Lekce 2 Gramatická látka Odkaz na gramatiku Deklinace: a-kmeny (zakončení na -r| a a purum) Trojvýchodná adjektiva o- a a-kmenů Nezvratné osobní zájmeno pro 3. sg. §§ 129-134 §§ 139-141 §216 Konjugace Aktivní imperfektum Slabičný augment § 256, § 262, § 414 § 248 (l) Syntax: Ireálná podmínka nedokonavá Nesplnitelné přání nedokonavé Substantivizovaný infinitiv § 444 (iv) § 429 (2) §461 1. Přestože po bitvě u Kúnax (r. 401 př. Kr.) slíbili Peršané řeckým žoldnéřům ve vojsku Kýra Mladšího bezpečný a nerušený návrat do Řecka, dali povraždit všechny jejich velitele, které předtím sezvali k jednání. Mexá tov tcôv oipairiycôv ůccvaxov r| xóv 'EAArjvcov OTpaTiá év TiolAťj áTiopíqc r|v. Aéyei ô' ô Eevoqxôv «Kai Tipóxepov ěAeyov, óti TioAAai kou kocAou TipooôoKÍať r||iív eiaiv a(OTr|pía<;. r\\\.z\Q |iěv yáp ůepa7iei)0|iev toíx; ůeoíx;, cooTiep áei éůepa7iei)0|iev, Kai é|i|iévo|iev xaic, OTiovôaíc;. oi ôe TioA.é|iioi xäc, OTiovôác; Tiapá zobe, ópKou<; Aúouoiv, r||ieí<; oě Tiáoxo|iev noXXä Kai KaKa ôiá Tŕ]v xóv PapPápcov éTiiopKÍav. outox; eÍKÓ<; éaTi toí<; |iěv 7ioA.e|iíoi<; évavTÍoix; eívai toíx; ůeovj<;, r||iív oě avj|i|iáxou<;. ctp' oť> noXXÚKic, ô pápPapoc; ěcpeuye toíx; r\\iExépo\)c, Tipoyóvoix;; xóv oě vikwv TeK|irjpiá éaTi Ta TpÓTiaia2, |iéyiaTov oě |iap-xvjpiov r| éAeuoepía. oú |iěv ôf] touto3 Aéyco, cb<; KaTaiaxúveTe toíx; Tipoyóvoix;- äXXä Kai ú|ieí<; é v Tťj Tiepi Tťj<; tou Kúpou PaaiA.eía<; |iáxíl toíx; PapPápoug éviKaTe4 ou v toí<; ůeoí<;. (oote Kai vúv |ifl äÔU|iOl ěote5 npÓQ Tf]V VÍKr|V.» (podle Xen.An. 3, 2,10 sqq.) 2a. ' Ati ' äpexf\Q ai Ti|iaí6. (Gorg.B na, i6,DieiS) 2b. Řecké přání zdaru: 'AyaŮťj TVJXTI- (Men. Dysc. 816) ŕ| TipooôoKÍK 'naděje, šance', pl. možno překládat i jako sg. 2 to TpÓTTKiov charakteristická řecká reálie: jednoduchý pomník vztyčovaný po bitvě na rozhodujícím místě, kde došlo k obrácení nepřátel na útěk (ř| TpoTTfj), tj. v překladu snad 'pomníky vítězných bitev', 'znamení vítězství' 3 í í touto nom./ak. sg. neutra ukaz. zájm.: to, toto 4 víkk-co 'vítězit', srov. subst. ř| víkt| ěoTe 'buďte' 6 doplňte: eioív 51 Lekce 2 3. ilřjpai7 5úo (kcli' Aíocjtiov) ' AvůpcÓTicov EKaoioQ óvjo Tirjpag (pépei, Tf]v |iěv ě|i7ipooůev8, Tf]v óě ótuoůev9. yé|iei10 óě kkkcóv énzazépa, áXX' r\ |iěv ě|i7ipooůev, dAAoxpicov, r| 6' ótuoůev ióícov. kou óiá touto11 oi avůpcoTioi tčc |iěv áXXóxpia Kauza yiyvcóoKouaiv, tčc 6' íóia oí5. (PodieAesopusHaim359;ch. 304) 4. Aioú•IlElOí;,2 liCuog. "AvůpcoTioí Tiveg13 év OKr|vfj éoůíouoi TipópaTov. Xvkoq óé, ó<;14 ocútoíc; évTuyxctvei, «Hóooq,» (pr|oív, «ctv r|v ú|iiv uopuPog, ei éycb TocÚTa15 é7ipaTT0v.» (podieAesoPuS Haim 282) 5. SocTKpcó (pr|oiv, óti tó áTioůvfíoKeiv kkkóv. oi ůeoi yáp á7iéůvr|aKov áv, eÍTiep r|v kocAóv tó áTIOŮvfíOKeiV. (Sappho, ed. Treu, 1954, 104) 6. "ApKTog16 