MalMalMalMalířstvřstvřstvřství 19. stolet19. stolet19. stolet19. století
zimní semestr 2012
romantismus
• Ottův slovník naučný: „[…] název v literární
historii i v dějinách umění přečasto užívaný, tají
v sobě obsah historicky i věcně velmi rozmanitý,
různorodý a namnoze také mlhavý.“
• v dějinách umění bývá nejčastěji romantismus
kladen do protikladu ke klasicismu
• něm. Romantik; angl. Romantic odpovídá spíše
českému výrazu romantika
„romantická etymologie“
• starofrancouzským slovem „romance“ se
označovala románská lidová mluva
v protikladu k latině vzdělanců – odtud
označení literární formy románu
„romantická etymologie“ – příklady použití
1) angl. adjektivum „romantick“ (17. stol.) =
„jako v románě“
2) „romantický“ jako charakteristika ideální
krajinomalby ve smyslu „malebný“
3) označení moderní evropské
mnohonárodnostní křesťanské kultury v
protikladu ke klasické antice (Christoph
Martin Wieland, Oberon, 1780)
• Friedrich Schlegel, Geschichte
der alten und neuen Literatur
(1815).
preromantismus
• sentimentální citovost
• melancholie
• víra v nadpřirozeno
• znovuobjevení Shakespearova génia
Joshua Reynolds (1723-1792), Sarah
Siddonsová jako tragická múza, olej,
dřevo, 236 x 146 cm, Huntington Library
and Art Gallery, San Marino (California)
Johann Heinrich Füssli (též Füßli, Fuseli;
1741-1825)
• syn curyšského písaře, který se měl stát
zwingliánským protestantským duchovním
• 1764 odešel do Anglie
• 1770-1778 studoval díla starých italských
mistrů, z nichž nejvíce na něj zapůsobil
Michelangelo
• 1786-1789 namaloval devět obrazů se
shakespearovskou tematikou pro galerii
W. Shakespeara v Boydellu
Johann Heinrich Füssli (1741-
1825), Probouzející se Titánie,
1793-1794, olej, plátno,169 x
135 cm , Kunsthaus, Zürich
Johann Heinrich Füssli (1741-1825), Noční můra, 1781, olej, plátno, 101 x 127 cm,
Institute of Arts, Detroit
Johann Heinrich Füssli (1741-1825),
Brunhilda pohlíží na Günthera, 1807,
tužka, pero, inkoust, vymýváno, 483 x
317 mm, City Museum and Art Gallery,
Nottingham
hledání nové mytologie
• James Macpherson, Fragments of Ancient
Poetry, collected in the Higlands and
translated from the Gaelic or Erse
language. Edinburgh 1760.
• Fingal, an Ancient epic Poem (…)
composed by Ossian, the Son of Fingal
(1762).
Francois-Pascal-Simon Gérard (1770-1837), Ossian vyvolává duchy zvukem své harfy
na břehu řeky Lora, 1801, olej, plátno, 184,5 x 194,5 cm, Kunsthalle, Hamburg
Jean August Dominique Ingres
(1780-1867), Sen Ossianův,
1813, olej, plátno, 348 x 275 cm,
Musée Ingres, Montauban
Jean-Pierre Franque (1774-1860), Alegorie na stav Francie před návratem Napoleona
z Egypta, 1810, olej, plátno, 261 x 326 cm, Louvre, Paříž
• Jiří Kotalík, K výstavě Josefa Mánesa
(Poznámky a úvahy), in: Jiří Kotalík –
Miloslava Seydlová – Gabriela Kesnerová,
Josef Mánes, 1820-1871 (kat. výst.).
Praha 1971, s. VII-LI.
