CJA010 SOUČASNÝ ČESKÝ JAZYK – SYNTAX KOMPLEMENTY
Podívejme se nyní blíže na jednotlivé větné členy v rámci valenční teorie, a to nejprve na větné členy
v syntaktických pozicích valenčních, tedy na komplementy.
1. Komplementy
Syntaktické pozice dané valencí predikátorů. Pokud je predikátor ve funkci přísudku, jedná se
o konstitutivní větné členy tvořící spolu s přísudkem EVS. Rozlišujeme:
A. Komplementy rezervované pro vyjádření akantů implikovaných v sémantické struktuře
predikátorů.
 komplement levovalenční – pozice s formou Vnom (pozice podmětu): Petr hloubá. Napadlo
mě, že se nechám ostříhat. Kdo neumí plavat, zůstane na břehu.
 komplementy pravovalenční
– s fixovanou pádovou formou, danou valencí predikátoru – pozice s formou Vcas (pozice
předmětu): Marie přesadila tchýnin jazyk. Je zakázáno dotýkat se drátů. Petr se rozhodl, že
nebude pít / nepít.
– s nefixovanou pádovou formou – pozice s formou Vnon cas (pozice adverbiální): Vstoupil
dovnitř / tam / do domu / kam chtěl.
B. Komplementy rezervované pro vyjádření neaktantových složek implikovaných v sémantické
struktuře predikátorů.
 komplementy vyjadřující vnitřní charakteristiku děje/stavu: Chová se nevhodně / jako malé
dítě / tak, že to není možné tolerovat. – Jde o komplementy s nefixovanou formou Vnon cas
(adverbiální)
 komplementy vyjadřující klasifikaci nebo kvalifikaci nějakého aktantu: Cítil se
unavený/unaveně. (u Grepla – Karlíka nazývány kopredikát)
1.1 Aktantové komplementy
1.1.1 Podmětový komplement
 V hierarchii valenčních pozic přísudku má nejzávažnější postavení. Přísudkový výraz
přebírá jeho některé morfologické kategorie. Do podmětové pozice lze umístit různé
aktanty téže mimojazykové situace (viz hierarchizace větné propozice).
 Tato pozice je v infinitivní formě predikátoru likvidována: Matka vypráví dceři pohádku. –
vyprávět dceři pohádku.
 Z hlediska sémantického rozlišujeme podmět substanční a podmět situační.
 Pokud je v podmětové pozici umístěn substanční aktant, má podmět povahu nominální
fráze.
Jejím jádrem bývá:
a) Substantivum nebo substantivní zájmeno: Naše Anička dnes udělala první krok., Ta čokoláda
ze Švýcarska chutná výborně!, Někdo tam bouchá.
b) Adjektivum nebo adjektivní zájmeno: Nejvíc mi chutná vanilková! Ten vrchní je nějakej divnej.
c) Neohebná slova a výrazy citátové povahy: A je spojka souřadicí., Nebe nezná vyvolených je
kniha, která se mi líbí už od střední školy.
d) Věta se vztažnými zájmeny kdo a co: Ten, kdo se bojí, nesmí do lesa.
1
CJA010 SOUČASNÝ ČESKÝ JAZYK – SYNTAX KOMPLEMENTY
 I když je podmět syntaktická pozice s formou nominativní, mohou být ve zvláštních –
něčím motivovaných – případech podmětové výrazy v jiném pádě než v nominativu:
Pozn.: Tyto případy si navíc procvičíte ve cvičení v ELFu.
1. Genitiv záporový (negativ) – u negovaného přísudku. Dnes jej chápeme knižně a
archaicky.
Př.: K jeho návrhu nebylo připomínek. V tom městě nebylo kostela. Neminulo dne ani
hodiny.
2. Genitiv kvantitativní – vyjadřuje množství nebo část toho, co je v subjektové pozici.
Př.: V přehradě ubylo vody. Mamince přibylo vrásek. Přes noc napadlo sněhu!
3. Adverbiální pády – vyjadřuje se jimi navíc významový rys podílnosti nebo
přibližnosti.
Př.: Na každé větvi viselo po pěti zlatých jablkách.
4. Genitiv numerativní (numerativ) – dnes pouze jako důsledek historického vývoje,
po číslovkách od pěti výše a po číslovkách neurčitých.