xíq tiots éKÓ|i7ia(ev17, ú)q (piAavůpcoTiÓTaTÓv18 éoTi itov (cócov. (paoi yáp apKTOv veKpóv |ir|6ěv PiPpcóoKeiv19. r| 6' áXúnr\E,20 npdc, aÚTrjv «Eíůe«, é(pr|, «|iáA.A.ov toíx; veKpoix; épíPpcooKec; .» (Aesopus Halm 69) Slovní zásoba 1. ô OTpaTriyóg, -ov r| OTpOCTlCÍ, -&c, év (dat.) TIoAvj^, TioXXr[, TioXv r| áTiopía, -ac, TipÓTepoc;, -a, -ov vojevůdce vojsko v mnohý nedostatek, nouze byl dřívější dux exercitus in multus difficultas, inopia erat prior ř| TTfjpK 'mošna, ranec, tlumok' 8 ě|j,7Tpooůev 'vpředu' 9 ÓTTioůev 'vzadu' 10 yé|j.co (gen.) 'být plný (něčeho)' 11 8ik touto 'proto' 12 > * » AiocoTieiog: rel. adjektivum k AiocoTiog 13 v Tiveg (enklitikon) nom. pl. neurč. zájmena tiq 14 « 4 > oq nom. sg. m. vztažného zájmena: který 15 tkCtk nom./ak. pl. neutra ukaz. zájmena oůtoq, přel. 'tohle, to' 16 ó, ř| apKTOQ obourodé subst. (epicoenum), srov. §§ 113-114 17 ko|j,7TkCco 'chlubit se' 18 (piAavůpcoTTÓTKTog superlativ k adj. (piAávůpcoTTOQ 'laskavý, vlídný, který má lidi rád' 19 PiPpcóoKCO 'žrát, hltat' 20 ř| kAcóttt|5 'liška', viz pozn. 16. 52 Lekce 2 TipÓiepOV (adv.) dříve prius OTl že (quod) KaXÓQ, -rj, -óv dobrý, krásný bonus, pulcher my nos r||iív nám nobis eioiv jsou sunt r| ocoxripía, -íac, záchrana, spása salus ŮspWJlSVJGO, -EÚocj, -evaa, -evkcí, -eujjoíi, -eúůt|v pečovat, uctívat colere Ô tlEÓQ, -ov bůh deus (OOTiep, Ú)Q tak jako sicut áeí vždy semper (é|i)|iSVG0, |íev(J, Ě|iEiva, |iE|iÉVT|Ka, —, — (dat.) zůstat při něčem, dodržovat manere (H G7TOVÔ0U, -úv smlouva foedus TIoA.é|ilO<;, -ía, -lov nepřátelský inimicus Tlapá (ak.) proti něčemu contra Ô ÓpKOQ, -ov přísaha ius iurandum r| ÉTIlOpKÍa, -ac, křivá přísaha periurium A,VJG0, Aúocj, ĚAOoa, AÉAĎKa, AsAiiiai, ÉAúŮT|v porušovat, rozvazovat solvere, violare Tláo^fx), iiEÍoo|iai, ěitaůov, Ttéitovůa, —, — trpět, snášet pati 6lá (ak.) kvůli propter ô pápPapog, -ov barbar, cizinec barbarus outgo <; tak ita eÍKÓ<; éoxiv zdá se, že; zřejmě par (verisimile) évaviíog, -ía, -íov nepřátelský, stojící proti contrarius ô évavTÍog, -íou odpůrce, nepřítel contrarius eívou být esse ô oť)|i|iax°í> spojenec socius apa tázací částice (nepřekládá se) -ne áp' oú co(ž)pak ne, ne snad nonne ápa |irj co(ž)pak, snad num často saepe (psijyOJ, (pEÚ5o|iai, Ěcpuyov, TtÉcpEuya, —, — utíkat fugere r||iéTepo<;, -a, -ov náš noster oi Tipóyovoi, -úv předkové maiores TÍ VÍKT1, -tiq vítězství victoria to TEK|irjpiOV, -Ol) důkaz, doklad argumentum, certum signum 53 Lekce 2 |ieyioTO<;, -ti, -ov to papxúpiov, -ou r| éAeuůepía, -ac, (Kai)aÍOXl)V(0, -vvú, rjaxuva, —, —, — (ak.) (Kať)aÍO"Xl)VC>|iOU, -vvov[iai, —, fioxúvůriv x] |láXTl,-TI? r| PaoiAeía, -ac, OVJV (dat.) äôu|io<;, -ov TipÓQ (ak.) 2a. «71(5 (gen.) TÍ ápexrj, -f\Q TÍ Ti|irj, -r\Q 2b. äyatiÓQ, -rj, -óv TÍ TÚXTVTK 3. ôi)o KOCTÓ (ak.) EKaOTOQ, -t], -ov