Některé shodné rysy v tvorbě romantických
umělců (podle Kotalíka):
• I. podstatné znaky romantismu nalézá
v „myšlenkové a fantazijní základně, která
určuje vztah umělcova díla k prožívané
době, k jejím dějinným událostem a
společenským zápasům“
• II. vzájemné působení uměleckých oborů,
směřující k synestetizmu
• III. nejpříznačnější vlastností romantismu
je „symbolizace“
„romantické dílo tak zaklíná a transponuje
odraz reality“ (symbolizace):
• a) ve vztahu k přírodě
• b) ve vztahu k dějinám
• c) ve vztahu k archetypickým představám
• d) ve vztahu k prostoru a hmotě
Některé shodné rysy v tvorbě romantických
umělců (podle Kotalíka):
• I. podstatné znaky romantismu nalézá
v „myšlenkové a fantazijní základně, která určuje
vztah umělcova díla k prožívané době, k jejím
dějinným událostem a společenským zápasům“
• II. vzájemné působení uměleckých oborů,
směřující k synestetizmu
• III. nejpříznačnější vlastností romantismu je
„symbolizace“
• VI. dominantním tvůrčím principem je pak proVI. dominantním tvůrčím principem je pak proVI. dominantním tvůrčím principem je pak proVI. dominantním tvůrčím principem je pak pro
romantického malířeromantického malířeromantického malířeromantického malíře důsledná subjektivizacedůsledná subjektivizacedůsledná subjektivizacedůsledná subjektivizace
krajinomalba
• nejsilněji je zde přítomna zmiňovaná
„symbolizace“ ve vztahu k přírodě
• prohloubení vztahu moderního člověka
k přírodě pramenilo jednak v osvícenském
sentimentalismu, jednak bylo vyvoláno
postupující industrializací a urbanizací
Evropy
Julius Schrader (1815-
1900), Alexander von
Humboldt, 1859, olej,
plátno, Metropolitan
Museum of Art, New
York
Joseph Anton Koch (1768-1839)
• do svých 17 let byl pastýřem v tyrolských
horách
• téměř celý život prožil v Římě
• vyšel z klasické komponované „ideální
krajinomalby“ po vzoru Poussinově, kterou
však opatřoval novým duchovním
významem
Joseph Anton Koch (1768-
1839), Heroická krajina s
duhou, 1804-1815, olej,
plátno, 188 x 171,2 cm ,
Neue Pinakothek, Mnichov
Joseph Anton Koch (1768-
1839), Schmadribašský
vodopád, 1821-22, 132 x 110
cm, Neue Pinakothek,
Mnichov
Caspar David Friedrich (1774-1840)
• syn mydláře ze severoněmeckého
Greifswaldu
• ve dvaceti letech odešel na kodaňskou
Akademii a v roce 1798 do Drážďan
(intelektuální a umělecký okruh: Ludwig
Tieck, Novalis, Heinrich von Kleist; Georg
Friedrich Kersting, Johann Christian
Clausen Dahl, Carl Gustav Carus)
• nové pojetí krajinomalby: ikonizace krajiny
Caspar David Friedrich (1774-
1840), Autoportrét, 1810, křída,
papír, 228 x 182 mm, Staatliche
Museen, Berlín
Caspar David Friedrich (1774-1840), Mnich na mořském břehu, 1808-1810, olej,
plátno, 110 x 171,5 cm, Nationalgalerie, Berlín
Caspar David Friedrich (1774-
1840), Poutník nad mořem mlhy,
kolem 1818, olej, plátno, 94,8 x
74,8 cm, Kunsthalle, Hamburg
Caspar David Friedrich
(1774-1840), Děčínský
oltář (Kříž v horách), 1807-
1808, olej, plátno, 115 x
110 cm, Staatliche
Kunstsammlungen,
Drážďany
• Friedrich Wilhelm Basilius von Ramdohr
vs. Caspar David Friedrich
• Friedrich spolu s Ch. A. Semlerem:
zapadající slunce odkazuje k bezčasí a je
„obrazem věčného všeoživujícího Boha“;
„s Ježíšem zemřela nauka starého světa,
čas, kdy Bůh bezprostředně putoval po
světě“, obrazem křesťanské naděje v jeho
druhý příchod je toto umělecké dílo
• Děčínský oltář: symbolické zpodobení
transsubstanciace
Caspar David Friedrich
(1774-1840), Děčínský
oltář (Kříž v horách), 1807-
1808, olej, plátno, 115 x
110 cm, Staatliche
Kunstsammlungen,
Drážďany
Caspar David Friedrich (1774-1840), Osamělý strom, 1823, olej, plátno, 55 x 71 cm,
Nationalgalerie, Berlín
Caspar David Friedrich (1774-1840), Opatství v dubovém lese, 1809-1810, olej,
plátno, 110,4 x 171 cm, Nationalgalerie, Berlín
Caspar David Friedrich (1774-1840), Ledové moře (Ztroskotaná polární expedice;
Ztroskotaná naděje), 1823-1824, olej, plátno, 96,7 x 126,9 cm, Kunsthalle, Hamburg