Př.: Dnes chybělo šest žáků. Několik žáků dnes chybělo.
5. Příslovečné pády s formou místního nebo časového určení.
Př.: U Dočekalů (=Dočekalovi) čekají dvojčata. V Parlamentě (= Parlament) odhlasoval
zvýšení daní.
 Podle ne/přítomnosti pozice podmětu ve větě rozlišujeme věty podmětové (dvojčlenné) a
věty bezpodmětové (jednočlenné).
1.1.2 Předmětový komplement
 Na rozdíl od podmětu má predikátor předmětovou pozici nejen ve formě VF, ale také ve
formě infinitivu, adjektivizovaných participií a přechodníku.
 Predikátor může mít maximálně jednu podmětovou pozici, zatímco předmětové pozice
může mít i dvě nebo tři.
 Z hlediska sémantického rozlišujeme předmět substanční a předmět situační.
 Pokud je v předmětové pozici umístěn substanční aktant, může být předmětový výraz
vyjádřen substantivem, adjektivem, zájmenem, výrazy citátové povahy nebo větami
vztažnými uvozenými zájmeny kdo a co.
 Pokud je v předmětové pozici umístěn situační aktant, má předmětový výraz primárně
podobu vedlejší věty kompletivní (obsahové). Ta může být sekundárně nahrazena
infinitivem či dějový/stavovým substantivem.
 V předmětové pozici s akuzativní formou mohou být také výrazy v jiném pádě než
v akuzativu (genitiv záporový, genitiv kvantitativní, genitiv numerativní). Motivace těchto
forem je stejná jako u podmětu.
2
CJA010 SOUČASNÝ ČESKÝ JAZYK – SYNTAX KOMPLEMENTY
1.1.3 Adverbiální komplement
 Pravovalenční pozice predikátoru s nefixovanou pádovou formou, tj. Vnon cas ← proto, že
aktanty, pro které je taková pozice rezervována, se primárně vyjadřují adverbii; jsou-li
vyjádřeny substantivy, je jejich forma motivována sémanticky.
 V pozici adverbiálního komplementu se vyjadřují aktanty:
místo v širokém smyslu
• Tento aktant je implikován v sémantické struktuře predikátorů s významem lokalizace
v prostoru (místo (?kde), směr (?kam), východisko (?odkud), dráha (?kudy)).
Př.: Najednou se ocitl na lavici obžalovaných. Petr už zacouvá do garáže zkušeně.
• Aktant s rolí místo v sémantické struktuře predikátorů s významem „stavy okolního
prostředí“ (V Praze bylo polojasno. Venku prší. Sněží! (=tady)).
• Pozice adverbiálního komplementu je obligatorní (Slzy se jí hrnuly do očí., *Slzy se jí
hrnuly.), nebo potenciální, ve které aktant, je-li znám ze situace, vyjádřen být nemusí
(! Prší. (tady), Petr Přišel. (sem)).
čas v širokém smyslu
• Tento aktant je implikován v sémantické struktuře predikátorů s významem lokalizace
v čase.
• Př.: Koncert proběhne už o tomto víkendu. Mistrovství světa se koná každé čtyři roky.
prostředek v širokém smyslu
• V sémantické struktuře predikátorů různých skupin (hoblovat, hrabat, žehlit; solit,
tapetovat; sáňkovat, lyžovat – *Hobloval hoblíkem., *Osolil polévku solí., Sáňkoval na sáňkách. –
Hobloval vypůjčeným hoblíkem.); dále u predikátorů implikujících třídu nástrojů (řezat).
účel
• Tento situační aktant je implikován v sémantické struktuře predikátorů s významem
změny lokalizace.
• Př.: Šel na pivo. Hnal se za slávou. Šel chytat ryby. Poslali ho opravit výtah.
1.2 Neaktantové komplementy
1.2.1 Způsobový a měrový komplement komplement
 Valenční pozice predikátoru rezervované pro vyjádření vnitřní charakteristiky děje/stavu
nějakého aktantu (To prase váží málo / metrák / tolik, že bychom ho už mohli zabít.).
Chová se nevhodně. (valenční) vs. Mluví nevhodně. (nevalenční)
1.2.2 Kopredikátový komplement
 Pokládám ho za odborníka / za talentovaného. Vydával ho za svého syna.
3