ô |iév - ô ôé äXXÓxpiOQ, -ící, -lov ÍÔlO<^, -ía, -lov yiyvcóoKCĹ), yvúooiiai, ěyvcjv, ěyvcjKa, Ěyvcjo-|iai, éyvúoůt|v 4. ô |iúôo<;, -ou TÍ OKX|Vrj, -f\Q éoŮÍCO, ěoo|iai, Ě(paY0VJ éôtíôokcí, éôííÔEa|iai, r|oÉoůr|v TO TipóPaiOV, -oi) ô A.vjko<;, -oi) evTUyXttVCO, -TEÚ^oiiai, -etu^ov, --ce-cú^riKa, —, - (dat.) TIÓOOQ, -r\, -ov (pr|o\(v) (XV Ú|ÍÍV největší svědectví, důkaz svoboda (proto)že zahanbit, dělat ostudu stydět se vy bitva království s takže, a tak malomyslný, nesmělý vůči, ve vztahu k z, od ctnost důstojnost, pocta, cena dobrý osud, štěstí dva podle někoho každý jeden - druhý cizí vlastní poznávat slovo, vyprávění stan jíst ovce vlk setkat se jaký, jak veliký říká Snad (většinou se nepřekládá) vám maximus testimonium libertas ut ignominia afficere revereri, pudet vos pugna regnum cum ut desperatus, tristis, anxius ad, quod ad, propter ab virtus honor, pretium bonus fortuna, sors duo secundum quisquis alter - alter alienus proprius cognoscere fabula tabernaculum, tentorium edere o vis lupus incidere, occurrere quantus die it, inquit vobis 54 _ Lekce 2 ô ôópuPog, -Ol) éycó TipttTTCO, npá^cj, -ä^a, -ä%a, -äy|iai, -á%ůr|v 5. ei'Tiep 6. ô, r| čtpicco<;, -oi> TTOlě tô (coov, -Ol) (potoi(v) |ir|ôév ei'ôe e r), probrané v lekci C. Tím se rozpadly všechny tři skupiny a-kmenů dále na 2 podskupiny: 1. substantiva, u nichž předcházela před kmenovým vokálem hláska e, i, p, zůstávají beze změny (tzv. typ ot purum); 2. ve všech ostatních případech změna proběhla, a vznikla tak maskulina na -x\q a feminina na -r|. Výsledkem celého vývoje je tedy následujících 6 typů: A. feminina a) původní typ -Čt, -äc, 1. typ -čt, -äc, (a purum, po e, i, p), např. oÍKÍot, X"PK> ^ečt; 2. typ -r|, -r\Q (ostatní případy), např. [iá^f], víkx|, xiprj; b) původní typ -čt, -äc, 1. typ -čt, -äc, (a purum, po e, i, p), např. fiaoíXeia, ocpotípot; 2. typ -čt, -r\Q (ostatní případy), např. MAotuTOt, 6óE,a, yXůxxa; B. maskulina 1. typ -äc,, -ou (ot purum, po e, i, p); např. veotvíotc;; 2. typ -r\Q, -ou (ostatní případy), např. noXíxr\Q, 7ioir|i;rj<;. povyk, křik já dělat jestliže, kdyby (totiž) medvěd někdy živočich říkají, prý nic, vůbec kéž říkal spíš tumultus ego facere si (quidem) animal dicunt, dicitur nihil utinam dicebat potius 55 Lekce 2 Strukturatvarůfemininjezřejmáz §§ 129-134 gramatiky.21 Kromě obecnýchpřízvukových pravidel (viz lekce C) a deklinačního pravidla o oxytonech (viz 1. lekce) přistupuj e pravidlo o gen. pl. a-kmenů: Substantiva a-kmenové deklinace se mění v gen. pl. v perispómena nezávisle na svém přízvu-kovém typu. Morfologie slovesa Imperfektum tematické konjugace Všechny minulé (vedlejší) časy se v řečtině tvoří od příslušného časového kmene pomocí 1. augmentu (na počátku slova)22 a 2. tzv. sekundárních přípon (na konci