Handout I – KSCA018 Dějiny čínského myšlení I
1
(1) Konfucianismus I
堯 Yáo
舜 Shùn
禹 Yŭ
夏 dynastie Xià (??? – ???)
商 dynastie Shāng (??? – asi 1045 př. n. l.)
周 dynastie Zhōu (asi 1045 př. n. l. – 256 př. n. l.);
秦 dynastie Qín (221 př. n. l. – 207 př. n. l.)
漢/汉 dynastie Hàn (206 př. n. l. – 220 n. l.)
文王 Wén wáng = král Wén 文 wén = kultura, civilizační hodnoty
武 王 Wŭ wáng = král Wŭ 武 wŭ = válka, válečnické hodnoty
周公 Zhōu gōng = vévoda z Zhōu
天命 tiān mìng = Mandát Nebes
Vrstvy zhouské aristokracie: 王 wáng; 公 gōng; 大夫 dàfu; 士 shì
游士 yóu shì = „putující vzdělanci“
司馬遷/司马迁 Sīmă Qiān: Zápisy historika (史記/史记 Shĭjì)
 klasifikace „šesti filozofických škol“ (六家 liùjiā): škola yinyangová (陰陽家
/阴阳家 yīnyángjiā), konfucianismus (儒家 rújiā), mohismus (墨家 mòjiā),
legismus (法家 făjiā), škola jmen (名家 míngjiā) a taoismus (道家 dàojiā).
劉歆/刘歆 Liú Xīn – další klasifikace filozofických škol
konfucianismus, taoismus
Handout I – KSCA018 Dějiny čínského myšlení I
2
1. Konfucius
孔子 Kŏngzĭ, Konfucius (551 – 479 př. n. l.)
Konfuciovy Hovory (論語/论语 Lúnyŭ)
禮/礼 lĭ = obřady, rituálně korektní jednání
Konfuciovy Hovory:
Sibai, aristokrat ze státu Chen, se zeptal, zda se vévoda Zhao [z Lu] vyznal
v obřadech (li). Konfucius řekl: Vyznal se v obřadech. Když Konfucius odešel,
Sibai předvolal [Konfuciova žáka] Wuma Qiho a řekl: Slyšel jsem, že urozený
muž (junzi) není stranický. Je možné, že by urozený muž přece jen byl stranický?
Vévoda Zhao si vzal ženu ze státu Wu, která měla stejné příjmení, a nazýval ji
Wu Mengzi. Jestliže se tento pán vyzná v obřadech, kdo se už v nich nevyzná?
Když to Wuma Qi sdělil Konfuciovi, mistr řekl: Jsem věru šťastný člověk,
pokud udělám chybu, druzí to ihned poznají.
Kdosi řekl: [...] Vyznal se Guan Zhong v obřadech (li)? Mistr odpověděl:
Pouze vládce státu může postavit ochrannou stěnu [proti duchům před branou
svého sídla], avšak Guan Zhong měl takovou ochrannou stěnu. Pouze vládce
státu, aby náležitě uctil vládce jiného státu, smí postavit hliněný stolec na
odkládání pohárů (fandian), avšak Guan Zhong měl takový stolec. Pokud se
Guan Zhong vyznal v obřadech, kdo už se v nich nevyzná?
[Konfuciův žák] Zigong chtěl zrušit zvyk obětování ovce při každoročním
rituálu přijetí kalendáře na následující rok od královského dvora, jenž se
odehrával v chrámu předků údělných knížat. Mistr pravil: Ach, Ci [oslovení
Zigonga], ty máš rád ovce, a já zase obřady.
Handout I – KSCA018 Dějiny čínského myšlení I
3
 禮儀 lĭ yí. V nejstarších textech jsou významy těchto dvou slov obtížně
rozlišitelné, obojí odkazuje k obřadnému jednání v ceremoniálním
a náboženském kontextu (oběti předkům).
V textech klasického období nabývají zřetelněji odlišitelných významů:
lĭ 禮 = „rituálně korektní jednání“, „pravidla obřadnosti“; slovesně pak „jednat
v souladu s pravidly obřadnosti“, „být zdvořilý“, „zachovat se v dané situaci
s náležitým dekórem a v souladu s pravidly“. Výraz lĭ tudíž pokrývá prakticky
veškerou lidskou společenskou aktivitu a odkazuje k jednání v konkrétní
situaci (ať už v běžné společenské situaci nebo při náboženských obřadech) v
souladu s rozdíly ve společenské hierarchii a z ní vyplývajícími požadavky
zdvořilosti a náležitosti.
yí 儀 / 仪 má užší význam „ceremoniální dekórum“, čili odkazuje k čistě
vnějškovým požadavkům na náležité jednání příslušné osoby, „jednání
v souladu s vlastním statusem“. Tento význam dobře vyjadřuje časté spojení
weiyi 威儀 = „úctu vzbuzující ceremoniální dekórum“ – odkazuje k situacím,
kdy zpravidla vysoce postavená osoba dává náležitě okázalým ceremoniálním
jednáním najevo úctyhodnost a autoritu svého společenského postavení.
