74
Akta o xtt&ttu, jttnx paložcn byl na den í. října tSGÍ,
Hertvik Žehušický z Nestojova na Svojauově, skrze té* ho3 ut s,
Petr Hořeiovec Studeněveský 2 Libosína.
Petr Bftaký s Kaříšava.
Jakub Ohodaur z Lokte na Chodove.
Jiřík Mošaur z Yaldova na Důbfojovicica.
^IffllfiÁ Bryknor z Brukštejna.
Jiřík Yodéradský z Hrušová na Dobřeni.
David Střela z Rokyc na Crheniefctu
Yáclav Raus z YraŽkova-
Bořivoj Pesík z Komárova na Komárové.
íiřík Tik z Kvitkova na Rasovicích.
Jiřík Zunu z Ecrstoaic.
Prokop Otmar a Holobiav.
Václav Sokol z Mor na Vršovicích,
Jaroslav Stranovský z Sovojovic na Žlunicích, skrze Bernarta 2 Hodějova,
Jan Jfarkvart z Hrádku na Heritejně.
Beneš Beneda z Nectin na Vilímové-
Voldřkh MaloTEc z Malonc na Zbraslavicfeh, akrze Zdenka Věžníka.
Václav Skuhrovský z Skuhrůva na Voticích.
Bohuslav Šlqbor s Tisové.
Jindřich Lapáěek z Rzavého na Dobroaiefch-
Joachym Blekta z Ontéchovic,
Mikuláš Vratislav z Mitroric.
Vilím Malovec z Malovic na Nemyslí, akrze Zdenka Malovce.
Mikuláš Kozelka z Hřivic, skrze pana písaře.
Jindřich Dobřichovský z Dobrichova.
Václav Točník z KHmic a na Prostiboři.
Jetrich z Rejchu na SrbČí.
Adam Ctinský ze Ctiněvsi,
Zikmund Anděl z Ronovce.
Jiřík Strojeticky z Strojetic
Jan Chohotský,
Jiřík Žďárský ze Zdaru,
Jan Ždaraký ze Žďáru.
Přcch Dvorecký,
Arnošt Bryknar s Brukštsjna.
Yácl&v Braum z Nežetic,
Cyrillua Sataneř z Drahovic.
Jan Mladota z Solůpisk.
Řehoř Oryn z Chocemic.
Jan Mikeš z Hrobóice na Velkém Pálci.
Jeroným z Hrobčice.
Mikuláš Karyk z Řez ca na Chválách.
Václav z Peclinovce.
Havel Šamija z Kosmačova;
Jiřík Urain z Yladorev
Jan Domažlický z Rysngruntu.
Pražané všech tří meat i jiní poslové z měst*}
*) T 2Í. S. archivu mítia Prahy (č. 108) nahxaji ta při míma = r. 15BÍ jtítZ připsané přímluvy alaväv k dtctři sa n&teré vid obtcni a otabníj kteréž víak do atikových snímá úřední v&psáay nů&yly amz Éufceirt byly uosrffi'sÄiy.
Také se k J. M. O. vSickni tři stavové na &tdoat Kateřiny z Sudomiře od dcery někdy Adama Repického a Sudomířů a manželky Zdenka 2 Šternberka a na Blatné přimlouvají: jakož jest z poručeni J. 1£ C. do komorj české a rady obeslána byla, aby po někdy Adamovi Kepíckéra z Sudomire, otci svém, z důchoduov, kterýchž se jest týž Adam z J. M. O. statkuo důchodu, též J. M. krílové, slavné paměti, jsouc podkomořím na onen čaHj dotýkal a k sobě aa penčzfch přijímal, počet pořádný učinila; kterýžto počet, jakž zprávu dává, skrze Zdenka z Šternberka, manžela svého, vykonala a ten že při uvážení J- M. C rad komory zůstává, aby J, M. 0., jestliže by se co na témž počtu nedostávalo a za nebožtíkom otcem jejím pozůstalo, Čehož by se mnoho najití nemělo, pro mnohé vérné až do smrtí, stálé služby jeho Adama Řepického to pittminouíí a milostivě odpustiti ráčil.
Za probošta, Mistry, kolegiáty kolieje císaíc Karla Čtvrtého, slavné paměti, v Starém město Pražském, k J- M. C. viickni tři stavové sa pŕimiouvajf: aby J. M. C. pro zachování té kollejô a v ní učení tohoto Českého národu, kteráž s velikým a znamenitým nákladem vystavena jest, aby před zkázou a pádem nastávajícím zachována býti mohla, z předešlých zadržalýcíi berní, neníli odkud jinud, spomoženo býti mohlo, svou milostivou pomoc učiniti ráčil.
Též k J. M. C o Petra Hlavsu zLiboalavů věickni tři stavové se přimlouvají: aby J, M. C. před osohu svú cíaařaků. jej s odporníky jeho srociti a a nimi slyäeti, anebo komisaře k vyslyšeni té pře, jakž auplikací J. M. C. od něho Petra Hlavsy podaná v sobě šíře obsahuje a zavírá, milostivě voliti a vydati ráciL
Také k J. M. C. podle Jich M, arciknížat všickni tři atavové se o Zikmunda a Václava bratří Braumy přimlouvají: ahy J. nt C. jim chudým bratřím, jakožto krevním přátelům a nápadníkom statku po- nékdy Krištofovi Křiveckém z Křivce, ujci jich, v méstě Znojmé zůstalého-, poněvadž ho odsouzeni jsou, nějakou Částku uděliti ráčil.
Též od Albrechta, Jana, Jaroslava a Exiatofa, bratří purkrabí z Don f n a, k J, M. C, vlickni tři stavové sa přimlouvají: aby J. M. C. jich bratři od nápadu statku Kynäperakého po někdy Krištofovi purkrabí sDo-nína, strejci jich, zuoatalého odcizovati neráCil, a při tom aby jim majestáty, listy i taká znova stvrzená obdarování
Äkia o íľiŕmjj jeas pDlosm "byl na den 1. rijna 15B1.
75
29.   Ferdinand I. osnamuje synu svému králi Maxcmftidnow, že snem český již jest uzavřeny posílá inu usnesení sněmovní i německý téhož překlad. NA HRADE PRAŽSKÉM, 1561ř 56. ř(jna. — Kone. v archivu čeak. miatodržitelatví.
30.   Ferdinanda L řad o minci, Jcterýz h několikeré žádosti stavúv pro zeme koruny české vydán a vyhlášen byl l. 1561. (Tžek v archivu král. hlavního města Prahy.)
Císaře římského, uherského a- českého oc. ferále J. M. nové o mincech v království Českém, markrabství Moravském, kuížetstvl Slezském a markrabstvl Horních a Dolních Lužic zřízeni, vuobec vydané a vyhlášené léta božího 1561, Při tom jsou proti české minci zlaté a stříbrné cizí mince, jakby v avé hodnosti hrány
by ti měly, valvovány.
My Ferdinand oc. Osvíceným, urozeným, statečným, slovutným, poctivým a opatrným, kníěa-tnom, pánuom, iytířnom, vladykám, Pražaimom, městuom i jiným všem obyvatelům a poddaným naším ze všech stavův království našeho Českého, milost naši císařskou a všecko dobré vzkazujem. Věrní milíl Yědčti Yám věem vuobec dáváme, že jsme mnohokrát v svaté římské říái na sněmích obecních a jiných obzvláštních sjezdlch rozličná jednání a rozvažování mívali, zvláště pak na minulém říšském
lenní na zámku Budešujě skrze Jana Šlibn, hejtmana krajského Horních Lužic z poručení J. M. C. zapečetěné a rodu jich náležité, jim vydány byly, o tom milostivé poruciti ráfiih
K J. M. C. také vlickni tri stavové se přimlouvají za Jana Burjana zPotnátejna: aby J. M. C. tu věc mezi knížaty Minstrberskýíni sjedná a jím Janem Burjanem, jakožto synem a dědicem po nůkdy Zdenkovi odtudž z Potnätejna zaostalým, z strany druhé, kteráž jest J. M. předešle k jednání přátelskému k sobě pryfti ráčil, bctd skrze osobu svou císařskou anebo komisaře J. 2ď. to před sebe přátelským jednáním mezi nimi vzíti, anebo aby soudem spravedlivým k místnému a brzkému konci přivedena byla, o tom milostivé poručení učiniti ráčil _ ■
K I H O. o Jana Hra z Kyzmberka a z Švihová vHickni tři stavové se přimlouvají: aby J. M. C. na mestečku Přešticích a dvou vesnicích z statků zástavních tisíc kop gr. č. připsat! a majestátem svým milostivá stvrdili ráčil.
Také k J- M. C. všickni tři stavové se přimlouvají o doktora Mateomsa: aby J. M, C. k tomu sré milostivé povolení dátí ráčil, aby jemu na pomoc nákladnú, které jest na knihy Herbář pro dobré a užitečné stavům tohoto království ucioil a vynaložQ, z předešlých berní aneb nynějších 300 kop gr. ô. na dodělání téhož Herbáře vydano bylo.
Též vgickni tři stavové k J. M. C. se přimlouvají 2a Jiříka Švejmicha: aby J. M. C. ráčil panu biskupovi Vratislavskému o tom milostivě poručiti, aby k statečku tomu, k kterémuž se týž Švejmich spravedlnost míti praví, jemu podíe takové spravedlnosti, pokudi by ji měl, aby jí užití mohlr dopomoženo býti mohlo.
O Karla z Bibrštejna a na DÔvíné k J. M. C, všickni tři stavové se přimlouvají: jakož j63t J. M. arci-knlžeci v suplikací ztížnosti své padal, aby J. M. C. o něho Karla z Bibršttijna, kterak by jemu jeho spravedlnost od cizozemcuo, J. 3í. kurfiráta saského poddaných, nápomocna býti mohla, podle zápisu a smluv, kteréž J, M, b korunu túto, s okolními zorními má, stati ráčil, & jemu, aby k svému zase přijití raohl, milostivé dopomáhat! ráčil.
K J. M. C. všickni tři stavové na žádost Šťastného Křineckého sa pŕiialävají: aby 3, M. C- městečku Rožďalovicím, pro chudobu jich, pro kteráž opravovati cest zlých při témž mestečku nemohou, aby je nať opravovati dáti měli, clo milostivé jim dáti ráčil.