slova)23. Pokud jde o tvary imperfekta, je východiskem pro tvoření časový kmen prézentní. Osobní přípony se k tomuto kmeni připojují prostřednictvím tematického vokálu způsobem zcela shodným s připojováním primárních koncovek v prézentu. I sekundární přípony jsou rozděleny pouze do dvouřad: 1. aktivum, 2. mediopasivum a významová škála mediopasiva představuje stejnýproblém jako v prézentu24. akt. sg. 1. - o - v pí- 1. - o - |iev 2. 2. — s — ts 3. — £ — 0 3. - 0 - v medpas. sg. 1. - Ó - |iT|v pl. 1. - ó - |ieůa 2. — ou (< -E-OO) 2. - e - oůe 3. - e - to 3. - 0 - vto Struktura ipf. tvaru má tedy 4 složky: augment, prézentní kmen, tematický vokál a příponu: např. é-(pevjy-o-|iev 'utíkali jsme'. Přísuvné -v se objevuje v ipf. ve 3. sg.: -ev. Jiné než indikatívni tvary v imperfektu neexistují. O významu imperfekta25 platí, že vyj adřuj e děj, kterému mluvčí věnuj e pozornost pro j eho průběh nebo opakování26, a že tedy v češtině odpovídá nejčastěji minulému času nedokonavých sloves. V některých případech je však užití nedokonavého času stylisticky v češtině méně běžné, přestože je logicky lze očekávat. Např. uvozovací sloveso přímé řeči i nepřímé stojí ve spisovném jazyce obvykle v dokonavém tvaru: řekl, prohlásil, přestože znění výroku se mluvčí chystá svou Procvičování feminin typu (b) a maskulin je zařazeno do následující lekce. §§ 247-249. § 256. §§ 404-411. § 414. Stojí tedy proti aoristu, který je probírán od 6. lekce. 56 Lekce 2 citací podrobně sledovat (v řečtině naopak častěji ipf.: ě(pr|, r|v ô' ôq, ěAeyev). Z hlediska uzuálnosti (obvyklosti) vyjadřovacích prostředků je třeba uvést, že v řečtině je základním vyprávěcím časem aorist, kdežto ve spisovné češtině je základní rámec vyprávění obvykle v nedokonavém vidu. Kromě toho j e třeba věnovat pozornost případům, kdy se vřečtině imperfektem vyj adřuj e snaha (v záporu jde o neúspěšnou snahu) o dokončení děje (tzv. imperfektum snahové, lat. imperfectum de conatu): éôícoKev 'snažil se dohnať, ČTieiůev 'pokoušel se přesvědčit', oúk éA.á|iPavev 'nedařilo se mu chytiť. V těchto případech lze někdy napodobit řeckou konstrukci prostým minulým časem ('honil', 'přesvědčoval'), často je však — ve shodě s č. tendencí vyjadřovat modalitu explicitně samostatným výrazem — zapotřebí doplnit modálni sloveso ('nemohl chytiť, 'ne a ne chytiť; nikoliv 'nechytal'). Nelze tedy řeckému imperfektu při překladu mechanicky přiřazovat český minulý čas nedokonavých sloves, nýbrž je třeba vycházet z vyjadřovacích vzorců, které jsou v češtině v analogických případech obvyklé. Syntax Vyjadřování ireality Řečtina nemá k dispozici gramatickou kategorii kondicionálu a k vyjadřování ireálné podmínky nebo přání obecně slouží indikativ minulých časů: imperfekta a aoristu. Na rozdíl od jiných evropských