Jaroslav Goll


·         14. července 1846 – Chlumec nad Cidlinou

·         Otec Adolf Goll měl německý původ - osobní lékař hraběte Kinského. Matka, za svobodna
Marie Daňková byla dcera panského sládka. Jaroslav měl též jednu sestru. Z rodiny mu byl velmi
blízký strýc Josef Daněk, díky němuž se mohl setkat například s Boženou Němcovou, Emilem Frídou,
Karlem Jaromírem Erbenem, Vítězslavem Hálkem, Juliem Grégrem a Jakubem Malým. Jaroslav studoval
nejprve na německé obecné škole a poté gymnázium v Hradci Králové, Mladé Boleslavi a své studium
ukončil v Praze na Staroměstském akademickém gymnáziu v Klementinu, kde roku 1864 maturoval.
Jaroslav byl náruživý čtenář, a proto chtěl studovat literaturu a umění, ale to v Praze na
univerzitě nebylo možné, tak se rozhodl studovat historii.

·          Jaroslav tedy nastoupil na podzim roku 1864 na FF UK, kde strávil 8 semestrů. Mezi
profesory jejichž přednášky Goll navštěvoval patří K. J. Vietz, Konstantin Höfler, J.E. Vocel, M.
Hattal, Václav Vladivoj Tomek, A. Gindely a J. Kavíčela. Počátkem roku 1870 dokončil školu, složil
doktorát a zároveň s ním i státní učitelskou zkoušku pro SŠ. Vyučoval na gymnáziu v Mladé
Boleslavi, ale to pouze rok. Poté odjel na roční studium na univerzitu v Gotinku, kde se soustředil
zejména na rozbor pramenů. Další dva roky střídal práce i místo pobytu. Dělal tajemníka amerického
vyslance v Berlíně, pracoval ve státním archivu v Haagu a poté v Londýně. Po návratu do Prahy
v roce 1873 začal vyučovat na obchodní akademii a zároveň pracoval jako redaktor v časopise Lumír.

·         V roce 1875 získává Goll docenturu z všeobecných dějin a v roce 1875 je mu umožněno
vyučovat na Karlově univerzitě. Po rozdělení univerzity na českou a německou část v roce 1882 začne
vyučovat v české části. Zbudoval zde vzorný historický seminář, v němž přednášel o správném a
přesném rozboru pramenů a o čistě vědecké práci osvobozené od jakýchkoliv smyšlenek. Pokládá se
proto za zakladatele pozitivistické historiografie u nás. Roku 1880 byl jmenován profesorem.

·         Boj o rukopisy: V roce 1886 vznáší Goll obvinění, že rukopisy Královédvorský a
Zelenohorský jsou novodobá falza a snaží se to prokázat společně s Otakarem Hostinským, Janem
Gebauerem a T. G. Masarykem. V této době vzniká Gollovo dílo s názvem „Historický rozbor básní
Rukopisu Královédvorského“.

·         V roce 1895 zakládá Goll v rámci univerzity ČČH.

·         Celý Gollův život provázela láska k Polákům. V roce 1890 se zúčastnil sjezdu polských
historiků ve Lvově a v roce 1900 byl jmenován v Krakově do čestného předsednictva nového sjezdu
tamtéž.

·         Na podzim 1907 je Goll jmenován rektorem UK.

·         V roce 1909 po skončení rektorátu je jmenován členem panské sněmovny ve Vídni.

·         V průběhu první světové války se Goll nechce vzdát Rakouska – Uherska, zůstává věrný
Rakousku a tím se vyřadil z české společnosti. V roce 1926 mu Masarykova univerzita propůjčila
čestný doktorát za zásluhy při výchově a vyučování nové generace historiků.

·         † 8. července 1929 – Praha


Dílo:

-          Jako nejvýznamnější díla Jaroslava Golla se počítá jeho dílo „Prameny a studie z dějin
Jednoty bratrské“ (1876 – 1878) pojednávající o době pobělohorské. Vycházel z nově nalezených spisů
Komenského, přes kterého se dostal i k tématu Jednoty bratrské a husitství. Dále se pak zabýval
Petrem Chelčickým a dějinami Jednoty bratrské až do 15. století. Tato práce vycházela v Muzejníku
až do roku 1886. Pokládá se za Gollovo vůbec největší dílo. Byla však upravena a zkompletována až
v roce 1916 pod vedením Gollova žáka Kamila Krofty a vyšla pod názvem „Petr Chelčický a Jednota
bratrská v XV. století“.

-          „Historický rozbor básní Rukopisu Královédvorského“

-          O Gollovu vztahu k Polsku vypovídá jeho dílo z roku 1897 „Čechy a Prusy ve středověku“.
Dílo vypráví o polském Pobaltí, na kterém se v polovině 13. století usadil Řád německých rytířů a o
snaze Poláků řád vyhnat. Dále o husitské revoluci. Kniha končí ve chvíli, kdy velmistr Řádu uznává
vládu Poláků.


Citace:

Kutnar, F. – Marek, J.: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: od počátků národní
kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha 2009.

Marek, J.: Jaroslav Goll. Praha 1991.