Vzdělávání v moderních metodách
archeologické praxe
Aktivita č. 4:
Metodologie archeologické prospekce aMetodologie archeologické prospekce a
exkavace
Operační program vzdělávání konkurenceschopnosti
MAPY
třídění podle
• obsahu (topografické, speciální)
přírodní prostředí - speciálních map: např. mapa klimatické regionalizace geobotanická rekonstrukční mapa, Soubor
geologických a účelových map, vydávaný na podkladě ZM v měřítku 1:50.000 Českým geologickým ústavem v Praze aj.
• měřítka
• formy provedení (tištěné/analogové vs. digitální)
• stáří (mapy aktuální vs. staré)
tzv. prvního vojenského (josefského) mapování z let 1763-1785, mapy tzv. stabilního katastru z let 1817-1858
• způsob zobrazení zemského povrchu, tj. referenčním elipsoidem a způsobem jeho promítnutí do
roviny mapy.
význam prostorové identifikace nálezů v jednotné souřadnicové síti
dva druhy souřadnicových sítí:
geografické (φ-λ = fí–lambda)geografické (φ-λ = fí–lambda)
rovinné (kartézské)
v archeologii se v ČR používá zejména rovinný systém JTSK - systém jednotné
trigonometrické sítě katastrální - (Besselův elipsoid, tzv. Křovákovo kuželové zobrazení z r.
1922)
vojenské mapy systém S-42 (Krasovského elipsoid).
mezinárodní systém UTM (Universal Transverse Mercator;
elipsoid Hayfordův).
80. léta 20.st: v české archeologii - specifický způsob udávání polohy na mapě, tzv. systém PIAN –
efektivní - používán dodnes jako základní (Šimana, M. – Vencl, S. 1970: Návrh na jednotné polohové určování
archeologických nalezišť, Archeologické rozhledy 22, 574-585. )
Základní mapy ČR
• civilní mapy spravované Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním, aktualizují se v cyklech 3-10 let
• řada ZM pokrývá celé území republiky v měřítcích 1:200000, 1:100000, 1:50000, 1:25000 a 1:10000
• k vyhledání potřebných listů slouží klad listů - vychází z měřítka 1:200000
• záměrně se používají potlačené (světlejší) barvy, aby mohly mapy sloužit pro dotisk nebo zákres dalších
tematických informací
• pro lokalizaci archeologických dat jsou nejvýhodnější mapy nejpodrobnější, tj. ZM 1:10000 (dále ZM10)
– základ informačního systému PIAN – specifický systém udávání polohy v archeologii –
ZM10 nejpodrobnější výškopisnou informaci
• vrstevnice jsou zobrazeny v intervalech většinou 2 m, což je ve srovnání s dostupnými údaji v jiných zemích mimořádně
podrobný údaj, ani takto podrobné výškopisné údaje ovšem pro archeologické účely někdy nedostačují (např. v rovných
terénech jako jsou říční nivy, kdy významný může být i rozdíl několika decimetrů)
• 1992: ZM10 - body polohového a výškového bodového pole, souřadnicovou síť JTSK a zeměpisné
• S - JTSK v roce 1927
• 1928 – 1936: I. řádu v Čechách doplněna o dalších 93
bodů, čímž vznikla homogenní trigonometrická síť
• 1992: ZM10 - body polohového a výškového bodového pole, souřadnicovou síť JTSK a zeměpisné
souřadnice
Speciální mapy
• Atlas podnebí Československé republiky (1958)
– D. Moravce a J. Votýpky (v přehledné tištěné podobě 1998): Klimatická (digitální) regionalizace ČR - podrobná dlouholetá měření
v husté síti stanic na území celé ČR
• Geobotanická rekonstrukční mapa v měřítku 1:200.000 (Mikyška a kol. 1969)
• Vyšší geomorfologické jednotky ČR 1996
• Hydrologické poměry ČSSR (1965) - publikace
• Soubor geologických a účelových map - na podkladě ZM v měřítku 1:50.000, vydává Ústřední ústav geologický v Praze,
dostupná i digitální verze
• Základní geologická mapa ČR v měřítku 1:25.000, vydávaná rovněž ÚÚG Praha, kvalitnější, avšak zatím ještě neúplná, k
vydaným listům obou sérií existuje standardní textový doprovod (např. Müller a kol. 1992, Králík a kol. 1984)
• Půdní mapy mapování Ústavu pro zemědělský průzkum půd v měřítcích 1:50.000 a 1:10.000, pokryto celé území Čech
• Kartogram štěrkovitosti, propustnosti a zamokření v měřítku 1:10.000
• Mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v měřítku 1:5000, dostupné rovněž v ÚZPP v Praze a okresních
institucích, ještě podrobnější informace o druhu, hloubce a bonitě půdy, sklonu svahu a dalších vlastnostech terénu
Mapy Topografické služby Armády České republiky (ústředí v Dobrušce)
• na mapách jsou uváděny zeměpisné souřadnice a kilometrová síť S-42
• základním měřítkem je 1:25000;
–a odvozené mapy 1:50000, 1:100000 a 1:200000
–(starší série map v měřítku 1:10000 již není dostupná)
• mapy - čtvercový formát a vlastní klad listů
• běžně dostupné jsou v podobě turistických map, vydávaných Klubem českých turistů (v měřítku 1:50000)
• hlavním nedostatkem vojenského mapového díla pro archeologii - neexistují mapy dostatečně velkého
měřítka
Mapa správního rozdělení ČR zachycujeMapa správního rozdělení ČR zachycuje
Mapy krajů ČR 1:200000
Mapy okresů 1:100000
Mapy správního rozdělení ČR 1:200000 atd.)