Konfuciovy Hovory:
Mistr řekl: Být uctivý bez obřadů (lĭ) je vyčerpávající. Být opatrný bez obřadů
znamená být ustrašený. Být statečný bez obřadů vede k bezuzdnosti. Být přímý
bez obřadů znamená být obhroublý.
Ušlechtilý muž (junzi), které má obsáhlé znalosti kultury (wen) a omezuje se
obřady, je schopen nesejít ze správné cesty.
Kdykoli Mistra navštívil někdo oděný ve smuteční šat, nebo v obřadné pokrývce
hlavy, v plášti a suknici, nebo slepec, i když muž ten byl mladší jeho, Mistr
spatřiv ho vždy vstal, a byl-li nucen ho předejít, vždy zrychlil krok.
Když rozmlouvá s nižšími hodnostáři, jeho chování je přátelské a vlídné. Když
rozmlouvá s vysokými hodnostáři, je zdrženlivý a obřadný. Je-li přítomen vládce,
je pln úcty, nikoli však přepjatý.
Nespí nikdy v poloze mrtvoly [hlavou k severu]. Doma se nechová upjatě. Sejdeli
se s někým ve smutku, třebas ho dobře zná, musí změnit výraz, a navštíví-li
někoho oděného v obětní šat nebo slepce, i když nejde o obřadnou věc, musí
projevit svou úctu chováním. Potká-li někoho v hlubokém smutku, ukloní se přes
čelo svého vozu; a stejně se ukloní lidem nesoucím sčítací tyčinky. Jsou-li mu při
Handout I – KSCA018 Dějiny čínského myšlení I
4
hostině předloženy vybrané lahůdky, jeho výraz se má změnit a má povstat.
Uslyší-li náhle zahřmění nebo prudký závan větru, také musí změnit výraz.
Když vstupuje do vozu, musí stát tváří přímo k němu a držet se šňůry držátka. Za
jízdy netěká pohledem, nemluví překotně a neukazuje rukama.
V hodinách prázdně bylo Mistrovo chování velmi bezstarostné a jeho výraz čilý
a radostný.
Zápisy obřadů (Lĭjì 禮記 )
Papoušek dokáže mluvit, ale přesto se neliší od ostatního ptactva. Opice dokáže
mluvit, ale přesto se neliší od ostatní zvěře. Pokud by člověk byl bez obřadů, pak
ačkoliv by dokázal mluvit, rovněž by se svou myslí (xin) nelišil od ptactva a
zvěře. Pouze ptáci a zvířata jsou bez obřadů, a proto [mezi zvířaty] otec a syn
sdílejí stejnou družku. Z toho důvodu se objevili světci (shengren) a vytvořili
obřady, aby jimi vychovávali lid a aby lidé skrze obřady pochopili, jak se odlišit
od ptactva a zvěře.
君子 jūnzĭ = aristokrat / ušlechtilý muž
Konfuciovy Hovory:
Mistr se chtěl usadit mezi devíti kmeny východních barbarů. Kdosi řekl: Copak
to půjde, vždyť jsou hrubí a nekulturní! Mistr řekl: Když mezi nimi bude sídlit
ušlechtilý muž (junzi), jak by mohli být hrubí a nekulturní?
Fan Chi se chtěl poučit o pěstování obilí. Mistr řekl: V tom se nevyrovnám
starému sedlákovi. [Fan Chi] se tedy chtěl poučit o pěstování zeleniny. [Mistr]
řekl: V tom se nevyrovnám starému zahradníkovi. Když Fan Chi odešel, mistr
řekl: Fan Chi je věru malý člověk (xiaoren)! Pokud ti ve vysokém postavení
milují obřady (li), pak mezi lidem není nikoho, kdo by se odvážil být neuctivý.
