Lekce 3 Gramatická látka Odkaz na gramatiku Deklinace: a-kmeny, maskulina, stažené tvary, typ a impurum o-kmeny: maskulina, stažené tvary §§ 135-138, 50 §§ 124-125, 50 Dvoj východná adjektiva a- a o-kmenů, stažené tvary Deponentní slovesa mediální Akuzativ vztahový (zřetelový) §§ 142-146, 50 Konjugace Syntax: §409 § 365 (3) 1. Paridův soud. Na příkaz Diův přivádí Hermes bohyni Héru, Athénu a Afrodítu k Paridovi: ' o ' Ep|irj<;- «"Hpav 6é, cb IMpť, kou ' AŮT|vctv kou ' A(ppooíxr|v PAétiek;- kk|ís2, töv ' Ep-|irjv, ó Zeíx; knooxéXXzx. äXXä xí xpé|iei<;; xkAetiöv yáp oůoév. KeAeuco 6é oe öiKaoTf]v eívou Trj<; eú|iop(pía<;3 aviův veavía<; yáp eí ßaoiAiKO<;4, KaXóq xe kou ooqxx; xá épamKÓ5. épí(ouoi öe "Hpa kou 'Aů"r|váK0U ' A(ppoövcr|, títk;6 ocútwv KaXXíoxr\ eoxiv.» 'OIIápi<;-«Ilix; oúv, cb oéoTioxa ' Ep|irj, éycb xfj é|i7ieipía íkocvck; öiKao"crj<;; xá yáp toiocůtoc7 Kpíveiv oú veavíou, äXX' é|i7ieípou oikocotoú |iáA.A.óv eoxiv8.» (Luc. Dmi. deor. 20,1,7,8) 2. Trj<; r|Tieípou xf\Q ' EXXr\viktjc; - Kaxá xäc, vrjooix; xäc, KvKXáoac,9 - áKpa10 Soúvióv éo-Tiv TipÓKeiTOU11 öe yfjc; xf\Q ' AiTiKrjc;. Kai vaó<;12 éoxiv éizi Kopixpfj xf\Q änzpac,. (paus. 1,1,i> 3. ' Ooomópoí; Ka\ ' AArjüeia (Kau' Ai'awitov) ' Oooi7iópo<; ti<; év éprj|i(p13 évxuvxávei xfj ' AAriůeía kou Aéyei aüifj- «Aiá Tioíav oúxíav xoix; ávůpcÓTioix; (peúyei<; kou év xfj épr||iía ßiov 6iáyei<;;»r| 6' 'AArjůeiá (pr|oiv «"Oci oi ávůpcoTioi oúkéti xf]v áArjůeiav ůepaTieúouoiv (xf\Q áXr\tiEÍac, (ppovcí(ouoiv), äXX' áei l|jei)ÖOVT0U.» (Aesopus Halm 314) 1 vok. sg. vlastního jm. napit; 2 kráze: K«|j,é < kki ě|j,é 3 ř| eú|j,op(pÍK 'krása' 4 P«aiAiKÓ<; 'královský, z královského rodu' 5 t« ěpcoTiKK 'to, co souvisí s láskou, věci lásky, láska, sex' 6 títk; nom. sg. f. nepř. táz. zájmena: 'která' 7 tk toikCtk nom./ak. pl. n. ukaz. zájmena: 'takové věci, toto, to' 8 ěoTi (gen.) 'je něčí věcí; pro někoho je náležité, odpovídající' 9 KvjkAkôkí; ak. pl. k subst. KvjkAkôbí; 10 ř| «Kp« 'výběžek, nejzazší bod' 11 TipÓKeiTKi (gen.) 'vystupuje, vybíhá (z něčeho)' 12 ó VKÓg 'chrám' 13 ř| ěpr||j,og, syn. s násl. ř| ěpr||j,í« 'pustina, poušt" 60 Lekce 3 4. Řečtí žoldnéři pod Xenofóntovým vedením na zpáteční cestě do Řecka přicházejí na dohled Černého moře: Oi šévoi TiA.r|oiáCouoi14 xfj daXáxxr\ óiá noXXoi) xpóvou. ávépxovxou 6' ei<; cŽKpov, óůev KaiaPAÉTiouoiv15 ei<; xf]v ůccAoccxav. évxaúůa óf] Kpauyf]16 noXXr\ yíyvexou- «QáXaxxa, dáXaxxa», kou TiepipáAAouoiv17 áXXř\Xovc, kou oTpaxriyoíx; kou Aoxayoúc;18. (Xen.An.4,7,2sqq.) 5. Pausániás ve svém popisu athénské Akropole: Twv óě IIpoTiuAcucov év óe^iá Níkt|<; éoxiv ' ATixépou19 vaó<;. évxeúůev r| ftáXazzá éoxi oúvotttck;.20 (Paus. 1,22) 6. Mexpía |iěv r| ůecp óouAeía, á|iexpo<; óě r| xoí<; ávůpcÓTioic;. (piat. ep. s, 354 e 5) Slovní zásoba 1. PAÉTICO, (3Aét|;o|iai, -e\|rct, -scpa, -e|i|ica, -£(půr|v vidět, pozorovat é|ié mě (ttTIo)OTsA,A,CĹ), oteAú, Ěo-CEiAa, Ěo"raA,Ka, ěo-raA,- odesílat |iai, éo-cáAr|v tí (táz. zájm.) xpé|i(o, —, —, —, —, — XaAeTióc;, -rj, -óv KsAsÚk), -eúogj, -evaa, -evkcí, -eva\iai, -eúoůt|v ô ôiKao"crj<;, -ov ô veččvíčo;, -oi> eí épí^CO, épíocj, řjpioa, řjpiKa, KÚXXlOXOQ, -r\, -ov oův proč třást se, chvět se, bát se těžký, obtížný přikazovat tě soudce mladík jsi hádat se, mít spor nejkrásnější jak tedy, a tak tuen me (di)mittere quid difficilis, molestus iubere te iudex iuvenis es rixari pulcherrimus quo modo ergo, igitur ttAt|oikCco 'blížit se' 5 K«t«pAé7TCO 'pohlížet dolů' 6 ř| KpKVJY1! 