nejnovější stav správního členění platného k 1. 1. 1996
Katastrální mapy a SMO-5 (mapy evidence
nemovitostí)
• slouží především k majetkoprávním účelům, ale často bývají
užívány i k detailní lokalizaci archeologických výzkumů,
např. v nálezové zprávě atd.
• obsahují čísla jednotlivých parcel, která v principu vycházejí
ze stabilního katastru
• měřítko 1:2000, mapování katastrálních map je provedeno
v systému JTSK, jemuž odpovídají i sekční čáry jednotlivých
listů, souřadnice JTSK jsou na mapách zobrazeny v podobě
čtvercové sítě
• kopie aktuálních katastrálních map poskytují územně
příslušné katastrální úřadypříslušné katastrální úřady
• z katastrálních map je odvozena tzv. Státní mapa odvozená
1:5000 (SMO-5), tyto mapy jsou výhodné svou podrobností,
jejich nevýhodou je, že nezobrazují topografické prvky a
objekty, ale majetkoprávní hranice
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastr.aspx
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
Katastrální mapy
Staré mapování
• archivace krajiny se sídelní strukturou daného období v
závislosti na měřítku a zobrazení
– komunikace místního významu – hlavní komunikační trasy
– struktura sídel: města, vesnice (zobrazení budov – kostel, mlýn,
zámek, hrad)
– krajina: využití krajiny člověkem – pole, pastviny, lesy– krajina: využití krajiny člověkem – pole, pastviny, lesy
– vodní plochy – vodní toky, jezera, rybníky, kanály
• Josef Schwoy - třísvazkové dílo "Topographie des
Markgrafthum Mähren„
• J. P. Cerroni - samostatný soupis map Moravy
• B. P. Molla (1697-1780) – sbírka map
– katalog
– K. Kuchař (1958) - Mapová sbírka B. P. Molla v
universitní knihovně v Brně
• Christian d´Elvert (1853)
– studii moravské mapografie (společné mapy
Moravy a Slezska)
– 1. část: přehledné mapy Moravy a mapy krajů
"I.General- Land- oder Kreiskarten"
– 2. část: krátká stať - "II. Topographische
Specialkarten„
• František Kameníček
– stál při zrodu Vlastivědy moravské
Pokusy o celkové zachycení kartografického materiálu se v českých zemích datují
do konce 19. století.
• 1896 - Česká společnost zeměvědná -založení sbírky map a písemných
dokumentů pro vlastivědná studia českých zemí (dobrovolná upozornění
o kartografickém materiálu a příležitostné dary – NEZDAR)
• 1920 geograf Bohuslav Horák návrh na uspořádání a soupis kartografických
památek v ČS republice - snaha o soupis všech map, plánů, atlasů a globů,
uložených v ČS knihovnách, sbírkách a archivech, státních i soukromých
koncepce katalogizačního záznamu s podrobným výkladem, soustředění
kartografických dokumentů do rukou státu do jedné velké ústřední sbírky např.
při Vojenském zeměpisném ústavu + EDICE nejcennějších map a plánů -
NEZDAR.NEZDAR.
• 1920 - Václav Švambera - Státní sbírka mapová - jádro dnešní Mapové sbírky
Univerzity Karlovy (k soustředění kartografického materiálu z celého území ČS
nedošlo)
Monumenta cartographica Bohemiae,
Moraviae, Silesiae atque Slovaciae
FAKSIMILE: reprodukce map Nicolaus
Claudianus (1518), Johann Criginger
(1568), Paulus Arctinus (1665),
Johann Stich (1676), Mauritius Vogt
(1712), J.C. Müller (1720).