jazyků, v nichž se užitím různých časů v podmínkových a pracích větách většinou vyj adřuj e skutečně časový rozdíl, jev řečtině tento rozdíl vidové povahy. Imperfektní tvary vyjadřují irealitu nedokonavých dějů.27 V hlavních větách vyjadřujících ireálnou podmínku se minulých časů užívá ve spojení s částicí ctv (její slovosledná pozice ve větě je poměrně volná)28; v hlavních větách vyjadřujících ireálné přání stojí částice ei'ôe, a to zpravidla na počátku věty.29 Těmito částicemi se obě ireálné konstrukce liší od indikativních vět s týkajících se reálné minulosti: évó|ii(e ávôpcÓTioix; kockou*; (indikatívni věta) 'myslel si, že lidé jsou zlí' évó|ii(e ctv ávôpcÓTioix; kcíkoú<; (ireálná podmínka) 'myslel by si, že lidé jsou zlí' ei'ô' áyaůoíx; évó|ii(e<; ctvůpcÓTioix; (ireálné přání) 'kéž bys (kdybys tak) měl pocit, že lidé jsou dobří!' čôei30 oe touto Aéyeiv (indikatívni věta) 'to jsi měl říkat' ěoei ctv oe touto Aéyeiv (ireálná podmínka) 'to bys měl říkať V negované podobě ireálně podmíněných vět hlavních se užívá záporky oú(k) stejně jako u vět indikativních týkajících se minulosti, zatímco ve větách pracích modálni záporky \ir\: oúk évó|ii(e ávůpcÓTioix; kcíkoú<; (indikatívni věta) 'nemyslel si, že lidé jsou zlí' oúk ctv évó|ii(e ctvůpcÓTioix; kcíkoú<; (ireálná podmínka) 'nemyslel by si, že lidé jsou zlí' Podmiňovací souvětí dokonavého vidu, tj. využívající aoristu, jsou probírána v lekci 6. 28 § 427 (2). 29 § 429 (2). 30 Ipf. neos. výrazu ôeí. Ve spojení se záporkou vyjadřuje ôeí nutnost, tedy: je třeba (je dobré), aby ne, nemá se apod., na rozdíl od č. není třeba. 57 Lekce 2 ei'ôe p ŕ] kcíkoíx; é vópi(e<; á vôpcÓTiouc; (ireálné přání) 'kéž bys neměl pocit, že lidé jsou zlí!' oúk čôei oe touto Aéyeiv (indikatívni věta) 'to jsi neměl říkat' oúk ctv ěoei oe touto Aéyeiv (ireálná podmínka) 'to bys neměl říkat' Ve vedlejších větách vyjadřujících ireálnou podmínku se částice cív neužívá; jediným indikátorem ireality (kromě minulého času) je spojka ei (v negativní podobě ei |irí): ei (piAóooqxx; r|v, évópi(e ctv ávůpcÓTiouc; áyctůoúc; 'kdyby byl filosof, byl by toho názoru, že lidé jsou dobří' ei p ŕ] (piAóooqxx; r|v, oúk ctv évópi(e ávůpcÓTiouc; áy cíůoú<; 'kdybynebyl filosof, nebyl by toho názoru, že lidé jsou dobří'. Cvičení 1. Doplňte věty tak, že vyberete z níže uvedených prísudku ten, který odpovídá kontextu, a přeložte je: • r| OTpotTíct tou<; ůeoix; ctei... • oi PctpPotpoi toú<; Tipoyóvouc; tioA.A.cíkk; ... • oi ctvůpcoTioi ôi)o 7irjpcí<;... • cti Tirjpou kcíkcôv ... • cti Tťj<; vÍKr|<; TipooôoKÍou... • eÍKÓ<; éoTiv toú<; ůeoú<; rípiv ... • tou<; Tipoyóvouc;... • pŕ] KOtTotioxúveTe • kcíAcíí eioiv • ctprjyeiv (pomáhat) • ěcpeuyov • yépouoiv (být plný)* éůepcíTieuev • (pépouoiv. 