'křik' 7 TrepiPáAAco (ak.) dosl. 'házet, klást okolo', spec. o rukách při objímání: 'objímat někoho' 8 ó Xoxayóc, velitel lochu, tj. oddílu asi o 150 lidech, přel. 'setník, velitel' KTTTepoQ, -ov bezkřídlý , přívl. bohyně Níké 0 oúvoTTTog, -ov 'viditelný, který se dá vidět' 61 Lekce 3 Ó ÖSOTIOTT]^, -Ol) pán, majitel dominus r| é|iTieipía, -ac zkušenost peritia ě|iTieipO<;, -ov (gen.) zkušený peritus ÍKavóg, -rj, -óv připravený, hotový promptus r| rJTieipcx;, -ov pevnina continens Kaxá (ak.) (na)proti něčemu contra, adversus země terra éní (dat.) na, u, v in, apud tí KOpUíprj, -f\Q vrcholek cacumen, vertex ó óooi7iópo<;, -ov pocestný t| áArjŮeia, -eíctc pravda Veritas TI0Í0<;, -a, -ov jaký qualis tí aixía, -ac příčina causa Ó ßiog, -oi) život vita öiayco, -á^cj, -tíYay0v; -,nxc[> -,nYi-iai> -iíxotiv vést, provádět (per)agere OÚKÉTl už ne non amplius i|tsI)ÖCl), i);eúocj, ětyevoa, —, ěi);Ei)0|iai, éi);eúoůt|v klamat fallere l|/SVJÖopcU, i|;Ei>ao|iai, Éi);Ei)oá|iT|v, Ěi);Ei)0|iai, — lhát mentiri Ó E,é\oq, -ov cizinec, námezdní voják peregrinus, mercenarius tí ůccAoccTa, -tic moře mare Olá (gen.) míst: přes, skrze; čas.: během, po per Ó XpÓVOg, -oi) čas tempu s spj(0|iKl, e!|íi, tt,A,ůov, ÉAfíAuůa, —, — jít, přicházet venire, ire KVSpj(0|iKl, ávEi|ii, ávř|Aůov, á.veXř\Xvtía, —, — vystoupit, vyjít ascendere TO (XKpOV, -oi) vrchol vertex oůev odkud unde évxaCůa míst.: tu, tam čas.: tu, tehdy hic, ibi; tum yíyV0|iKl, YEvfjooiiai, éyevÓ|ít|v, y£yova> —> — stát se, narodit se fieri, nasci navzájem inter se, invicem 6eí;ió<;, -iá, -ióv pravý dexter ÉV oe^lá napravo ad dextram évxeúůev odtud hinc, exinde |iéxpio<;, -ía, -iov přiměřený, náležitý moderatus, non nimius tí oouAeía, -eíctc otroctví, služba servitus Lekce 3 Doplnění gramatiky Morfologie jména Deklinace «-kmenů (maskulina) Přehled jednotlivých typů a-kmenových substantiv byl podán v předchozí lekci. Pokud jde o maskulina, je stavba jednotlivých tvarů zřejmá z §§ 135-136. Odfeminin se tyto tvary odlišují ve 3 pádech: 1. nom. sg. přebírá od o-kmenů příponu -q; 2. gen. sg. přebírá od o-kmenů celou koncovku -ou;21 3. vok. sg. je zakončen na prostý kmen, resp. kmen zkrácený.22 Adjektivní deklinace «-/o-kmenů Nejběžnějším typem řeckých adjektivje - stejně jako v češtině nebo latině - smíšený typ užívající pro maskulina a neutra o-kmenovýtvar, pro femininatvar a-kmenový. Deklinace tohoto typu adjektivje zcela shodná s deklinací substantiv odpovídajícího typu, s jedinou výjimkou v prízvuku: Adjektiva a-kmenové deklinace se nemění v gen. pl. na perispómena. Na rozdíl od latiny a češtiny užívá část takto tvořených adj ektiv pro feminina o-kmenových tvarů, tj. tvarů shodných s maskuliny (adjektiva dvojvýchodná), např. ě|i7ieipo<;, -ov 'zkušený'.23 Z hlediska praktické orientace v textu bývají problematičtější