Karel Kuchař
1960: připravil k vydání edici
Monumenta cartographica…..
• spolupráce laboratoř informatiky Univerzity J.E.Purkyně
– s Národním památkovým ústavem (NPÚ)
– s Historickým Ústavem AV ČR
– digitalizace mapového operátu Stabilního katastru. Jedná se o cca 1200
mapových listů z celkem 205 katastrálních území Čech i Moravy.
– I., II., III. vojenské mapování
– Müllerova mapa Čech V rámci projektu byly získány kompletní soubory I. a
II. vojenského mapování, které jsou na těchto stránkách zpřístupněny v
digitální formě pomocí aplikace Zoomify.
Digitalizace
http://oldmaps.geolab.cz/
Historické mapové podklady
Klaudyánova mapa Čech z roku 1518
uprostřed pravého okraje mapového listu poznámka: Mikulass
Klaudian. Letha Bozieho Tisycziho pietísteho Sedmnaczteho; letopočet
1518 je umístěn pod štítem na Levé straně Listu.
řada kopií mapy ze 16. století
kopie KIaudyánovy mapy od známého kartografa Františka Jakuba Jindřicha
Kreibicha z počátku 19. století.
Mikuláš KIaudyán-Kulha-Claudianus (?-1522)
nazývaný (?) podle své tělesné vady (kulhavý = latinsky claudianus)
mladoboleslavský lékař a učenec, podporoval činnost jednoty bratrské a po roce
1518 řídil v Mladé Boleslavi českobratrskou tiskárnu
tvůrce první tištěné mapy - zhotovení dřevěných tiskařských desek v Norimberku
a mapa se tiskla v dílně Jeronýma Hóltzela.
vyobrazení Čech (460x550 mm, měřítko cca 1 : 685 000)
zabírá jen třetinu listu (1260x640mm).zabírá jen třetinu listu (1260x640mm).
schematické znázornění:
lesy, pohoří (horský val obklopuje Čechy s Kladskem, u pramenů
Labe je jediný název pohoří "Krkonoss„), říční sít, hlavní zemské stezky s
vyznačením vzdáleností,
hrady, města rozlišená mapovými značkami na královská a
poddanská, kališnická a katolická a na městečka
obrazová a heraldická výzdoba: umístěná v horních dvou třetinách mapového listu
- český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí, pod ním alegorie
spravedlnosti a sedm drobných obrázků - ? zrcadlo mravů ve spojení s výroky
Písma.
pět řad znaků nejvyšších zemských hodnostářů a znaky: Prahy, Kutné Hory a
Žatce.
alegorická partie výzdoby – vůz - zapřažený v obou směrech jízdy a obsazeného
rozhádanými cestujícími
Fabriciova mapa Moravy z
roku 1569
vydání z roku 1625
Morauia marchionatus.
Merhern Authore P. Kaerio.
Mollova sbírka. MZK
Brně.
Pavel Fabricius (1519-1589) :
Matematik, astronom, botanik
a osobní lékař rakouského
císaře Maxmiliána II.
Kartografii -1569 vydal první
mapu Moravy („ptorože se o to
dosud nikdo nepokusil“)
Komenského mapa Moravy z roku 1680 podle rytiny z roku 1627
Jan Amos Komenský (1592-1670)
dlouho shromažďovaný materiál - původně (?) připojení k dílu o moravských
dějinách De Antlquitatibus Morauiae (rukopis se nedochoval).
snaha odstranit chyby a omyly Fabriciovy mapy Moravy (1569) a doplnit ji o své
vlastní poznatky a svědectví vrstevníků.
věnování Ladislavu Velenovi ze Žerotína (oba dva, Komenský i Žerotín, již tehdy pobývali
v pobělohorském exilu) uvedl: "Početné jsou a rozličně vydané místopisné mapy našív pobělohorském exilu) uvedl: "Početné jsou a rozličně vydané místopisné mapy naší
vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb."
Nejstarší výtisk mapy Moravy, tištěné z mědirytiny, pochází již asi z roku 1624,
další jsou datovány léty 1627, 1633, 1645, 1664, 1677
první vydání v Čechách s titulem Morauiae olim regnum nunc marchionatus jako
příloha díla Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus
mapu ryl Samuel Dvořák atd.
mapa vydávána více než 150 let a tištěna z dvanácti různých tiskových desek.