2. Doplňte věty tak, že vyberete z níže uvedených spojení to, které odpovídá kontextu, a věty přeložte. • r|pei<; ctei... évepévopev. • cb PctpPotpoi, tioA.A.cíkk; ... éAúeTe. • tioA.A.cíkk; toú<; TioA.epíou<; ... éviKCCce. • pr] cíůupoi ěoTe (buďte) .... • ei'ôe pŕ| kkkk éTicíoxeTe .... • r| éAeuůepící péyioTov potpTÚpióv (svědectví) éoTiv .... • twv viKwv • év páxKK * tccíc; OTiovôaic; • ôicí Tŕ|v twv PapPápcov ÉTiiopKÍav • tcí<; OTiovôág • npdc, Tr]v ocoTr|píav. 3. Gramaticky určete a vytvořte 1. sg. ind. préz. akt: • ouvétiititov • évépevev • émfiáXXEiE • áném\imc, • ouvépouve • cíTiecpotívopev • cíTié-ůvr|OKe. 4. Určete pád a číslo, vytvořte nom. sg., a ten přeložte: • O7TOVÔ0U • ápeTrjv • od Tipotí • Trj<; éA.euůepící<; • Tťj pcíXTl * T(^v oipocxicov • twv vikwv • tíív oorcripícív • Tťj TÚxn • tcíí<; okt|vai(;. 5. Vytvořte od těchto adjektiv substantiva podle vzoru: éXevůepoc, - éXevůepía,: • kcíkó<; • cíôikoc; • cíôupog 6. Vyložte etymologii slov: • aporie • terapie • polemika • trofej • polyteismus • Barbara Lekce 2 7. Přeložte: ei ô ÍTiTiog é(ppóvTi(e xóv xoú éxaípou Aóycov, ô óvo<; oúk ctv auvÉTUTixev. ei |ifi oi tioAé-|íioi tcí<; OTiovôág ěAuov, oúk ctv eTiáoxopev noXXä kou kcíkcí. eíôe oi cívůpcoTioi tcí í'ôicí KCtKK éyíy vcookov. 8. Rozlišujte typy záporek: • |ir] Aúexe xäc, onovôäc, - oú KCíTCíioxúvexe zobe, Trpoyóvoix; • oú vo|ií(exe - |ir] vo|ií(exe. • oú yiyvcóoKexe - |ifi TipáiTexe. 9. Text 5. v lekci 1 zní oi |íev ôÍKaioi Ka\ óoioi eic, |iaKapícjv vr\aovc, áitoTténTtovTCíi, oi ôe äôikoi Kai áůeoi eíq xb ôeo|iCJ-cfípiov. V obou shodně stavěných a významově protikladných částech této věty následuje za subjektem příslovečné určení místa. Jde o jednu z oblíbených antických rétorických figur, zvanou paralelismus. a) Nalezněte v téže větě další příklad paralelismu. b) Vyhledejte paralelismy v 1. textu této lekce. 10. Přeložte slovesné tvary: •buď zdráv • mají 'prosili bychom 'hnal j si • chtěli byste • umírá • domnívalijsmese • stávalo se • posuzovali byste • trpěli • nezůstával jsem • ať neruší • prchal • vítězíme • poznávejte • dělali • jíst •jedli by 11. Přeložte do řečtiny: 1. Přátelé zůstávali ve stanu. 2. Naši nepřátelé nepropadají malomyslnosti. 3. Je to (zájmeno nepřekládejte) dobrý důkaz j eho schopností. 4. Copak ses nesetkával s našimi protivníky? 5. Kdybych chtěl, mluvil bych. 6. Ta(to) svoboda není dokladem vítězství. 7. Naši spojenci nedodržovali vždy smlouvy a nevážili si bohů. Trpěli mnoho příkoří a tak poznávali, že není dobré rušit přísahy. 8. Neutíkej, zůstaň! 9. Kdybyste trestali zlé lidi, netrpěli by dobří lidé příkoří. 10. Ať si váží (3. pi. ipt.) našich předků! 11. Slova spravedlivého člověka přinášejí svobodu přátelům i nepřátelům, nikoli však lidem zlým a bezbožným. 12. Musíme (přeložte pomocí ôei) si vážit i svých nepřátel. 59