Zatoto sek J. M-0. vsickni tři stavové na veliká žádost některých osoh z města Budějovic Českých vypověděných pfímionvají: aby J. M. C. Budejovským milostivé paaní a poručení, aby ty osoby vypověděné do statečků jich v městě i při témž mžstfi zaso vpustili a jim živnosti s manželkami a dítkami jich, jakž prvé,
10*
76
Min a mimu, jmi poloitA byl na din 1, fijita ÍSSi.
sněmu v, Augšpurce iéta padesátého devátého, jak by věci mincovní v nějak/ jistý řád uvedeny bytí mohly, o to jsme s pilnosti pracovali a rady bedlivé držívali; až po mnohé práci a bedlivém uvažování (ač s nemalým ublížením a škodou naší) a stavy svaté římské říše o obecné mincovní zřízení, jak by to po vší říši a zemích německých, královstvích, knížetstvích a zemích našich ode všech vuobec držáno býti mělo, jame se konečně anésti a srovnati ráčili. A poněvadž jsou stavové království našeho českého tolikéž na některých obecních suěmich nás poníženě za to prosili, abychom ty cesty a prostředky obmyslíti ráčili, aby skrze jinou dobrou minci na zrnu i stříži ty zlé a lehké cizí mince, jimiž království naše České a země k němu připojené na znamenitú škodu a záhubu poddáních našich naplněny jsou, vybyty a vypleněny býti mohly: protož na takovou jejich žádost a slušnou stížnost pro budoucí obecní dobré království Českého mince 3 tou novou říšskou mincí a zrnem jsme srovnati ráčili, a jaké by hudoueně mince v království Českém a v zemích k němu připojených dělány býti mety a jaký při tom řád držeti by se měl, to všecko v tomto nařízení pořádně ae klade a vypravuje, Najprvé, védorao každému býti má, že jsme v říši nové mince všecky na váhu kolínsku zaraziti dali, kteroužto kolínskou váhu jame s hřivnou pražskou srovnati poručili, a tak všecky mince nové, které v království Českém a zemích k němu připojených mincovati a dělati ae budou, proti též kolínské váze na pražskou srovnány jsou, jakž tomu každý po pořádku doleji bude moci vyrozuměti.
pMli, učinili ričii, poněvadž ty osob? vypověděné, že k nim oni Budějovjtí žádné jiné příčiny než tu, že json od víry pod obojí zpdsobou odstoupiti aochtěly, nemají, tu zprávu činí toho při tom, že jsou se oni kněiími pod obojí zpěsobou spravovaly, spravují» spravovati chtf, a nic toho, cožby proti J. M. C. a dobrému řidu křestanskému bylo, že jsou nečinily a činiti nemíní, nýbrž tak, jakž na lidi křcsíanské náleží, vtom že se náležíte chovati ehtí.
K J. M. C. též všickni tři stavově se přimlouvaji na vznešení a žádost Adama z Švtmberka a na Toläi, najvyšafho suiCio dvorského kráiovstrí Českého & Hondrycha bratra jeho odtudž z Švamberku: aby J. M. 0. nad tím, co se jest na cle k J. ML C., jakožto krále českého, i jich bratří 5 Švatnberka k pomezním neslušně stalo a so prihodilo, že Jiřík Čebrý z Hokova od Jana Tiadlco, cizozemce J. M. falckrabl při Sejně poddaného z Bničfna, když jest týž Jan pros zápověď ven z země kone vedi a jemu od téhož colného obraňováno bylo a jeho honil, tu při tom z ručnice zastřelen a zamordován jest, srt císařská, křesíauská, jakožto král česky, ruku držeti a to milostivé opatřiti ráčil.
Také k J. M. 0. všickni tři stavové se přimlouvají na žádost obyvateltiov z krajuov Bechyňského a Pra-chenského stavu panského a rytířského k městu Budějovicím Českým přisedfdoh: aby J. Jí. 0. jim Budějov-skym, poněvadž jsou na předešlé J. M. C. poničení šraůkuov, kteréž jsou při městě Budějovicích M svobodné silnici na škodu a ohlížení obyvatelnou týchž kiajaor zrušití a zbořili nedali, nýbrž jo jinak a pevněji po takovém J. M. C. psaní a poručeni, je zlehčivše, než jbou prvé byly, opraviti dali, a je až posavad zamykají, ještě milostivé psáni a přísné poručení, aby oni Budůjovští takové šraaky zbořili dadouc silnici svobodnou, při téma městě propustili, nčinití ráčiL
Též se všickni tři stavové k I, E O. přimlouvají o Petra Hořešovce z libošlna, kterýž v služba J. M. C. tehdaž královské v tažení polním do Turek zajat jsa, mnohá léta vězněm byl, tak jakž jest J. M. předešle z milostivé vnole své císařské a lásky křestanské i také na přímluva arciknížete Ferdinanda J. M., táž ůřednlkuo a sondcuov zemských pět set kop m. aby z komory J. M. C. jemu vydáno bylo, k tomu své milostivé povolení diti a poručeni ačiniti rfčii, kterážto suma jemu až posavad, než toliko 36 kop m., dána a vyplněna není, aby J. M. C. takovou sumu jemu Potroví jako člověku potřebnému z komory J. ML k živnosti jeho pro jeho věrná alnžby vydati milostivě pomčiti ráčiL
Jakož jsou židé skrze suplikaci svou na Jich ML stavy tohoto království žádost vzložili, najvýso pro milosrdenství boží prosíce, aby se za ně k J. M. C, pánu našemu nejmilosavějšímu, přimluviti ráčili, aby jim J. M. C. tu milost učiniti ráčil, aby již dosti ten malý počet, kterýž v tomto království jest, déle zastatí mohli, poněvadž se majestát krále Vladislava J. ML, siavné paměti, aby v tomto království zostávali a vyháněni nebyli, mlti praví a jej ukizati chrt: protož stav panský a rytířský Jich ML arciknížat, pánuov svých milostivých prosí, aby se k J. M. C, pánu našemu njrjmilostivějšímu, za ty židy přimluviti ráčili, a též dva stavové tohoto království J. M. C. za to prosí, aby ten malý počet, což jich ještě t tomto království jest pozůstalo, déle zastatí mohli.
4
Akta o mXrmt, jtnS poldim byl na dtn ŕ. října 156i.
77
Předkem a najprvé, má býti dělána mince, kteráž bude platiti zlatý říšský, totiž za šedesát krejcaruov, a má na hřivnu kolínskou těch grošuov vcházeli kusuov puol desátá, a íejnu stříbra čtrnácte lotuov a šestnácte grenuov držeti, A tak z hřivny stříbra fejnu Be zmincuje deset zlatých, puol třináctá krejcaru a pět jedno sto tndceti a čtyři diluv jednoho krejcaru. Takových zlatých stříbrných vcházeti bude na pražskou hřivnu deset kusuov, sedmnácte krejcaruov, sedmi tndceti dva díly jednoho peníze, a hřivna stříbra se vymincuje za čtyři kopy čtyři a čtyřidceti grošuov tři čtvrti jednoho peníze, anebo devět kop dvadceti osm grošuov puol čtvrtá peníze. A takový groš nebo kus má ve vší říši jmenován býti říšský groš zlatý.
Druhé, dva kusy nebo groše za zlatý, kteréž budou platiti po třidciti krejcařích, a má jich vcházeti na hřivnu kolínskou devatenácte a fejnu držeti čtrnácte lotuov šestnácte grenuov, a tak hřivna fejnu v mincování vynese, jakž svrchu dotčeno. A na hřivnu pražskou má jich vcházeti dvadceti kusuov, Bedmnácte krejcaruov, sedmitřidceti dva díly malého peníze. A tak pražská hřivna stříbra vynese, jakž svrchu dotčeno. A takoví grošové mají polouzlatt grošové v říši jmenováni býti.
Třetí, mají se také dělati grošíkové, kterýchž šest za zlatý a každý deset ■ krejcaruov platiti bude, a na hřivnu kolínské váhy jich vcházeti má padesáte a sedm, a fejnu držeti čtrnácte lotuov šestnácte grenuov. A tak se z hřivny namincuje, jakž svrchu dotčeno. Těch kusuov neboližto grošuov vcházeti bude na hřivnu pražskou šedesáte jeden kus, sedm krejcaruov, sedm třidcetí dva díly malého peníze; a tak hřivna vynese, jakž svrchu dotčeno. Takoví grošlkové mají v říši jmenováni býti desíti krejcarové.
Čtvrté, mají se také dělati grošíkové, kterýchž dvanácte za zlatý, a každý po pěti krejcařích platiti bude, a na hřivnu kolínské váhy vcházeti jich má sto a čtrnácte, a íejnu držeti čtrnácte lotuov a šestnácte grenuov, a tak z hřivny se namincuje, jakž svrchu dotčeno. Těch kusuo na pražskou hřivnu vcházeti bude sto třidceti dva kusy, dva krejcary, sedm třidceti dva dlluov malého peníze. A tak hřivna pražská vynese, jakž svrchu dotčeno. Takoví grošíkové mají v říši slouti pětikrejcaři.
Páté, mají děláni býti grošíkové, jichž za zlatý, totiž za šedesáte krajcaruov, třidceti, a ten každý po dvou krejcařích platiti bude, a na kolínskou váhu jich vcházeti bude sto padesáte a půl šestá, a fejnu stříbra držeti osm lotu, a tak z hřivny fejnu se namincuje deset zlatých a dvamecitma krejcaruov. Těch grošíkův po dvou krejcařích má z pražské hřivny mincováno býti kusuov sto Šedesáte puol devátá. A tak hřivna vynese čtyři kopy, čtyřidceti oam grošuov, puol päta bílého peníze, anebo devět kop třidceti sedm grošuov, dva peníze malé. Ta mince po říši bude jmenována dvakrejcaři.
Šesté, mají také děláni býti grošíkové, totiž šedesát za zlatý, a ten každý má platiti jeden krejcar, a bude jich vcházeti na hřivnu kolínské váhy dvě stě čtyřidceti půl čtvrtá, a fejnu stříbra držeti Šest lotův čtyři greuy. A tak z hřivny fejnu se namincuje deset zlatých, dvadceti šest krejcaruov a sedmý díl jednoho krejcaru. Těch krejcaruov na pražskou váhu vcházeti bude dvě stě šedesáte a půl čtvrtá kusuov, a z pražské hřivny stříbra přijde čtyři kopy, padesáte grošuov, čtyři peníze české anebo devět kop, čtyřidceti jeden groš, jeden peníz malý. Taková mince po říši slouti a jmenována býti má krejcarové.