Rozměry 442x544 mm
měřítko 1:470000 - pro síť a 1:520000 - pro kresbu.
schematický zobrazení: reliéf, vodstvo a sídla + vinice, výběr léčivých pramenů a
lázní, sklárny a doly: železnorudné, zlaté i stříbrné
Müllerova mapa
1: 700 000
1744
Mapa Čech z roku 1744 podle Müllera
Mappa totius regni Bohemiae ín duodecím circulos diuisae cum
comitatu Glacensi et districtu Egrano etc. Le Royaume de
Boheme diuisée en ses douze cercles. Carle reduite sur celle de
25 Feuiiles par Míiller a Amsterdam chez Cóvens et Mortier.
Autor: J. K. Müller
rytec: měděný desky Mikuláš Kauffer (Augšpurk)
Jan Kryštof Müller (1673-1721)
vojenský inženýr (znalosti matematiky, geometrie, astronomie a
praktického zeměměřičství)
mapa Uher (1709).
mapa Moravy (1716)mapa Moravy (1716)
mapa Čech (1720) - 26 listů + včetně 1 listu
přehledného
Mapa: velké množství geografických a hospodářských údajů utajování
mapy v rakouské monarchii
Předloha: pro jednolistové zmenšené mapy Českého království
vydavatelství: Německo, Francie, Nizozemí,
Rakousko
graficky i obsahově nejzdařilejší – mapa: kolorovaná
rytina J. Condeta, publikovaná v kalendáři; vydavatel: Jan
Cóvense a Petr Mortier (Amsterodam) rok: 1744
(470x550 mm, grafické méřítko - cca 1 : 700 000).
JihlavaJihlava
Seutterova mapa Moravy z poloviny 18. století
Moravia marchionatus in sex circulos divisus juxta.
mapa Moravy z roku 1716 pramen pro kartografická zpracování Moravského markrabství.
od roku 1730 - norimberská kartografická dílna Jana Baptisty Homanna podle Müllera mapy
moravských krajů a zmenšenou celkovou mapu Moravy
Odvozené mapy i v dalších nakladatelstvích (Norimberk: Jan Kryštof Weigel; Vídeň: Jan
Jakub Lidl a František Jan Josef Reilly; Amsterodam: Jan Cóvense a Petr Mortier)
Matyáš Seutter (1678-1756/57)
znal Müllerovu mapu Moravy
nakladatel a mědirytec
- vlastnil kartografickou dílnu - Augšpurku (1707)
- vedle Homannova nakladatelství patřila v 18. století v německých zemích k
nejvýznamnějším
Mapa - měřítko cca 1 : 513 000 s
rozměry 487x570 mm
Morava rozdělená do 6 krajů (Brněnský, Hradištský, Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a
Znojemský),
města, městečka i menší sídla, vodstvo a schematicky vegetace (lesy) a reliéf
Titul mapy - moravský znak s alegoriemi hojnosti, vedutu Brna se Špilberkem a symboly
vinařství.
Seutterova mapa Moravy
I. vojenské mapování – josefské
1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), měřítko 1: 28 800
– 1763: zahájeno za vlády Marie Terezie
– pokračování za Josefa II. do roku 1785
– 1764-1767: Čechy 273 sekcí (mapových listů)
– 1764-1768: Morava 126 sekcí
– 1763: Slezsko 40 sekcí
• pokrytí celé území státu
• podklad: Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1: 28 800
• Měřítko 1: 28800 poměr 1 vídeňského palce na mapě ku 400 vídeňským sáhům ve skutečnosti
• provádění: důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue" "od
oka„ (pozorováním v terénu)
• 1 důstojník za léto zmapoval až 350 km2.
– Důvod: sedmiletá válka - rakouská armáda měla k dispozici jen nepřesné mapy vlastního
území (Müllerova mapa)
– potřeba podrobné mapy (měřítko 1:28800)
štáb generálního ubytovatele (K. k. Generalquartiermeisterstab),
• 1806 při štábu generálního ubytovatele zřízen topografický ústav
• 1818 rozšíření na topograficko-litografický ústav.
• 1818 štábu generálního ubytovatele podřízen Vojenský
zeměpisný ústav v Miláně.
