uplatnění geofyzikálních metod v archeologii (IRB) – působila do konce let 80tých(IRB) – působila do konce let 80tých výsledkem činnosti IRB – systematičtější geofyzikální měření na archeologických lokalitách a publikování zjištěných výsledků v současnosti na AÚ AV ČR v Praze funguje samostatné pracoviště pro aplikaci geofyziky v archeologii – v rámci Oddělení prostorové archeologie (R. Křivánek, A. Majer) PovrchovýPovrchový průzkumprůzkum reliéfníchreliéfních tvarůtvarů Vybraná literatura: Gojda, M. 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha. Kuna, M. – Tomášek, M. 2004: Povrchový výzkum reliéfních tvarů. In: Kuna, M. a kol.,reliéfních tvarů. In: Kuna, M. a kol., Nedestruktivní archeologie. Praha, 237-296. Smetánka, Z. – Klápště, J. 1979: Geodetickotopografický průzkum zaniklých středověkých osad, AR XXXI, 614-628. PovrchovýPovrchový průzkumprůzkum reliéfníchreliéfních tvarůtvarů Vyhledávání a mapování terénních útvarů antropogénního původu Patří do rámce povrchového průzkumu (výzkumu) Zahrnuje vyhledávání, zaměřování, třídění a interpretaci tvarů v reliéfu, které jsou pozůstatky lidské činnostičinnosti Pokud zahrnuje i geodetické měření → geodetickotopografický průzkum/výzkum Terénní výzkum není vázán jen na odkrytou krajinu; je možný i v lese, nebo v dlouhodobě zatravněné krajině Rozvoj metody – tam, kde v krajině zůstaly zachovány početné a na povrchu viditelné relikty antropogenních objektů (Velká Británie, Holandsko, Skandinávie) Ve VB k prvnímu rozpoznání a pokusům o klasifikaci viditelných arch. útvarů došlo již v 17.-18. stol. – soupis nemovitých památek jako byly římské tábory, Hadriánův val, megalitické stavby, velké mohyly K rozvoji metod výzkumu v terénu (k novým objevům)K rozvoji metod výzkumu v terénu (k novým objevům) dochází v 19. stol. Významný mezník – v r. 1915 byl v Anglii v archeologické literatuře poprvé použit výraz „field archaeology“ Střední Evropa – jiný vývoj než ZE – jako první zde byly rozpoznány velké pravěké mohyly – vedlo to spíš k jejich rychlejšímu zániku, než k jejich systematické dokumentaci V 19. stol. a ani na poč. stol. 20. u nás činnost zaměřování , upřesňování plánů mohylníků (či jiných reliktů) nebyla běžná Zjištění arch. pam. vedlo většinou k použití destrukčních exkavačních metod Až po druhé světové válce došlo ke změně – opětAž po druhé světové válce došlo ke změně – opět zásluhou středověké archeologie – výzkum zaniklých středověkých osad/vsí, výzkum plužin Novou koncepci nedestruktivního terénního průzkumu formuloval Z. Smetánka; pro Moravu resp. Drahanskou vrchovinu byly a jsou významné výzkumy ZSV a plužin archeologem-amatérem MUDr E. Černým. Výzkum vid. arch. pam. – montánní archeologie – zaniklé těžební areály; relikty povrchové těžby kamenné suroviny Od 90. let stoupl zájem o výzkum starých komunikací Mapování a nedestruktivní průzkum hradišťMapování a nedestruktivní průzkum hradišť Připravují se soupisy nemovitých archeologických památek (pro J Čechy publikace od J. Michálka, P. Zavřela, J. Beneše) GeobotanickáGeobotanická indikaceindikace vv archeologiiarcheologii Vybraná literatura: Beneš, J. – Brůna, V. (eds.) 1994: Archeologie a krajinná ekologie. Most. Beneš, J. – Pokorný, P. 2001: Odlesňování východočeské nížiny v posledních dvou tisíciletích: Interpretace pyloanalytického záznamu z olšiny Na Bahně, okr.pyloanalytického záznamu z olšiny Na Bahně, okr. Hradec Králové, AR LIII, 481-498. Beneš, J. – Prach, K. 2004: Geobotanická indikace v archeologii. In: Kuna, M. a kol., Nedestruktivní archeologie. Praha, 297-304. Sýkora, L. 1959: Rostliny v geologickém průzkumu. Praha. GeobotanickáGeobotanická indikaceindikace vv archeologiiarcheologii Jejich využití v archeologii – pouze okrajové nebo v kombinaci s jinými arch. metodami Geobotanické metody – mají jen indikační hodnotu Využívají se živé rostliny – archeologickou historii dané plochy odrážejí zprostředkovaněhistorii dané plochy odrážejí zprostředkovaně Podmínky využití GBI v archeologii: archeologická struktura musí zasahovat co nejblíže k povrchu pokud je objekt překryt mocnějšími vrstvami – vegetace bude vázaná na půdní podmínky těchto vrstev „Archeologové si nyní uvědomili, že průzkum je rychlejší a o hodně lacinější než kopání, nemá tak devastující účinky a ve skutečnosti nevyžaduje jiné vybavení než mapy, studenty a dobrou obuv.“ (P. Bahn, Jak blufovat o archeologii, 1995) Archeologie si klade stále komplexnější otázky, k jejich řešení je potřeba poznat mnohem větší území, než pouze 1 lokalitu Potřeba rozsáhlé dokumentace krajiny ohrožené stále většími zásahy (stavební, těžba, regulace toků apod.) Lze dokonce říct, že nedestruktivní metody budou v budoucnu primárním zdrojem odborných informací