Při nadepsaných větších mincech budou se také dělati a mincovati bílé peníze, a těch za zlatý říšský, totiž za šedesáte krejcaruo, platiti bude sto osmdesáte, a na kolínskou hřivnu jich vcházeti šest set dva kusy, a fejnu stříbra držeti pět lotuov, namincuje se z hřivny stříbra fejnu deset zlatých, čtyřidceti dva krejcary. Na pražskou pak hřivnu jich bude vcházeti a též toliko pět lotův stříbra držeti, šest set padesáte jeden a tři čtvrti jednoho bílého peníze. A tak z pražské hřivny stříbra těch bílých peněz namincuje se čtyři kopy, padesáte osm grošuov vše českých, anebo devět kop, padesáte šest grošuov míšeňských.
ak.
78
Äkla o m&riiif jtns položen Ttyl na dtn I. října 1561.
Akta <* mimu, jenž půlůzen byl tta den 1. října 156Í.
79
Naposledy budou také dělány malé peníze české, dva za jeden bílý peníz a gest jich za krejcar platiti, těch bude na kolínskou hřivnu vchazeti šest set osmdesáte pět a pět sedm díluov jednoho peníze, a hřivna dva loty tíři kventlky fejnu stříbra drželi, přijde z hřivny fejnu patnácte zlatých pět krejcaruov. Takových malých anebo drobných českých peněz bude vchazeti na pražskou hřivnu sedm set čtyřidceti, pnol třetího kusu. A tak z hřivny pražské fejnu namincuje se pět kop osm grošuov, čtyři peníze české, aneb deset kop, sedmnáct grošuov, jeden peníz míšeňský.
Jakým pak zpuosobem nadepsané mince v své širokosti, velikosti a okrouhlosti, s jakým rázem a okolním textem dělaný a pregovány býti maji, to se z zadu při konci a závěrku tohoto našeho rozepsaní a mandátu najde a ukáže.
Kteréžto svrchu jmenované naše a říšské 'mince mají ode všech vuobec po všem království našem Českém a k němu připojených kmzetstvieh a zemích v kupování i zase v prodávání za hodnou minci povinně vydávány a brány býti až do toho krajcaru. Však co se dotyce těch grošuov po pěti krajcařích nemá tím žádný zavázán býti, aby jích při placení vlče nad dvaďceti a pět zlatých brati měl, než což prvé mezi kým na placení zlatými zapsáno a smluveno jest, aneb cožby ještě tím způsobem na zlatě sneseno a srovnáno bylo i při jiném placení, jak od starodávna obyčej býval na zlatě platiti, těm toto zřízení na žádné ublíženi býti nemá, ale při tom se toho zuostavuje a zanechává.
Také jest na žádost některých z stavuov říšských k tomu svoleno a dopuštěno, aby mimo tyto některé mince v zemích německých se mincovaly; však tak aby těch malých a drobných minci více se nedělalo, než pokudžby podle obyčeje a náležitosti té každé krajiny vedle větších minci dobře bez nich býti nemohlo. A to jmenovitě tyto mince býti mají:
říajprvé, mají děláni býti grošíkové říšští, za zlatý, totiž za 60 krejcaruov, aby jich platilo jedenmecítma; a na hřivnu kolínské váhy jich vchazeti má sto a puol devátá, a fejnu stříbra držeti osm lotuov, a tak se i hřivny fejnu namincuje deset zlatých dvadceti jeden krejcar.
Druhé,' virepurští, virtemberštl a bádenští šilinkové, těch za 60 krejcarúv platiti má osm-meeltma, a na hřivnu kolínské váhy jich vycházeti má 145, a fejnu držeti osm lotuov, a tak se hřivna fejnn zmincuje na deset zlatých, 21 krejcar a tři sedm díluov jednoho krejcaru.
Třetí, sundyšské šilinky nebo šestáky, kterýchž za 60 krejcaruov 48 platiti má, a na hřivnu kolínské váhy vchazeti sto osmdesáte puol osma, a fejnu držeti šest lotuov; a ták se z "hřivny namincuje deset zlatých 25 krejcaruov.
Čtvrté, rapenfirery, kterýchž za šedesáte krejcaruov 75 platiti má, a na kolínskou hřivnu jich vchazeti 290 a pfll čtvrtá kusů, a fejnu držeti šest lotuov; a tak se z hřivny namincuje deset zlatých, 26 krejcaruov a dva patnácte díluov jednoho krejcaru.
Páté, grošíkové, kterýchž za 60 krejcaruov platiti má 84, a na hřivnu kolínskou vchazeti má 274, a fejnu stříbra držeti maji pět lotuov; a tak se z hřivny stříbra namincuje 10 zl. 26 krejcaruov a dva sedmé díly jednoho krejcaru.
A poněvadž nadepsaných pěti mincí na způsob krejcarlv se vydávati a užívati nebude moci, protož s jedné strany toliko jablko říšské a na ty troje větší mince okolo text jako na jiné krejcary dělán býti má; na druhou pak stranu toho knížete neb vrchnosti, který mincovati dá, erb, nápis a léto, jakž se nejlépe trefiti bude moci, A tak do každého z těch mincí jablka, totiž do říšského groše 21, do virepurského, virtenberského a bádenského šilinku 28, do šestáku, totiž do sundského šilinku, 48, do jednoho rapenfírern 75 a do najmenštho grošíku 84 cifer vraženo a pregováno býti má.
Podle kterýchžto obecních zemských, říšských minci mají a mohou se také pro obecní každého dne případná vydáváni podle každé země, obyčeje a zpuosobu, však nepříliš mnoho menši peníze mincovati a dělati na stříž a zrno, jakž níže pořád se klade a vypisuje.
t
A to jmenovitě:
Tyrolské peníze, kteréž se jmenuji eeské fírery a kterýchž za šedesáte krejcaruov, totiž za zlatý, platí tři sta, má jich na kolínskou hřivnu vchazeti pět set a osmnácte, a fejnu stříbra držeti puol třetího lotu. Dostane ae z hřivny stříbra fejnu jedenácte zlatých a tři krejcary. Takových eeských fireru vchází na vídeňskou hřivnu šest set dvaceti jeden, tři páté díly jednoho peníze. A tak vídeňská biivna vynese třinácte zlatých, třinácte krejcarúv, tři firery.
Lubišské peníze, kterýchž za šedesáte krejcarů, dvě stě osmdesáte osm platí, má jich na jednu hřivnu kolínské váhy vchazeti šest set padesáte a čtyři, a fejnu stříbra držeti tři loty, šest gre-nův. A tak by z hřivny přišlo deset zlatých padesáte a čtyři krejcary.
Prankské peníze, kterýchž za šedesáte krejcaruov dvě stě padesáte a dva platí, má jich na jedna hřivnu kolínské váhy vchazeti šest set osmdesáte dva, a fejnu stříbra držeti čtyři loty; dostane se z hřivny stříbra deset zlatých, čtyřidceti devět krejcaruov a dva peníze.
Rakouské peníze, kterýchž za šedesáte krejcaruov dvě stě a čtyřidceti platí, má jich. na jednu hřivnu kolínské váhy vchazeti šest set devět a čtyřidceti, a fejnu stříbra držeti čtyři loty; dostane se z hřivny fejnu deset zlatých, čtyřidceti devět krejcaruov. Téch peuěz na vídeňskou hřivnu vchází sedm set sedmdesáte osm, čtyři páté díly jednoho peníze, a hřivna fejnu vynese dvanácte zlatých, padesáte sedm krejcaruov, jeden pátý díl jednoho peníze.
Eejnské, bavorské a švábské peníze, kterýchž za zlatý, totiž za šedesáte krejcaruov, dvě stě a deset platí, má jich na hřivnu kolínské váhy vchazeti šest set třidceti a šest, a maji fejnu stříbra držeti čtyři loty a devět grenuov; a dostane se z hřivny fejnu deset zlatých, čtyřidceti a šest krejcaruov.
Švábské, Halle a konstanstské peníze, kterýchž za šedesáte krejcaruov sto a osmdesáte platí, má jich na hřivnu kolínskou vchazeti šest set a dva, a fejnu držeti pět lotuov; dostane se z hřivny fejnu vymincovati deset zlatých čtyřidceti a dva krejcary.
Virepurské, virtemberské a bádenské peníze, kterýchž za šedesáte krejcaruov sto šedesáte a osm platí, má jich na kolínskou hřivnu vchazeti pět set šedesáte dva, a fejnu držeti pět lotuov; dostane se hřivna fejnu za deset zlatých, čtyřidceti a dva krejcary a čtyři páté díty jednoho peníze.
Rap en peníze, kterýchž za šedesáte krejcaruov puol druhého sta platí, má na hřivnu kolínské váhy vchazeti puol šestá sta, a fejnu držeti pět lotuov a devět grenuov; dostane se z hřivny fejnu stříbra deset zlatých a čtyřidceti krejcarúv.
Štrospuraké peníze, kterýchž za šedesát krejcaruov sto a dvadceti platí, má jich na hřivnu kolínské váhy vchazeti čtyři sta a osmdesáte, a fejnu držeti šest lotuov; dostane se z hřivny fejnu deset zlatých a čtyřidceti krejcaruov.
Item, pomorské a mekolburské peníze, kterýchž za šedesát krejcarúv pět set sedmdesáte a šest platí, mohou podle zpuosobu a příležitosti těch zemi mincovány býti, však jinace nic, než aby dále brány nebyly nežli v těch zemích, tak jakž to níže se vypisuje a opatruje; a tak aby hřivna fejnu vejše zmincována nebyla nežli na jedenácte zlatých a patnácte krejcaruov, zlatý za šedesáte krejcaruov počítajíc.
A protož z mocnosti království našeho Českého tímto naším mandátem vuobec řídíme a ustanovujeme, aby po dnešní den žádný v království našem českém a zemích k němu připojených, kteříž k mincováni jaké právo a spravedlivost mají, buď stavu vyššího neb nižšího, žádných jiných mincí větších ani menších, by pak to kdekoli prvé za obyčej bylo, mimo nahoře oznámené, nařízené a ukázané proti tomuto rozkazu našemu biti, mincovati a dělati nedal, ani pod žádným zpuosobem nějakého placeni nevydával, pod uvarováním hněvu našeho a k tomu ještě pod propadenfm pokuty padesáti
80
Akta ú minu, jenž pološen byl na den i. října 15SÍ.
hřiven čistého zlata; kteroužto pokutu každí, kdožby proti tomu učinil a z toho vystoupil, bez odpuštěni da komory naši dáti a položití povinen bude.
