Povrchové sběry a jejich problematika geobotanický průzkum Martin Kuča Co je povrchový sběr • Zjišťuje a zkoumá stopy osídlení prostřednictvím zlomků movitých předmětů, rozptýlených na povrchu terénu • Snadná dostupnost dat • Zkoumání komponent - prostorové, chronologické a funkční celky vzniklé kumulací artefaktů a ekofaktů v někdejších areálech aktivit Povrchové sběry v okolí hradiště Vladař, okr. Karlovy Vary _Sběry v dobách minulých a nedávno minulých_ • Probíhaly odedávna • Běžná metoda až v procesuálni archeologii (Binford 1964, Mueller 1975, Flannery 1976) a v krajinné archeologii v USA (Rossignol - Wandsnider 1992) • Britská a skandinávská oblast - „field archaeology" - letecká archeologie, dokumentace antropogenních tvarů reliéfu atd. (Foard 1978; Aston 1985) • Zájem o starověké památky - expedice USA, UK... • Postupné rozpracování metody povrchových sběrů - vzorkování (např. Mueller ed. 1975), tafonomie povrch, sběrů (např. Reynolds 1982), spolehlivosti povrchových dat (Shennan 1985) a jejich intrepretaci (Foley 1978) • Polsko - především neolit a eneolit (Kruk 1973; 1980) • Německo - doplněk velkoplošných odkryvů v hnědouhelných oblastech v Aldenhovener Platte (Simmons 1989) • Dánsko (Thrane 1989), Maďarsko (Bakkay - Kalicz - Sági 1966) Česká archeologie • zpočátku byl zájem o jiné projekty (systematické a předstihové výzkumy) • sběry doporučovány spíše amatérům (Buchvaldek 1965; Venci 1968) i ľ> scelování polí, hluboká orba 50., 60. let (ztráta dat) • regionální projekty (Knor 1954; Hammer 1964, 1966; Sedláček 1967a; 1967b; Kolbinger 1995 atd.) • hnědouhelné severní Čechy - vybrané mikroregiony (Smrž 1986; 1987; Beneš - Koutecký 1987) - pojem „mikroregionální studie", které byly dále rozvedeny i v jiných oblastech (Kuna 1991; 1997; Břichášek- Košnar 1987; Dreslerová 1995; Neústupný 1986; Škrdla 2005; 2006 - pojem „sídelní strategie") Předměty povrchových sběrů • keramika, mazanice,kovy, kamenná industrie (trvanlivost)... • keramika - zpravidla nejčastější artefakt; u středověké a novověké k. - často vývoz s hnojem (!) • zlom v 19. stol. - nástup hlubší orbyi ^destrukce předmětů • vliv podnebí na rozpad artefaktů - menší trvanlivost keramiky na povrchu (závisí i na technologii střepu - nasákavost, odolnost proti mrazu) X Středozemí a Přední východ -klimatické faktory i j> vysoké počty dochované keramiky -u nás analogie soubory velmi odolných artefaktů - „absolutní Eroze a jiné faktory • Dlouhodobá eroze - ničení archeologických objektů a vrstev nebo akumulace - překrytí archeologických komponent sterilní zeminou • Eroze již při sklonu svahu 2 stupňů (odlesněné plochy zemědělsky obdělávané) • Eroze - již mezolit a neolit, více od bronzu • Problematika pseudolokalit - materiál přemístěný erozí tvoří v druhotném uložení pseudolokalitu (převrácená stratigrafie) Zemědělská orba Porušování komponent in situ Vliv orby na horizontální pohyb artefaktů (např. Ammerman 1985) Stavby a těžby Vznik pseudolokalit Lidský faktor Viditelnost, individuální schopnosti - preference keramiky, kamenné industrie, „absolutní neschopnost" ® Destruktivní x nedestruktivní metoda ? • M. Kuna (2004): soubor technik, metod a teorií, zaměřených na vyhledání a vyhodnocení archeologických pramenů bez provedení destruktivního zásahu do terénu (nedestruktivní m.) - dálkový průzkum (snímky z družice, kolmé a šikmé letecké snímkování), aplikace přírodovědných metod (geofyzika, detektorování, geochemie), povrchový sběr (průzkum, geobotanika), omezený zásah pod povrch (vyhledávání vrstev a objektů, vzorkování) • Určitě? • Povrchový sběr - trvalá redukce počtu artefaktů v ornici - výrazná změna ve skladbě a vypovídající hodnotě získané kolekce (ještě více zkreslené vyhodnocení), vyčerpanost lokalit (absence větších artefaktů, např. jader, Metody povrchového sběru Hodnotící a analytická Polygony sběru - úseky krajiny, kde sběr probíhá Linie - průchod polygonem (1), v tomto případě před zachycením naleziště (2) místo prvního zachycení lokality (3) linie sběru po zachycení lokality (4) největší koncentrace nálezů (5) okraj lokality Intenzita průzkumu - odstup mezi liniemi (vyjádřeno v %) cf. Mazurowskii1980 _Analytické metody vyhledávání komponent_ • Metoda vkládaných polygonů • Každý polygon sběru (pole) je evidován jako samostatná jednotka (sbírá se vše vč. atypických artefaktů) + je stanovena buď celková délka prochozených linií, odstupy mezi sběrači, počet osob nebo čas) • polygon - zde libovolně velký úsek pole (krajiny); čím menší plocha, tím Hustota keramiky v polygonech (cf. Kuna 1998) Sběrv liniích a výsekových liniích B,C - zde usilujeme o větší prostorovou přesnost získaných dat (prostor musí ale být dopředu rozměřen) Sběr na vybraných bodech • A - sběr v liniích • B , C - sběr v úsekových liniích A V\2 Analytické metody výzkumu komponent sběr ve čtvercové síti (2x2, 30x30m) možnost použití křížového průchodu (ovzorkování) sběr v malých jednotkách (přenosný rám, obruč) < X 5 _D_Q_ —\—e-l-C d -C c x,y O Prostorové vymezení komponent Ancient Landscape Reconstruction in Bohemia projekt AÚ AV ČR Praha a Univ. Sheffield Industriálni zóny doby železné na Rakovnicku „Projekt Loděnice" N. Vendova, E. Neústupný Mladopaleolitické osídlení středního Pomoraví P. Škrdla „amatérské" aktivity D. Kolbinger - Hulínsko (časopis Archeolog Slezska) D. Vích - pomezí Čech mnoho regionálních dle M. Kuny 2004 cf. Skrdla 2005 Výbava do terénu • mapa, kompas, hranol, výtyčky, batoh, pytlíky, GPS, „kondička..." GPS výhody Na volném poli přesnost 4-6 m Při další návštěvě lokality znovunalezení určitého bodu/trasy Při zaměření každého nálezu lze zjistit (u polykulturní lokality) rozmístění různých kultur GPS souřadnice lze přenést do grafu následně do mapy Člověk si vystačí sám Nevýhody Fungování je závislé na počtu a technickém stavu satelitů Původně jde o vojenský systém - pří válce atp. dochází k záměrnému zkreslení i i I • Data z GPS jsou následně stažena do programu http://www.qpsinformation.org/ronh/q7towin.htm (zdarma); pro přístroje Garmin, Magellan a Lowrance/Eagle (od Win98 výše); data ukládat ve formátu txt 0 W ; 1.0 (IP 0) i'.O H 0(1 an Soubor 99*tt ED13Z1 9519 tuo Ok OS 0773» 13 2006 17« Data* C. SI Míl 00 taft 1224.9 K ■ OSt 2 36.9978 »13 21.954; Tuo 04*0307:5» 132006 17« Mouko S*^*M*VM*} 35.8 root 1228.9 ft ■ 040 3 N49 »9963 tOl 3 21.9538 tu* 0*c 05 07:58 13 2006 178 MoukC. 38.2 reef 1229.6 ft ■ 0*1 4 »1321.1620 Tuo Doc 05 07 58 14 2006 17» Mouk C... SiNowo 41.3 Not 1231.2 ft ■ 042 S f^M9 3bV9994 0313 21.9487 Tu» DM OS M H 2006 178 Mouk C. Ir ***■*!**» 40.3 foot 1233.» ft ■ 041 4 •♦49 57 0010 E013 21.9471 ľuoDot 05 07:58:14 2006 178 MoukC. SlNo— 57 3 loot 1231.2 ft ■ 044 7 1*4937.0281 B01321.94S0 TuoDoc 05 07:58:14 2006 178 MoukC... 