adjektiva, která zvláštní a-kmenový tvar pro feminina tvořit mohou, ale nemusejí (adjektiva dvoj- i trojvýchodná), např. ěpr)|io<;, (-r|), -ov 'opuštěný'.24 Kontrakce v «-kmenové a o-kmenové deklinaci Substantiva, u nichž je samotný kořen zakončen na vokál a na něj navazuje dále vokál kmenový (např. vó-o<;, ouké-oc) podléhala v předklasickém období kontrakci, popsané v lekci C. Celkem v attičtině existují tyto typy a-/o-kmenů s kontrakcí: Jde o koncovku charakteristickou pro attičtinu; neuplatňuje se proto u neattických vlastních jmen, viz § 136 (2). 22 Pravidla pro tvoření vok. sg. jsou popsána v § 136 (3). 23 § 142. 24 § 143. Lekce 3 1. «-kmenová substantiva: a) s kořenem na -e-, např. ouké-cí > ouicrj 'smokvoň'; b) s kořenem na -a-, např. |ívcí-cí > |ívcc 'mina (váhová jednotka)'; 2. o-kmenová substantiva: a) s kořenem na -e-, např. óoxé-ov > óoxoúv 'kosť; b) s kořenem na -o-, např. vó-o<; > voug 'rozum, mysl'; 3. «-/o-kmenová adjektiva a) s kořenem na -e- (typ zakončený před kontrakcí na -éoq, -éčt, -éov25); b) s kořenem na-o- (typy zakončené před kontrakcí buď troj východně na -tiXóoq, -tiAóčc, -tiAóov26 nebo dvojvýchodně na -vóoq, -vóov27 a -nXóoq, -tiAóov28) Výsledný tvar koncovky včetně prízvuku lze odvodit podle obecných kontrakčních pravidel, platí však několik výjimek, nazývaných gramatická kontrakce (šlo o přizpůsobení kontrakčního výsledku tomu vokálu, který v dané gramatické koncovce u běžnějšího, tj. nekontrahovaného typu převládal): 1. Koncovka nom. sg. f. je vždy -ct (po e, i, p), resp. -ŕ) (v ostatních případech) nezávisle na typu kontrahovaných vokálů. 2. Koncovka nom. pl. f. je vždy -ai nezávisle na typu kontrahovaných vokálů. 3. Koncovka nom. pl. n. je vždy -ct nezávisle na typu kontrahovaného vokálu (kromě dvojvýchodných adjektiv, která v tomto pádu nekontrahují). Z přízvukového hlediska jsou kontrahované a-kmeny i o-kmeny ve všech pádech perispómena, včetně nemnoha případů, kdy by z obecných pravidel pro přizvukování při kontrakci vyplýval jiných výsledek29. Stavba kontrahovaných substantiv je zřejmá z §§ 124-126, 137-138, stavba adjektiv z §§ 144-146. Morfologie slovesa Deponentní slovesa V řečtině existuje, podobnějako vjiných indoevropských jazycích, řada sloves, u kterých se neužívá aktivních tvarů (v č. např. smát se, radovat se). Tato skupina sloves (v češtině nazývaná reflexiva tantum) se v řečtině označuje shodně s latinou jako slovesa deponentní (verba 25 Významově jde zpravidla o adjektiva označující materiál (podobnějako např. č. -ný, -itý). 26 Významově jde o adjektiva označující násobenost, podobnějako č. -násobný. 27 4 > Jde o tentýž kořenjako ve slově vovq mysl, rozum . 28 Základem je substantivum TiXovc, 'plavba'; není tedy žádná významová souvislost s podobně zakončenými troj východnými adjektivy. 29 Výjimku tvoří opět dvojvýchodná adjektiva, jež jsou naopak ve všech pádech paroxytona. 