PALEOLIT ČASNÝ PALEOLIT (3/2,5-1 mil.) - první lidé Homo habilis, Homo rudolfensis, kamenné valounové nástroje (oldowan), zvětšování mozku - Homo ergaster - předek moderních lidí, kultura acheuléen, pěstní klín, odchod z Afriky (1,8 mil) STARÝ PALEOLIT (1mil./800 000 – 250 000) Homo heidelbergensis (dříve označován jako Homo erectus) - pravděpodobně první skutečný masožravec, pro dalšího hominida nebylo již v ekosystému místo, zmenšil se chrup - úprava pokrmů na ohni - používání ohně umožňuje vstup do chladnějších oblastí, zbavuje závislosti na prostředí, odíval se do kůží, proměna termoregulačního systému - nevýhodou nového termoregulačního systému je velká závislost na vodě - zmenšil se pohlavní dimorfismus, souvisí to pravděpodobně se složitější sociální organizací, která pravděpodobně vyžadovala řeč - valounové industrie (clactonien), industrie s pěstími klíny (acheuléen) a drobnotvaré industrie (např. Bilzingsleben, Vertésszöllös atd). - mladší klínová industrie se v Evropě šíří od JZ, velká podobnost afrických pěstních klínů s nálezy ve stř. Evropě à buď velké přesuny obyvatelstva, nebo úžasná schopnost předávání informací - 0, 6 mil. let – Stránská skála, záměrný oheň STŘEDNÍ PALEOLIT (250 000 – 40 000 př. n. l.) Homo sapiens neanderthalensis nebo jen Homo neanderthalensis (150 000 – 40 000) - kultury středního paleolitu (taubachien, levalloiská technika – moustérien, micoquien) - osídlil Evropu - Chorvatsko (Krapina), Maďarsko (Tata), Slovensko (Šaĺa, Gánovce), ČR (Kůlna, Šipka, Švédův stůl) i Přední Východ: Izrael (Karmel), Uzbekistán (Tešik-Taš) - první rituální pohřby s milodary (květinové dary aj.) - rituální pohřby: La Ferrassie (muž a novorozeně), Tešik-Taš (Uzbekistán), Kiik-Koba (Krym) a Šanidár – rituálně uložená kostra muže v kamenném obložení, tělo obloženo 8 druhy květin - ateliéry na výrobu kamenných nástrojů, úštěpy jsou charakteristické pro střední paleolit, 60 typů standardizovaných nástrojů - vyspělou komunikaci předpokládáme nejen v rámci jednotlivých skupin, ale i mezi loveckými tlupami po celé Evropě, existovaly „lovecké školy“ - první obydlí (Bečov) - progresivní levalloiská technika = odbíjení úštěpů z předem připravených jader, typická pro střední paleolit MLADÝ PALEOLIT (40 000-11 000 př. n. l.) - neandrtálci nesou i kultury z počátku mladého paleolitu (szeletien, i bohunicien?) - nejpravděpodobnější „hybridní model“ – míšení místních populací neandrtálců s nově příchozími populacemi moderních lidí Homo sapiens (sapiens) – první kultura nesená v Evropě jistě Homo sapiens je aurignacien - malá variabilita sekvencí mtDNA u lidí (mitochondriální Eva z Afriky) – geneticky nedávný vznik moderních populací (150 tis. let), existují ale dlouho před příchodem do Evropy - rozrostla se lidská populace, lidé přešli Beringovu úžinu do Ameriky, do Austrálie - rozšíření čepelové techniky (charakteristická pro mladý paleolit) – štípání menších čepelí z upraveného jádra technikou měkkého nebo nepřímého úderu à upravují se dál na specializované nástroje (rydla, škrabadla, vrtáčky, hroty, vruby aj). - nejstarší umění - v mladém paleolitu vznikla na Moravě na malé ploše skupina sídlišť (zasahuje do Dolního Rakouska), jejichž význam daleko přesahuje hranice našeho státu (Dolní Věstonice, Pavlov, Předmostí) à pavlovien - dlouhodobá tábořiště lovců velké stádní zvěře, běžně se budovaly obydlí (zimní×letní polohy) několik světových priorit: - nejstarší reprezentativní soubor kosterních pozůstatků moderního člověka (Homo sapiens) na světě v kontextu zbytků staveb, ohnišť, skládek mamutích kostí a loveckého umění, - nejstarší keramika a otisky textilu na světě gravettien (29 000-21 000 př. n. l., tj. pavlovien, willendorfien, meziňská a kostěnkovská sk.) - charakteristické gravety – hroty s otupeným bokem - spadá do mladšího würmu (poslední doba ledová) pavlovien - záměrné pohřby: Dolní Věstonice - kostra ženy ve skrčené poloze (DV3), trojhrob (DV 13-15), kostra muže ve skrčené poloze (DV 16) Pavlov – kostra muže ve