10.1 Vokativ


Vokativ u podstatných jmen

Vokativ má v každém paradigmatu vlastní koncovku (viz tabulka).

V plurálu se koncovky vokativu shodují s koncovkami nominativu.


Substantiva na -as přibírají ve vokativu jednu ze tří koncovek:

a) koncovku -ai mají osobní jména mužského rodu (jednoduše – mužská jména a příjmení):

Jonas→Jonai! Kazlauskas→Kazlauskai! Jonas Kazlauskas→Jonai Kazlauskai!


b) koncovku -e mají obecná jména (apelativa) a jména neživotná (jednoduše – substantiva na „-as“,
která nespadají pod bod a):

ponas→pone! vyras→vyre! dekanas→dekane! universitetas→universitete! Berlynas→Berlyne!


c) koncovku -au přibírají substantiva, která před koncovkou mají souhlásku „j“ (jednoduše – která
končí na „-jas“):

vėjas→vėjau! mokytojas→mokytojau! rašytojas→rašytojau!


Cvičení. Řekněte litevsky:

pane! otče! synu! bratře! dědečku! strýci!

paní! matko! dcero! sestro! babičko! teto!

pane docente! paní profesorko!

pane docente Jonas Kazlauskas! pane profesore Petras Šiaučius!

paní docentko Ona Kazlauskienė! paní profesorko Agnė Šiaučiūtė!



Vokativ u přídavných jmen

U adjektiv se koncovky vokativu shodují s koncovkami nominativu (viz tabulka).


Cvičení. Utvořte vokativ:

jaunas docentas; linksmas policininkas; mažas vaikas

jauna studentė; linksma profesorė; liūdna teta; graži dukra




10.2 Adverbia

Adverbia mohou být základní, např. daug (hodně), toli (daleko), nebo odvozená, např. gerai (dobře).


Odvozená adverbia se tvoří přidáním sufixu -(i)ai ke kmeni adjektiv:


-ai:

ger-as → ger + ai → gerai (dobře)

blog-as → blog + ai → blogai (špatně)


-iai:

graž-us → graž + iai → gražiai (hezky)

bjaur-us → bjaur + iai → bjauriai (ošklivě)



10.3 Imperativ (rozkazovací způsob)


Litevský imperativ má vlastní tvary pouze pro tři gramatické osoby: 2.os.sg (tu); 1.os.pl. (mes);
2.os.pl. (jūs). Imperativ se utvoří přidáním sufixu -k- a koncovek k infinitivnímu kmenu:


bū- ti → bū + k + (0) → (tu) būk (buď)

bū- ti → bū + k + ime → (mes) būkime (buďme)

bū- ti → bū + k + ite → (jūs) būkite (buďte)


Cvičení:

Utvořte imperativ ke slovesům kalbėti; studijuoti; eiti; atsiprašyti; žinoti; turėti, mylėti.


K vyjádření imperativu vzhledem ke gramatické osobě třetí (jis, ji; jie, jos) slouží konstrukce
tegu(l) + 3.os. praesentu (přítomného času):


tegu(l) būna (ať je / ať jsou)

tegu(l) eina (ať jde / ať jdou)

tegu(l) studijuoja (ať studuje / ať studují)


Asimilace konsonantů v imperativu:

bėgti → bėg + k → bėk (bėkime, bėkite), nikoliv „bėgk, bėgkime, bėgkite“

šokti → šok + k → šok (šokime, šokite), nikoliv „šokk, šokkime, šokkite“




10.4 Město


Dopravní prostředky:


            dviratis (m) – kolo

            motociklas (m) – motocykl

            automobilis (m), mašina (f) – auto

            autobusas (m) – autobus

            troleibusas (m) – trolejbus

            tramvajus (m) – tramvaj

            traukinys (m) – vlak



Použití - v instrumentálu (jet čím):


            Važiuoti dviračiu, motociklu, automobiliu.

            Keliauti autobusu, traukiniu.

Zvláštní případ: pėsčiomis (adverbium /příslovce) – pěšky

            Keliauti pėsčiomis. Eiti pėsčiomis.


Fráze:

Atsiprašau, gal galėtumėte man padėti? Kur yra...?



MIESTAS                                                      MĚSTO


centras                                                            centrum

senamiestis                                                      staré město

parkas                                                            park

paminklas                                                        památka, památník

aikštė                                                              náměstí

fontanas                                                          fontána

bažnyčia                                                          kostel

bokštas                                                           věž

katedra                                                                       katedrála

muziejus                                                          muzeum

pilis (f.)                                                hrad


toli                                                                  daleko

netoli                                                               nedaleko


eiti, eina, ėjo                                                    jít

  eiti pėsčiomis                                       jít pěšky

  Eikite tiesiai.                                                    Jděte rovně.

pereiti                                                             přejít

  Pereikite per šitą gatvę.                                   Přejděte (přes) tuto ulici.

gatvė                                                               ulice

kelias                                                              cesta

prospektas                                                      bulvár

tiltas                                                                most

sankryža                                                         křižovatka

šviesoforas                                                      semafor

kampas                                                           roh, kout

(pa)sukti, suka, suko                                       (za)točit, zahnout

  sukite į kairę / į dešinę                                     zahněte doleva / doprava

            Sukite už kampo,                                 Zahněte za roh

              ir ten bus parduotuvė.                          a tam bude obchod.

važiuoti, važiuoja, važiavo                                jet

klausti kelio                                                     ptát se na cestu

(pa)rodyti kelią                                    (ukázat) ukazovat cestu

kilometras                                                       km

metras                                                             m