5446mo 202.4 root 1243.8 ft < > P*»aV-0>S»C*m»n KtotO Zaměřován • {Pro další zpracování je vhodný např. Microsoft Excel (není vhodné pro převedení dat využívat nástroje samotného Excelu); data pak ukládat ve formátu csv} Geobotanika op vidčlétání pro konkurenceschopnost Co je geobotanika • Geobotanikou se tradičně označuje studium ekologie rostlin v geografickém a historickém kontextu. Jejím základem jsou znalosti ve dvou základních oblastech, a to (i) populační biologie a ekologie rostlin a (ii) geografie a historie vegetace • Přímé x nepřímé • Přímé - sledování objektů a vrstev v terénu - bodové, plošné a liniové • Nepřímé - stanovuje přítomnost lidské činnosti v určitém historickém období prostřednictvím paleoekologických metod • Dnes původní biotopy prakticky neexistují Přímé geobotanické indikace • Čím dále do minulosti, tím je indikace složitější a méně pravděpodobná • Úspěšnost g. i. je pravděpodobnější v chladnějších a vlhčích krajinách • Letecká archeologie využívá g. i. pomocí odlišného růstu a zbarvení polních plodin Indikace staveb a obytných komponent • Patrno zejména u středověkých a novověkých staveb (nejlépe 20. století -Sudety, vojenské prostory) • Vrba jíva, jasan, večernice vonná, pravá, brčál menší, šeřík • Obohacení povrchu vápníkem z malty + kyselé, neutrální geologické podloží - zvýšená pokryvnost na teplo a živiny náročnějších druhů - oman, violka, jahodník truskavec Indikace plošných situací • Lesní prostředí; vyrovnaná věková struktura a dominantní zastoupení 1 druhu - uměle pěstěný les • Letecké snímkování Hrádek Hadrburk v nivě Sázavy u obce Pohled (okr. Havlíčkův Brod) Zachovalý ostrov přirozené bučiny na zbytcích hradu Třemšín (okr. Příbram) uprostřed smrkových monokultur Geobotanické indikátory (snímky: K. Prach) Geobotanic ké indikátory (snímky: J. Beneš) Zlíbky na Šumavě (okr. Prachatice). Kontrast listnatých stromů v jehličnaté monokultuře na „Zlaté stezce" Arnoštka (okr. Prachatice). Linie vzrostlých stromů indikuje původní trasu vimperské větve Zlaté stezky Indikace liniových prvků • Letecký průzkum • Lesní prostor - úvozy (u jehličnatých monokultur odlišné zabarvení u listnatých stromů na podzim) Nepřímé geobotanické indikace • Využívání paleoekologických metod k zjištění lidského vlivu na přírodní prostředí v minulosti • Podmínkou je nalezení vhodného sedimentu v blízkém okolí archeologicky studované plochy • Pylová analýza + radiokokarbonové datování vzorku • Pylová analýza - založena na taxonomickém určení pylových zrn podle botanických klíčů a statistické analýze dat • Pyl se dochovává lépe v chemicky kyselém prostředí • Geologická mapa+ruční vrtná souprava+vhodné prostředí (rašeliniště, mokré louky, břehové partie malých potoků)+zip.sáčky • Nutná barevná fotodokumentace, dokumentace průběh vrstev v odvrtu (odběr 100g z každé vrstvy, z něj se využije 1 cm3) • Poté pyloanalytik označí i ty druhy, které indikují přítomnost člověka - antropické identifikátory: obiloviny, polní plevel - koukol polní atd. Geobotanická rekonstrukce krajinného rámce • Vegetační kryt území ČR - rekonstrukční geobotanická mapa v měřítku 1:200 000 (Mikyška et al. 1969) • Doba ledová - chladná step v nižších polohách a tundrovitá vegetace výše; odolné dřeviny (borovice, bříza, vrby) jen na nejpříhodnějších místech • Počátek holocénu - borové a lískové porosty s ostrůvky černozemních stepí • 6.-4. tis.př.n.l. (holocenní optimum) - rozšíření doubrav i do vyšších nadm. výšek; koncem období buk, jedle • Mapa potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 2001) v měřítku 1:750 000 - informace o tom, jaká vegetace odpovídá současným stanovištním poměrům daného místa