• 1839 sloučením těchto institucí - Vojenský zeměpisný ústav se
sídlem ve Vídni (K. k. Militärgeografisches Institut in Wien),
• + další kartografická díla souvidející s vojenským mapováním
– potřeba podrobné mapy (měřítko 1:28800)
– 1778-1779: po válkách s Pruskem nařídil Josef II. rektifikaci (přezkoušení) sekcí severního
pohraničí Čech ze 143 listů muselo být 141 mapováno znovu
– uloženy Österreichisches Staatsarchiv-Kriegsarchiv ve Vídni, u nás jen nebarevné kopie ve
Státním ústředním archivu v Praze
I. vojenské mapování – josefské
Bez sítě trigonometrických bodů (kresba nelze jednoznačně napojit nebo se překrývá)
Mapový list:
seznam obcí a kolonky pro doplnění počtu obyvatel, koní apod.
Na některých listech tato čísla chybí, můžeme je však najít ve výše zmíněném
vojensko-topografickém popise.
komunikace (rozlišeny podle sjízdnosti - císařské silnice aj.), řeky, potoky i umělé
strouhy, využití půdy (orná půda, louky, pastviny atd.), typy budov - kostely, mlýny.
barevné rozlišení jednotlivých složek (ručně kolorovány)
komunikace: hnědé linky,
lesy: šedě
orná půda: bíle
pastviny: žlutozeleně
vinice: světle hnědě
vodstvo: modře
půdorysy obytných budov (zděné stavby červeně a dřevěné černě)
vojensko-topografický popis území: informace nezobrazené v mapě (šířka a hloubka
vodních toků, stav silnic a cest, zásobovací možností obcí, aj.); (Čechy - 19 rukopisných svazků)
Význam:
podrobnost, měřítko a slovní popis
zachycuje území Čech, Moravy a Slezska v době před nástupem průmyslové
revoluce a zachycuje kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity.
Františkovo; 1836-1852, měřítko 1: 28 800
Předcházela: vojenská triangulace (geodetický základ mapování – zpřesnění)
Podklad: Stabilní katastr - měřítko 1:2880 (zjednodušení, ale přesnost)
sekce kolorované
Čechy 267 sekcí z let 1842-1852,
Morava a Slezsko 146 sekcí z let 1836-1840
měřítko 1:28800
Odvozeny mapy generální (1:288000) a speciální (1:144000) - první veřejné dílo
rakouské státní kartografie – běžně dostupné v mnoha mapových sbírkách, málo
podrobná pro účely archeologie
II. vojenské mapování
podrobná pro účely archeologie
obsah mapy
totožný s I. vojenským mapováním,
přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (ve vídeňských sázích),
avšak zobrazovaná situace se velmi liší.
Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a
rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o
50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu.
Přehledová mapa souřadných
systému Rakouské monarchie
1807-1869
Klad listů II. vojenského mapování
III. vojenské mapování - Františko-josefské; 1876-1878 (Morava a Slezsko), 1877-
1880 (Čechy), měřítko 1 : 25 000
nové mapování rakouské monarchie - neúspěchy ve válce s Pruskem roku 1866
Ministerstvo války – 1868 (staré tzv. II. vojenské - Františkovo) mapování – zastaralé
průběh: 1869–1885 (16 let), ročně – 400 km2 (i území bez katastrů)
staré měřítko 1:28 800 – nahrazeno - 1:25 000 (změna v kladu listů zavedení
zeměpisné sítě)
zdokonalení zobrazení reliéfu a komunikací ( výškopis – šrafury, vrstevnice a
kóty)
dobře zanesená terénní konfigurace – valy hradisek
neregulované vodní toky – říční brody
III. vojenské mapování
neregulované vodní toky – říční brody
není dobudovaná síť silnic – staré cesty, významné křižovatky
všechny takticky využitelné informace – dřevěné a kamenné budovy
podkladem - katastrální mapy,
topografické sekce:
území o rozsahu 15´ délkových a 7´30´´ šířkových
originály topografických sekcí byly kolorované
přetiskem vznikly mapy speciální (1:75 000) a generální
(1:200 000), které již byly tištěny černobíle (fotograficky a fotolitograficky).
mapování:
1874–1875: s okolím Vídně ve větším měřítku (1:12 500) + malé oblasti na jižní Moravě
1876–1877: východní Morava; 1877–1878: zbytek Moravy a Čechy až po pražský poledník; 1878–1879:
západní hranice Čech, horské oblasti na hranicích s Německem; 1879–1880: zbytek českého vnitrozemí.