64 Lekce 3 deponentia). Okruh sloves, která se takto chovají, j e v různých j azycích různý, a proto při překladu často odpovídají deponentním slovesům jednoho jazyka aktivní slovesné tvary v jazyce druhém (č. smát se — angl. smile, č. radovat se — angl. enjoy): kvépyzxa\ éni Tr|v Kopucprjv 'vystupuje na vrchol'. V řečtině je zmíněný j ev o to složitěj ší, že kategorie slovesného rodu j e trojčlenná (aktivum - pasivum - medium), takže u deponentních sloves lze rozlišovat skupinu deponentií pasivních (deponens passivum, běžná zkratka dp.) a deponentií mediálních (deponens medium, běžná zkratka dm.). Toto rozlišení nepřichází v úvahu u tvarů tvořených z prézentního kmene (prézens, imperfektum), protože u nichž medium a pasivum formálně splývá, ale uplatňuje se u časů tvořených z jiných kmenů. Kromě toho je poměrně častým jevem, že řecké sloveso se chová deponentně pouze v některých časech (např. ěpxo|iou jíť pouze vpréz.; Pouvco 'jít', tiítitco 'padať, áTioůvfíoKCL) 'umírat' pouze ve fut. apod.) nebo že významovýrozdíl mezi akt. a medpas. tvary téhož slovesaje takový, že není vyloučeno je pokládat za dvojici samostatných sloves, znichž jedno je deponentní (např. aioxúvco 'zahanbovať — aiaxúvo|iou 'stydět se'). Syntax Vazba akuzativu vztahového (zřetelového) Jde o konstrukci v řečtině poměrně častou, která se řeckým vlivem zvláště v poezii šířila i do latiny (accusativus respectus nebo Graecus). Tato akuzativní vazba stává po substantivu, adjektivu nebo slovese a slouží k vymezení sémantické oblasti, pro kterou platí vlastnost nebo jev vyjádřený těmito řídícími výrazy: a) se slovesem kóiívcl) xr\\ Kz<$a\r\\ 'cítím bolest v hlavě', 'bolí mě hlava' úyiaívco xr\v KeípaArjv 'mám zdravou hlavu' b) s adjektivem oocpcx; xa épomKÓ 'zkušený ve věcech lásky' KáXXioxoc, Tr]v K£q>aXr\v 's krásnou hlavou' ('krásný svou hlavou') c) se substantivem pápPapog to yévo<; 'barbar (svým) původem' Čeština nemá odpovídající syntaktický prostředek a musí využívat podle smyslu konstrukcí různých: a) Jde-li o akuzativ vztahový u sloves, může připadat v úvahu i překlad akuzativním předmětem (mám bolavou hlavu, zdravou hlavu), častěji ovšem je nutno vytvořit příslovečné určení ve tvaru substantiva s předložkou (cítím bolest v hlavé). b) Je-li akuzativu použito u adjektiva, je možno ho překládat opět předložkovou vazbou s příslovečnou funkcí (zkušený ve věcech lásky), obvykle j e však výhodnej ší převést na příslovečné určení celou vazbu i s řídícím adjektivem a samotný akuzativ překládat přívlastkově (s milostnými zkušenostmi, s bolavou hlavou). c) Akuzativ u substantiv lze často překládat č. instrumentálem (původem barbar). 65 Lekce 3 Cvičení 1. Doplňte chybějící koncovky: xr\ apex-xr\v ápex- TCÚ ôeoTióx- tôv ôeotiót- xr\ oxpax-xr\v oxpax- to) veav-tov veav- 2. Skloňujte paralelně: oi ě|i7ieipoi ôikocotocí — oi ocxpoi veavíou ô ôsotiótt]^ 'Ep|iťj<; — r| ůeá 'Aů"r|vct r| ' Attikt] yťj — r| 'EAAr|viKr] fJTieipoť; 3. Spojte každé substantivum s tvarově odpovídajícím adjektivem: • xf\ Níkt] • ůeaí<; • xf\q daXáxxr\Q • PaoiAeía • veavíac; • ôiKaorcí<; • xf\q ' AůT|vcí<; • xoi> 'EppoC • vrjoo<; • KaXf\Q • aŮaváxOlQ • OCXpoC • áÔÍKO) • fiaOlXlKÓQ (královský) • ouvótttou (viditelný) • |ilKpá • áyatlOVC, • ánxépix) (bezkřídlý) 4. Vytvořte ke každému substantivu odpovídající adjektivum (resp. naopak) podle vzoru ěpr\[ioc, 'pustý'— épr||iía 'pustina': • ě|i7ieipo<; •