Dále též z mocnosti naší královské řídíme a ustanovujeme a poroučíme, aby všiekni, kteříž k mincování pravo a spravedlivost mají, na to své zvláštní a pilné zření měli, tak aby se těch menších minci pod pět krejcaruov, totiž peněz a haliřuov, příliš mnoho nedělalo, aby snad skrze to jiné větší mince zdraženy a zvejšeny nebyly. Také nemá žádný tím povinen a zavázán býti, aby v placení, zvlast na velikých sumách, mnoho drobných peněz brátí měl.
Pakli by kdo proti tomuto zřízení učinil a skrze to, žeby drobných mincí příliš mnoho se dělalo, tehda mají osoby k tomu od nás na každém místě zřízené tomu mincmejstru, kterýž tu drobnou minci dělati a mineovati dá, pod jistou pokutou a do některého času takové mincování zastaviti, za-pověditi a nad tím konečně a přísně ruku držeti.
A poněvadž nynější stříbrné mince, kteréž před tímto ustanovením a řádem o nových mineech dělány jsou a vuobec jdou, jakožto tolské i jiné groše a mince, bez veliké a znamenité škody všech obyvateiuov a poddaných našich, vyšších i nižších stavnov, tak brzo vybyty a vypleněny býti nemohou: protož jsme podle té průby a rozhodnutí jedněch každých tolaruov a jiných mincí, proti této naší nové minci, která se léta minulého padesátého prvního stala, jakby každá v hodnosti své proti této naší nové minci říšské brána a zase vydávána býti měla, pokudž najvýš možné bylo a se uvážilo, nařídili a sepsati dali. A podle toho tímto naším císařským edictem a mandátem ustanovujeme a poroučíme, aby tolary, které až posavad v německých a t království j zemích našich vuobec dělány jsou a jdou, podle této nové říšské mince po Šedesáti a osmi krejcařích brány a zase za to vydávány byly.
Také mají ty všecky stříbrné mince, kteréž podle nařízení o mineech léta padesátého prvního v svaté říši dělány a mincovány jsou, jakožto tolsfcý groš po sedmdesátí dvou krejcařích, polovičný po třidceti šesti krejcařích, a tak jiné mince, ježto jsou je podle téhož říšského svolení a nařízení stavové říšští mineovati a dělati daii, podle této naší nové mince, dokudž trvati bude, v té míře za hodny brány býti; však aby dále žádné více dělány nebyly, než tyto níže pořád psané tolary, jakožto: Albrechta hraběte z Mansfeldu, kteréž jest toliko pod svým jménem sam dal mineovati, na kterýchž po jedné straně svatý Jiří na koni a nápis okolo něho takový: MON. AEG. CO. DO.' ALBERT. DE MANSEELD a na druhé straně mansfeldský erb a opět okolo text- ALBERTVS CO ET DO. IN. MANSFELD.
Knížete Albrechta mekelburského, na kterémž po jedné straně jsou tři helmové a pod nimi cedule s tímto textem neb nápisem: MON. NOVA CADEBVSS a na druhé straně pět mekel-burských štítuov v kříži a nad nimi cedule taková: A. H. Z. M.; potom poloutolaři mekelburských knížat mají týmž způsobem rázy a ye všem nadepsaném celým tolaruom rovni.
Potom makelburské čtvrtnlky tolaruov, na kterýchž po jedné straně jest po pás obraz knížecí s nepřikrytou hlavou a okolo něho text takový: ALBERT. G. DVX. B. MEGA. H. POLEG na druhé pak straně čtyři štíty v kříži a v prostředku toho kříže štít bez textu.
Yirtemberské tolary mají na jedné straně puol obrazu knížecího a okolo text: D. C. VL. DVX. WIBT. ET. TECK. CO. MON. BELL., a na druhé straně virtemberský štít a text: DA GLÓRIÁM DEO OMNTPOTENTL
Lutyšské tolary mají na jedné straně svatého Jiří na koni vkyrysu, drží v pravé ruce kopí aneb meč a na druhé straně rakouský a habšpurský štíty na čtvero rozdělené s textem: GEORGIVS AB. AVSTRIA DEI GRATIA EPIS. LEODI. DVX. BVLL. CO. LOSS.
Města Hyldeshayna tolary, na kterýchž jest na jedné straně obraz panny Marie stojící v slunci na půlměsíci a text okolo: MAEIA MATER DOMINI, a na druhé straně štít na přič rozdělený,
Akia a ináinu, jenš poUaen byl na den t. října 1S6Í.
81
rfnleišt strana na zpuosob čtvernatého a v hořejším poli puol orla s jednou hlavou a rozpätými křídly, Xs štít H a text: DA PACEM DOMINE CIVITATI B3LDB5E.
Brandenburské a marecké čtvrtnlky neb orty maji na jedné straně puol muže s berlou a s textem' IOAG. PRINC. ELECT. MAJRCH. BKANDE, a na druhé straně brandenburské štíty, nápis okolo: HONE. NOV. ARG. PBIN. ELECTO. BR.
Takové všeckny nadepsané tolary a mince nemají dále v žádném placení brány býti.
Však aby skrze to chudí lidé tak velice ztíženi nebyli a ke škodě nepřišli, protož každá vrchnost od svých poddaných je vyměnit! a ujiti mají a zase mincmejstrum našim výměnice jich dodávati, aby na zpuosob této naši nové mince nařízené předělány a přemincovány byly:
A jmenovitě mansfeldský tolar za padesáte devět krejcaruov.
Mechelburské celé tolary po třech a padesáti krejcařích, poloviční po šesti a dvaceti krejcařích.
Orťové po. puol desátu krejcaru.
Yirtemberské po dvou a šedesáti krejcařích.
Luticské po šedesáti třech krejcařích.
Města Hyldeahaimu po padesáti devíti krejcařích.
Brandenburské marecké čtvrtnlky po čtrnácti krejcařích.
Také ustanovujem a tomu konečně chceme, aby již dále jiné stříbrné mince, kteréž jsou až dosavád v Německých zemích a říši se mincovaly, po vyhlášení mandátu našeho, vedle této naší nové říšské mince jinač vajše brány ani vydávány nebyly nežli v té hodnosti, na jaké která taž mince zrno mincována jest.
Než tyto pořád jmenované stříbrné mince, kteréž také v říši, v krajinách Německých dělány jsou, kteréž jsme obzvláště jedny proti druhým probovati a usaditi dali, mají na zpuosob nižepsaný brány a zase vydávány býti:
Mansfeldské špicgvoše po čtyřech krejcařích.
Marecké groše po jednom a Šech čtvrtech krejcaru.
Pomorské a sundské vitty po puol krejcaru.
Sundské šilinky po jednom krejcaru.
Rostocké nové šilinky po jednom krejcaru.
Lnbišské groše, které se markštuky jmenují, za šest a čtyřidceti krejcaruov.
Hamelské groše s pannou Marií po dvou krejcařích.
Hoxerské groše s pannou Marii po dvou krejcařích a čtvrt krejcaru.
řforthaimské groše s Marii po dvou krejcařích.
Města Braunšvíkn groše s Marií po dvou krejcařích a čtvrti krejcaru.
Goslarské groše s Marií po půltřetim krejcaru.
Hyldesheimské groše s Marii po dvou krejcařích a čtvrti.
Knížete Erycha z Braunšvejku groše s Marii po dvou krejcařích.
Hanovérské groše s Marií po dvou krejcařích a čtvrti.
Gottinské groše s Marií po dvou krejcařích.
Dortmunderské veliké groše po puol šestu krejcaru.
Dortmunderské groše s Marii po dyou krejcařích.
Neiserské groše po dvou krejcařích.
Herfurderské groše s Marií po dvou krejcařích.
Biskupa Cornelia zLutich groše, kteříž sé čtyři štybry jmenují, po puol devátu krejcaru. Gulichské šnaphony po jedenácti krejcařích.
11
Mt* a SíĚmn 1. října l&SL
* 5* .JEL,
82
Ml* a mimu, jmi palostn íyi no dna !. říjua 1581.
Akta o snlhntt, jenž položen hylrna dtn 1. rijna 15SÍ,
83
Gelderské šnaphony s GELD po třinácti krejcařích. Luetichské šnaphony se psem po třinácti krejcařích. Čtvrt Luetichského šnaphonu za tři krejcary.
Braunšvické šilinky s velikým lvem po. čtyřech krejcařích a čtvrti krejcaru.
Gosiarské nové matheisery po jednom krejcaru,
Mindišské groše po jednom krejcaru a třech čtvrtech krejcaru.
Mecp lanky po pětí krejcařích.
Hecblenkiy nebo řečené bingen po puol druhém krejcaru. Bisantské mincle po puol druhém krejcaru. Goetinské malé grošíky po třech čtvrtech jednoho krejcaru. Fulderské malé grošíky za pět osm díluov jednoho krejcaru,
Jestližeby pak jiné mince v Německých zemích zdělané, zvláště pak tolské groše, kteréž od padesátého prvního léta mincovány jaú a vedle jiných dobrých tolaruov, kteréž tehdáž za hodné byiy uznány a až posavad se přijímaly, avšak ještě zprobovány nejsou, proti této naši nové říšské minci něco lehčejšf uznány byly: protož ty a takové tolary a mince na těch sjezdích, kteréž brzo po tomto mandátu po krajích uložili a rozepsati ničíme, probovány a jak by ty a takové tolary i jiné německé mince, kteréž se těchto časuov, jakž dotčeno, v říši mincují, od stavuov říšských proti této naši nové minci v jedné každé hodnosti uznaný a valvovány byly, o tom nám stavové z každého kraje bez prodlévaní oznámiti mají, abychom védětí ráčili, kterýmby z tich mincí podle zuosťáni a snesení, které se v Speyru stalo, místo dáno býti mohlo. Pakliby které z těch tolaruov a mincí ještě lehčejší, nežli to zuostánf v Speyru ukazuje, nalezeny byly, tehdy o těch a takových mincech skrze mandát náš do říše a do království a zemi našich, dědičných znáti dáti ráčíme, tak aby vyměněny a do naši říšské mince k přemincování dodány byly, tak jakož o takových a k těm podobných mincech napřed oznámeno jest.