Pokud ti ve vysokém postavení milují smysl pro náležitost (yi), pak mezi lidem
nebude nikoho, kdo by se odvážil být neposlušný. Pokud ti ve vysokém postavení
milují důvěryhodnost (xin), pak mezi lidem nebude nikoho, kdo by se odvážil
nebýt upřímný. Je-li tomu tak, lidé budou přicházet ze všech stran s dětmi
přivázanými na zádech. K čemu [by se ušlechtilý muž zabýval] pěstováním obilí?
Handout I – KSCA018 Dějiny čínského myšlení I
5
學/学 xué = studium
Mistr řekl: V patnácti letech jsem se zaměřil na studium (xue), ve třiceti jsem se
postavil na vlastní nohy, ve čtyřiceti jsem již nebyl zmatený [ve svých postojích],
v padesáti jsem chápal záměry Nebes (tianming), v šedesáti jsem již intuitivně a
náležitě chápal vše, co jsem slyšel a v sedmdesáti jsem již mohl dělat všechno,
po čem mé srdce a mysl toužily, aniž bych se dopouštěl prohřešků.
義/义 yì = smysl pro náležitost
仁 rén = lidskost, dobro
Hán Fēizĭ:
Pojem lidskost 仁 rén, značí, že má člověk z hloubi duše péči o druhého. Jeho
radost ze štěstí jiných a odpor k jejich neštěstí je dán tím, že podle svých
vrozených duševních vlastností nemůže jinak, nikoli tím, že chce nějakou
odměnu.
Smysl pro náležité 義 yì – to se týká služebných vztahů mezi pánem a
poddaným, mezi těmi nahoře a těmi dole, rozdílů mezi otcem a synem a mezi
váženými a nízkými, styků mezi přáteli a známými, rozlišování mezi blízkými a
cizími, domácími a těmi zvenku. Aby poddaný sloužil panovníkovi, je náležité.
Aby podřízeným záleželo na nadřízených a syn sloužil otci, je náležité. Aby
prostý dav ctil vážené, je náležité. Aby si přátelé a známí vzájemně pomáhali, je
náležité. Aby blízcí byli uvnitř a cizí venku, je náležité.
Obřady 禮 lĭ – to je prostředek, kterým se navenek dávají najevo city, vnějškové
uspořádaní projevů všech druhů náležitosti, způsob obcování mezi panovníkem
a poddaným a otcem a synem, nástroj k rozlišení mezi vážnými a nízkými a
schopnými a neschopnými.
V srdci chováme určité city, leč příslušná osoba o nich nic netuší, proto
rychlými krůčky přicupitáme a hluboko se pokloníme, a tak to dáme na
srozuměnou. Když k někomu cítíme srdečnou náklonnost, ale dotyčný o tom nic
Handout I – KSCA018 Dějiny čínského myšlení I
6
neví, vyjádříme to hezkými slovy a květnatými obraty. Obřady jsou to, skrze co
vnější jednání osvětluje vnitřní rozpoložení.
Když jsou běžní lidé pohnuti působením okolního světa, nerozumí obřadům,
kterými člověk zušlechťuje sám sebe. Prosťáci vykonávají obřady tak, aby uctili
jiné lidi. Proto se někdy snaží a jindy polevují. Ušlechtilý muž však vykonává
obřady, aby jimi pracoval sám na sobě. Pročež do nich vloží celou svou duši,
vykonávaje tak nejvyšší obřady. Nejvyšší obřady jsou prodchnuté duchem,
zatímco ty prosťáků jsou roztěkané, proto si navzájem neodpovídají.
Smysl pro náležité je lidskostí vyjádřenou jednáním v praxi. Jednání v praxi jsou
řízena obřady a obřady obsahují určité vnějškové vzorce. Obřady jsou
vnějškovými vzorci smyslu pro náležité.
Konfuciovy Hovory:
Kázat lidskost (rén) znamená, že když se sám chceš prosadit, pomáháš druhým,
aby se prosadili; když sám chceš uspět, pomáháš druhým, aby uspěli. Dívat se
na druhé jako na sebe sama – to lze nazvat směřováním k lidskosti.
Ohleduplnost (恕 shù): Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.
Co je lidskost? Mimo dům jednej, jako by byl přítomen vzácný host. S prostým
lidem jednej, jako bys konal důležitou oběť. Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň
ty jim. Pak nebude vůči tobě nenávisti, ať řídíš stát nebo rodinu.
Yán Huí se tázal na lidskost. Mistr řekl: Přemož sebe sama, aby ses navrátil
k obřadům – tomu se říká lidskost. […] Nedívej se na nic, co odporuje obřadům,
nemluv o ničem, co odporuje obřadům, nedělej nic, co odporuje obřadům.