1:25000
1:75000
originály map II. a III. vojenského mapování - uloženy v Österreichisches StaatsarchivKriegsarchiv
ve Vídni
kopie ve Státním ústředním archivu v Praze
speciální mapy III. vojenského mapování převzaty po vzniku Československa
nové vojenské mapování pak ve 30. letech 20. stol.
v současnosti klad sekcí tzv. I. - III. vojenského mapování a základní náhled
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem http://mapy.geolab.cz
III. Vojenské mapování
vývoj katastrálního mapování na našem území
• rustikální, tereziánský a josefský katastr
• stabilní katastr - geodetické a kartografické základy, měřické a
kancelářské práce.
důvod pro tvorbu soupisů půdy a pro katastrální mapování
stanovení daňové povinnosti v závislosti na vlastnictví
nemovitého majetku
počátky dělení pozemků podle :
druhu obdělávání (půda orná, lesní, luční, křoviny a chrastiny)
jakosti (dobrá, prostřední, špatná)
daně vyměřovány z poddanské půdy na základě nedokonalých a
nevěrohodných podkladů – námitky poplatníků
císař Maxmilián a Český sněm - zaměření pozemků
Dvorská komora zamítla - důvod: obavy z odvodu daní i z panské půdy
Další pokusy o zaměření pozemků – 1627, 1638 (opět zamítnuto českými stavy)
Berní rula
1654 – 1.berní rula
první úspěšnější soupis
poddanské půdy
vznikl tzv. r u s t i k á l n í
katastr (nutnost průběžných oprav)
1684 – 2.berní rula – podle ní daně až do
roku 1748
Oba rustikální katastry neměly grafické
podklady, obsahovaly jen poddanskou půdu
Stavovský český sněm - 1652/3 o
provedení podrobného soupisu všeho
berni podrobeného majetku v Čechách.
4 visitační komise:
4 osoby – 1 zástupce za každý
stav
návštěva všech panství a
statků, prohlédnout vsi, poddanská pole,
pořídit soupis berni podléhajících
poddaných tzv. "skutečně osedlých" a
stanovit počet osedlých pro každou ves .
"Osedlý" - berní jednotkou = 1 sedlák,
nebo 4 chalupní, 8 zahradníků
Od roku 1706 prováděn soupis rustikální i dominikální půdy na základě přiznání (nebo-li f a s e)
vznikly knihy fasí – dokončeno 1748
1748 – 3.berní rula, neustálé námitky, Marie Terezie nařídila „revizitaci“
1757 – 4.berní rula, revidovaná 3.berní rula
Opět jako rustikální katastr neobsahuje grafické znázornění
• Získávání zkušeností z okolních zemí, v Itálii tvorba „Milánského katastru“ se zaměřením,
zobrazením, očíslováním každého pozemku
• 3. a 4. berní rula (tzv.tereziánský katastr) obsahuje soupis poddanské i panské půdy
První pokus o mapování pro daňové účely:
1785 : patent císaře Josefa II. - (josefský nebo-li josefínský
katastr)
• tereziánské berní a daňové reformy (t. katastr) nepočítaly se
systematickým zaměřením půdy
• nový soupis hospodářsky využitelné půdy v Čechách a na Moravě,
prováděn z příkazu císaře Josefa II. v letech 1785-89, evidoval panskou i
poddanskou půdu
• patent z 20. dubna 1785 obsahoval první měřičskou instrukci se dvěma
obrazovými přílohami – určují způsob měření a mapování daněné půdy,
na rozdíl od předešlých katastrů vznikl částečně na základě
trigonometrických měření
• katastr nebyl sestaven podle panství, ale podle umístění pozemků na
území katastrální obce, jednotlivé pozemky obdržely topografická čísla
(stabilní katastr je nepřevzal)
• měření bez geodetického polohového základu (neexistovala měřická síť)
– obec rozdělena na „pozemkové tratě“ a uvnitř měřeno nejjednodušším– obec rozdělena na „pozemkové tratě“ a uvnitř měřeno nejjednodušším
způsobem, zapsala se jména vlastníků a pozemky se očíslovaly
– vznikaly značně zkreslené náčrty tratí, není možné sestavit ani mapu obce
• nepřesné polní náčrty (ne pro všechny obce) a nepříliš přesné mapy
• základní jednotka pozemek (zaměření, zobrazení a určení výnosnosti)
• Josefský katastr platil pouze 3 roky (1789-1792) - přes jisté nedostatky
byl příznivě přijat zvláště sedláky, neboť zrovnoprávnil daňovou
povinnost z rustikální i dominikální půdy
1792: tereziánsko-josefský katastr
daně z panské půdy podle obsahu tereziánského
katastru – „exaequatorium dominicale“
• nebyl doplňován, obsah neaktuální, stále větší rozpory se
skutečností, rostly oboustranné námitky
• nutnost vytvořit nový přesnější a spolehlivější systém pro
stanovení pozemkové daně
1817 – patent císaře Františka I. o dani pozemkové a tvorbě katastru pozemků na území celé monarchie bez ohledu na
panskou a poddanskou půdu.