skrčené poloze přikrytá mamutí lopatkou Předmostí – 1893/94 hromadný hrob 20 jedinců prozkoumal K. Maška, sekundární ukládání mladší gravettien - pohřeb „šamana“ - Brno 2 (Francouzská) – 1891 zachránil A. Makowsky, 3 části figurky muže z mamutoviny, kamenný kotouč s otvorem, 14 terčíků z různých materiálů, 600 ks ulit dentálií, přítomnost červeného barviva - venuše: Petřkovice, Moravany nad Váhom, Kostěnki - před 25 000 se u nás ochladilo à z našeho území zmizela velká zvířata – epigravettien, epiaurigntien, mikrolity geometrických tvarů magdalenien (15 000-11 000) - magdalenci osídlují jeskyně – Pekárna, Kůlna, Žitného jeskyně, Býčí skála, Kůlna - Hostim (okr. Beroun) – stanový přístřešek – obydlí s kamennými miskami, rytina koně - kultura lovců sobů a koní s jemnou štípanou industrií, početnými kostěnými nástroji a výtvarným uměním - náčelnické hole POZDNÍ PALEOLIT (9 000-8 000) - zvyšování hladiny moří, zmizela možnost cest mezi kontinenty, vymizela některá zvířata - epipaleolitické skupiny se projevují zjednodušením a mikrolitizací ŠI, mizí čepele hroty, přechod k lovecko-sběračskému způsobu života - na Předním východě zemědělství - v pozdním paleolitu a mezolitu se objevují první specializovaná pohřebiště, ale nevíme do jaké míry je vzorek populace zkreslen sociálně podmíněným výběrem pohřbených PLEISTOCÉNÍ UMĚNÍ - hrálo významnou úlohu v náboženských obřadech týkajících se lovu, plodnosti a uvedení mladých členů komunity mezi dospělé členy tlupy přenosné umění (umělecké předměty) - rozšířené po celé Evropě - první předměty k ozdobě lidského těla a amulety se objevily na počátku mladého paleolitu lidské figurky - nejstarší pocházejí z aurignacienu – v jeskyni Hohlenstein (tvor s lidským tělem a lví hlavou z mamutoviny); Stratzing (mužská postava) - venuše, stylizované figurky se zdůrazněním prsů a hýždí, nejvíce jich pochází z Francie, Itálie a Ukrajiny, u nás keramická Věstonická venuše, krevelová Petřkovická venuše, v blízkosti: Willendorfská venuše, venuše z Moravan nad Váhom - ojedinělá geometrická rytina venuše na klu z Předmostí - stylizované přívěsky – symboly ženských prsů, nebo spodní části těla - málo zobrazovány tváře, pravděpodobně je tvář tabuizována × realistická tvář ženy z Dolních Věstonic, tvář z Brassempouy - magdalenské gönnersdorfské venuše – Pekárna plastiky a rytiny zvířat na kostech, parozích a kamenných plaketách - již v aurignacienu se v jeskyních J Německa objevují drobné figurky zvířat, do těl zvířat někdy vyryté body – určité symbolické sdělení - magdalenien - realistické rytiny (Pekárna, Děravá jeskyně, Hostim) abstraktní rytiny – lovecké záznamy, kalendáře, mapa z Pavlova nástěnné (lépe nepřenosné) umění - soustřeďují se do JZ Francie a S Špaňelska basreliéfní plastiky venuší, rytiny, malby a kombinace těchto technik (Lascaux, Altamira) - nástěnné umění je těžké datovat, užívají se analogie z přenosného umění - nejstarší je aurignacké (jednoduché kresby zvířat, schematizované lidské postavy a pohlavní orgány, jeskyně Chauvet) - lovecká magie – zajišťují si štěstí při lovu, stvoření či zrození zvířete hliněné modely – nejznámější bizoni z Le Tuc d’Audoubert abstraktní umění (linie, tečky), otisky rukou charakteristiky paleolitu: - přisvojovací hospodářství: lov zvěře a ryb, sběr à společnost lovců a sběraček - předpokládá se neusedlý způsob života – neexistence trvalých sídlišť, lovecké stanice - první lidská obydlí, nejen jeskyně, ale i stanové přístřešky a chýše - struktura sídliště: skládky kostí, ateliéry na ŠI - možná již i určitá pracovní specializace: ŠI, výroba šperků, umění MEZOLIT - kryje se s počátky holocénu àmůžeme jej charakterizovat jako paleolit v podmínkách naší geologické a klimatické současnosti - pozdněpaleolitické skupiny lovců, lovící drobnou zvěř a ryby (bumerang, luk + šipky, pasti, lapací sítě, monoxyly s vesly, harpuny, vrše, udice) à individuální lov snad už s pomocí psa, sběr představuje 1/3 obživy - mikrolitizace ŠI – vkládaly se do dřevěných nebo parohových násad