A jakož jest znamenitě mnoho cizích a lehkých mincí ďo království našeho Českého a zemi., k němu náležitých vneseno a proti tomu dobré stříbrné ittince ven z země se vyvozovaly a v jiné Ieh-čejší a horší předělávaly: i aby poddaní naši věrní takovými cizími lehkými mincemi dále obtěžováni nebyli, protož ustanovujeme a chceme, jakž brzo tento mandát náš po všem království a zemích vuobec vyhlášen bude, aby ty všecky cizí mince stříbrné, kteréž mimo minci naši a jiné mince vedle nl dopuštěné jinde dělány jsou, tím zpuosobem, jak nyní se herou a vydávají a před tímto mandátem našim vuobec šly, ještfi do vyjiti tohoto roku šedesátého prvního a dále nic platily, brány a zase vydávány byly. Než po vyjiti tohoto roku nemají více a dále takové mince v království našem Českém ani v zemích k němu připojených jinač brány býti nežli podle usazení a valvací, kterouž před vyjitím tohoto roku šedesátého prvního dvě neděle napřed skrze mandáty vyhlásiti ráčíme, a dále nic, nežli za dva měsíce pořád zběhlá, totiž do posledního dne měsíce února léta šedesátého druhého, a potom po vyjiti těch dvou měsícuov nemají docela více a dále brány býti, ale jakž v hodnosti své nalezeny a valvovány budou, maji se do měn a mincí našich, kdež je ustanoviti ráčíme, k přemincování dodá-vati a to pod pokutou ztracení té mince, kteréž každá vrchnost v každém kraji a místě nám k ruce vzíti bude moci a za to nic neztratí.
A aby tato naše zapověď a nařízení tím podstatněji a lépeji držáno bylo a ty stříbrné cizí mince tun spiše z království Českého a z zemí k němu připojených vybyty býti mohly, protož ustanovujeme a poroučíme, aby žádný pod zpuosobem každého kupectví aneb jinač takových stříbrných cizích mincí tajně neb zjevně do téhož království a zemí nikoli nevozil a nenosil: byl-li by pak který vtom (že takovou zapověděnou minci do téhož království a zemí nosí neb veze) postižen, ti a takoví netoliko ty vnesené peníze, ale hrdlo i statek ztratiti a própadnouti mají.
Také nemá žádný v tom času až do posledního dne měsíce února žádné domácí i řišsfcé a jiných zemi našich mince ven z země voziti; než jestližeby kdo v handli svém ven z země jaké peníze posiati neb vézti chtěl, má minci domácí za cizi vyměniti a tu cizí ven vysiati neb vynésti.
Pakliby kdo jinač učinil a v tom postižen byl, má takovou sumu própadnouti a k tomu ještě skutečně trestán býti; jakož pák tímto našim rozepsáním a mandátem všem poddaným našim, aby se před škodami uvarovali a tak se strany těch cizích mincí, jak poroučeti ráčíme, chovali, milostivou vajstrahu dávati ráčíme.
A jmenovitě toto jsou ty cizi lehké mince:
Švédské, denmarské, polské, celé a polovičné stříbrné tolary nebo groše, kteréž ve velikosti k tolaruom podobné json, a jiné stříbrné mince.
Item, ury-švejcarské, undervaldské, cyrychské, šaihauské, svatohavelské, oazilejské a soloturské tolary a jiné všecky stříbrné švejcarské mince, všecky lotarynské stříbrné mince, všecky benátské, bononienské, paullnské, juliánske, ferrarské, man-tuaiiské, mirandulanské, mediolanské, florenské i jiné všecky vlašské stříbrné mince.
Item, všecky hispánské a francouzské stříbrné mince.
Všecky stříbrné mince, kteréž v Hispánii, v Niderlandských a jiných krále Hispánského dědičných zemích a panství se dělají a mincuji. Všecky pruské stříbrné mince. Všecky anglické stříbrné mince.
Však chceme, aby toto svrchu oznámeni o těch cizích mincech svaté římské říši a jednomu každému jeho spravedlivosti a vrchnosti bez ujmy a ublížení bylo.
Dále, co se pak zlatých mincí dotýče, poněvadž čtyř kurSrštuv při Rejnu a jiných kurfirštäv, knížat a stavuov říšských, kteříž na svuoj způsob zlaté rejnské mincovati a dělati dadl, dobři a stáli v hodnosti své jsou, a to jest také věc jistá a zřetedlná, že od mnoha dávnlch let mnoho smluv a trhuov a jednání na zlaté rejnské, kurfiršíské a k nim podobné, kteréž se s jejich zlatými na váze i vhodnosti a dobrotě srovnávají, mezi lidmi zděláno a utvrzeno jest: a protož takoví zlatí při tom, jakž i prvé, v svém zpuosobu a váze bez zjínačení zuostati maji, a od těch, kteříž právo a svobodu k mincování zlatých mají, aby děláni byli jmenovitě tak a tím zpuosobem, aby vždycky těch zlatých rejn-ských, dva a sedmdesáte zlatých, pěkně vypravených na jednu kolínskou hřivnu vcházelo, a fejnu zlata aby drželi osmnácte karátuov a šest grenuov, to jest dvanácte lotuov a šest grenuov. Takových zlatých rejnských vchází na pražskou hřivnu 7V't,t dobře a pěkně vypravených.
Také ustanovujeme, poroučíme a tak konečně míti chceme, aby hned po vyhlášeni vuobec tohoto našeho zřízení rejnšti a jiní k nim podobní v hodnosti se srovnávající zlatí, kteříž se y říši a v Německých zemích mincují a k tomu že vážni a dobři jsou, od žádného kteréhožkoli stavu vyšších i nižších osob z mincí vekslováni, ani v prodaji a kupováni ani jiným zpuosobem vejše vydáváni býti nemají nežli za pět a sedmdesáte krejcarův. Než kdož by je laciněji miti neb vydávati mohl, toho se každému dopouští a v tom sobě volni býti mají. _
Kdož by pak proti tomu učinil a takové zlaté vajše a dráže nad sedmdesáte a pět krejcaruv přijímal neb vydával, anebo jiným zpuosobem pod kterýmkoli obmyslem odbýval, ten neb ti, Možby tak to zlato vydávali nebo za stříbro měnili, mají ty zlaté i stříbro do komory naší própadnouti a jim pobrány býti. _ „
Dále, jakož někteří stavové v říši, v svých zemich a na gruntlch lepší a těžší zlato vyššího grádu mají, jakož pak předešle za tou příčinou jsou v říši i dukáty mincovali: a protož takoví dukátové v svaté říši, tolikéž v království našem Českém ještě mincováni býti mohou; však aby jich šedesáte a sedm dobře a na čisto vypravených na jednu kolínskou hřivnu vcházelo, a na pražskou hřivnu
li*
84
Akta o jítřiíiít,      goložcn byl na den I. října 1SQÍ.
Akta 9 Jním«, jrn= porozen ii/Ž n» dm i. řijna tsSi.
85
kusuov 72"'/s1o dlluov jednoho dukátu, a fejnu zlata aby drželi dvadceti a tři karáty a osm grenuov. A žádný člověk jakéhožkoii stavu nebo povolaní by byl, nemá v koupi nebo v prodaji dukátu z mince neb jinač vekslovati, přijimati nebo vydávati, než jeden za sto a čtyři krejcary; než laciněji každý vuoli má je vydávati neb zase přijímali.
Co se pak dorýče těch dukátuov, kteréž jsme předešle před tímto novým mincováním a zřízením v království našich Uherském a českém i zemích našich dědičných Bakouských dělati dali, ty tolikéž vedle těchto nových dukátuov jinač a vajše brány býti nemají, nežli též po stu a čtyřech krejcařích.
Kdožby pak proti tomu učinil a dukáty vajše nežli po stu a čtyřech krejcařích bral, aneb za jinými příčinami neb obmysly, jakž by to vymyšleno býti mohlo, přijímal neb zase vydával, tehdy maji to zlato i stříbro do komory naši v pokutě propadnouti.
Než jiné mince zlaté, kteréž v říši, v zemích Německých se dělají, však s zlatými rejnskými se nesrovnávají,! ty v té hodnosti, jakž nyní piati a až posavad platily, po vyhlášení • tohoto mandátu našeho císařského v království Českém a zemích k němu připojených nic dále než do posledního dne měsíce února brány a zase vydávány býti maji. Než po vyjiti toho času posledního dne měsíce února nemají tyto pořád psané zlaté mince v království našem více platiti, ale zapověděny býti a se nepři-jímati ani vydivati pod ztracením těch zlatých i stříbrných mincí, kteréž každá vrchnost, pod kterouž by se to stalo, k ruce naší do komory vzíti moc míti bude a na tom nic neslušného a nenáleží-' tého neučiní.
I aby takové lekčojšl zapověděné mince zlaté pominouti a z království našeho Českého a zemí k němu připojených vybyly mohly býti, protož takové pozuosfcdé lehké zlaté od poddaných svých, pokudž býti množe, s najmenší jejich škodou, žádného zisku svého v tom nehledajíc, tím způsobem, jakž v předešlém našem mandátu o tom nařízeno jest, vyměniti a v jinou novou minci zlatou předělati a přemincovati dáti poručia ráčíme.
A jmenovitě toto jsou ty lehké zlaté mince, kteréž po vyjiti posledního dne měsíce února zapověděny a více brány nemají býti:
Najprvé byzantské zlaté, na kterýchž s jedné strany stoji císař vkyrysu, držíc v jedné ruce meč a v druhé ruce jablko, a test okolo něho: CAROLVS V. IMPERATOE, a na druhé straně štít, a vněm orel říšský a při křidlách dva herkulesovy sloupy stojí a na kříži text: MONETA AVREA BISVNTI. 1541.
Osnabrukské zlaté, na kterýchž na jedné straně jest svatý Petr na stolici sedě, u noh štít s orlem se dvěma hlavami, s textem: CONRA. EPS. OSSEB, a na druhé straně kolo v štítu s nápisem' MONETA. NOVA. AVREA. OSSEB.
Druhé osnabrukské, na nichž na jedné straně jest svatý Petr stojící, pod nohama jeho štít a v něm orel s jednou hlavou s nápisem: CONRAD. EPS. OSNABKVG, a na druhé straně v štitu kolo, nápis: MONETA. NOTA. AVEEA. OSSNAB.
Klevské, na jedné straně stojící kníže ve zbroji, držíce meč, mezi nohama štít sklevskými a>areckými erby, text vuokol: IOHS. DVX. GLTVE ET CO. MA, na druhé straně kříž, v něm klevské a marecké erby, text vuokol: MONE. NO. AVEEA. KE. WESAL,
Holštejnské s svatým Ondřejem držíce mezi nohama štít a text vuokol: CRISTIAN. D. G. D. HOLSATLE, na druhé straně holštejnské a šlesvické erby, v jednom kříži čtyři štíty,• v prostředku čtyíhraný erb s textem vuokol: MONE. NOVA. AVREA. SLEVICEN SIS.