• jednoduché a spravedlivé vyměření pozemkové daně v celém rakouské monarchii - právním základem - patent
císaře Františka I. ze dne 23.prosince 1817: práce spojené s jeho vyhotovením budou probíhat postupně v
jednotlivých korunních zemích monarchie
Tvorba tzv. s t a b i l n í h o katastru obsahujícího:
• Geometrické zaměření, zobrazení, sepsání a popsání pozemků
• Rozlišení pozemků podle kultur a užívání
• Zatřídění pozemků do jakostních tříd (analogie dnešních BPEJ -bonity)
• soupis všech pozemků na území Předlitavska, za účelem zdanění na základě čistého výnosu parcel (v Čechách uveden
v platnost 1860)
• patent císaře Františka I. z 23. prosince 1817 o pozemkové dani a vyměření půdy, který předpokládal geometrické zobrazení
všech pozemků, vlastní vyměřování probíhalo v letech 1824-1843
Geodetické základy map stabilního katastru
• Trigonometrická síť I.-III. řádu s astronomicko-geodetickým měřením, výpočty na Zachově elipsoidu (triangulační práce v
Čechách 1824-1840) Doplnění body IV.řádu grafickou triangulací (na triangulačních listech); všechny údaje vycházely zČechách 1824-1840) Doplnění body IV.řádu grafickou triangulací (na triangulačních listech); všechny údaje vycházely z
nového přesného trigonometrického zaměření (1821-1842), středem trigonometrického systému věž Svatoštěpánského
chrámu
• Katastrální vyměřování bylo prvním mapováním na území rakouského státu, které bylo vyhotoveno na přesných geodetických
základech. Byla založena a zaměřena trigonometrická sít I. až III. řádu. Sít IV. řádu vznikla zhuštěním sítě III. řádu grafickou
triangulací.
Kartografické základy map stabilního katastru
Cassini-Soldnerovo příčné válcové zobrazení ekvidistantní v kartografických polednících , osa X – kladná větev k jihu,
osa Y – kladná větev na západ
Pro monarchii celkem 10 souřadnicových soustav, bývalé Československo mělo 3 soustavy : Gusterberg, Svatý Štěpán,
Gellerthegy
• Základní jednotkou, pro kterou byl stabilní katastr založen, byla katastrální obec, určená
příslušností k bernímu okresu a kraji. Do roku 1850 bylo v Čechách 16 krajů, na Moravě 6 krajů a
ve Slezsku 2 kraje. V roce 1850 se zmenšil počet krajů v Čechách na 13 a na Moravě na 2.
Současně došlo k novému vymezení některých berních okresů a katastrálních obcí.
Indikační skiciIndikační skici
Z katastrálních map
vzniklých při vyměřování
byly zhotoveny tzv.
císařské otisky a dále
kolorované tisky pro polní
měření ke zjišťování
(indikování) změn - tzv.
indikační skici.
Rokštejn
Jelemek – plužina
Katastrální operát stabilního katastru se vzhledem k rozsáhlosti a různorodosti prací dělí
na:
a) měřický operát, tj. výsledek geometrického zaměření a zobrazení na mapách
veškerých pozemků hospodářsky obdělávaných i jiných,
b) písemný operát, tj. soupis pozemků a jejich držitelů,
c) vceňovací operát, tj. rozdělení pozemků podle druhů vzdělávání (kultur) a
pěstovaných plodin, jejich vytřídění do jakostních (bonitních) tříd, zjištění čistého
výnosu z nich a stanovení pozemkové daně.
Využívání stabilního katastru, udržovaného ve stálé shodě se skutečností, bylo
ukončeno v roce 1955 založením Jednotné evidence půdy
Podrobnému měření předcházelo zjištění, označení a popis hranic katastrální obce a držebnostních a
pozemkových hranic, které byly vyznačeny a očíslovány v terénu a zakresleny do polního náčrtu.
Vlastní měření v měřítku 1:2880 - metoda měřického stolu ze stanovisek určených graficky třemiVlastní měření v měřítku 1:2880 - metoda měřického stolu ze stanovisek určených graficky třemi
záměrami. Stejným způsobem nebo rajónováním, při němž se délky určovaly řetězcem, byly
zaměřeny podle polního náčrtu podrobné body, tj. nemovitosti, vodní toky a další pevné body v
terénu a držebnostní a pozemkové hranice.