Basilejské, na jedué straně obraz panny Marie v koruně a na ruce děťátko s textem vuokol:' O, S, MARIA. OEA. PRO. N., na druhé straně štít a v něm bazilejská berla, na kříži v něm 1521. text vuokol: MONE. NOVA. AVRE. CIYIT. BASJUi. ,
■•i
Brandenburské, marecké nové s svatým Janem. Bernenské, na jedné straně nedvěd na silnici. Cyrychské,
Druhé, denemarské, na jedné straně stojící král ve zbroji, v plášti, držíce v rukou sceptrum. a jablko, u noh štítek, vněm dva strychy, s textem vůkol: IHES. DEI. GRA. BEX DACLE., na druhé straně tři lvové v jednom erbu na kříži, a nad těmi erby koruna, text vuokol: MONE. AVREA. REGNI. DACLE.
Daventerské, na jedné straně opat na stolicí sedící, držíce knihy a korouhvičku, mezi nohama štítek, vněm orel, text vuokol: MONE. DE. DÁVEN. 1498., na druhé straně říšské jablko, text vuokol: MAXMILIÁN. ROMANOB. REX.
Cvolterské, na jedné straně obraz svatého Michala v kyrysu, držíc v pravé ruce meč, v levé štít vněm města Cvollu erb s křížem, před nohama ležící lucifer; text vuokol: MONE. AVREA, ZVVOL; na druhé straně říšské jablko, text vuokol: FRIDERICVS. ROMANOB. IMPERAT.
Groninské, na jedné straně obraz svatého Jana Křtitele a pod nohama jeho G, text okolo: MONE. AVEE. GRONIGENS. 88., na druhé straně jablko říšské, text vuokol: FRIDERIC. ROMANOR. IMPERAT.
Monsterské, na jedué straně svatého Pavla apoštola obraz; na druhé straně: CONRAD. EPS. MONASTERIEN.
Mechelburské bez svatého Krištofa.
Třetí, Utrechštl maji na jedné straně Salvátora v stolici držícího knihy pod paži a u noh štítek, vněm puol burgundského erbu s strychy, text vuokol: ELEGI DAVID, SERVOM METO; na druhé strauě burgundské erby v kříži, čtyerhrané, text vuokol: MON. NOV. AVRE, DAVID. DE BOR. EPI.
Gelderské, na jedné straně Salvátor držící jablko v ruce, u noh štít, vněm gelderský erb s textem: MONE. NOVA. AVRE. GELD; na druhé straně tři štítkové se lvy, text vuokol; CAROLUS. DTJX. GEL. ICL. COM. ZVT.
Gelderské, na jedné straně sedící Salvátor, drže v ruce knihy, gelderský štít u noh, text vuokol: CAROL. DVX. GEL. IUL. CO. Z; na druhé straně čtyři štítky v kříži, text vuokol: MONETA NOVA AVREA D. G.
Embderské neb Fryzišské, na jedné straně svatý Jan Křtitel, u jeho noh čtverhraný štít, v něm dva lvi a dva orlové, text vuokol: ENNO CO. FRISLE ORIENTAL; na druhé straně jablko říšské, text vuokol: FRIDERICUS. ROMANORUM. IMPERAT.
Klevské, na jedné straně stojící kníže s mečem, text vuokol: IOHS DVX CLEVE. ET CO. MA; na druhé straně čtverohraný štít v kříži, v něm klewské a marecké erby, text vuokol: MONE. NOVA RE. WESSALIAE.
Brandenburské marecké, na jedné straně svatý Paveí, na druhé straně brandenburského markhrabstvl erby, v prostředku těch erbuov sceptrum, jsou v marecké zemi bité.
Dortmundské, na jedné straně císař s svou císařskou korunou, drže v své pravé ruce sceptrum, pod nohama hvězdu, text vuokol: FRIDERIC. RO. BtPE.; na drahé straně jablko říšské, text vuokol: MON. NOVA AUŘE. TREMONIEN.
Hraběte zRegenštejna, na jedné Btraně štít, vněm jelení roh, nad štítem odevřený helm, nad nim dva rohy, text vuokol: MONET. NOV. AV. VL. G. I. REG.; na druhé straně orel s dvěma hlavami, nad ním císařská koruna, text vuokol: CAROLVS V. ROM..IMP, S. A.
86
Mta o mimu, jmg pološm Jyi no áen 1. fíjim 1561.
Monsterské, na jedné straně svatý Paye! t stolici, u noh štítek a vněm strych, s textem vuokol: SCT. PAYLVS APLS; na druhé straně tři štítkové v triangli, text vuokol: MONETA AVREA MONASTERIEN.
Čtvrté, denemarské, na jedné straně král držící seeptrum a jablka, u noh štítek, y něm hvězda, text vnokol: IHES. DEI GRA. EEX DACĽBj'aa druhé straně tři lvové v štítu na kříži, nad tím koruna, text vuokol: HONE. AVREA REGNI DACDE.
Hedské všelijaké.
Daventerské, na jedná strane obraz opata na stolici, u noh štítek, v něm orel, text vnokol: MON. DE DAVEN TRIA 88; na druhé straně říšské jablko, text vuokol: FEIDERIC. ROMANORV. IMPER.
Páté, gelderský klemmer, na jedné straně kníže držící meč v pravé ruce, hvězda mezi nohama, text vuokol: CAROL DVX GELD. IVL. CO. Z.; na druhé straně gelderský- erb v štítu, v něm malí tři štítkové třihranati, text vuokol: MON. NOVA. GELDRENSIS.
Franicské aneb fryzské, na jedné straně svatého Jana Křtitele obraz majíce, u noh lva v štítku, text okolo: MON. NOVA AVE. FRAK; na druhé straně jablko říšské, text vuokol: FfflDEBIC. ROM. IMPERÁTOR.
Osnabriikské, na jedné straně stojící svatý Petr, držící v své pravé ruce klíč, u noh orel s hlavou, text vuokol: fflS. EPS. OSSNABRVG; na druhé straně štít, v něm kolo, text vuokol: MONETA NOVA AVREA OSSNAB.
Šesté, malý David s harfou, u noh štít, v něm kříž, text vuokol: ELEGIT DAVID SERWM SWM.; na druhé straně burgundské erby na kříži, text vuokol: MONE. AVRE. EPI TRAIECTE.
TJtrychtské, najedná straně biskup v své stolici, držíce v pravé ruce kříž, mezi nohama štít s Křižem, text vuokol: SANCTVS MARTJNVS EPIS.; na druhé straně burgundské erby, text vuokol: MON. NOVA AVREA TRAIECTEN.
Utrecktské, na jedné straně biskup v stolící, drže v pravé ruce berlu s křížem, a noh štít, v něm kříž, text vuokol: SANCTVS HARTINVS EPS.; na druhé straně burgundské erby, text vůkol: MON. NOVA AVREA TRAIECTEN.
Lutychské, na jedné straně kříž, na druhé erb pánuov z Mark, text vuokol: ERARD. DE MARCHA. EPISCOPVS LEODIEN.
Gronintské, na jedné straně stojící svatý Jan Křtitel, text vnokol: MON. AVRE. GRONIGEN.; na druhé straně říšské jablko, text vůkol: MAXIMILIAN. ROMANO. REX.
Sedmé, veliký David drže harfu, má pod nohama čtyřhranný štít, v něm kříž a burgundský erb; na druhé straně veliký kříž s takovým textem vuokol: DAVID DE BVRGVND. EPS. TRAIECTEN.
Lutychské, na jedné straně svatého Jana obraz, majíce mezi nohama štítek, text vuokol: SI DEVS PRO NOBIS, QVIS CONŤRA NOS.; na druhé straně čtyři štítkové v kříži, text vuokol' IOJJES. EPS. LEOD. DVX. BVLL. COM. LOS.
Embderské, na jedné straně svatý Jan Křtitel mající mezi nohama D., text vnokol: EN-NOCO. ET DNS. PERIE. OR.; "na druhé straně jablko říšské, text vuokol: IN DEO SPERA. N. TEEBO Q. P. M. H.
Emderské, na jedné straně svatý Jan Křtitel, mezi jeho nohama E, text vuokol: ETZRD. CO. E. ORĽENTAL. PHRI; na druhé straně jablko říšské, text vuokol: FRIOERIC. ROMANORV. IMPERAT.
GrSninské, nasedne straně^ svatý Jan Křtitel, ma pod nohama štítek s strychem právě přes ■ přič jdoucím, text vuokol: MONETA AVRE. GRONINGENSIS; na druhé straně jablka říšské text vuokol: MAXMILIÁN ROMANO. REX.
Ak!a o mŕmti, jins položen byl nu den i, fijna 1551.
87
Osmé, gelderský klemmer, na jedné straně Salvátor držící y pravé nice kříž, s textem vuokol: CAROL. DVX. GELDRLffi IVL.; na druhé straně gelderský erb u velikém štítu, vněm tři malí štítkové tříhranni, text vuokol: MONE. AVRE GELDRI.
Gelderské, na jedné straně kníže v stolici, drže meč v pravé ruce, mezi nohama štítek, v něm lev, text vuokol: VfTLH. DVX. GELDRI CO. A.; na druhé straně dva štítkové, v jednom lev, v druhém orel, text vuokol: BENEDICI. QVI VENIT IN. NOĽE.
Embderské, na jedné straně obraz po prsy, text vuokol: ENNO 2. COMES. ET DNS PHRJDE, OR; na druhé straně ostfryzský erb, text vuokol: IN DEO SPERA. N. TD3BO. Q. FA. M. HO.
Emderské aneb fryzské, najedná straně obraz císařský, sedící na svém majestátu, drže y pravé ruce sceptrum a v levé jablko říšské, u jeho noh orel v štítu, text vuokol: SaNCT. CAROL. MAGN.; na druhé straně čtyři štíty se dvěma orly a se dvěma lvy, text vuokol: MO. NOV. AVRE. ORIENTAL FRISĽE.
Klevskó, na jedné straně svatý Jan sklevským erbem u noh, text vuokol: IHS. DVX. CLIVÉ. ET CO. M.; na druhé straně štít v kříži, v něm klevské a marecké erby čtvernaté, text vuokol: MONE. NOVA AVRE. EMBRL
Deváté, utrychtští philipsové, mají na jedné straně biskupa sedícího na stolici, drží štít v něm kříž, na druhé straně burgundské erby,
Lutychské, na jedné straně svatý Jiří a pod nohama štít s čtvernatým habäpurským a rakouským erbem, text vuokol: GEORGIVS AB AVSTRIA; na druhé straně mezi čtyřmi štítky kříž, text vuokol: EPS. LEOD. DVX. BVLLION. COM. LOS,
Lutychské, na jedné straně Salvátor na stolici, před nohama štít, vněm kříž, text vuokol: CORNELI. DE SEBEN. EPIS. LEO.; na druhé straně těch z Sebenberguoy erb, text vuokol: DVX BVLLION. ET CO. LOSAN. Jest po kurfirštuov na Rejně rázu vymalován.
Daventerské, těch tři měst Daventer, Campen, Cvoll erby, v prostředku orel, text vuokol: MON, NOV. AVR. DÁVEN.; na druhé straně jablko říšské, text vuokol: CAROLVS ROMANO. IMPERÁTOR.
Daventerské, na jedné straně orel s hlavou, pod jeho nohama maličký daventerský štítek, text vuokol: MONE. AVRE. DE DAVENTRIA 1523; na druhé straně jablko říšské, text vuokol: CAROLVS ROMANO. IMPERÁTOR.
Deventerské, na jedné straně svatý Míchal, okolo něho těchto tří měst Campen, Cvoll, Daventer erby, text vuokol: MON. NOVA AVRE. ZWOL.; na druhé straně jablko říšské, text vuokol: CAROLVS ROMANO. IMPERÁTOR.
Daventerské, najedná straně těch tří měst erby, mezi nimi hvězdička v trianguln, text vuokol: MO, NO, TRTV. CIVTTA. MPERIALTV.; na druhé straně jablko říšské, text vuokol: CAROLVS ROMANO. IMPERATO.
Eampenské, na jedné straně svatý Jan Křtitel a pod nohama jeho téhož města Kampen erb, text vuokol: MON. AVRE, CAMPEN; na druhé straně jablko říšské, text vuokol: CAROLVS ROMANORV, IMPERAT.
Hrabě z Berge, na jedné straně svatého Jana obraz, na druhé straně kříž, vněm dotčeného hraběte erb; kteréž jest hrabě Ozvald z Bergu biti dal a jsou brandenburským zlatým velmi nápodobní a po nich vymalováni,
Gelderské rejtery, na jedné straně kyrysar, nese meč v ruce, pod koněm stojí psáno: GELD., text vuokol: CAROL. DVX. GEL. IVL. COMES; na druhé straně gelderský erb v kříži, text vuokol: MON. NOVA AVREA DVCIS GELRĽE.
88
Akta o inžmv, j'fin= jjoJúien hyl na den 1, října 1601,
Akta o (nífmu, jtna položen byl na tlen J. října 1561.
89
Cvollské, na jedné straně svatý Michal nahý meč drže v ruce, pod nohama křiž v štítu, text vuokol: MON. NOV. ÁVEE. ZWOL; na druhé straně jablko říšské, text vuokol: MAXMILIÁN ROMANOU. REX.
Desátá, Utrechtštl, maji na jedné straně .biskupa~s berlou, text vuokol: SANCTE MARTINE EPIS.; na druhé straně štít 9 biskupství utrychtského erbem v tříhranu s tímto textem vuokol; MON. RODVL. EPISC. TRAD3CT.
Gelderský kiemmer, na jedné straně svatý, držíc v pravé ruce křfžek, text vuokol: ARNOL. DVS GELD. IVL.; na drahé straně u velikém štítu gelderský erb, okolo něho čtyři štítové včtveru-hraně, text vuokol: MON. NOVA AVRE. GELEN.
Daventerské, na jedné straně těch tří měst Daventer, Campen, Cvoll v fřihraně erb bez hvězdy, text vuokol: MON. NO. TRIV. OVITA. IMPERIALIY; na druhé straně jablko říšské, text vuokol ;• CAROLVS ROMANO. IMPERÁTOR.
Gelderské nejmngem, na jedné straně orel s dvěma hlavami, na prsech štítek, vněm lev s tímto textem vuokol: MONETA NOVA. AVREA NOVI MAG.; na druhé straně svatý Štěpán, text vuokol: SC. STEPHANVS PROTHOMA.
Jedenácté, Lutychské, mají na jedné straně biskupa v stolici, u jeho noh erb hrabstvl mareckého, text vuokol: SANCTVS LAMPERTVS; na druhé straně kříž mezi čtyřmi štíty, text vuokol: ERARD. DE MARCELA CARDDÍ. EPS. LEOLD.
Gelderské, na jedné straně svatý Jan, drží v pravé ruce berlu 3 křížem, text vuokol: S. IOHANNES BAPTISTA; na druhé straně gelderský erb, okolo něho čtyři štítové ve čtyry hrany, text vuokol: DVX ARNOLD. GEL. IVL. COM.
Dvanácté, utrechtské, na jedné straně svatý Jati, držíc berlu s křížem, text vuokol: S. IOHANNES BAPTISTA; na druhé straně pět štltuov v trojí hraně, text vuokol: DE BADEN.
Lutychské, má nu jedné straně biskupa s tímto textem vuokol: S. LAMPERTVS; na druhé straně štít, v něm kříž, v prostředku jeho také štít, v něm Hornišských erb, text vuokol: IOHS. DE HORN. EPS. LEOD.
Lutychský postulát, na jedné straně biskup, text vuokol: SANCOTS LAMPERTVS; na druhé straně štít, v něm erb hrabství Mareckého v kříži, text vuokol: ERBARD DE MARCHA EPS. LEOD.
Lutychské, na jedné straně biskup, text vuokol: SANCTVS LAMPERTVS; na druhé straně štít v kříži, Hornišský erb, text vuokol: IOfflS. DE HORN. EPS. LEODIEN.
Klevský postulát, na jedné straně přímo stojící biskup, text vuokol: S. MARTIN. PATRON. EMRI; na druhé straně klevské a julichské erby čtyrhrané, text vuokol: IOHS. DVX CLEVE. ET COM. MA. 1503.
Bergský postulát, na jedné straně stojící biskup, držící knihy, na nich jelen, text vuokol: MONE AVRE MVLH. 1503.; na druhé straně štít, v něm čtyři lvové kvartyrováni, v prostředku takového kvartýrování Ravenšpurakých erb, text vuokol: WJLHEL. DVX IVLLE ET MO.
Lutychské zlaté, na jedné straně jest biskup, nápis okolo: SANCTVS LAMPERTVS, a na .druhé straně štít a vtom štítu menší štítek a vněm Sebenburtský erb; vuokol nápis: CORNEL. D. BERGE. EPS. LEODIEN.
Embderský postulát, na jedné straně stojí biskup, okolo něho nápis: SANCT; LVDERVS, a na druhé straně šUt v kříži, v kterémž jest Ostfryzský erb, nápis okolo ENNO, CO. ET DNS. PHEĽ35.
Embderský postulát, na kterémž na jedné straně jest Salvátor s jablkem a nápis okolo: .VERBVM DOMINI MANET IN iETER., a na druhé straně štítek, v kterémž jest orel se dvěma hlavami, nápis okolo: ENNO. CO. ET DNS. PHRISI2E ORI.
■
JiiS
■
Dále také ustanovovat! a poroučeti ráčíme, co se cizích zlatých minci dofýče, jakožto duká-tuov, korun i jiných k těm podobných: aby ty a takové zlaté mince po vyhlášeni tohoto našeho mandátu a vajpovědi dále v království našem Českém brány a vydávány nebyly nežii do posledního dne měsíce února. A potom tyto níže psané zlaté, kteréž so váhou i hodností s dukáty našimi srovnávají a na hřivnu kolínskou týchž dukátuov 67 a korun 70 vchází; a tak má na pražskou hřivnu dukátuov vcházeti 72 dukáty, tři sta padesáte jeden, šest set a čtyřidceti diluov jednoho dukátu, a korun na touž hřivnu pražskou 75, padesáte jeden, šedesáte čtyři diluov jedné koruny, kteréž jsme proti našim dukátuom a rejnským zlatým dobrým vhodnosti jejich sprobovati a valvovati dali.
Než mezi tím časem výš oznámeným mohou netoliko ty zlaté, kteréž se zejména dole jmenují, ale i ty cizí zlaté, tak jakž prvé platily i nyní platí, brány a zase vydávány býti; než po vyjití jmenovaného času, totiž posledního dne měsíce února, mají ty cizí zlatí zapověděni býti a více bráni nebudou než toliko tyto níže zejména položené.
Také ty mince zlaté cizí, kteréž se v říši, v království našem českém a v jiných zemích našich vedle našich mincí dopouštějí, výše brati ani vydivati se nemají nežli tak, jakž se níže píše; však tak aby na zlatě i na váze pravé byly, a lehčejší mají se vystřelovat! a ven z země vybývati.
Jmenovitě a předkem dupltdukáty.
Totiž všecky hispánské duplodukáty, kasalické, arragonské, valencké, navarské, sicilské, me-diolánské, francouzské: po dvou stech a čtyřech krejcařích. Dukáty jednonásobní.
Všecky hispánské, totižto kastilické, valencké, arragonské, neapolitánské, minstrberské, polské, genuenské, benátské, papežské, bononienské, vratislavského biskupa, Vratislavě města, lehnické, vayd-ské, kladské, florencské, mediolánské: po jednom stu apo dvou krejcařlch; než salcpurské mají toliko brány býti po jednom stu a jednom krejcaru.
Dukáty: augšpurské, kaurpaurské, hamburské, lubecské po sto krejcařích toliko.
Item, portugalské zlaté s krátkým křížem po devadesáti šesti krejcařích; item, druhé portugalské s vysokým křížem po 95 krejcařích.
Koruny slunečné, burgundské, niederlandské, francouzské po 93 krejcařích.
Jiné koruny: totižto všecky hispánské, kastilické, valentské, navarské, mediolánské, sicilské, genuenské, papežské po 91 krejcařích.
Edožby pak toto naše nařízení přestoupil a takové nahoře jmenované dukáty a koruny, kteréž jsme vedle jiných našich domácích a zemských zlatých mincí brati dopustili, výše a draze, než se nadpisuje, bral, vydával neb jakkoli jinač pod jakýmžkoli obmyslem, zpuosobem a obyčejem odbýval, ten nebo ti mají v pokutě býti a takové zlaté i stříbrné mince nám kruče propadnout!; protož se každý, věda o tom, před škodou bude moci varovati.