Mapovací práce trvaly v Čechách 12 let (1826-1830, 1837-1843). Bylo zaměřeno 8967 katastrálních
obcí o výměře 51 953 čtverečních km s 9 321 064 parcelami. Na Moravě a ve Slezsku trvaly
práce 11 let (1824-1830, 1833-1836).
Zaměřilo se 3724 obcí o výměře 27 375 čtverečních km s 6 038 454 parcelami. Výsledkem
podrobného mapování byly originální mapy stabilního katastru, které byly pro potřeby státní
správy i jiné reprodukovány tiskem z kamene.
Císařské povinné otisky stabilního katastru 1:2880
• Soubor tvoří 11 732 katastrálních map
– (Čechy 8444, Morava a Slezsko 3288) na 46 732 mapových listech (Čechy 31 209, Morava a Slezsko 15
523) různých rozměrů.
– Základní rozměr je 60x71,5 cm
– jeden z otisků: tzv. císařský povinný otisk -určen k archivaci.
– základní organizační jednotkou katastrální obec (celkem 12 696 obcí v Čechách
na Moravě a ve Slezsku 49 967 mapových listů, jeden list asi 3 km2)
– každá obec měla mapu v měřítku 1 : 2880 (některé ještě i podrobnější), zachycuje
druhově členěné pozemky s parcelními čísly, zástavbu, komunikace, vodní toky a
plochy, pozemky zdaněné (pole, louky, vinice, pastviny a lesy) a nezdaněné
(veřejné silnice a cesty, řeky, průplavy, hřbitovy)
– lesy (šedě), pastviny, louky a zahrady (zeleně), pole (světle žlutě), vody (modře),
cesty (hnědě), kamenné budovy (karmínově), dřevěná stavení (žlutě)
– kolorované exempláře těchto map (císařské otisky) dokumentující stav v době
měření - Moravský zemský archiv
• INDIKAČNÍ SKICY - na pevnějších kartonových čtvrtkách, sloužily
k zaznamenávání změn ve vlastnictví pozemků Státní ústřední archiv
v Prazev Praze
• MAPA KULTUR KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO (1837-1844) – součástí stabilního
katastru, v měřítku 1:36 000, znázorněny zemědělské kultury některé mapy
udávají bonitu půdy (I-IV), k oceňování půdy
– několikrát došlo k reambulaci (znovuzaměření) a dalším revizím stabilního
katastru
Císařský povinný otisk (archivace): otisk originální
mapy - opatřený popisem parcelních čísel;
kolorovaný archivace v Centrálním archivu
pozemkového katastru ve Vídni.pozemkového katastru ve Vídni.
Kaiserpflichtexemplar
Barevné provedení je stejné jako u originálních map,
okrové role, šedé lesy, sytě zelené zahrady a parky,
zelené louky, světle zelené pastviny, karmínové
zděné budovy, kamenné mosty, jezy a silnice, v
tmavém odstínu karmínové významné stavby, žluté
dřevěné budovy, mosty a jezy, hnědé cesty, modré
vodní toky a plochy a různobarevné lemovky hranic
se sousedními obcemi (viz legenda). V bílé barvě
jsou ponechány dvory a nádvoří, veřejná prostranství
a půda, kterou nebylo možné obdělat, např. kamení.
Na zadní straně mapového listu je podpis
pracovníka, který mapu vybarvil a revizora.
V souboru chybí císařské otisky z území, které bylo v
roce 1938 připojeno k Německé říši. Byly v rámci
spisové rozluky postoupeny podle územní
příslušnosti do Mnichova, Vídně a Katovic. Jejich
rovnocennou náhradou jsou originální mapy.
Případné chybějící listy jsou podle možnosti
nahrazeny otisky originálních map.
• Městská problematika
– veduty, plány
– množství map měst od počátku 19. stol
– archivní fondy v každém okresním městě
Müllerova mapa a ortofoto - NYMBURK
Hartmann Schedel – Liber Chronicarum (1493)
Jan Willenberg, Bechyně, 1602
Jan Willenberg, Žatec, 1611
Jan Willenberg, Jihlava, konec 16. st.
Jan Willenberg - Brno
Merian, Matthaeus, 1593-1650
Obsidio Taboris in Bohemia Anno 1648
obléhání Tábora 1648
Plán Prahy (1743)
J. Loth, F. Kretzschmar, W.C. Wrankmore – plán Prahy (1847)
Měřítko: grafické – vídeňské palce a sáhy
Plán Prahy (1847, anglický)
http://archivnimapy.cuzk.cz/
http://www.staremapy.cz/sbirky-starych-map-v-cr