I poněvadž nám, jakožto králi českému, náleží, abychom nad tímto ustanovením a zřízením mincovním, uváživše je prvé s radami našimi dostatečně, pro věrných poddaných našich dobré a užitečné, ruku drželi, a to všecko, což se svrchu píše, aby cele a neporušítedlně od každého držáno bylo: protož to v království českém a zemích k němu připojených nařtdia ráčíme, aby v jistých místech, jakžby kdy toho potřeba ukazovala, mince království našeho Českého ohledávány a probovány byly, jakož pak o takovém probovánl zvláštní psané zřízení udělafcL a nad tím ruku držeti ráčíme.
I ačkoli takové probováni, zvláště pak pro uvarování falše a podvodův, potřebné bude, však proto se to přiházf, že při mincování i jinač všelijací obmyslové, ibrtelové a oklamání jedni druhých se dějí, by pak i toho probováni se neužívalo, jako že někteří zlatých a stříbrných mincí ujímají,
AJttA o mlnfíi 1. ŕ£n» 1681. 1-
90
Akta a CTÍRiu, jenž polosen byl na den í. října 15SÍ,
Akta a tnÍJnv, jmx poiosen byl na dzn 1. října ÍSSI.
91
lehčí, ostřihují, přelivajl, vyvažují, překontrfetujl a jinač nenáležité 3 tím nakládají i z země ven, hledajíce v tom svého zisku, vozí: protož ustanovujeme a tomu konečně chceme, aby takoví lidé, ježto mince lehčí, ostrihujf, přepalují, šmelcují, přeiívajl, vyvažují, na zisk mění aneb jakžkoli falšují, na hrdle i statku podle jednoho každého provinění bez milosti a odpuštění trestáni byli a žádný aby v té věci sanován nebyl; jakož pak všem vrchnostem ve všem království našem Českém, aby na takové falešníky a osoby podezřelé, ježto minci falšují, přepalují a kazí, zvláštní pozor měly, a kte-réhožby postihly, ku právu daly, poroučeti ráčíme. Pakliby se to našlo, že by komu co takového ■přehlfdly a o tom neoznámily, tehdy ten nebo ti nám pokuty dvě 'hřivny čistého zlata skrze to propadnout! maji.
Také kdyžby který takový člověk s jistotou postižen- a ku právu dán byl, má na hrdle i na statku trestán býti, anebo toliko na hrdle anebo toliko na statku, jakž kterého proviněni větší bude. A budeli který na statku trestán, tomu, kterýž o nčm zprávu dá nebo který ho postihne, pokuty třetí díl se dáti a jiné dva díly do komory naší náležeti mají; kteroužto pokutu nám kruče každá vrchnost v království našem Českém a zemích k němu náležitých povinna bude vyupomínati a z toho teu třetí díl, komuž bude náležeti, vydati. Jestližeby pak někdo, takovou faleš a podvod zvěda, vrchnosti své nejdéle v jednom měsíci, to jest ve čtyřech nedělích pořád zběhlých, neoznámil, a to se na něho vyhledalo a proneslo, ten tu pokutu oznámenou dvě hřivně čistého slafa nám propadne a dáti povinen bude; z kteréžto pokuty tomu, kdož jest takovou faleš a podvod vyhledal, aneb o tom, že jest to před vrchností svou zamlčel, oznámil, třetí dil dán býti a ostatní dva díly aby do komory naší propadeny a dány byly.
A jakož také mnozí lidé z království našeho českého a z zorní k němu náležitých tajuě a pod rozličnými zpuosoby a obmysly zlato a stříbro nezdělané vozí, nosí a vysýlajl na znamenitou naši a všech věrných poddaných našich škodu a- záhubu: protož poroučeti ráčíme a tak konečně mtti chceme, aby po dnešní den žádné nezmincované ani nezdělané zlato a stříbro, tolikéž ani stříbrné nádobí, leč by to pozlacené bylo, ani dukáti, kteří se v zemích našich mincovati a dělatí dopouštěj/, ani zlatí rejnští, z království našeho Českého do jiných cizích zemí, kromě svaté říše a zemí Německých, ani do Nydrlandu, dokudzby se s naším a svaté říše o minci nařízením nesrovnali a všelijak nesnesli, pod žádným zpuosobem ani skrze handle nevozili, neprodávali, nenosili ani ven nevysýlali-a bude to na pomezí Ifémeckých zemí k Vlašským i jiným zemím a krajinám skrze lidi opatřeno a zvláštní pozor a špeh na takové lidi držán, a budeli kdo postižen, mají bez milosti na hrdle i na statku podle jednoho- každého provinění tak a tím způsobem jako ti, kteřížby mince falšovali neb vekslovali, jakž svrchu dotčeno, skutečně trestáni býti. A proti tomu žádnému nemá postačiti ani pomoci žádný klejfc, bezpečenství, obecní Iandfrýd ani nic jiného k tomu podobného. Pakliby ta osoba postižená tak chudá byla, žeby se na statku nemohla trestatí, anebo, prvé jsouc proto na statku trestána, dále by se toho dopustila, protož k těm a takovým osobám má se zachováno býti, jakž se svrchu píše.
Užel-li by pak který, tehdy každému svobodně se dopouští, aby k hrdlu i statku jeho sáhnouti mohl, a tím proti řádu a právu ani žádnému klejtu nic neučiní.
Také, jestliže by se přihodilo a takový člověk že by postižen byl, tehda nemá jinde na něho sazeno býti nežli v městě anebo v městečku, kdežby pořádné právo bylo, aniž také má přehledáván býti, leč s vědomím a" v přítomnosti té vrchnosti anebo práva a potom k němu má přikročeno a přistoupeno býti, jakž svrchu dotčeno.
Pakliby ten, kterýž by o někom oznámil, omylnou zprávu dal, a někdo Um vinen nebyl a skrze to že by v škodu uveden byl, tehda ten, kterýžby tak koho svým oznámením k škodě připravil, podle
'i
rozeznání právního takovou škodu a náklad navrátiti a zaplatiti povinen bude, léčby slušné a hodné příčiny toho ukázal a předložil, tehdy takovými škodami a náklady povinovat nebude. Však proto všem vrchnostem tím zapovědíno ani zastříno býti nemá, jestliže by o kterých takových škodných a podezřelých lidech zvěděli, aby jich na svých gruntech skrze služebníky a lidi své vyzdvihovat! a do mést nebo městeček ku právu podávati neměli.
Také měl-li by kdo proti tomuto našemu jistému nařízení jakou sobě danou milost, obdarování nebo dopuštění, aneb žeby budoucně toho něco sobě objednal nebo obdržel, to všeckno tímto naším ustanovením moříme, kazíme a v nic obracujeme, tak aby proti tomuto poručení našemu žádné moci ani platnosti nemělo.
Také ustanovujeme a tomu konečně chceme, aby každý pod pokutou upálení, zrnění, Bagrováni, falšování a jiných podvoduov strany starých dobrých mincí (krom cizích a lehkých), tak jakž o tom svrchu oznámeno jest, se nedopouštěl. A kteříž v království našem Českém a zemích k němu připojených jaké sagrovní a šmelcovní huti maji, pod ztracením jednoho každého Bvobody k mincování a nad to ještě vajše pod přepadením dvadeiti hřiven litého zlata do komory naší bez odpuštění, to dostatečně opatřiti mají, aby na budoucí časy žádné mědi v týchž sagrovnách a hutěch svých zrniti a toho, což stříbro drží, sagrovati a šmelcovati, přepalovati a přeháněti nedopouštěli, kromě stříbr těch, kteréž se z hor dobajvajl a což jest prvé mince nebyla.
Než měl-liby kdo jaké staré neb jiné mince, ježto vůbec jednostejně se neberou a nevydávají, a chtěl by je dáti spustiti a zrniti, ten nebo ti mají je do našich mincí donesti a tu spustiti a zrniti dáti a potom v slušnosti prodati.
Také jestliže by zlatníci k založení svého řemesla a živnosti zlata neb stříbra potřebovali a skrze to minci zlámati a spustia musili, nemají více té mince lámati a spouštěli, nežli což by k řemeslu svému potřebovali; ale prodávati nebo jinam vysýlati toho zlata ani stříbra nemají pod pokutou a trestáním svrchu oznámeným.
Také nemají dotčení zlatníci žádné mince lámati ani spouštěti, leč by se prvé vrchnosti své opověděli.
Dále mohlo by se také to přitrefiti, že by ti, kteříž právo a svobodu k mincování mají, svou spravedlnost a právo prodali, jinému odevzdali aneb propuojčili: protož ustanovujeme, poroučíme a konečně tomu chceme, aby všickni, kteříž k mincování svobodu a obdarování maji, žádných nenále-žitostí se nedopouštěli a kromě služby nebo záplaty s mincmejstry žádných spolkuov a smluv postranních nemívali, ale každý svým vlastním nákladem a penězi svými aby zlatem i stříbrem minci svou zakládal, ač nechceli od mincování přestátí, a toho mincování aby upřímně a věrně jakž náleží užíval.
Pakliby kdo v jednom neb více artikulích proti tomu učinil, ten pro své provinění v těžkou nemilost naši upadne a k tomu o svou svobodu a spravedlivost k mincováni přijde.
A jestližeby pak který mincmejstr od koho pro nějaký zisk minci najal, ten má nám pokuty deset hřiven čistého zlata propadnouti.
Také přihodiloli by se kdy, že bychom někomu, kterýž prvé té svobody nemá, k mincování zlaté nebo stříbrné mince jaké nové obdarování dáti ráčili, aneb že by toho od našich dědicuov neb budoucích králuov českých dosáhl: tehda takové obdarováni na jiný způsob a konec dáno býti nemá, než aby podle tohoto našeho nařízení a ustanovení a jinače nic se při tom mincováni chovati povinen byl.
Pakli jest kdo kteréhokoli stavu anebo důstojenství od nás, nebo od slavných pamětí předkuov našich, jaké obdarování nebo svobodu, ježtoby proti tomuto našemu nařízeni bylo, dosáhl nebo sobě vyjednal, aneb ještě pod jakýmžkoli zpuosobem objednati a dosáhnouti by mohl: takové obdarování žádnému proti tomuto našemu nařízení nemá a nebude moci postačiti ani platné býti.